這本文法書是為我仰光學院的學生們寫的,為了促進他們對巴利語的研習,更容易深入研究。據我所知,並沒有任何巴利語的文法書,適合沒有梵語基礎的學生的需求。MullerFrankfurter Minayef的文法書, 它們是為稍有涉獵過梵語的人寫的,把他們的書讓沒有梵語基礎的學生讀,只是徒增困惑,完全沒有效益。再者,這些文法書並不十分完整,只是名詞和動詞的詞形變化組成。Mr. James Gray 有本文法書,他寫書的目的跟本書一樣,但已經絕版多年。此外, 那本書有兩個缺點: 巴利是採緬文字體;內容方面,則對這些準備專攻巴利的學生而言,又太淺顯。

 

我認為,這是第一次,語源經過系統處理,完全依歐洲的研究方法進行。句法那章節也是這樣,雖然不十分徹底(如果要完整,將需要特殊篇幅),它是個新特色,句法迄今從未被考慮到要處理,目前唯一個實例是仰光浸禮會教友學院,1899出版, H . Tilby的《巴利語文法》,但它非常簡潔,規則的解說方面並沒有範例。

 

在沒有梵語的幫助下,所經歷到最大的困難是一些語形的解釋,主要問題是在音的同化和動詞。學者非常理解巴利的構成,因此這樣解釋,好像太過武斷,某些狀況不能說是無法理解。因此,雖然我宣稱目標是為沒讀過梵語基礎的學生寫的,在主體部份,多少也參雜一點梵語語法相關的解說,這會是種明智的作法,會讓人更清楚地理解那些語形。學生們可以自由的跳過去,當作是巴利的語形,在他們接觸到就是這個樣子。不過,我會建議他們再作精讀。

 

條例雖然為數眾多,每一條全都取自《本生經》的例子說明,和從其他書籍、當地的巴利文法書而來。條則也經過編號,在查閱條例規則,就容易參照,隨時可引用,提供學生更便利地研讀文法,實際運用在經典的研究。

 

語法上的發現通常是不被期望的,但是學者們將會在這本書找到,有些未曾在歐洲巴利文法書裡出現過的東西。

 

以下是我所使用的當地巴利語文法參考書︰saddanīti”,“mahārūpasiddhi”, “mahārūpasiddhi ikā, “akhyātapadamālā, “moggallāna”, “kacchāyana”galon pyan”。我利用了所有能取到,在歐洲出版的巴利文法書。

 

Chas. Duroiselle

19061220日于仰光

 

 

再版序

寫這本文法書的因緣, 是由於當時教學的迫切需求,才設想出來,在短短三 個多月間,如火如塗地編寫、付印。有些錯誤禁不住地孳現在業已校正。這本書在歐洲獲得正面支持、回響的程度,遠超過筆者所預期的,如果我當初有過什麼期盼的話。不過,在印度並沒有受到正面的評論︰它有重大的缺陷,印度賢達們有兩項見解。第一、這本書並沒有恪遵古老的印度文法系統來解說。這個可敬的系統,是每個學者一眼就可以認出、最適切的, 實際上是唯一的系統。當今用來傳授知識、 也是在最早的梵語文法書的模式,第一本巴利文法書也是這樣創作編定。但是,還有其他方法;不單只有我在思考那個古老的印度系統,無論它有如何崇高的優點,它無法成功地採用更清晰、更迅捷、更合理的西式教學法。它背離一般人的學習認知模式,筆者並不認為需要比較參照梵語形式來引申出巴利。必需記取的是, 對已經熟悉梵語的人,若他們想接續作巴利的研究,這種比較研究方法是卓越有效。不過,這無法回應本書讀者們的實際需求。這本書是為那群完全沒有梵語基礎的年輕學生們寫的,他們並沒有絲毫意願要做這類後續的研究。再者,那些以後有可能荷擔這類課程的人,這兩種語言間的密切關係,會變得容易明了。第二項,條例( 603 )提到所謂“Nominative Absolute (主格獨立結構)”, 有本在仰光出版的巴利書,書名Niruttidīpanī有解釋到。M. Monier Williams在他的梵語語法書的序文也有提及。

繁重的行政工作及著書工作,不允許我跟盯二版的付印。仰光學院的教授U Maung Tin樂意承擔這繁重的工作,他已經校閱過,從字母校到完整的一部書, 訂正了每一個錯誤。做過校閱的人,就能理解我舊時學生發心服務的重要,在此至誠的感謝他。

 

Chas. Duroiselle, 1915

於曼德勒

三版序

 

大多數初級的巴利文法書,是尋序漸進來教導語言所架構的要素。所以,當你要查名詞的語尾變化或者動詞詞形變化時,你會發覺: 它們是難以當作參考書來使用。這本書因為它的實用性和簡明,涵概了巴利語言的要素,章節完整,是很好用的參考書。它不是為語言學家寫的,但是它很適合對巴利語法不太有經驗的學生研習。基於這些理由,我發現它極其有用,我把它推薦給看過數本文法書,逐漸作些練習,想要引進基礎的巴利語法的人。在你讀過入門書,並且轉讀巴利經文時,你將發現這本書極其好用。

很遺憾,這本書已經絕版多年了, 很少人知道它的存在。知道的人跟我一樣,都用複印本。因此,我認為把文本輸入電腦,不但對我本人有用,也對其他有心研讀巴利的人有利益。

在編輯過程中,我由原文中做了些修正, 我保留了大部份的古體英文的拼寫和用法。因為它有種魅力,它本身就是一門語言學。在過去80, 巴利語並沒有改變,但是讀者們將會看到英語的改變有多少。我所作的訂正,主要是在版面的編輯,以及原書標點的錯誤。然而,我或許留下些未更正的錯誤,也造了些新的錯誤,那就有待第四版的編輯來做英語的更正。

我要感謝Sayadaw U Jotika,他是最早拿這本書給我看的人。也感恩為我複印的Goh Poay Hoon女士。此外, Sean Doyle慷慨地讓我使用他的掃描器和光符識別軟體來掃描原書,產生一份初稿待以編輯;掃描後Gary Dellora編定初稿, Aniek Ley 則捐贈了編輯所用的電腦。願以此功德迴向涅槃菩提資糧!

 

 

法王比丘(U . Dhamminda)

1997 年于毛淡棉


出版資訊: (4.3)

第四版是經大規模以萬國碼(Unicode)來修訂電子檔巴利字體,現今的電腦並不需安裝特殊字型就可以顯示。我訂正了印刷上的錯誤,版面及表格排定也較美觀,但大體上我並沒有去更動或編輯文本內容。(Eisel Mazard, 2007年十月于西雙版納)

 

序言:

學者Mazard的序很長,很大的篇幅在介紹Duroiselle之前,西方學者在斯里蘭卡、緬甸等國作巴利文法的學術研究以及當時的政治背景。致力於學術研究者,敬請參考原文。以下為Mazard序言中,對Duroiselle文法書評論的重點:

 

1.     Duroiselle廣範運用《本生經》及後期巴利藏文獻,形成他對「正確」使用巴利語的概念。譬如:他列了許多語尾變化的語形及動詞變化,那些是其他作者的變化表上沒有的。對於學者這是很有用的參考資料,但對初學者而言這是很混亂(甚或有點矇混)。

2.     儘管他的資料是取材於傳統巴利藏,但他採用非常寬鬆的(英語)文法術語,也改變格位的順序。後者最為困擾!傳統巴利格位名稱是以序數來訂的,因此這個改變讓傳統的文法用語陷入混亂。

3.     他有時合併了梵語和巴利的字根(和規則),也很敏銳的報告出這些語言如何地差異,並且試圖著參考相當早期的語言如吠陀等來解釋巴利的不規則。在當年,這本書給人相當深刻的印象,雖然是應予稱揚,可是這樣的報告書相當困擾。因為作者在梵巴(字根)間穿梭,好像認定讀者都能分辨、能分開解釋梵巴。

4.     我正著手準備這第四版,努力重新編排版面,並調制出對三版一些細末節枝的更正。在過去十年,轉檔及數位檔案的格式改變很多,這就需要相當的功夫來改檔。三版的製表被抱怨不美觀,四版就好多,數位檔案可以迅速搜尋、參考。

5.     Duroiselle這本文法書,從初版到今天已整整經過一世紀了,它仍然是非常實用的資料,可能至今所有的巴利文法出版刊物,都無法比它所處理的主題更簡潔明瞭;或者可以說傳統巴利文法研究文獻中,沒有比這本書更為精通嫻熟的。這是對這位孜孜不倦的學者永恆的見證,或許也反應出對這個領域後續研究的忽略吧!

 

Eisel Mazard, 2006年於寮國永珍

(: Mazard在為巴利聖典協會巴利《迦旃延文法旁註書》的研究專案。本書中有關Mazard的訂正、補充以藍字標出, 評論將會以中括號夾註小字[E.M.:])


附錄1

 

在這本書裡, 用了些術語,這裡收集了對這些術語的定義的字典。

 

從格、奪格(Ablative)︰是語法的格位(case),表示分離,離開的方向,有時指方法或動作作者,或做某些動詞的受詞。它被用於拉丁語和其他印歐語系語言。

 

受格(Accusative)︰受格是名詞、代詞、形容詞或者分詞在語法上的格位,它是動詞的直接受詞,或者作某些介詞的受詞。

 

主動(Active) 表明句子的主詞正進行,或者正引發動詞所表達的行動。需使用動詞詞形或者語態。

 

形容詞(Adjective)︰任何一類的字彙,用來修飾名詞或者其他實詞, 得以限制、描述,或者指定、區別。英語有些語形的字尾,例如: -able,-ous,-er -est,或者在句法上直接置於名詞或名詞片語之前,譬如: “a white house(一所白色的房子)”,這個“ white (白色的)” 是形容詞。

 

過去式(Aorist) 某些語言的動詞形式,例如古典希臘語或者梵語,直說法語態裡表達過去的動作。

 

(動詞)詞形變化、活用(Conjugate)︰以動詞的語形變化來表達其單複數、人稱、語氣、語態和時態。

 

為格、與格(Dative)︰為格是語法的格位,一些印歐語言,如拉丁語和俄語,以及在一些非印歐語系的語言裡使用,表達動作的受者,並且和介詞或者其他功能詞一起用,意義上跟英語的to for相當。

 

語尾變化、曲用(Declension) 在語言學上,某些語言的名詞、代詞和形容詞字尾的詞形變化,格位、數量、性別等的改變

 

屬格、所有格(Genitive)︰該格位表達擁有、度量或來源。

 

連續體(Gerund) 與拉丁文的動名詞類似,像英語動詞字尾加 –ing來作為名詞使用,: “ We admired the choir’s singing (我們欣賞唱詩班唱歌)” , 句中的singing (唱歌)即是。

 

文法(Grammar)單詞的語形變化、句法和單字所構成的語言系統。

 

詞形變化(Inflection) A .透過增加接頭詞、接尾詞, 所綴成的替換字,如同在英語“dogs(小狗們)”是從“dog()”而來;或者, 改變語基的形式,像英語“spoke(講話/過去式)”是從“speak(講話/現在式)”而來。它表達語法的屬性,例如數量、人稱、語態或者時態。B .動詞詞形變化C . 名詞語尾變化或動詞活用。

 

疑問詞(Interrogative): 用以提問問題的構成詞, 如疑問副詞、疑問分詞。

 

處格(Locative): 文法格位,表地點或相關的時間,如同拉丁文的domi, ‘at home’

 

主格(Nominative): 文法的格位,屬謂語動詞(Finite Verb)的主詞,“I wrote the letter.”句中的I。它也是連繫動詞的主詞: These are his children. 中的 children.

 

可能/願望式(Optative): 某些語言的構成式,如希臘文用其以表達願望。以假設語氣陳述,表達願望或想要,: Had I the means, I would do it. (我當時要有工具的話,就會做。)

 

現在分詞(Present Participle): 用以表達現在動作的分詞,英語是以動詞加-ing,表達與主要子句、謂語動詞同時發生的動作,作用是動詞性的形容詞。

 

被動語態(Passive): 動詞的一種語態,表達文法上的主詞是動作的受者。譬如:They were impressed by his manner. 句中“were impressed”是被動式。

 

分詞(Participle): 某些語言中,動詞的形式,譬如英語的分詞是用來作形容詞,: We had some baked beans.句中的“baked”。它與助動詞合用, 來表達時態、語氣。如過去式被動句:The beans were baked too long. 句中的“baked”

 

過去分詞(Past Participle): 動詞的詞形,表達過去、完成動作或者時間,其用作動詞性形容詞,baked beansfinished work片語中的baked finished。加助動詞可形成被動語態、完成式或過去完成式,She had baked the beans. The work was finished. 其亦稱完成分詞(Perfect Participle)。

 

接頭詞(Prefix): 詞綴的一種, disbelievedis-。置於字首衍生一詞或詞形變化。

 

代名詞(Pronominal): 作為代稱詞。像是一名詞用來指稱一人、地、事物。如:His choice 中的his為代名詞性形容詞。

 

詞根(Radical): 形成字根或其出處。基本上, 詞根是整個詞形變化的來源。從頭開始用詞根才是解決之道。

 

中間型 (Reflective): 動詞的主詞與受詞在文法關係上是相同的人或物,用來表達動作返回主詞它本身,: Gary hurt himself. Jane threw a party for herself.

 

梵語(Sanskrit: 古印度語言,印度教(婆羅門教)、吠陀及印度古典文學使用。

 

(Substantive) 1. 表達存在的;例如動詞to be2. 名詞實詞指稱一名詞或者與名詞相當者。

 

接尾詞(Suffix) 詞綴,增加在單字或者語幹後面的尾綴,能形成另一個單字,或者作為動詞曲用的接尾詞,例如:“gentleness(文雅)”-ness,“walking (走路)”-ing,或者“sits(/第三人稱現在式)”s

 

呼格(Vocative) 語法的格位,在拉丁語和某些其他語言使用,來表達呼喚、呼歎某人或者某事物。

 

動詞性形容詞(Verbal Adjective) 由動詞衍生而來的形容詞,在某些文法結構上,例如: 分詞片語,它保存了動詞的句法特徵,如及物性和接受名詞性、動詞性補語的能力。


(括號內數字為規則條例號數)

 

第一章 字母 (The Alphabet) ...p.1

母音 (2-5)

字母的分類 (6)

發音 (10-11)

連接子音 (12-13)

 

第二章 連音(The Sandhi) ...p.4

  介紹 (14-16)

母音連音 (17-27)

  插入子音 (28)

子音連音 (29-36)

  輔音連音 (37-46)

字母的互換 (47)

  符號說明 (48-50)

 

 

第三章 同化 (Assimillation) ...p.13

  介紹 (51-52)

同化的分類 (53)

  通則 (54-66)

鼻音的同化 (67-69)

  y 的同化 (70-79)

  r的同化 (80-84)

  s的同化 (85-95)

  h的同化 (96-102)

 

第四章 強化 (Strengthening) ...p.19

 

第五章 語尾變化 (Declension) ...p.21

語幹或語基 (116b)

性別 (116 c/d)

格位 (116f)

語尾變化的分類 (117)

語尾變化通則 (118)

語幹母音-a結尾 (119-121)

男性字字尾為-a: deva (122)

中性字字尾為-a: rūpa (123-124)

名詞字尾為-ā (125)

女性字字尾為-ā: kaññā (126-127)

男性字字尾為-ā: sā (128)

名詞字尾為-i, (129)

男性字字尾為-i: kapi (130-131)

女性字字尾為-i, ī : ratti (132-133)

中性字字尾為-i: vāri (134)

名詞字尾為-ī (135)

男性字字尾為-ī, daṇḍī (136-137)

女性字字尾為-ī: nadī (138-139)

名詞字尾為-u (140)

男性字字尾為-u: bhikkhu (141)

女性字字尾為-u: dhenu (142-143)

中性字字尾為u: cakkhu (144-145)

名詞字尾為-ū (146)

男性字字尾為-ū: sayambhu (147)

女性字字尾為-ū: vadhū (148)

語幹字尾為雙子音(149)

特殊名詞go, sakhā (150-151)

語幹字尾為子音的語尾變化(152)

語尾變化: attā (154)

語尾變化: brahmā (155)

語尾變化: rājā (156)

語尾變化: pumā (157)

語幹字尾為-s: mano (159-160)

語尾變化: āyu (161)

語幹字尾為-r: satthā (163)

語尾變化: matā, pitā (164)

語幹字尾為at,vat,mat,bhava: (166)

語尾變化: araha (167)

 

第六章  名詞和形容詞女性字語基的構成...p.39

女性字接尾詞 (181)

實詞的女性字語基 (182-192)

形容詞的女性字語基(193-195)

 

 

第七章 形容詞 (Adjectives) ...p.43

形容詞字尾為-a (197-201)

形容詞字尾為-ī (202-204)

形容詞字尾為-i (205-210)

形容詞字尾為-u (211-214)

形容詞字尾為-ū(215-218)

語基字尾為子音的形容詞 (220-224)

語尾變化: maha (226)

語尾變化: dhīmā (228)

語尾變化: guavā (230)

形容詞字尾為-vi (231-235)

否定形容詞 (236-237)

比較 (238-247)

不規則形容詞 (247)

 

 

第八章 數詞 (Numbers) ...p.54

基數和序數一覽表 (251)

基數 (252-272)

序數 (273-278)

由數字衍生的副詞 (279-287)

 

第九章 名詞、代名詞性形容詞、代名詞性衍生字...p.60

人稱 (288-296)

指示代名詞 (297-311)

關係代名詞 (312-314)

疑問代詞 (315-318)

不定代詞 (319-327)

其他代名詞 (328-335)

代名詞的衍生詞 (336-352)

形容詞用作代詞的語尾變化 (353)

 

第十章  動詞 (Verbs) ...p.71

介紹 (354-369)

動詞原形 (369)

第一類動詞 (370-371)

重複的規則 (372)

第二類動詞(373)

第三類動詞 (374-375)

第四類動詞 (376)

第五類動詞 (377)

第六類動詞(378)

第七類動詞 (379)

現在式系統的動詞變化 (381-403)

不規則動詞 (404)

過去式 Aorist (405-426)

完成式系統 (427-430)

未來式系統 (431-438)

分詞: 現在式 (439-448)

未來分詞 (449)

過去被動分詞 PPP (450-464)

過去主動分詞 PPA (465)

未來被動分詞 FPP (466-469)

連續體 Gerund (470-472)

不定體 Infinitive (473-477)

被動式 Passive (481-490)

使役動詞Causative  (491-497)

名動詞 Denominative Verbs (498-502)

意欲動詞 Desirerative (503-507)

強意動詞 Intensive Verbs (508-509)

不完全變化及不規則動詞(510-513)

動詞的接頭詞 (514-522)

完整的動詞變化表: pacati (523)

完整的動詞變化表: coreti (524-527)

主要字根的動詞詞形變化表: (528)

 

第十一章  不變化詞 (Indeclinables) ...p.124

衍生副詞 (531)

格位形成的副詞 (532)

純副詞 (532iii)

介系詞 Preposition (533-537)

連接詞 Conjunctions (538)

 

 

第十二章  複合詞 (Compounds) ...p.128

介紹 (539-541)

相違釋 (Dvanda) (542-544)

依主釋 Tappurisa (545)

持業釋 Kammadhāraya (546)

名詞同位語Apposition (547)

帶數釋Digu (548)

鄰近釋Abyayibhāva (549)

有財釋 Bahubbīhi (550-551)

從事複合詞Upapada (552)

不規則的複合詞Anomalous (553)

綜合複合詞 (554)

字彙作複合時的改變 (555)

動詞性的複合詞 (556-557)

 

 

第十三章 衍生法 (Derivation) ...p.142

介紹 (558-574)

基本衍生接尾詞Kita (575-578)

二次衍生 Taddhita (579-581)

接尾詞-kvi的使用 (582-584)

 

第十四章 句法 (Syntax ) ...p.160

句法 Kāraka (587)

句子的順序 (588)

冠詞 Article (589)

一致Concord (590-592)

主格Nominative (594)

屬格Genitive (595)

為格 Dative (597)

對格 Accusative (598)

具格Instrumentative (599)

從格Ablative (600)

處格Locative (601)

呼格Vocatives (602)

屬格及處格獨立結構(603)

形容詞的句法(604)

代名詞的句法 (605-609)

重複 Repetition (610)

動詞的句法 (611-618)

分詞的句法 (619-622)

不變化詞的句法 (623)

直接和間接敘述句(624)

疑問及否定 (625)

 

第十五章 音律 (Prosody) ...p.182

介紹 (626-627)

音步Feet (628-629)

長短音節 (630)

音律的種類 Varieties of Meters (631)

等同調 Sama Class (632)

半分調Addhasama Class (634)

不等調 Visama Class (635)

  Vetāliya (642)

 

勘誤表

 


略語表

 

Abl.  =  Ablative 從格

Acc.  =  Accusative 對格

Adj.  =  Adjective 形容詞

Adv.  =  Adverb  副詞

Aor.  =  Aorist 過去式

Cau.  =  Causative 使役動詞

Cond. =  Conditional 條件句

Dat.  =  Dative 為格

f.  =  Feminine ()

FPP  =  Future Passive Participle 未來被動分詞

Gen.  =  Genitive 屬格

Gerd.  =  Gerdund 連續體

Ind.  =  Indeclinable 不變化詞

Inf.  =  Infinitive 不定體

Imp.  = Imperative 命令句

Inst.  =  Instrumental 具格

Loc.  =  Locative 呼格

m.  =  Masculine ()

Mid.  = Middle 中間型

n . =  Neuter 中性

Nom.  =  Nominative 主格

Opt. =  Optative 願望、可能式

P.P.A. =  Perfect Participle Active 過去主動完成分詞

Pres.  = Present 現在式

PPR.  =  Present Particle 現在分詞

P.P.P. =  Passive Perfect Participle 過去被動完成分詞

Sansk.  =  Sanskrit 梵語

sg.  =  Singular  單數型

pl.  =  Plural  複數型

1.  = 第一人稱

2.  = 第二人稱

3.  = 第三人稱

√ = 字根

 

 



第一章  字母 (THE ALPHABE)

 

母音

1. 巴利是由41字母組成;也就是:   6個母音,2個雙母音,32個子音以及一個鼻音的輔音(/) Niggahīta

2 . 母音分為長母音及短母音;短母音為 a, i, u; 長母音為 ā,ī,ū

3. 長母音的音,大約是兩個短母音,因此長母音發音約短母音的兩倍長。

4. 長母音的特徵是上有一短槓。除了以上三個長母音外,母音在子音連字或雙子音之前,音律上,所有這種短母音都發長音: ,bhikkhu, kkh 前的–i; raṭṭha, ṭṭh前的-a; puppha, pph前的-u短母音 a, i, u 後面接輔音,發長音, puppha (一朵花), ccakkhu (一隻眼), kapi (一隻猴子)

 

5. 兩個雙母音是 e o,永遠是長音。它們是文法上的雙母音,因為它們本來就是兩母音相連的結合及縮略(a+ i Æ e 以及 a + u Æ o )。實際應用上,它們只是單純的母音。

 

字母的分類

6. 子音可分成: 25個塞音(mutes,5個半母音(semi-vowels ,1擦音(sibilant)和1氣音/摩擦音(aspirate/spirant)。這25個塞音,依照它們的形成及發聲部位,可分五組,每組各有五個音。圖表一為字母分類。

7. 目前 通常被認為是個半母音,它也是個流音,它是 l 變型; MSS貝葉經裡, l 是互換替代字。 有時會取代 。它是個舌音,因為它當同類的字母(,h 等)發音相同。

8. 輔音( /) 正確說來並無同類;它只是呼吸所造成的鼻音,只出現在短母音後, a, i, u

9. 稱為喉音(Gutterals聲門音), 因為它們是由喉嚨發音的。顎音(Palatals)是舌壓前顎所發出的聲音。舌音(Linguals)是舌往上捲,接觸到後顎。稱為齒音(Dentals)是因為它們的發音是藉助牙齒。唇音(Labials)是藉著雙唇而發出聲音的。鼻音(Nanals)是聲音經由鼻腔。擦音(Sibilant)是發音時會產生ㄙ聲。摩擦音(Spirant)是種強烈、重的氣音。稱為塞音(Mutes)是因為,如果沒有母音的幫助,它們並不是很容易地就可以發出聲音。清音(Surd)既平又硬,無聲調。濁音(Sonants)則是軟的,由是胸腔發音的。流音(Liquids)可以很容易地跟其他子音結合, 或許算是例外。氣音(Aspirate)發音時要有種重的呼吸,或者後面加個「h」的音。同組的非氣音(Unaspirate)是自然發聲,不需費力,也沒有加「h」音。

 


圖表1: 字母分類表

 

子音 (Consonants)

母音(Vowels)

清音(Surd)

濁音 (Sonants)

 

非氣音

 

 

半母音

 

短母音

長母音

 

 

 

喉音

Gutturals

k

kh

g

gh

 

h

 

a

ā

e

 

 

 

 

 

o

顎音

Palatals

c

ch

j

jh

ñ

y

 

 

i

ī

舌音

Linguals

h

h

r,    

 

 

 

 

 

齒音

Dentals

t

th

d

dh

n

 

 

s

 

 

唇音

labials

p

ph

b

bh

m

v

 

 

u

ū

(輔音 / 為濁音; s 為無聲清音)

 

發音

10. 母音

a 的發音跟英文單字 “art” a一樣。

ā 的發音跟英文單字 “father” a 一樣。

i 的發音跟英文單字“sin”,“pin” i 一樣。

ī 的發音跟英文單字 “been” “sheen” ee一樣。

u 的發音跟英文單字“put”, “bull” u 一樣。

ū 的發音跟英文單字 “fool”, “boon” oo 一樣。

e 的發音跟英文單字 “table”, “fate” e 一樣。

o 的發音跟英文單字“bone“,“stone“ o 一樣。

 

11. 子音

注意:  所有的氣音跟非氣音發音本身是一樣的,氣音(較重)後面加個 “h”的音。因此,在此僅提供非氣音:

k 的發音跟英文單字 kingk [k]一樣。

g 的發音跟英文單字 garden, go g [g]一樣。

的發音跟英文單字 king, bringng [η]一樣。

c 的發音跟英文單字 church, chipch [ts]一樣。

j 的發音跟英文單字 jail, jarj [dz]一樣。

ñ 的發音跟英文單字 banyan ny [nj]一樣。

t 的發音跟英文單字 table, tack t [t] 一樣。

th 的發音,要記住它跟英文字彙,“the”, “thin”等的“th”從來就不一樣。它只是個 “t”一樣, 發音要多用點力。(th/ dh/bh/ph是單子音。)

d 的發音跟英文單字 deed d [d] 一樣。

n 的發音跟英文單字 nag n [n] 一樣。

p 的發音跟英文單字 part p [p] 一樣。

ph 的發音,要記住它跟非氣音的p是一樣的,不要像英文單字的philosophy“ph”樣發[f]

b 的發音跟英文單字bookb [b] 一樣。

m, y, r, l, s, h 的發音跟對應的英文字母相同。

v 前若無子音, v的發音應該[v]如同vine, vilev。但是前面若有子音,v應該像wind, winw[w]那樣地發音,所以tvā要唸成[twa]

輔音永遠在字尾,在緬甸唸成像英文單字 jam, ramm [m] 一樣,在斯里蘭卡則唸成 bringkingng [η]

 

 

子音連音

12. 兩個子音遇合,或形成連結或是雙子音。譬如:vassa , katthapandāpeti,這些ss, tthnd是兩個相連的子音。

 

13. 同一群組/列的字母(: 同為塞音五組中的喉音、顎音等),才能夠放在一起,形成一組子音的連字: 每列前四行中,第一、二行氣音、非氣音,第三、四行氣音、非氣音作連結;那第五行的鼻音,則可跟同列其他四個氣音、非氣音相連結。


第二章  連音 (SANDHI)

 

介紹

14. 連音(Sandhi, union)是文法的一部份,它是字與字連結的改變,用以促成音律的和諧悅耳。

 

15. 這些改變通常是發生在: (a)當一個單字,字尾為母音,連結下一個字,它的字首也是母音。(b)當一個單字, 字尾為母音,連結下一個字,它的字首是子音。(c)單字字尾為輔音,它跟下一個的字的連結;不論下一個字的字首是母音或子音。

 

16. 從以上可知,連音可分三類: (I)母音的連音, (II)()音連音, (III)輔音連音。

: 學生在學習其他章節前,並沒有必要強記、非得精通這些連音規則不可。但是要仔細唸過一遍,在閱讀的過程中,要是對連音的形成、結合有困惑,要隨時回來查閱。

 

I. 母音連音 (Vowel-Sandhi)

17. 一母音在另一母音前, 應被省略(前略後同)。範例:

省略母音a,  yassa+indriyāni Æ yassindriyāni; Ajja+ uposatho Æ ajjuposatho

省略母音ā,     mā + āvuso evarūpa akāsi Æ  māvuso...;

                        tadā+ uṭṭhahi Æ taduṭṭhahi

省略母音i,      udadhi+ūmiyo Æ udadhūmiyo; aggi+āhito Æ aggāhito

省略母音ī,      bhikkhunī + ovādo Æ bhikkhunovādo; migī + iva Æ migiva

省略母音u,     dhātu + āyatanāni Æ dhātāyatanāni;

                        dhātu + indriyāni Æ dhātindriyāni

省略母音ū,     jambū + ādīni Æ jambādīni; jambū + īrita vātena Æ jambīrita vātena

省略母音e,     laddho me + okāso Æ laddho m’okāso

                        gāthā me + udīritā Æ gāthā m’udīritā

省略母音o      eso + āvuso āyasmā Æ es’āvuso āyasmā

: ī在母音前,很少被省略掉。tuhassa的表達法,是個省略的例子: tuhī +assa Æ tuhassa;然而tuhī ahesu 則沒有改變。

 

18. 母音接在另一母音後,若其為不同組母音,則省略。:

i) cakkhu + indriya Æ cakkhundriya

ii) yassa + idāni Æ yass’idāni

 

19. 省略第一個母音,長化第二個母音(前略後長)。例:     

i) tatra + aya Æ tatrāya

ii) sa+atthika Æ sātthika

iii) kiki + iva Æ kikīva

iv) kamma+upanissayo Æ kammūpanissayo

        (: 短母音 a, i, u 的長化的表達法,是以加一短槓“-”在短母音上面)

 

20. 有時省略第二個母音,長化在前的母音(前長後略)。例:

i) vi + atimānent Æ vītimānenti

ii) kisu + idha vitta Æ kisūdha vitta

 

21. (重音化)通常:  

I) –a-ā + i- ī- Æ e

i) upa + ikkhati Æ upekkhati

ii) jina + īritanayo Æ jineritanayo

iii) ava + ecca Æ avecca

iv) bandhussa + iva Æ bandhusseva

例外:  

a) iti 前有 a-,變成āti,:   (iti前母音應長化)

i)    tassa + iti Æ tassāti

ii)     tissa + iti Æ tissāti

b) i--a之後可能省略: 

i) pana + ime Æ pana’me

ii) tena + ime Æ tena’me

c) 有時-ā + i-變成 -i-,: seyyathā + ida Æ seyyathida

II)  –a-ā +u-ū- Æ o

i) canda+udayoÆcandodayo

ii) na+upeti Æ nopeti

iii) udaka+ūmi Æ udakomi

iv) yathā + udaka Æ yathodaka

 

22. 當兩個同組、同發音部位的母音遇合,通常會成長音。也就是說:

        -a + a- Æ -ā-,  -a + ā- Æ -ā-,  -ā + a- Æ -ā- ,  -ā + ā- Æ -ā-;

        -i + i- Æ -ī-,   -i + ī- Æ -ī-,   -ī + i- Æ -ī-,    -ī + ī- Æ -ī-;

-u + u- Æ -ū-,  -u + ū- Æ -ū-,  -ū + u- Æ -ū-,  -ū + ū- Æ-ū-;:

i) ñaa + ālokena Æ ñaṇālokena;

ii) demi + iti Æ demīti

 

23. 字尾-i-u,在母音字首的動詞前可能維持不變。例:

i) gāthāhi ajjhabhāsi;

ii) adhivāsesi avihaññamāno;

iii) satthu adāsi

 

24. 下列字例中當它後面接其他的母音,而不接時iti,字尾母音可能不改變: a)名詞呼格: kassapa eta; b)字尾為長母音,如果它不跟後續字形成複合字,: bhagavā uṭṭhāyāsanāc)質詞(particles)後的母音字首不變。d)動詞前字尾母音-i-u,維持不變(見條例22。)c:

atho + anto ca Æ atho anto ca

atha kho + āyasmā Æ atha kho āyasmā

no + atikkamo Æ no atikkamo

 

 

: 質詞稱為不變化詞(nipāta),並沒有字尾變化;它們為數眾多。以下是一些常用的質詞: atho, atha, yeva, adho, yathā, tathā, tātva, yāva, eva, ivā, va, re, are, ca, hi, tu, kacci, kho, khalu, kira, pana, ce, nanu, nūna, nāma…**有兩類詞沒詞尾變化: A.不變化詞或副詞(nipāta),以及B.接頭詞或介系詞(upasagga)。後者約二十餘個: ā, u, ati, pati, pa, pari, ava, parā, adhi, abhi, anu, upa, apa, api, sa, vi, ni, nī, su, du (出處: saddanīti”; “catupadavibhāga” )其它沒有詞尾變化的字,當然也都是不變詞。

 

注意: 字尾母音後接質詞字首母音a-, i-, e- (質詞如: atha, iva, eva),依連音規則為:

• itthī + iti Æ itthīti

• so + eva Æ sveva

• sabbe + eva Æ sabbe’va

• na + ettha Æ n’ettha

 

25. 母音-e後面接不同組的 i)長母音,或是 ii)短母音後有兩相連子音,這樣的-e可省略。例:

i) me + āsi Æ m’āsi    

ii) sace + assa Æ sac’assa

26. 接在-o後面的母音通常省略。例:

i) yo + aha Æ yo’ha

ii) cattāro + ime Æ cattāro’me

 

母音轉成半母音:

27.當母音 i,u,e,o,後接另一個母音時,可能會轉為它們的半母音。i) i, e 的半母音是 y; ii) u, o 的半母音是 v

 

27i.a): 字尾的母音 –i, 接不同組的母音字首,轉成 –y-:

• vi + ākāsi Æ vyākāsi         

• dāsi + aha Æ dāsyāha

• vitti + anubhuyyate Æ vittyanubhuyyate

(:  iti + eva Æ itveva)

 

b) me, te, ke, ye 這類字,- e 會轉成-y-;此外,如果-e後接字首a-, a-後是單一個子音的話,a- 要長化成ā。例:

• me + aha Æ myāha

• te + aha Æ tyāha

• me + aya Æ myāya

• ke + assa Æ kyassa (cf 34)

• te + aya Æ tyāya

 

 

例外:

a) 字尾 –e, 後接長母音的話,可能省略:me + āsi Æ m’āsi

b) 字尾 –e, 後接短母音,再接雙子音的話, 可能省略:Sace+assa Æ sac’assa

c)     字尾 –e, 後接母音的話,後面母音有時省略:

i) te + ime Æ te’me

ii) sace + ajja Æ sace’jja

d) 字尾 –e, 後接母音a-的話,可能成為ā:sace +aya Æ sacāya

 

27ii. 當字尾的母音–u,接不同組的母音字首,會轉成–v。例:

• anu + eti Æ anveti

• bahu + ābādho Æ bahvābādho

• dhātu + anta Æ dhātvanta

• su + āgata Æ svāgata

• dhātu + attha Æ dhātvattha

• anu+aḍḍhamāsa Æ anvaḍḍamāsa

 

例外: a)當字尾的母音–u,在不同組的母音字首前,可能省略u:

 sametu + āyasmā Æ samet’āyasmā

 

b)     當字尾的母音–u + i-ū,這並不少見:  sādhu + iti Æ sādhūti

c) 當字尾的母音–o,接不同組的母音字首,可能會轉成–v。例:

 • ko + attho Æ kvattho

• agamā nu kho+idha Æagamā nu khvidha

• yato + adhikaraa Æ yatvadhikaraa

• yo + aya Æ yvāya

 

例外: 當字尾的母音–o,在長母音前,或短母音字首其後有雙子音,通常可以省略。

i)   kuto + ettha Æ kut’ettha

ii) tato + uddha Æ tat’uddha

iii)   tayo + assu Æ tay’assu

 

1. 字尾的母音-u-o變成-v,主要是發生在當-u, -o前的子音為: k, kh, t, th, d, na, y, s, h (“saddanīti”, part III “sandhisuttamālā)

 

2. 有時當字尾iī,下一個字字首為母音的話,為了避免停頓,所以iī後會插入y

i) aggi + āgāre Æ aggiyāgāre

ii) sattamī + atthe Æ sattamīyatthe

 

3. 同理, 為了避免停頓,字尾的母音-u,下一個字首母音前會插入v:

i) du + agika Æ duvagika

ii) bhikkhu + āsane Æ bhikkhuvāsane (見以下插入子音部份)

 

插入子音

28. (a)為了避免停頓,在母音字尾和下一個字首母音間會插入子音, 這並不少見。

(b) 因此被插入的子音為: y, v, m, d, n, t, r, l (Æ), h (文法書saddanīti”h)

(c) 這些中,最常用的是: d, r, m, y, v

: 這類子音有些只是舊語言的恢復,譬如: puna + eva Æ punareva在此, “r”只是個回復。

 

插入子音範例:

插入y:

i) na + imassa Æ nayimassa

ii) mā + eva Æ māyeva

iii) santi + eva Æ santiyeva

 

插入v:

i) bhū + ādāyaÆ bhūvādāya

iii) pa + uccati Æ pavuccati

ii) migī bhantā + udikkhati Æ migī bhantā vudikkhati

 

插入m:

i) idha + āhu Æ idhamāhu

ii) lahu + essati Æ lahumessati

iii) bhāyati + eva Æ bhāyatimeva

 

 

插入d:

i) saki + eva Æ sakideva

ii) tāva + eva Æ tāvadeva

iii) sammā + aññā Æ sammādaññā

 

:

經常在質詞u後插入d,也常用在以下字之後: saki, kenaci, kiñci, kinniñci, koci, sammā, yāva, tāva, puna;此外它也放在代名詞的語基如ya, ta, sa之後。(這部份的出處是Mahārūpasiddhi必需注意的是: 在多數字中,d是舊時語言餘留下來的;梵語一成不變地保留著。因此,本地的文法家用u,梵語則用ud, 所以[巴利用]ci[同梵語為]cid ...等。)例:

• u + aggo Æ udaggo;

• u+apādiÆ udapādi

• kenaci+eva Æ kenacideva;

• yāva+attha Æ yāvadattha;

• puna+eva Æ punadeva

• ta+attha Æ tadattha;              

• ta+antaro Æ tadantaro;

• eta+attha Æ etadattha

 

插入n:

ito + āyati Æ itonāyati

cira + āyati Æ cira nāyati cirannāyati (cf 30)

 

插入t:  (yāva, tāva, ajja後多插入 t。或是在 iha agga 之前。)

i) yasmā + iha Æ yasmātiha

ii) ajja + agge Æ ajjatagge

 

插入r:

• ni + antara Æ nirantara

• du + ājāno Æ durājāno

• ni + oja Æ niroja

• pātu + ahosi Æ pāturahosi

• du + atikkamo Æ duratikkamo

• catu + ārakkhā Æ caturārakkhā

1. tathā evayathā eva中間經常要插入ri;前面的-ā要短化,evae-省略: tathariva, yathariva

2. 子音r通常被插在以下質詞之後: ni, du, pātu, puna, dhi, pāta, catu…等。在大多數的狀況,只是回復。

 

插入l (注意: l = ,它通常插在 cha () 之後。)

i) cha+agām Æ cha agām

ii) cha + asa Æ chaasa

插入h:

i) su + ujuca Æ suhujuca

ii) su + uṭṭhita Æ suhuṭṭhita

 

II. 子音連音 (Consonantal Sandhi)

29. 子音的連音,出現在母音字尾接子音字首時。

30. 大多數的狀況,子音的連音是訴諸音律的需要,不過這並不是絕對的。

 

31. 子音前的長母音,可能會短化:

i) yathā + bhāvi + guena Æ yathabhāviguena

ii) yiṭṭha vā huta vā loke Æ yiṭṭha va huta va loke

 

32. 子音前的短母音,可能會長化:

• du + rakkha Æ dūrakkha

• su + rakkha Æ sūrakkha

• eva gāme muni care Æ eva gāme munī care

 

33. 子音字首前的字或質詞,其字尾為母音,子音字首通常要重複。例:

• idha + pamādo Æ idhappamādo

• anu + gaho Æ anuggaho

• su + paṭṭhito Æ suppaṭṭhito

• vi + jotati Æ vijjotati

• vi + payutto Æ vippayutto

• kata + ñū Æ kataññū

• a + pativattiyo Æ appativattiyo

• du + labho Æ dullabho

• pa + kamo Æ pakkamo

• du + sīlo Æ dussīlo

• yathā + kama Æ yathakkama (34)

 

1). 子音字首v-在母音字尾後,轉變成bb:

• ni + vāna Æ nibbāna  

• ni + vāyati Æ nibbāyati

• du + vinicchayo Æ dubbinicchayo

 

 

2). 重複的子音通常在接頭詞: u-, upa-, pari-, ati-, pa-, a-, anu-…等之後。

 

3). 子音的重複規則是: 氣音(: dh)要重複一個非氣音(d,ddh),非氣音(: d )要重複一個非氣音(t, tt)。也就是說:要重複的是非氣音。

 

34. 在兩個相連子音前的母音,在音律上算是長音,長母音-ā /-ī / -ū 自然地就不許出現在雙子音前。

 

35. 依照33),質詞字尾為長母音,子音字首通常要重複,長母音要短化。

 ā + kamati Æ akkamati

• parā + kamo Æ parakkamo

例外: 不過規則34,35有些例外,以下是最為常見的:

• na+aññaÆ nāñña

• na + assa Æ nāssa

• na+assuÆ nāssu

• kasmā+assaÆ kasmāssa

• tatra+assaÆ tatrāssa

• sa+antevāsikoÆ sāntevāsiko

• sa+atthiÆ sātthi

• vedanā+khandhoÆ vedanākkhandho

 

36a. 在子音字首前,soesoo可轉為a:

i) eso dhammo esa dhammo

ii) so muni sa muni

  b. 有時這個改變甚至會在母音前,因此造成一個停頓,維持不變是可以的。如:

so attho sa attho

c. 相同的改變也會出現(oa),但不很常見,: ayo(, aya) mano (, mana) tamo(黑暗 tama)paro(其他 para)tapo(懺悔,苦行 tapa)ayopatta (鐵鉢, ayapatta)

 

■ III. 輔音的連音

37. 當字尾為輔音,下個字的字首為母音或子音時,要進行連音處理。

 

38. 輔音後接子音,可能會保持不變。例:

• ta dhamma kata

• ta khaa

• ta patto

 

 

39. 輔音後接子音,可能會轉為與子音同列的鼻音。即:

- + 子音k, kh, g, gh,   -+子音-

- + 子音 t, th, d, dh, n  → -n +子音-

- + 子音c, ch, j, jh, ñ   → -ñ +子音-

- + 子音 p, ph, b, bh, m → -m+子音-

- + 子音, h, , h,   → - +子音-

 

:  

• raa + jaho Æ ranañjaho

• sa + mato Æ sammato

• taha + karo Æ tahakaro

• eva + kho Æ eva kho

• sa + hito Æ saṇṭhito

• dhamma + ca Æ dhammañca

• juti + dharo Æ jutindharo

• ta + niccuta Æ tanniccuta

 

: 在子音字首l, sapu的輔音會變為l:

• sa + lakkhaṇā Æ sallakkhaṇā

• pati sa līno Æ paisallīno

• sa + lekko Æ sallekho

• pu + liga Æ pulliga

 

40. 輔音後接eh, 會分別轉變為ñññh

• ta + eva Æ taññeva

• paccantara + eva Æ paccantaraññeva

• eva + hi kho Æ evañhi kho

• ta + hitassa Æ tañhitassa

41. y跟在輔音後,會被同化,兩個結合而成ññ:

• sa + yutta Æ saññuta

• sa + yogo Æ saññogo

:  y在輔音後不合併,兩個字母保持不變的,也不少見: sayutta; sayojana

 

42. 當輔音後有母音,會變成m:

• ta + attha Æ tam attha

• ya + āhu Æ yam āhu

• ki + eta Æ kim eta

 

: 羅馬字母編寫的長行(散文),對第3942條規則並不那麼嚴格,輔音後接母音或子音是可以保持不變,甚至於在單一字彙中,也是可以的;在詩偈類韻文中,輔音後接母音,輔音的保持或者改變成m,這要依音律的需求而定。

 

43. 有時輔音後若接母音,可能會變成d:

• eta + attho Æ etadattho

• eta + eva Æ etadeva

• eta + avoca Æ etadavoca

• ya + anantara Æ yadanantara

• ya + ida Æ yadida

: 輔音變d,不太實際;在大多數的實例中,d只是一個回存[E.M.:也就是說:它反應出字源學上較早期-如從吠陀時代-的字形](見插入子音部份)

 

44. 輔音後若接母音或子音,可能會被省略。

• tāsa + aha santike Æ tāsāha santike

• ariyasaccāna + dassana Æ ariyasaccānadassana

• eta buddhāna + sāsana Æ eta buddhānasāsana

 

45. 母音字尾跟子音字首間,有時會插入輔音(要再與子音同化為同列鼻音)

• ava siro Æ avasiro

• manopubba gamā Æ manopubbagamā

• cakkhu+udapādi Æcakkhu udapādi

• yāva c’idha bhikkhave Æ yāvañc’idha

 

46. 輔音後母音可能會被省略 (要再轉為子音同列鼻音):

• ki + iti Æ kinti

• ida + api Æ ida’pi Æ ida pi ( idampi)

• cakka + iva Æ cakka va

• kali + idāni Æ kali’dāni kalin dāni

 

字母的互換

47. 字母的互換很常見。

• dh h; rudhira Æ ruhira

• y j;gavayo Æ gavajo

• d t; sugado Æ sugato

• k y; sake pure Æ saye pure

• t ; pahato Æ pahao

• j y; nijaputta Æ niyaputta

• t d; gantabba Æ gandabba

• t k; niyato Æ niyako

• g k; hatthupaga Æ hatthupaka

• k kh; nikamati Æ nikhamati

• r l; paripanno Æ palipanno

 

 

符號說明

48. 先前說明過,母音上加一短槓(-),表長母音。

i) aha sakkhī aha sakkhī (我親自見到!I am witness!)

ii) pajjalantāni pabbatakūṭāni mālāguabhāva āpannāni disvā (見到燃燒熾烈的山頂變成花球…Seeing the blazing mountain peaks had turned into nosegays...; Pajjalati =pa + jal + a,燃燒。【PPR ~lantaPabbatakūta n.山頂; Gulan.】球體。Apanna (apajjati =a + pad + ya犯過)的【aor】受過,遇過。

 

49. 兩個音節縮合成一個,用彎曲(^)符號來強調:

i) sādhu hoti, lacchasâti. (好吧!你會得到它!All right! You will get it.) (= -a + iti)

ii) ta…gahissāmâti. (我會抓到他!I will seize him!)

         : 大多經文,彎曲符號是以跟長母音一樣的短槓(-)來表達[E.M.:也就是說, 讀者自己要推斷這個短槓究竟是長母音或兩字縮合]

 

50. 母音的省略用撇號(')來表示。

i) eken´ūno Æ ekena ūno

iii) pi’ssa Æ pi assa

ii) idān’eva Æ idāni eva

iv) tass’ekadivasa Æ tassa ekadivasa


第三章  語音的同化 (ASSIMILATION)

 

介紹

51. 本章討論的事項,或許應該含括在「連音」的章節。語音的同化並無特殊之處,它只是為了合音律所做的改變。我已經在上一章做過說明,雖然連音規則,是讓剛入門的學生方便理解、運用,語音的同化條例把他們全弄糊塗了,阻礙了他們的學習、閱讀。困難來自他們缺乏梵語教育,毫無這方面的知識,學習巴利就更辛苦。接下去的段落,我會盡力簡潔明瞭地解釋,儘可能清楚地解釋同化的規則。我們建議學生們這章要深入學習,並且在他的學習的過程中,要經常查閱。

 

52. 語音的同化是調和兩個子音中之一。它涉及轉變一個音到同列的另一個音,不過有時是變到不同列的另一個音。(見圖表一: 字母的分類。)

 

同化的分類

53. 語音的同化有兩類:

i) 字首子音被前字的字尾子音同化。這個稱為前進式同化(音不變, Progressive Assimilation)。以下範例a)n(齒音)被同化為 g,它是屬另一列(喉音)字母。範例b)- t變成d,跟前面的dh同化,td同列都是齒音。

a) √lag執著+na Ælagna Æ lagga (adj.執著)

b) √budh () + ta Æ budhta Æbuddha (已覺)

 

ii) 字尾的子音被後字的字首子音同化。這個稱為後退式同化(音不變, Regressive Assimilation)。以下這兩個範例,a) p跨過另一列,被字首的t同化。在b),m也同樣的,跨到另一列,t同化,變成n

a) √lip(塗)+ ta Æ lipta Æ litta(被塗)

b) √dam (制伏) +taÆdamtaÆdanta (被制伏)

 

同化通則

54. 同化通常出現在下列語形的構成: 被動語態、被動完成分詞、動詞第三類變化的語基、不定體、連續體、可能被動分詞和強意動詞,以及在衍生字詞時,受某些接尾詞影響會出現同化。

55. 在巴利語中,後退式同化較常見。

 

56. 當塞音與一個(非鼻音的)塞音字首遇合,通常會出現後退式同化,也就是說: 第一個子音被第二個同化。

• sak + ta Æ sakta Æ satta

• sak + thi Æ sakthi Æ satthi

57. 喉音同化後面的齒音:

• lag + na Æ lagna Æ lagga

• sak + no Æ sakno Æ sakko+ti Æ sakkoti

 

58. 喉音同化了前面的齒音字尾:

• ud+kamāpeti Æ ukkamāpeti

• tad+karoÆtakkaro

• ud+gacchatiÆuggacchati

 

 

59. 字尾的顎音被接續的齒音同化成舌音:

• √maj + ta Æ maṭṭhamaṭṭa

• √pucch + ta Æ puṭṭha

• √icch + ta Æ iṭṭha

 

 

*要完善的理解這些改變,就要記得: 字是不會以顎音或h來做結束,因為這些並不是本源字(primitive letters)。顎音源於喉音跟某些母音的碰觸。h是舊語言gh的呈現,且是j的氣音。因此,字母的喉音在字尾重現,要不是純舌音就要轉為舌音,然後同化或被同化於後續的齒音。例如:√pucch Æ puh + ta Æ puṭṭha, 但是√mucÆ muk + ta Æ mukta Æ mutta;√bhuj Æbhuk+ ta Æ bhukta Æ bhutta;還有√maj Æ ma =梵語的+ ta Æ maṭṭa。在梵語,√mj + ta Æ mṛṣṭa Æ巴利 maṭṭa

 

        a) 不過 j 有時會被後續的t同化:       √bhuj + ta Æ bhutta

        b)  c也會被同化成 t:                          √muc + ta Æ mutta

 

60. 但是,字首的顎音會同化前面字尾的齒音:

ud + cinati Æ uccinati

ud + chedī Æ ucchedī

ud + jala Æ ujjala

ud + jhāyati Æ ujjhāyati

 

61. 字尾的舌音同化了後續屬清音的齒音字首t: √kuṭṭ + ta Æ kuṭṭha

 

62. 字尾的齒音被後面接續的子音同化:

ud + gahāti Æ uggahāti

ud + khipati Æ ukkhipati

ud + chindati Æ ucchindati

ud + jhāyati Æ ujjhāyati

ud + sāha Æ ussāha

ud + tiṇṇa Æ uttiṇṇa

ud + loketi Æ ulloketi

 

 

63. 當字首的t,接在一個濁音的氣音gh行)後面,會呈前進式同化: 濁音的氣音會掉,接續的t會轉成濁音,也就是d;又接字尾濁音所掉的氣音,變成dh。例:

√rudh + ta Æ rudh + da Æ rud + dha Æ ruddha

注意: 若是字尾是-bh,那接續的t-要變dh,進行後退式同化:

√labh + ta Æ labh + d(a)Æ lab + dha Æ laddha

64. 喉音或唇音清音的非氣音(k,p..),通常會被接續的齒音清音(t)字首同化。

tap + ta Æ tapta Æ tatta

sakt + hi Æ sakthi Æ satthi

sak + ta Æ sakta Æ satta

kam + ta Æ kamta Æ kanta

 

65. 唇音字首,通常會同化前面的齒音清音或濁音的非氣音(t/th/d):

• tad + purisa Æ tappurisa

• ud + pajjati Æ uppajjati

• ud + bhijjati Æ ubbhijjati

• ud + majjati Æ ummajjati

 

66. 唇音,可能會同化鼻音字:  pāp + no + ti Æ pāpno + ti Æ pappoti

 

鼻音的同化

67. 尾的-m在t-前會被同化。如: √gam + tvā Æ gamtvā Æ gantvā

68. 要保留成組的- sm-: tasmi, bhasmā, asmā, usmā

69. 字首的鼻音會同化前面的齒音字尾: ud + magga Æ un + magga Æ ummagga

: 字尾的d在鼻音前,會轉成同列鼻音,也就是n。這個(齒音的)n會再被同化為(唇音)m。條例67gantvā就是這樣。

ud + nadati Æ unnadati

√chid + na Æ chinna

 

  y 的同化

70. “y-”經常是被前面的子音前進式同化。

 

71. “y-”的同化主要出現在被動語態,在形成第三類動詞的語基,某些連續體及許多的衍生名詞也用。

√gam + ya Æ gamya Æ gamma

√div + ya Æ divva Æ dibba

√pac + ya Æ pacya Æ pacca

√khād + ya Æ khādya Æ khajja (34)

√mad + ya Æ madya Æ majja

√khan + ya Æ khanya Æ khañña

√bha + ya Æ bhanya Æ bhañña

 

 

72. 本規則在複合詞的構成中也適用: 27(i)(a)字尾的母音–i,接不同組的母音字首, 會轉成–y,y前面的子音同化,連接了第二個字,構成一個複合字。

pali* + ako Æ paly ako Æ pallako

vipali* + āso Æ vipaly+ āso Ævipallāso

vipali + attha Æ vipaly attha Æ vipallattha

api + ekacce Æ apy ekacce Æ appekacce

api + ekadā Æ apy ekadā Æ appekadā

āni + āyo Æ ānv āyo Æ āññāyo (34/35)

abhi + uggachati Æ abhy uggacchati Æ abbhuggachati

abhi + okiraa Æ abhy okiraa Æabbhokiraa

abhi + añjana Æ abhy añjana Æabbhañjana

 * 介系詞pari, 經常轉成 “pali”

73. 顯然“y-”的同化最常發生在字尾i的改變(72), 或者如71.加接尾詞-YA, 當其前有齒音清音的非氣音t或者齒音濁音或非氣音的d, dh。簡單扼要地說, : 

 

74.  i) 字尾-ti+不同組母音V-,變成: -cc+ V-;

ii) 字尾-dhi+任何不同組母音V-,變成: -jjh+ V-;

iii) 字尾-di+任何不同組母音V-,變成: -jj+ V-;

iv) 字尾-t + y- Æ -cc-

v) 字尾-d + y- Æ -jj-

vi) 字尾-dh + y- Æ -jjh-

 

範例:

ati + anta Æ aty anta Æ accanta

pati + ayo Æ paty ayo Æ paccayo

pati + eti Æ paty eti Æ pacceti

iti + assa Æ ity assa Æ iccassa

iti + ādi Æ ity ādi Æ iccādi

jāti+andhoÆjāty andhoÆ jaccandho (34/35)

adhi + āgamo Æ adhy āgamo Æ ajjhāgamo

adhi + ogāhitvā Æ adhy ogāhitvā Æ ajjhogāhitvā

adhi + upagato Æ adhy upagato Æ ajjhupagato

adhi + eti Æ adhy eti Æ ajjheti

nadī + ā Æ nady ā Æ najjā

yadi + eva Æ yady eva Æ yajjeva

sat + ya Æ satya Æ sacca

paṇḍita + ya Æ paṇḍitya Æ paṇḍicca

√mad + ya Æ madya Æ majja

√vad + ya Æ vadya Æ vajja

√rudh + ya Æ rudhya Æ rujjha

 

75. 字尾 -th + y- Æ -cch-:  tath- + ya Æ tathya Æ taccha

 

76. 字尾擦音(-s)可能會同化後續的y-:-s + y- Æ -ss-

√pas + ya Æ pasya Æ passa;

√dis + ya Æ disya Æ dissa

 

77. -v + y- Æ -bb-

√div + ya Æ divya Æ dibba

√siv + ya Æ sivya Æ sibba

                注意: 接頭詞vi-,因為y “i” 的半母音,y保留,v就轉為b:

vi + ākaraa Æ vyākaraa Æ byākaraa

vi + añjana Æ vyañjana Æ byañjana

 

78. y跟在h,會出現字母的位移(二音倒置)來構成一詞:-h + y- Æ -yh -

√sah + ya Æ sahya Æ sayha

√guh + ya Æ guhya Æ guyha

 

79. 字首的y-會同化掉字尾非鼻音的齒音:

ud + yuñjati Æ uyyuñjati

ud + yāti Æ uyyāti

ud + yāna Æ uyyāna

 

 

  r 的同化

80. 字尾的-r經常被同化成下列塞音:

√kar + tabba Æ kattabba

√kar + ya Æ kayya

√kar + tā Æ kattā

√dhar + ma Æ dhamma

 

81. 字尾的-r經常被省略: √mar + ta Æ mata;          √kar + ta Æ kata

 

82. 有時字尾的-r被省略,它前面的母音要長化:

√kar + tabba Æ kātabba;

√kar + tu Æ kātu;

 

83. -r後面有n-,要舌音化成 -ṇṇ-:   √car + na Æ cara Æ ciṇṇa;

“i” 的插入在被動完成分詞那章會討論。

 

84. 字尾-r後接有l-,會被同化:  -r + l- Æ-ll-  dur(= du) + labho Æ dullabho

 

 s 的同化

85. s- (sa-) 會被它前面的子音同化,先轉成喉音或顎音。

 

86. 字尾的-j + sa Æ kkha: 

titij + sa Æ titikkha ;

bubhuj + sa Æ bubhukkha

 

87. 字尾的-p+ sa Æ -ccha:                           jigup + sa Æ jiguccha

88. 字尾的-t+ sa Æ -ccha:                                                tikit + sa Æ tikiccha

89. 字尾的-s+ sa Æ -ccha:                           jighas + sa Æ jighaccha

90. 字尾的-s,同化了接在後面的-y:           √nas + ya Æ nassa (76)

91. 但是,有時候這樣的連接並不會改變:   alasa + ya Æ ālasya

92. 字尾的-s,同化了字首的t-成舌音:

√kas + ta Æ kaṭṭha;

√kilis + ta Æ kiliṭṭha

√das + ta Æ daṭṭha;

 

 

93. 字首的s-同化了前面的齒音:

ud ( ut) + sāha Æ ussāha;

ud (ut) + suka Æ ussuka

 

94. 經常 –s + t- Æ -t(t)-                               √jhas + ta Æ jhatta;

95. 有時也會有–s + t- Æ -tth-                      √vas + ta Æ vuttha;

 

 h 的同化

96. 字首的h- 有時會被前面的字尾子音同化,變成跟子音同列塞音的氣音。

ud + harati Æ uddharati;

ud + haraa Æ uddharaa 

ud + hata (√han) Æ uddhata;

 

 

97. 字尾-h,後跟著鼻音字首,會產生字母的位移。(cf 78)

√gah +a Æ gaha Æ gaha

 

98. 字母的位移也會出現在-hv-, -hy-成一組的時候:

mahya Æ mayha;

oruh + ya Æ oruyha

jihvā Æ jivhā;

 

: 字尾-h被後面的y-同化是很少見的: leh + ya Æ leyya

 

99. 有時h會轉成gh,*主要用在字根√han():

hanati, 或作ghaeti (, to kill)

ghammati (, to go)Æ hammati

ghañña (,killing), √han (han ghan + ya Æ ghañña)

 

* 要記得: hj的氣音,因為它現在呈現的是古時候的gh (59),因此在連音上它被看待成j一樣。也就是說,在字尾,有時它轉成k,有時它變成 t。以上規則,看來反覆多變,像梵語

 

100. 字尾-h + t- 通常成: ddha                     √duh + ta Æ duddha

 

101. 有時 -h + t- :  dh:                         √lih + tu Æ ledhu (i變成e,見第四章)

 

102. (7)提到經常互換。當的氣音,也就是h,它的替換字也成氣音,h

現在根據 (101),我們見到了h + t變成dh,因此h也可用於取代h,所以我們有以下的語形:

√muh + ta Æ mūḍhaÆmūḷha;

√ruh + ta Æ rūḍha Æ rūḷha


第四章  語音的強化 (STRENGTHENING)

 

a) 強化過程:

103. 強化指改變母音成另一個母音的過程。

104. 會被強化的母音為: a, i, ī, uū

105. 因此a被強化成ā; i/īe; u/ū被強化成 o

106. 得到的結果也稱為 gua (重音化, quality)

107. 因此,a經重音化而為ā; i/ī經重音化為e, u/ ūo

108. 另外,我們從規則27(ia),27(iib)知道,字尾的–e,–o後接母音的話, 可能會轉成它們的半母音+母音。

109. 要記住下表,它很好用。

母音

重音化

母音+半母音

a

ā

i/ī

e

ay

u/ ū

o

av

 

110. 強化經常出現在動詞語基的構成 (見第十章)、在構成衍生字時,受某些接尾詞的影響,需強化。註: 在基本衍生及二次衍生(見十三章),很簡單地馬上可以假設:

i ī + a Æ aya;

uū + a Æ ava

e + a Æ aya;

o + a Æ ava

 

b) 字母位移(二音倒置):

111. 字母位移範例已於(78)提供。

112. 字母位移是指在一個單字裡字母或音節的移位。以下為更多移位的範例:

pariyudāhāsi Æ payirudāhāsi;

rasmi Æ rasi

ariya Æ ayira;

na abhineyya Æ anabhineyya

kariyā Æ kayirā;

cilimikā Æ cimilikā

masaka Æ makasa;

 

 

c) 增音 (Epenthesis)

113. 增音是指在單字中插入一個字母。

114. 不同發音部位的子音組合會造成語音停頓。增音是為避免語音停頓。範例:

klesa Æ kilesa;

ācārya Æ ācāriya;

hrada Æ harada

arhati Æ arahati

tiagula Æ tivagula;

srī Æ sirī

hyo Æ hīyo hiyyo;

hrī Æ hirī

barhisa Æ barihisa;

plavati Æ pilavati

 

d) 音節的省略

115. 有時為了要合音律,或者使發音容易些,會省略整個音節:

i) abhiññāya sacchikatvā Æ abhiññā  sacchikatvā

ii) jambudīpa avekkhanto addasa Æ jambudīpa avekkhanto adda

iii) dasasahassī Æ dasahassi

iv) chadagula Æ chagula


第五章  語尾變化 (DECLENSION)

 

語基 (Base)

116a. 語尾變化是指在名詞及形容詞的語基(語幹),加特定的接尾詞,來表達該字的性別、數量、格位。

116b. 名詞的語幹(stem)或語基(base)是指加接尾詞之前的部份。

 

性別 (Gender)

116c. 巴利有三種性別: ()性、中性、女()性。

116d. 巴利性別的分法,並不是依自然狀態來指派名詞的性別。有些名詞在英語屬陽性,在巴利則屬女性、中性字;同理,很多字我們認為是中性字,但在巴利屬男性或女性字。這個稱為文法上的性別。

116e. 字詞表數量的語形有二:  單數型及複數型。

 

格位 (The Cases)

116f. 巴利有八種格位: 1.主格(Nominative): 表達句子的主詞。2.屬格(所有格Genitive): 表達所有(如英文某人的’s); 3.為格(與格Dative): 給予某人某物或為某人做了什麼; 4.對格(業格、受格、賓格Accusative): 句子的(直接)受詞; 5.具格(Instrumental): 表人或物,以其(工具、方式)來動作,或被其人所完成。6.從格(奪格Ablative): 通常表分離,被表達成英語的from; 7. 處格(位格、於格、依格Locative): 表處所in/on/at/up; 8.呼格(Vocative): 用以稱呼他人。(: 格位的使用在第十四章-句法會再進一步地說明。(原書的語尾變化表皆依以上的格位順序,因方便記憶以及版面需要,以下表格格位位置將予以更動,內容則不變。另外,格位合併, 表示這些格位的語形相同。除非另有說明,否則表無。)

 

名詞的語尾變化(日文稱作曲用)可分兩大類:

117a). 母音的語尾變化: 語基以母音作結尾。

117b). 子音的語尾變化: 語基以子音作結尾。

117c). 母音的語尾變化,為清楚起見,通常又分三組: i) 語基以-a, -ā作結尾。ii) 語基以-i, -ī 作結尾。iii) 語基以-u, -ū作結尾。

 

語尾變化通則

118a). 本地的文法家,提出以下規則性名詞格位語尾 (case endingsuffix)

 

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主格

s

yo

為格

ssa

na

呼格

從主格語基

從主格

具格

ā

hi

對格

a

yo

從格

smā

hi

屬格

ssa

na

處格

smi

su

118b). 以上語尾只是理論,實際上它們會因性別及格位而有相當大的差異。真正的接尾詞,我們在說明個別的語尾變化時會提供。

 

母音語尾變化

–a結尾語尾變化

119a). 為數眾多的名詞與形容詞都屬這一型語尾變化,其他的語尾變化也有從這裡借用某些格位,徹底精通這型語尾變化是非常重要的,對研讀其他語尾變化有很大的助益。

119b). 名詞字尾-a都是男性或中性字。

 

120. 下表為名詞語幹-a結尾男性字的語尾變化。

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主格

o

ā, āse

為格

ssa, āya

na

呼格

從語幹(-a)ā

a

具格

ina

ehi, ebhi

對格

e

從格

ā, smā, mhā, to

ehi, ebhi

屬格

ssa

na

處格

e, smi, mhi

su

 

121. 這些尾綴必須接在語幹後,也要照顧到連音規則,當尾綴的字首為母音就要用到。遇到字例,都要讓自己熟悉,查閱規則,參照條例號數,逐漸讓自己熟悉所遇到的每一種形式的變化,不論是名詞、動詞或其衍生字。記住: 從一開始就有系統的學習,確保學習的一貫性,到頭來會節省很多的時間和精力。

 

男性字字尾-a語尾變化: Deva

122. 性名詞尾綴變化表: deva(天人)為例

格位

單數

複數

主格

devo (一位天人)

devā(一些天人)

呼格

deva, devā(天人啊!)

devā(天人們啊!)

對格

deva(一位天人)

deve(眾天人)

屬格

devassa (一位天人的…)

devāna(天人們的…)

為格

devassa (給一位天人,為一位天人)

devāna(為天人眾)

具格

devena(與、被一位天人)

devehi, devebhi (與一些天人)

從格

devā, (從一位天人)

devasmā, devamhā, devato

devehi, devebhi (從天人們)

處格

deve, devasmi,devamhi(由一位天人處)

devesu(眾天處)

 

習題: 以下單字, 其語尾變化跟 deva 一樣( -a/m.)

nara (, man)

kacchapa (, tortoise)

sīha (, lion)

byaggha (, tiger)

satta (有情,生物, being)

orodha (後宮, a seraglio)

miga (鹿, deer)

susumāra (, crocodile)

dhamma (, doctrine)

makara (海怪, sea monster)

mātaga (, elephant)

putta (兒子, son)

kūpa (一桅桿, a mast)

gandhabba (樂匠,乾闥婆 musician)

 

:a). 真正的為格單數型-āya現今已漸被屬格的接尾詞-ssa取代;-āya幾乎近於不定體,大多指稱目的。

b). 從格的-smā, -mhā和處格的-smi, -mhi是從代名詞的語尾變化借來的 (代名詞的語尾變化)

c). 有時候-so也用來當作從格單數型的語尾。例:

• vaggaso (由章/, by groups);

• bhāgaso (來分攤, by share) ;

d). 也有把sā當具格單數的語尾,:

• balasā (以武力, by force);

• talasā (以腳掌, with the sole ofthe foot) ;

e). 主格複數型接尾詞āse很少用,它跟吠陀語的主格複數型一樣。

f). 從格、具格複數的接尾詞-ebhi, 大多用在詩頌類韻文,多半是從吠陀語的ebhis來的。

g). -o前主格單數,從格、具格複數的接尾詞-ehi, -ebhi,及對格複數的字尾-e,尾綴前、語幹字尾的a可省略。如:

• deva + o Æ dev+oÆdevo,

• deva + ehiÆdev+ehiÆdevehi

 

h). 處格複數的接尾詞su,語幹字尾的a要改成e(如: deva-su Æ devesu

i). 為格(Dat)、具格(Ins)、從格(Abl)、處格(Loc)單數,以及主格(Nom)、呼格(Voc) 複數,根據連音規則要變成:

 

單數

條例

 

複數

條例

具格

deva+inaÆdevena

(21,i)

主格

deva+aÆdevā

(22)

為格

deva+āyaÆdevāya

(22)

主格

deva+āseÆdevāse

(22)

處格

deva+iÆdeve

(21,i)

處格

devā+aÆdevā

(22)

從格

deva+āÆdevā

(22)

 

 

 

 

j). 具格、為格複數型接尾詞-na,語幹字尾的-a要長化: deva + -naÆdevā + na Æ devāna

123 中性字– a語尾變化:  

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主格

ni, a

為格

ssa, āya

na

呼格

(如語幹: -a)

ni, a

具格

ina

ehi, ebhi

對格

ni, e

從格

ā, smā, mhā, to

ehi, ebhi

屬格

ssa

na

處格

i, smi, mhi

su

 

124.中性名詞語尾變化表: rūpa (形、色法, form)為例

格位

單數

複數

主格

rūpa

rūpāni, rūpā

呼格

rūpa

對格

rūpa

rūpāni, rūpe

屬格

rūpassa

rūpāna

為格

rūpassa, rūpāya

具格

rūpena

rūpehi, rūpebhi

從格

rūpā, rūpasmā, rūpamhā, rūpato

處格

rūpe, rūpasmi, rūpamhi

rūpesu

:

a). 字尾-ni中性名詞主格、對格、呼格複數型語尾變化的主要特徵。

b). 字尾-ni,語幹的字尾母音要長化。

 

習題(下列單字語尾變化與rūpa一樣):

citta (, mind)

mūla (root,價格price)

upaṭṭhāna (服侍, service)

jala (, water)

loa (,salt)

vajira (金剛石,diamond)

vāta (, wind)

yotta (, rope)

yuddha(戰爭、打架 fight)

sota (耳朵, ear)

veuriya (琉璃,Sapphires)

ahata (新衣, new cloth)

osāna (結束, end)

savana (聽聞, hearing)

sāṭaka (衣服, garment)

pesana (離開, despatch)

paṭṭana (港口, a sea port)

paṇṇa (貝葉、樹葉 leaf)

:

a) 字尾-a的中性名詞與男性名詞-a語尾變化,只有在主格單數,主格、對格、呼格複數上有差異,其它都一樣。

b) 複數型主格、對格、呼格語形一樣(都是-āni)

c) 中性名詞主格、對格、呼格複數型語尾變化-āni(-ā)常用。

 

名詞ā語尾變化

125. 所有的名詞字尾是ā,為女性字。

126.女性字-ā語尾變化: Kaññā

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主格

_

ā, yo

為格

āya

na

呼格

e

ā, yo

具格

āya

hi, bhi

對格

ā, yo

從格

āya, to

hi, bhi

屬格

āya

na

處格

āya, āya

su

 

127. 女性名詞語尾變化表: kaññā(少女, a virgin)為例

格位

單數

複數

主格

kaññā

kaññā, kaññāyo

呼格

kaññā, kaññe

對格

kañña

屬、為格

kaññāya

-

kaññāna

具格

-

kaññāhi, kaññābhi

從格

kaññato

處格

kaññāya

kaññāsu

 

:

a). 從格、對格單數型,語幹字尾的長母音,在加接尾詞時要短化(-ato, -a)

b). 下列各字意義都是為母親,呼格單數有兩種語形:

ammā

ambā

annā

tātā

ammā

ambā

annā

tātā

amma

amba

anna

tāta

c). 對格單數型,語幹字尾的長母音ā,在加接尾詞時要短化。

 

習題: 語尾變化同kaññā

saddhā (信仰, faith)

vijjā (,較高知識science)

tahā (貪愛、渴愛lust)

icchā (,desire)

gāthā (, stanza)

khiḍḍā (,娛樂play)

senā (軍隊, army)

nāvā (, boat)

gīvā (, throat)

medhā (智慧, intelligence)

paññā (智慧, wisdom)

mettā (慈愛, love)

bhikkhā (乞食, begged-food)

mālā (花環, garland)

pūjā (供養, honour)

chāyā (影子, shadow)

pipāsā (口渴, thrist)

velā (時間, time)

 

男性字字尾- ā, -sā語尾變化

128. (125)說明過,所有的名詞字尾-ā為女性字。但是男性字也有很少部份以-ā結尾。在此提供男性名詞字尾是ā(m./- ā)的變化表。範例: sā(, dog)

 


格位

單數

複數

格位

單數

複數

主格

sā

sā

為格

sassa, sāya

sāna

呼格

sa

sā

具格

sena

sāhi, sābhi

對格

sa

sāne

從格

sā, sasmā, samhā

sāhi, sābhi

屬格

sassa

sāna

處格

se, sasmi, samhi

sāsu

a): 以上語尾變化的出處是文法書rūpasiddhi”

b). 文法書Saddaniti”提供的尾綴變化,略有不同:

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主格

sā

sā, sāno

屬、為格

sassa

sāna

呼格

sa

sā, sāno

具、從格

sānā

sānehi, sānebhi

對格

sāna

sāne

處格

sāne

sānesu

 

以下字例語尾變化同sā :

• paccakkhadhammā (現見法, one to whom the Doctrine is evident)

• gaṇḍīvadhanvā《薄伽梵歌》的英雄阿周那, Arjuna           

• mā月亮, the moom                                         

• rahā* , sin (*出處為niruttidīpanī”,它是moggallānavyākaraa”的旁註書,該文法書在斯里蘭卡及緬甸都廣受尊崇。)

 

: 男性字-ā結尾屬於子音語尾變化,但本地文法家把它們視為語幹以母音結尾。

 

名詞字尾–i 語尾變化

129.名詞的語幹字尾為-i,有男性字、女性字、中性字。為數並不多。

130.男性字字尾- i語尾變化表: 

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主、呼格

ī, yo

具格

nā

hi, bhi

對格

ī, yo

從格

nā, smā, mhā

hi, bhi

屬、為格

ssa, no

na

處格

smi, mhi

su

 

131. 字尾– i男性名詞語尾變化表: kapi (猴子, money)為例

格位

單數

複數

主、呼格

kapi

kapī, kapayo

對格

kapi

屬、為格

kapissa, kapino

kapīna

具格

kapinā

-

kapīhi, kapībhi

從格

kapismā, kapimhā

處格

kapismi, kapimhi

kapīsu

a): 主格、呼格單數型跟語幹一樣。

b). 主格、對格、呼格複數字尾的– i,在尾yo前改為a

c). 字尾的– i,在接尾詞yo,有時保留,所以也有kapiyo(少用)的語形。

d). 複數在接尾詞-na, -hi, -bhi, -su,語幹字尾的-i要長化。

e). 有些罕見例和舊語形偶而會出現: i) 屬格單數字尾-e,: mune; ii) 格單數字尾-o,: ādo; iii) 格單數字尾-e,: gire; iv) 格單數字尾-ena,: rasena; v) 格複數字尾-no,: saramatino

f). 語幹本身用在幾乎單數所有的格位,這也不少見。

 

習題: 以下字例語尾變化同kapi (m./-i)

aggi (,fire)

sandhi (連接, union)

sārathi (駕御者, a charioteer)

añjali (合掌, salutation)

bondi (身體, body)

ūmi (波浪, a wave)

senāpati (將軍, a general)

kali (, sin)

nidhi(寶藏, a depository)

yati (出家人, a monk)

ari (敵人, an enemy)

giri (, a mountain)

bali (供品, oblation)

gahapati (家主,居士 householder)

 

女性字字尾-i/ī語尾變化

132. 字尾– i的女性名詞尾綴表: [下表處表使用語幹]

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主、呼格

ī, yo

屬、為格

ā

na

對格

ī, yo

具、從格

ā

hi, bhi

 

 

 

處格

   ā, a

su

 

133a) 字尾–i女性名詞尾綴變化表:ratti (, night)為例

格位

單數

複數

主、呼格

ratti

rattī, rattiyo, ratyo

對格

ratti

屬、為格

rattiyā, ratyā

-

rattīna

具、從格

rattīhi, rattībhi

處格

rattiya, ratya

rattīsu

:

a). 處格單數有個古用法:ratto

b). 從格單數結尾為-to,也見有用rattito

c). 屬格、為格、具格、從格、處格單數型,在語幹及接尾詞ā間要插入y,以避免停頓[27)22];處格單數型在a 之前也一樣。

d).ā, 同樣格位,依條例27)1a,語尾i要轉成y,因為巴利不許一音節同時有三子音,其中一個t要略去。因此我們得出: ratti+ā Æ rattyā Æ ratyā(一音節三子音的例外: antrantr)

e). 在複數尾綴na, hi, bhi, su ,語幹字尾的i要長化。

 

132b) 字尾–i 女性名詞尾綴變化表: jāti(, birth)為例

格位

單數

複數

 

主、呼格

jāti

jātī, jātiyo, jatyo, jacco

 

對格

jāti

 

屬、為格

jātiyā, jatyā, jaccā

jatīna

 

具、從格

jātīhi, jātībhi

 

處格

jātīsu

jātiya, jatya, jacca

a): 語形jaccā, jacca的構成, (74:字尾-t + y- Æ -cc-

b).  jati省略字尾–i+ yo, y被同化而成 jacco (71, 74i)

c). 雖然男性名詞字尾–i,yo前轉成-a,女性名詞並沒有轉變。

 

習題: 以下字例語尾變化同ratti (f./-i)

bhūmi (, earth)

satti (能力, ability)

patti (達到, attainment)

tuṭṭhi (歡喜滿足, satisfaction)

āsatti (執著, attachment)

dhūli (灰塵, dust)

tanti (琴弦, a string)

gati (去向going,轉生rebirth)

sati (, recollection)

kei (歡樂, amusement)

nandi (歡喜,高興; joy)

mati (智慧, understanding)

mutti (釋放,自由;deliverance)

vuddhi (增加, increase)

ruci (壯觀、愛好, splendor)

chavi (外皮,皮膚;the skin)

cuti (消失, disappearance)

diṭṭhi ( sight, belief)

 

134.  中性字字尾–i語尾變化表:

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主、呼格

_

ni, ī

具格

nā

hi, bhi

對格

從格

nā, smā, mhā

屬、為格

ssa, no

na

處格

smi, mhi

su

 

中性字尾–i名詞接尾詞變化表: vāri (, water)為例

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主、呼格

vāri

vārīni, vārī

具格

vārinā

vārīhi,

vārībhi

對格

vāri

從格

vārinā,

vārismā, vārimhā

屬、為格

vārissa, vārino

vārĭna

處格

vārismi, vārimhi

vārīsu

a) 主格單數型也有個-結尾字形,如對格的vāri,他例: aṭṭhi(骨, bone, akkhi(眼, eye...等。

b) 複數型尾綴-ni, -na, -hi, -bhi, -su之前語幹字尾的-i, 依慣例要長化成-ī

習題: 以下字例語尾變化同vāri (中性名詞n./-i)

akkhi (, eye)

sappi (酥油, ghee)

chadi (茅草屋頂, roof)

satthi (大腿, the thigh)

dadhi (, milk curds)

acchi (, eye)

rūpi (, silver)

aṭṭhi (, bone)

 

 

名詞字尾-ī 語尾變化

135. 沒有中性名詞字以ī (長音)結尾

136男性字字尾-ī 語尾變化:

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主、呼格

ī

ī, no

具格

nā,

hi, bhi

對格

, na

從格

nā, smā, mhā

屬、為格

ssa, no

na

處格

smi, mhi

su

 

字尾ī,性名詞尾綴變化表: Daṇḍī (托缽僧直譯為持杖行走的男子, mendicant)為例

格位

單數

複數

主、呼格

daṇḍī

daṇḍī, daṇḍino

對格

daṇḍi, daṇḍina

屬、為格

daṇḍissa, daṇḍino

daṇḍina

具格

daṇḍinā

-

daṇḍīhi, daṇḍībhi

從格

daṇḍismā

處格

daṇḍismi, daṇḍimhi

daṇḍīsu

 

a) 字尾i主格單數型有時見到daṇḍi

b) 有時也會出現呼格單數型–ni: daṇḍini

c) 主格、呼格外格位(斜格、間接格oblique cases)單數型,加語尾前語幹字尾用短音-i

d) 主格複數型有罕見語形字尾加–yo,m./-i類推所構成: daṇḍiyo

e) 偶而也會出現對格複數型–ye: daṇḍiye

f) 主格、對格、呼格複數型,未加no前的語幹字尾改用短音-i

g) 對格單數型字尾–a,前有半母音y的語形: daṇḍiya

h) 格單數型字尾常用–to: daṇḍito

 

習題: 以下字例語尾變化同daṇḍī (男性名詞m./ī)

sāmī (統治者、主人lord)

kapaṇī  (貧民, pauper)

mantī (大臣, minister)

senānī  (將軍, a general)

sakkhī  (證人, a witness)

yoddhī (戰士, warrior)

 

137. 大多數字尾ī的男性名詞, 並不是純粹的實詞,是形容詞轉做實詞用;它們的真正語幹字尾–in,主格單數型- ī。因此daṇḍī的真正語幹是daṇḍin。正確說來,所有這類字應屬子音語尾變化。

 

138. 女性字字尾-ī 語尾變化表: nadī

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主、呼格

ī

ī, yo

屬、為格

ā

na

對格

ī, yo

具、從格

ā

hi, bhi

 

 

 

處格

a, a

su

 

139. 字尾ī, 女性名詞尾綴變化表: nadī(河流, river)為例

格位

單數

複數

主、呼格

nadī

nadī, nadiyo, najjo

對格

nadi

nadī, nadiyo, najjo

屬、為格

nadiyā, nadyā, najjā

nadīna

具、從格

nadiyā, nadyā, najjā

nadīhi, nadībhi

處格

nadiyā, nadyā, najjā

nadīsu

nadiya, nadya, najja

 

:

a) 屬格複數型有個語尾-āna, nadiyāna

b) 主格、呼格外單數型,語幹字尾-ī ,要用短化為-i;複數型語尾–yo前也一樣用-i

c) 尾綴若以母音開頭,其前要插入y, (272)

d) 語形 nadyā, najjā, najja的構成, (71, 74)

e) 語形 najjo是因省略字尾-i,之後yo被同化。

 

習題: 以下字例語尾變化同nadī (女性名詞f./- ī)

paṭī (帆布, canvas)

lakkhī (繁榮, prosperity)

sīhī (母獅, lioness)

pātī (, bowl)

kumārī (童女, girl)

brāhmaṇī (婆羅門女)

bhikkhunī (比丘尼, nun)

vānarī (母猿, ape)

yakkhī (母夜叉, ogress)

devī (天女, mymph)

Bārāṇasī (波羅奈, Benares)

rājinī (王后, queen)

dabbī (,杓子spoon)

bhisī (墊子, mat)

migī (雌鹿, a doe)

vāpī (水箱,水庫tank)

kākī (烏鴉, a female crow)

mahī (地或摩醯河earth)

sakhī (一位女性朋友, a female friend)

taruṇī (年輕女子, young woman)

 

名詞字尾–u語尾變化

140. 名詞字尾–u男性、中性、女性字都有。

141. 男性字-u語尾變化表: bhikkhu (141)

 

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主格

ū, o

屬、為格

ssa, no

na

呼格

ū, o,e

具格

nā

hi, bhi

對格

ū, o

從格

nā, smā, mhā

hi, bhi

 

 

 

處格

smi, mhi

su

 

字尾u, 男性名詞語尾變化表: bhikkhu (比丘)為例

格位

單數

複數

主格

bhikkhu

bhikkhū, bhikkhavo

-

呼格

bhikkhave

對格

bhikkhu

-

屬、為格

bhikkhussa, bhikkhuno

bhikkhūna

具格

bhikkhunā

-

bhikkhūhi,

bhikkhūbhi

從格

bhikkhusmā, bhikkhumhā

處格

bhikkhusmi, bhikkhumhi

bhikkhūsu

:

a) 主格、對格複數型有時語尾加-yo,: jantuyo, hetuyo

b) 複數型尾綴加-o-e,語幹的-u要強化成-av [27)2a]

 

習題: 以下字例語尾變化同bhikkhu (男性名詞m./-u)

pasu (四足畜獸、山羊,gotat)

bandhu (族親, relative)

maccu (, death)

bāhu (, arm)

ketu (旗幟, flag)

pharasu (斧頭, axe)

taru (, tree)

veu (, bamboo)

bhāṇu (太陽, the sun)

ucchu (甘蔗, suggar-cane)

setu (, bridge)

katu (犧牲, sacrifice)

ruru (牡鹿, a deer)

hetu (, cause)

 

 

142.女性字-u語尾變化表:   dhenu

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主、呼格

ū, yo

屬、為格

yā

na

對格

ū, yo

具、從格

yā

hi, bhi

 

 

 

處格

yā, ya

su

 

143. 字尾u 女性名詞語尾變化表: dhenu (母牛, cow)為例

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主格

dhenu

dhenuyo, dhenū

屬、為格

dhenuyā

dhenūna

呼格

dhenu

dhenuyo

具、從格

dhenūhi, dhenūbhi

對格

dhenu

dhenuyo, dhenū

處格

dhenuyā

dhenuya

dhenūsu

:

a) 從格單數型語尾-to是很常見的: dhenuto, jambuto

b) 主格複數型語尾-o,出現一語形,沒強化字尾–u,但插入v, 成為dhenūvo

c) 複數型字尾-u,na, hi, bhi, su前要強化成ū

 

習題: 以下字例語尾變化同dhenu (女性名詞f./u)

dhātu (), an element

rajju (粗繩,繩索 string)

ku (惡、小the earth)

daddu (金錢癬, ringworm)

kāsu (a hole, pit)

kacchu (結疤, scab)

natthu (鼻子, nose)

yāgu (稀飯, rice gruel)

kareu (母象, elephant)

hanu (槽顎,  jaw)

vaṇṇu (, sand)

kaṇḍu (發癢, itch)

vijju (閃電, lighting)

piyagu (藥草, a medicinal plant)

 

144. 中性字字尾–u尾綴變化表: cakkhu

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主、呼格

ū, ni

具格

nā

hi, bhi

對格

ū, ni

從格

nā, smā, mhā

hi, bhi

屬、為格

ssa, no

na

處格

smi, mhi

su

(單數同男性名詞字尾–u,複數主格、對格、呼格字尾改ū, -ni)

 

145. 字尾u 中性名詞語尾變化表: cakkhu(, eye)為例

格位

單數

複數

主、呼格

cakkhu

cakkhū, cakkhūni

對格

cakkhu

cakkhū, cakkhūni

屬格

cakkhussa, cakkhuno

cakkhūna, cakkhuno

為格

cakkhussa, cakkhuno

cakkhūna

具格

cakkhunā

cakkhūhi, cakkhūbhi

從格

cakkhunā, cakkhusmā, cakkhumhā

cakkhūhi, cakkhūbhi

處格

cakkhusmi, cakkhumhi

cakkhūsu

: 主格單數有一語形cakkhu

 

習題: 以下字例尾綴變化同cakkhu (中性名詞n./u)

dhanu (, a bow)

dāru (木柴, wood)

madhu (蜂蜜, honey)

massu (鬍鬚, the beard)

matthu (乳清, whey)

assu (, a tear)

ambu (, water)

aru (舊傷, a wound)

janu (, the knee)

vatthu (故事, a story)

āyu (年齡,壽命, age)

vasu (財富, wealth)

 

名詞字尾ū尾綴變化

146a. 名詞字尾ū,只有男性、女性字

146b. 接尾詞幾乎和m./-u一樣。

147.男性字字尾- ū尾綴變化表: sayambhū(佛陀的別號)

格位

單數

複數

主、呼格

sayambhū

sayambhū, sayambhuvo

對格

sayambhu

屬、為格

sayambhussa, sayambhuno

sayambhūna

具格

sayambhunā

sayambhūhi, sayambhūbhi

從格

sayambhunā, sayambhusmā, sayambhumhā

sayambhūhi, sayambhūbhi

處格

sayambhusmi, sayambhumhi

sayambhū

:

a) 主格、對格、呼格/pl,在語幹-u和尾綴-o間插入-v-,成語形sayambhuvo

b) 斜格單數型格位,語幹字尾-ū要短化成-u

 

148.女性字字尾-ū尾綴變化表:   vadhū (寡婦, widow)

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主、呼格

vadhū

vadhū, vadhuyo

屬、為格

vadhuyā

vadhūna

對格

vadhu

vadhū, vadhuyo

具、從格

vadhuyā

vadhūhi, vadhūbhi

 

 

 

處格

vadhuyā, vadhuya

vadhūsu

:

a) m./-u一樣,斜格語幹字尾-ū要短化。

b) 從格單數-to有語形: vadhuto

c) 複數型字尾-yo,語幹字尾-ū要短化。

 

語幹字尾為雙母音

149. 巴利中,語幹字尾含雙母音已蕩然無存;唯一現例是go (母牛)

 

特殊名詞 go, sakhā

150)I). 語幹雙母音結尾變化表: go (母牛, a cow)為例

格位

單數

複數

主、呼格

go

gavo, gāvo

對格

gava, gāva, gavu, gāvu

gavo, gāvo

屬、為格

gavassa, gāvassa

gava, gona, gunna

具格

gavena, gāvena

gohi, gobhi, gavehi

從格

gavā, gāvā, gavasmā, gāvasmā, gavamhā, gāvamhā

gohi, gobhi, gavehi

處格

gave, gāve, gavasmi, gāvasmi gavamhi, gāvamhi

gosu, gavesu, gāvesu

 

150)II) 尾綴變化表: sakhā (一位朋友, a friend)為例

(梵語sakhi-是男性名詞,語幹呈不規則變化。)

格位

單數

複數

主格

sakhā

sakhāyo, sakhāno, sakhino, sakhā

呼格

sakhā, sakha, sakhi, sakhī, sakhe

對格

sakhāna, sakha, sakhāra.

sakhāyo, sakhāno, sakhino, sakhī

屬、為格

sakhino, sakhissa

skhārāna, sakhīna, sakhāna

具格

sakhinā

sakhārebhi, sakhārehi,sakhehi, sakhebhi

從格

sakhinā, sakhārā, sakharasmā

處格

sakhārasmi, sakhārimhi

sakhāresu, sakhesu

:  sakhā有些的語形屬於語幹-ar,有些則是-in(見子音語尾變化)

 

子音語尾變化

152a. 子音語尾變化包括所有的名詞及形容詞,語幹以子音結尾。

152b. 名詞的語幹以子音結尾,是既少又特殊,這類字主要是包含在形容詞字尾-vat-mat。所有鼻音(n)結尾的字,被本地文法家認為屬母音語尾變化。

152c. 大多數的子音語尾變化字,約略依循兩套語尾變化法則: 某些語尾屬母音,有些則依子音語尾變化。

153. i) 語幹以鼻音(n)結尾:

154. 語尾變化表: attā (自我, self)為例 (m./-an; 語幹attan)

格位

單數

複數

主格

attā

attāno, attā

呼格

atta, attā

attāno, attā

對格

attāna, atta, attana

attāno, atte

屬、為格

attano, attassa

attāna

具格

attanā, attena

attanehi, attanebhi

從格

attanā, attasmā, attamhā

attanehi, attanebhi

處格

attani, attasmi, attamhi

attanesu

 

以下字例語尾變化同attā (語幹attan):

ātumā (自我, self)

asmā (石頭, stone)

muddhā (, head)

addhā (road、距離distance、時間time)

 

155. 語尾變化表: brahmā (梵天, brahma)為例-語幹 brahman /m.

格位

單數

複數

主格

brahmā

brahmāno, brahmā

呼格

brahme

brahmāno, brahmā

對格

brahmāna, brahma

brahmāno

屬、為格

brahmuno, brahmassa

brahmānam, brahmuna

具、從格

brahmanā, brahmunā

brahmehi, brahmebhi, brahmūhi, brahmūbhi

處格

brahme, brahmani

brahmesu

a): 處格單數也有語形-smi, -mhi, : brahmasmi, brahmamhi

 

156. 尾綴變化表: rājā (國王, king)為例-語幹 rājan /m.

格位

單數

複數

主格

rājā

rājāno, rājā

呼格

rājā, rāja

rājāno, rājā

對格

rājāna, rāja

rājāno

屬、為格

rañño, rājino, rājassa

rañña, rājūna, rājāna

具格

raññā, rājena, rājinā

rājūhi, rājūbhi, rājehi, rājebhi

從格

raññā, rājasmā, rājamhā

rājūhi, rājūbhi, rājehi, rājebhi

處格

raññe, raññi, rājini, rājimhi, rājismi

rājūsu, rājesu

:

a) rājā這個字單被用在句中,就依以上語尾變化表。如果它構成複合字的最後一成員,dhammarājā, mahārājā,就需依-a/男性名詞(deva)作語尾變化。

b) 複數型隱約表明它有個-u的語幹: rāju

c) 有少數名詞,語幹以-an結尾,-a/男性字(deva)來做語尾變化。如:

vissakamma 工藝天()

vivattacchaddo (斷除無明的人)

puthuloma (, a fish)

yakana (肝臟, the liver)

athabbana (第四吠陀, the fourth Veda)

 

157. 尾綴變化表: pumā (男人, a man)為例 語幹 puman/m.

格位

單數

複數

主格

pumā

pumāno, pumā

呼格

puma, puma

pumāno, pumā

對格

puma, pumāna

pumāno, pume

屬、為格

pumuno, pumassa

pumāna

具格

pumunā, pumānā, pumena

pumānehi, pumānebhi, pumehi, pumebhi

從格

pumunā, pumānā, pumā, pumasmā, pumamhā

處格

pumāne, pume, pumasmi, pumamhi

pumānesu, pumāsu, pumesu

 

:

a) 可以看出顯然整個受-a結尾男性字的影響。

b) 條例128所提的sā(),正確來說屬這型語尾變化;它提供語幹san,源於梵語śvan.

名詞語幹以-in結尾, 語尾變化(條例130)已提供;這些字數量頗多,字尾變化跟daṇḍi一樣(語幹為daṇḍin),形成了語幹為純母音結尾與子音結尾的調轉。

158. ii) 語幹以-s結尾:

159. 尾綴變化表: mano (, the mind) 語幹: manas

格位

單數

複數

主格

mano, mana

manā

呼格

mano, mana, manā, mana

manā

對格

mano, mana

mane

屬、為格

manaso, manassa

manāna

具格

manasā, manena

manehi, manebhi

從格

manasā, manasmā, manamhā, manā

manehi, manebhi

處格

manasi, mane, manasmi, manamhi

manesu

:

a) 要記得: 雖然文法學家們列了複數語形,mano是從不用複數型。

b) 在此可以看出,也受-a/m.語尾變化的影響,特別是複數,實際上是一樣的。

c) 中性字複數型也有個-ni的語形: manāni.

 

160. 本地的文法家們提出下列名詞,語尾變化屬manas,語幹字尾是-as:

vaco (話語, discourse)

vayo (年紀, age)

ceto (心思, thought)

yaso (名望glory, fame)

payo (一種飲料,beverage)

chando (音韻, prosody)

uro (, breast)

aho (日子, day)

ojo (強壯, strength)

vāso (, cloth)

tejo (火、威力power)

tapo (, heat)

tamo (, darkness)

ayo (, iron)

siro (, the head)

saro (, a lake)

raho (隱密, solitude)

rajo ( dust, passion)

thāmo (強壯strength、活力vigour)

a) aha(日子)處格單數有下列語形: ahasmi, ahamhi, ahe, ahu, ahasi, ahuni

b) 斯里蘭卡文法家把rajo, ojo, thāmo, vāso收在manas語尾變化。

c) 比較級形容詞語尾 –yo, -iyyo, seyyo, gariyo等字依manas語尾變化。

 

161. 語尾變化表: āyu (壽命, life) 語幹為-āyus

格位

單數

複數

格位

單數

複數

主、呼、

對格

āyu, āyu

āyū, āyūni

具、從

āyunā,

āyusā

āyūhi,

āyūbhi

屬、為格

āyussa, āyuno

āyūna,āyūsa

處格

āyuni, āyusi

āyūsu

 

162. III) 語幹字尾 –ar (=梵語)

163 語尾變化表: satthā ( the teacher, Buddha) 語幹: satthar (śāst)

 

格位

單數

複數

主格

satthā

satthāro, satthā

呼格

satthā, sattha

satthāro, satthā

對格

satthāra, satthara

  satthāro, satthāre

屬、為格

satthu, satthussa, satthuno

satthāna, satthārāna, satthūna

具、從格

sattharā, satthārā, satthunā

satthārehi, satthārebhi

處格

satthari

satthāresu, satthūsu

:

a) 屬格單數-u結尾的語形satthu,是用來構成複合詞的語幹。

b) 語幹字尾是-ar (梵語),它們的主格單數是-ā,pitar (父親=梵語pit), 其主格單數是pitā; mātar (母親=梵語māt)也一樣,其主格單數是mātā。在構詞時, 它們語幹通常是–u

c) 從格單數型語尾-to,語幹以-ar結尾的話,通常要取母音-i-;: pitito, mātito;有時語幹piti, māti被用在構詞,pitipakkhe (父系的)

d) 有些字語幹字尾-ar,依循-a (deva)語尾變化,譬如: sallakatta (語幹sallakattar,醫生a physician); kattara (語幹kattarar,體弱者 a weak person);sota (語幹sotar,聽聞者 a hearer)

 

下列字語尾變化跟satthā一樣:

netā (領導, a guide)

mātā (母親, mother)

pitā (父親, father)

kattā (行為的作者, an agent)

nattā (孫子, a grandson)

jetā (征服者, a conqueror)

dātā (布施者, a giver)

bhātā (兄弟, brother)

 

 

164. 語尾變化表: mātā (母親) 語幹-mātar (=梵語māt)

格位

單數

複數

主格

mātā

mātaro, mātā

呼格

mātā, māta

mātaro, mātā

對格

mātara

mātaro, matare

屬、為格

mātuyā, mātyā, mātu

mātāna, mātarāna, mātūna, mātunna

具、從格

mātuyā, mātyā, mātarā

mātarehi, mātārebhi, mātūhi, mātūbhi

處格

mātuyā, mātyā, mātari,

mātuya, mātya

mātaresu, mātūsu

 

a) 斜格單數型,馬上就能認的出是受-ā結尾女性名詞語尾變化影響。

b) 屬格單數型有個很少用的語形: mātussa

 

語尾變化表: pitā (父親, father) 語幹: pitar (=梵語pit)

格位

單數

複數

主格

pitā

pitaro

呼格

pitā, pita

pitaro

對格

pitara, pitu

pitaro, pitare

屬、為格

pitu, pituno, pitussa

pitarāna, pitāna, pitūna, pitunna

具格

pitarā, pityā, petyā, pitunā,

pitarehi, pitarebhi, pitūhi, pitūbhi

從格

pitarā, pityā, petyā, pitu

pitarehi, pitarebhi, pitūhi, pitūbhi

處格

pitari

pitaresu, pitūsu

: mātāpitā為格和屬格複數型中-n需要兩個,以補ū的短化,成為: mātūna, mātunnapitūna, pitunna

 

165 IV). 字彙以-at(-ant), -vat (-vant), -mat (-mant)結尾, 多半是形容詞,語尾變化會在形容詞章節提供。

 

166. 語尾變化bhava (大德、您, sir), 語幹字尾-at, (-ant)

格位

單數

複數

主格

bhava, bhanto

bhavanto, bhonto, bhavantā

呼格

bho, bhonta, bhante

bhavanto, bhonto, bhavantā, bhante

對格

bhavanta, bhota

bhavante, bhonte

屬、為格

bhavantassa, bhavato, bhoto

bhavata, bhavantāna

具格

bhavatā, bhotā,bhavantena

bhavantehi, bhavantebhi

從格

bhavatā, bhotā, bhavantā

bhavantehi, bhavantebhi

處格

bhavati, bhavante

bhavantesu

:

a) bhava是稱呼對方的敬辭,它可被譯為「大德、閣下, Your honour」。

b) 本地文法家都是用它來作呼格的象徵。

c) 女性字bhotī(女士, madam)語尾變化依照-ī女性字,規則變化(adī)

 

167. 語尾變化: araha (阿羅漢, saint),語幹字尾-at, (-ant)

格位

單數

複數

主格

araha, arahā

arahanto, arahā

呼格

arahanta

arahanto

對格

arahanta

arahante

屬、為格

arahato, arahantassa

arahata, arahantāna

具格

arahatā, arahantena

arahantehi, arahantebhi

從格

arahatā, arahantā, arahantasmā, arahantamhā

arahantehi, arahantebhi

處格

arahati, arahante, arahantasmi, arahantamhi

arahantesu

santa意為善人,語尾變化類似以上。


第六章  名詞和形容詞女性字語基的構成

(本章大部份採自niruttīdipanī)

 

168. 有關文法上的性別,如前所述(116d) ,最好是查字典、從字典學習,那就較容易理解實詞的性別。不過:

 

169. 名詞語幹以-a結尾,且主格單數字尾是o, 都為男性字。例:

語幹(stem)

男性/主格/單數 (m./nom/sg)

sīha (獅子lion)

sīho

assa (horse)

asso

hattha (the hand)

hattho

dāra (妻子wife)

dāro

 

170. 所有名詞語幹字尾-o,且主格單數字尾-a,都是中性字。例:

語幹(stem)

中性/主格/單數 (n./nom/sg)

citta (, the mind)

citta

rūpa (形色,圖像 an image)

rūpa

bhatta (, rice)

bhatta

hita (利益,福利benefit)

hita

bhaya (害怕, fear)

bhaya

 

171. 所有名詞語幹以-ā結尾,且主格單數字尾-ā,都是女性字。例:

語幹(stem)

女性/主格/單數

vācā (一個字, a word)

vācā

nāvā (一條船, a boat)

nāvā

sālā (一間會堂, a hall)

sālā

gāthā (一首偈誦, a stanza)

gāthā

pūjā (供奉, worship)

pūjā

 

: 男性名詞,語幹以-ā結尾(128),為數不多,也少見。儘管所有本地的文法家都有列;如在母音部份所述,它們應屬子音語尾變化。譬如sā(一隻狗) ,它的真正語幹是san (=梵語: śvan); mā(月亮)的真正語幹是mas(=梵語:mās);還有,gaṇḍīvadhanva(阿周那Arjuna)的真正語幹是gaṇḍīvadhanvan

 

172. 所有名詞語幹以-ī結尾,主格單數也以-ī結尾,都是女性字。例:

 

語幹(Stem)

女性/主格/單數 (f./nom/sg)

mahī (, the earth)

mahī

sīhī (母獅, lioness)

sīhī

bhisī (墊子, a mat)

bhisī

rājinī (王后, a queen)

rājinī

bhūmī (, the earth)

bhūmī

173. 也有些男性名詞,主格單數以-ī結尾。通則是: 這類男性名詞是形容性當實詞用;嚴格地說,它們是屬子音語尾變化,且語幹字尾為-in

174. 中性字沒有語幹以-ī結尾。

175. 名詞語幹字尾為-u,可以是男性字、女性字或中性字。性別最好是查字典。

 

176. 所有的純實詞,語幹字尾-ū,主格單數也以-ū結尾,皆為女性字。例:

語幹(stem)

女性/主格/單數 (f./nom/sg)

 

: 這類字並不多。

camū (一支軍隊, an army)

camū

pādū (一隻鞋, a shoe)

pādū

sassū (一位岳母, a mother-in-law)

sassū

bhū (, the earth)

bhū

vadhū (一位媳婦, daughter-in-law)

vadhū

 

177. 男性名詞語幹字尾-ū,主格單數也以-ū結尾,正確說來, 它們不是純實詞,而是形容詞,有時被用作實詞。例:

語幹

形容詞當實詞用

男性/主格/單數

abhivhū(精通mastering)

君主chief, 征服者conqueror

abhibhū

vedagū(通吠陀者knowing the vedas)

賢哲a sage

vedagū

maggaññū(通道智者knowing the Way)

聖人a saint

maggaññū

 

178. 並沒有中性名詞語幹以-ū結尾。

179. 以上規則雖然不太夠,多少有助於學生辨別名詞的性別。

180. 如其他語言,很多女性實詞,是由男性字實詞語幹,加特定接尾詞衍生而成。

 

女性字的接尾詞

181. 巴利中,用來構成女性字語基的接尾詞有: 1. –ā, -ikā. –akā; 2.-ī,-ikinī; 3. –nī, -inī; 4. –ā, -nī

182. 實詞的女性字語基

183. 很多女性字的語基,是由-a結尾男性字,改成-ā-ī衍生而成。

184. 範例-ā:

: -ā結尾女性字的語基,數量不多,大多數也可用-ī, -inī , -ikā來構成。

 

男性字語基

女性字語基

mānusa (一個男人, a man)

mānusā (一個女人, a woman)

assa (一隻馬, a horse)

assā (一隻母馬, a mare)

kumbhakāra (一個陶工, a potter)

kumbhakārā (陶工妻, a potter’s wife)

kaapūtana (一個奇臭富單那鬼, a demon)

kaapūtanā (奇臭富單那女鬼, a she-demon)

vallabha (一個喜歡的事物, a favourite)

vallabhā (一個喜歡的女人, a favourite woman)

 

185. 範例-ī:  (: 由男性字衍生,-ī結尾女性字的語基,為數眾多。)

男性字語基

女性字語基

sīha (獅子, lion)

sīhī (母獅, lioness)

miga (鹿, deer)

migī (母鹿, doe)

kumāra (童子boy,王子prince)

kumārī (童女girl, 公主princess)

māṇava (一個年青人, a young man)

māṇavī (一個年輕女人, a young woman)

sāmaera (一個沙彌, a novice)

sāmaerī (一個沙彌尼, a fem. novice)

 

186. 有些女性(的名)字源自父、祖,也是以-ī結尾構成。

男性字語基

女性字語基

kacchāyana (迦旃延)

kacchāyanī  (迦旃延女)

vāseṭṭha (婆悉吒)

vaseṭṭhī (婆悉吒女)

gotama (喬達摩、瞿曇)

gotamī (瞿曇彌-大愛道、瞿曇女)

 

187. 名詞-ka結尾(大多形容詞當實詞用), 構成它們的女性字時加接尾綴-ikā,ikinī

男性字語基

女性字語基

nāvika (一水手、船伕, a boatman)

nāvikā, nāvikinī

paribbājaka (一遊方僧,a wondering ascetic)

paribbājikā, paribbājikinī

pasukūlika (著糞掃衣比丘)

pasukūlikā,pasukūlikinī著糞掃衣比丘尼

kumāraka (一個童子/王子)

kumārikā

 

188. -inī結尾, 範例:

男性字語基

女性字語基

 rājā (, king)

rājinī (王后, queen)

kumbhakāra (陶工, potter)

kumbhakārinī (陶工的妻子, potter’s wife)

miga (鹿, deer)

miginī (母鹿, doe)

sīha (獅子, lion)

sīhinī (母獅, lioness)

yakkha (夜叉, an ogre)

yakkhinī (女夜叉, an ogress)

 

189. 範例: -nī結尾

: 接尾詞-nī接在男性字語基結尾為-i, -ī, u, ū後。-nī前的長音-ī, ū要短化。

男性字語基

女性字語基

bhikkhu (比丘, Buddhist monk)

bhikkhunī  (比丘尼, Buddhist nun)

bandhu (一位親戚, a relative)

bandhunī  (一親里女, a female relative)

pau (一位智者, a wise man)

paunī (一位女智者, a wise woman)

dhammaññū (一知法虔敬男子, a pious man)

dhammaññunī (一知法虔誠女子)

daṇḍī (一個托缽僧, a mendicant)

daṇḍinī (一個托缽尼)

brahmacārī (梵行者,one who lives the higher life)

brahmacārinī (梵行女)

hatthi (一頭象, an elephant)

hatthinī (一頭母象, female elephant)

 

190. -ānī結尾範例:

191. 以下為一些名詞,以加接尾詞-ānī構它們的女性字。範例:

男性字語基

女性字語基

:

gahapati-ānī ,字尾-i省略。

 

mātula (叔、舅uncle)

mātulānī (, aunt)

vārua (水天龍族Vārua)

vāruṇānī (水天后,龍王妃)

khattiya (剎地利a nobleman)

khattiyānī (剎地利女, a noblewoman)

ācariya (阿闍梨a teacher)

ācariyānī (女老師,老師的妻子)

gahapati (居士,家主householder)

gahapatānī (女居士)

 

192. 有些名詞呈現兩個或更多的女性字語形。範例:

男性字語基

女性字語基

atthakāma(祝願別人one whishing to be useful)

atthakāmā, atthakāmī, atthakāminī

kumbhakāra (陶工, potter)

kumbhakārinī, kumbhakārā, kumbhakārī

yakkha (夜叉, ogre)

yakkhī, yakkhinī

nāga (那伽、龍象, snake, elephant)

nāgī, nāginī

miga (鹿, deer)

migī, miginī

sīha (, lion)

sīhī, sīhinī

byaggha (, tiger)

byagghī, byagghinī

kākā (烏鴉, a crow)

kākī, kākinī

mānusa (男子, a man)

mānusā, mānusī, mānusinī

 

< 形容詞的女性字語基

193. 被用以構成形容詞女性字語基的接尾詞,跟條例(181)所提出的範例一樣。

194. 形容詞語基以-a結尾,有些構成女性字字尾-ā,有些是-ī

195. 形容詞字尾是i, ī, u, ū,以加-nī(條例189)來構成它們女性字, 語基字尾的長母音的ī, ū 要短化。 (範例見第七章形容詞)


第七章 形容詞 (ADJECTIVES)

 

196. 形容詞跟名詞一樣,可分成語幹字尾為母音及子音。如果已經精通名詞的語尾變化,形容詞不會有困難。

 

形容詞字尾-a

197. 形容詞字尾-a構成它們的女性字語幹大多以加-ā,有些則是以-ī

198. 中性形容詞則在語幹後加-以取得。

199. 男性字語尾變化跟deva一樣(122);女性字跟kaññā一樣(127),中性字跟rūpa(124)一樣。字尾-i的女性字形容詞,語尾變化跟nadī 一樣(139)

 

200. 語尾變化表: 語幹bāla (愚蠢, foolish)

單數型:

格位

男性字/m.

中性字/n.

女性字/f.

主格

bālo

bāla

bālā

呼格

bāla, bālā

bāla

bālā, bāle

對格

bāla

bāla

屬格

bālassa

bālāya

為格

bālassa, bālāya

具格

bālena

從格

bālā, bālasmā, bālamhā, bālato

bālā

bālāya, bālasmā, bālamhā, bālato

處格

bāle, bālasmi, bālamhi

bāle, bālāya, bālāya

複數型:

 

男性字/m.

中性字/n.

女性字/f.

主、呼格

bālā

bālāni, bālā

bālā, bālāyo

對格

bāle

bālāni, bāle

bālā, bālāyo

屬、為格

bālāna

具、從格

bālehi, bālebhi

bālāhi, bālābhi

處格

bālesu

bālāsu

 

習題: 形容詞語尾變化跟deva, kañña, rūpa一樣

語幹

男性字/m.

女性字/f.

中性字/n.

dūra (, far)

dūro

dūrā

dūra

tarua (年輕, young)

taruo

taruṇā

tarua

dīgha (, long)

dīgho

dīghā

dīgha

rassa (, short)

rasso

rassā

rassa

gambhīra (, deep)

gambhīro

gambhīrā

gambhīra

pharusa (粗糙苛刻的, harsh)

pharuso

pharusā

pharusa

sukkha (, dry)

sukkho

sukkhā

sukkha

āmaka (生的, raw)

āmako

āmakā

āmaka

pāpa (惡的, evil)

pāpo

pāpā

pāpa

khema (涅槃安穩, calm)

khemo

khemā

khema

 

201. 我們在此提供一些女性形容詞字例,其語幹是-a結尾,語尾改-ī:

pāpa (惡的, evil)

pāpo

pāpī

tarua (年輕, young)

taruo

taruṇī

dīpana, (照耀, illuminating)

dīpano

dīpanī

: 如前所述,這些形容詞的語尾變化跟nadī一樣,因此不會有困難的。

 

202. 形容詞字尾-i

203. 形容詞字尾-ī, 語尾變化男性字跟kapi一樣,中性字跟vāri一樣。女性字加接尾詞-ni,語尾變化跟nadī一樣。

 

204. 語尾變化表: 語幹Bhūri (廣泛的, 豐富的abundant)

單數型:

 

男性字/m. = 中性字/n.

女性字/f.

主、呼格

bhūri,

bhūrinī

對格

bhūri

bhūrini

屬、為格

bhūrissa, bhūrino

bhūriniyā

具格

bhūrinā

從格

bhūrinā, bhūrismā, bhūrimhā

處格

bhūrismi, bhūrimhi

bhūriniyā, bhūriniya

複數型:

 

男性字/m.

中性字/n.

女性字/f.

主、呼、對格

bhūrī , bhūrāyo

bhūrī , bhūrinī

bhūrinī, bhūriniyo

屬、為格

bhūrīna

bhūrina

bhūrinīna

具、從格

bhūrīhi, bhūrībhi

bhūrinīhi, bhūrinībhi

處格

bhūrīsu

bhūrinīsu

 

205. 形容詞字尾-ī

206. 很多男性形容詞,是從名詞以加接尾詞-ī的方式被衍生而出。-ī是形容詞的接尾詞,不要跟女性字接尾詞-ī混淆。(181,2;185) 範例:

實詞

形容詞

pāpa (罪惡, sin)

pāpī (有罪的, sinful)

dhamma (教法、宗教, religion)

dhammī (虔誠的, pious)

māna (驕慢, pride)

mānī (驕慢的, proud)

soka (憂傷, sorrow)

sokī (憂傷的, sorrowful)

roga (, sickness)

rogī (病的, sick)

makkha (偽善、覆藏惡hypocrisy)

makkhī (偽善的, hypocritical)

 

207. 男性字語尾變化和daṇḍi一樣。

208. 女性字加接尾詞-ni構成, -ni前語幹字尾的-ī要短化;語尾變化跟nadī一樣。

209. 中性字語幹字尾的-ī要短化成-i, 且語尾變化跟vāri一樣。

 

210.esī (想要wishing) ,語尾變化表:

單數型:

 

男性字/m.

中性字/n.

女性字/f.

主格

esī,

esi

esinī

呼格

esi

esinī

對格

esi

esini

屬、為格

esissa, esino,

esiniyā

具格

esinā

從格

esinā, esismā, esimhā

處格

esismi, esimhi

esiniyā, esiniya

複數型:

 

男性字/m.

中性字/n.

女性字/f.

主格

esī , esino

esī ,esīni

esinī, , esiniyo

呼格

esī

esī

esinī

對格

esī

esi, esīni

esinī, esiniyo

屬、為格

esīna

esīna

esinīna

具、從格

esīhi, esībhi

esīhi, esībhi

esinīhi, esinībhi

處格

esīsu

esīsu

esinīsu

 

字彙語尾變化跟esī一樣:

男性字/m.

中性字/n.

女性字/f.

ekākī (獨居的, solitary)

ekāki

ekākinī

cārī (遊方的, roaming)

cāri

cārinī,

ekakkhī (獨眼, on eyed)

ekakkhi

ekakkhinī

maccharī (吝嗇的, niggardly)

macchari

maccharinī

sūrī (智慧的, wise)

sūri

sūrinī

jayī (勝利的, victorious)

jayi

jayinī

 

211.形容詞字尾-u

212. 語尾變化男性字跟bhikkhu一樣, 女性字跟nadī一樣,中性字跟cakkhu一樣。

213. 女性字語幹以加-ni來構成。

214. 語尾變化表: 語幹garu (重的, heavy)

 

單數型:

 

男性字/m. = 中性字/n.

女性字/f.

/呼格

garu,

garunī,

對格

garu

garuni

/為格

garussa, garuno

garuniyā

具格

garunā

garuniyā

從格

garunā, garusmā, garumhā

garuniyā

處格

garusmi, garumhi

garuniyā, garuniya

複數型:

 

男性字/m.

中性字/n.

女性字/f.

//對格

garū , garavo

garunī, garū

garunī, garuniyo

/為格

garūna

garunīna

/從格

garūhi, garūbhi

garunīhi, garunībhi

處格

garūsu

garunīsu

 

語尾變化跟garu一樣的字彙:

男性字/m.

中性字/n.

女性字/f.

bahu (許多的, many)

bahu

bahunī

sādu (可意的, agreeable)

sādu

sādunī

sādhu (善的, good)

sādhu

sādhunī

dattu (愚蠢的, stupid)

dattu

dattunī

 

215. 形容詞字尾-ū

216. 形容詞以-ū結尾,加接尾詞-nī來構成女性字,-nī前語幹字尾的-ū要短化成-u

217. 語尾變化男性字跟sayambhū一樣,女性字跟nadī一樣,中性字同cakkhu

218. 語尾變化表: viññū (有智識的, wise)


單數型:

 

男性字/m. = 中性字/n.

女性字/f.

/呼格

viññū

viññunī,

對格

viññu

viññuni

/為格

viññussa, viññuno

viññuniyā

具格

viññunā

viññuniyā

從格

viññunā, viññusmā, viññumhā

viññuniyā

處格

viññusmi, viññumhi

viññuniyā, viññuniya

複數型:

 

男性字/m.

中性字/n.

女性字/f.

//對格

viññū , viññūvo

viññūnī, viññū

viññūnī, viññūniyo

/為格

viññūna

viññūnīna

/從格

viññūhi, viññūbhi

viññūnīhi, viññūnībhi

處格

viññūsu

viññūnīsu

 

    語尾變化跟viññū一樣的字彙:

niddālū (想睡的, sleepy)

pabhū (有力的, powerful)

mattaññū (有節制的, temperate)

kataññū (感恩的, grateful)

 

219. 形容詞語幹結尾為子音

220. 形容詞語幹為子音結尾的, 可分三類: 1) 語幹字尾為-at-ant2) 語幹字尾為-mat-mant3) 語幹字尾為-vat-vant

221. 所有形容詞字尾為–mat, -mant-vat,-vant都是由名詞加接尾詞-mā, -vā所形成(原語幹是–mat, –vat),其表達該名詞所具有的特質或狀態。

222. 不過要注意: -mā, -vā不可隨意地接綴,要依循下列法則:

a) 接尾詞–vā 只加在字尾為-a名詞後面。

b) 接尾詞–mā永遠被加在字尾為–i,-u名詞後面。

 

範例a接尾詞–vā:

名詞

形容詞

māna (驕慢, pride)

mānavā (有慢心,就是驕慢having pride, viz proud)

gua (德行, 功德virtue)

guavā (有德,就是道德having virtue)

bhoga (財富, wealth)

bhogavā (有財,就是富有possessing wealth)

bala (, strength)

balavā(,就是強大possessing strength)

 

範例b接尾詞–mā:

名詞

形容詞

suci (純淨, purity)

sucimā (具有純淨的,純淨pure)

sati (正念, mindfulness)

satimā (具有正念的,即具正念mindful)

khanti (耐性,忍耐patience)

khantimā (具有耐性,耐性patient)

hetu (,理由cause)

hetumā (因緣having a cause, causal)

bandhu (親戚, relative)

bandhumā  (有族親的having a relative)

 

223. 女性字的構成: 在語幹-mat, -mant, -vat, -vant後加-ī, 譬如

語幹

男性字

女性字

guavat

guavā

guavatī

guavant

-

guavantī

jutimat

jutimā

jutimatī

jutimant

-

jutimantī

 

224. 中性單數型的主格、對格、呼格的構成是在-mā, -vā後加,長音ā要短化(見條例4,34);複數型的主格、對格、呼格在–vant –mant語幹後加-(ā)ni

語幹

男性字

中性字(Neuter)

單數

複數

jutimant

jutimā

jutima

jutimantāni

guavant

guavā

guava

guavantāni

 

225. 形容詞字尾–at, -ant的語尾變化:

226. 語尾變化表: mahā  語幹-mahat, mahant

單數型:

 

男性字

中性字

女性字

主格

maha, mahanto

maha, mahanta

mahatī, mahantī

呼格

maha, mahā, maha

mahatī, mahantī

對格

mahanta

mahati, mahanti

屬、為格

mahantassa, mahato

mahatiyā, mahantiyā

具格

mahatā, mahatena

從格

mahatā, mahantasmā, mahantamhā

處格

mahati, mahantamhi, mahantasmi, mahante

mahatiyā, mahantiyā, mahatiya, mahantiya

複數型: 

 

男性字

中性字

女性字

/呼格

mahanto , mahantā

mahantāni, mahantā

mahatī, mahatiyo, mahantī, mahantiyo

對格

mahante, mahantā, mahanto

/為格

mahata, mahantāna

mahatīna, mahantīna

/從格

mahantehi, mahantebhi

mahantīhi, mahantībhi, mahatīhi, mahatībhi

處格

mahantesu

mahantīsu, mahatīsu

:

a). mahā的語尾變化應好好地研讀,因為所有的現在分詞,接尾詞為-at, -ant,語尾變化都跟mahā一樣。現在分詞如: gacchagacchanto, karakaranto, pacapacanto

b). 我們已在(條例167)提出araha的語尾變化,其主格單數也有arahā的語形。

c). 條例(167)santo,意為好人,語尾變化類似;不過具格、從格複數也有語形 sabbhi

 

習題: 男性、女性、中性的語尾變化於同maha (語幹: mahat, mahant)

cara, caranto (語幹: carat, carant): 行走walking, 遊方roaming

bhuñja, bhuñjanto (語幹: bhuñja, bhuñjant): , eating

kara, karanto (語幹: karat, karant): , doing

sara, saranto (語幹: sarat, sarant): 記得, remembering

vasa, vasanto (語幹: vasat, vasant): 生活, living

puccha, pucchanto (語幹: pucchat, pucchant): 質問, asking

 

227. 形容詞字尾為-mat, -mant的語尾變化

228. 語尾變化表: dhīmā (智識的, wise)為例 (語幹: dhīmat, dhīmant)

 

單數型:

 

男性字/m.

中性字/n.

女性字/f.

主格

dhīmā, dhīmanto

dhīma, dhīmanta

dhīmatī, dhīmantī

呼格

dhīma, dhīmā, dhīma, dhīmantā, dhīmanta

dhīmatī, dhīmantī

對格

dhīmanta, dhīma

dhīmati, dhīmanti

屬、為格

dhīmato, dhīmantassa

dhīmatiyā, dhīmantiyā

具格

dhīmatā, dhīmantena

從格

dhīmatā, dhīmantamhā dhīmantā, dhīmantasmā

處格

dhīmati, dhīmantasmi, dhīmantamhi, dhīmante,

dhīmatiyā, dhīmantiyā, dhīmatiya, dhīmantiya

複數型:

 

男性字/m.

中性字/n.

女性字/f.

主、呼格

dhīmanto , dhīmantā, dhīmā

dhīmantāni, dhīmantā

dhīmatī, dhīmatiyo, dhīmantī, dhīmantiyo

對格

dhīmante

屬、為格

dhīmata, dhīmantāna

dhīmatīna, dhīmantīna

具、從格

dhīmantehi, dhīmantebhi

dhīmantīhi, dhīmatīhi, dhīmantībhi, dhīmatībhi

處格

dhīmantesu

dhīmantīsu, dhīmatīsu

 

習題: 男性、女性、中性的語尾變化同dhīmā (語幹: dhīmat, dhīmant)

gomā (語幹: gomat, gomant): 一牛主, a cow owner

puttimā (語幹: puttimat, puttimant): (), having sons

khānumā (語幹: khānumat, khānumant): 有樹樁者, having stumps

ketumā (語幹: ketumat, ketumant): 有幢幡者having banners; 勝利victorious

hetumā (語幹: hetumat, hetumant): 有因, having a cause

cakkhumā (語幹: cakkhumat, cakkhumant): 具法眼,開悟enlightened

 

229. 語尾變化: 形容詞字尾–vat, -vant (: 形容詞字尾–vat, -vant語尾變化同-mat, -mant; 唯一的差異當然是把所有的vm來取代。)

230. 語尾變化表: guavā (德行, virtuous ) 語幹: guavat, guavant

 

單數型:

 

男性字/m.

中性字/n.

女性字/f.

主格

guavā, guavanto

guava, guavanta

guavatī, guavantī

呼格

guava, guavā, guava, guavantā, guavanta

對格

guavanta, guava

guavati, guavanti

屬、為格

guavantassa, guavato

guavatiyā, guavantiyā

具格

guavatā, guavantena

從格

guavatā, guavantasmā, guavantā, guavantamhā

處格

guavati, guavantasmi, guavante, guavantamhi

guavatiyā, guavatiya, guavantiyā, guavantiya

複數型:

 

男性字/m.

中性字/n.

女性字/f.

主、呼格

guavantā, guavanto , guavā

guavantāni,

guavantā

guavatī, guavatiyo, guavantī, guavantiyo

對格

guavante

guavantāni,

guavantā

guavatī, guavatiyo, guavantī, guavantiyo

屬、為格

guavata, guavantāna

guavatīna, guavantīna

具、從格

guavantehi, guavantebhi

guavantīhi, guavantībhi, guavatīhi, guavatībhi

處格

guavantesu

guavantīsu, guavatīsu

 

形容詞字尾-vī

231. 有另一組為數不太多的形容詞,由名詞及字根加接尾詞-āvī-vī所構成。

232. -āvī-v語幹的原型是-āvīn-vīn,因此它們屬於子音字尾變化。-vī 用在名詞後面,-āvī 在字根後。

 

233. 女性字的形成是加女性接尾詞-nī,前面語幹的長母音ī 要短化。

 

234. 中性字主格、呼格的單數型, 語幹字尾的-ī要短化;複數型在接尾詞-ni前的-ī維持不變。

 

235.如同-mā -vā, 接尾詞– vī表達具有。範例:

名詞

形容詞

男性字

形容詞

女性字

形容詞中性字

單數

複數

medhā(智慧, wisdom)

medhāvī

medhāvinī

medhāvi

medhāvīnī

√pass(, to see)

passāvī

passāvinī

passāvi

passāvīnī

這些形容詞語尾變化不難,男性字同daṇḍī,女性字同nadī,中性字同vāri

 

236. 否定形容詞

237. 否定性形容詞的取得是在肯定形容詞前加接頭詞a-ana-(: a- 被用在子音字首前, ana-則用在母音字首前。)範例:

dīgha (, long)

adīgha (不長, not long)

ākula (糾纏的, turbid)

anākula (不亂、清楚, not turbid, clear)

 

比較形容詞 (Comparison)

238. 比較形容詞以兩種方式來構成: (1) 在形容詞原級(positive)男性字語幹後加–tara而成比較級,–tama最高級。(2) 在形容詞原級男性字語幹後加–iya, –iyya比較級,-iṭṭha, issika最高級。

 

239. 比較級和最高級的語尾變化: 男性字依deva,女性字依kañña,中性字依rūpa

 

159)  範例–tara/–tama:

          形容詞原級

比較級 –tara(...)

最高級 –tama(...)

suci (清淨的, pure)

sucitara

sucitama

pāpa (惡的, evil)

pāpatara

pāpatama

omaka (劣等的,卑鄙的vile)

omakatara

omakatama

hari (綠色的, green)

haritara

haritama

: 以上比較級和最高級的語基: 男性字是sucitaro, sucitamo;女性字是sucitarā, sucitamā, 中性字是sucitara...等等。

 

(2) 範例-iya (-iyya), -iṭṭha, & -issika:

        形容詞原級

比較級–iya, (–iyya)

最高級-iṭṭha, -issika

pāpa (惡的, evil)

pāpīya, pāpiyya

pāpiṭṭha, pāpissika

khippa (快的, quick)

khippiya, khippiyya

khippiṭṭha, khippissika

kaṭṭha (壞的, bad)

kaṭṭhiya, kaṭṭhiyya,

kaṭṭhiṭṭha, kaṭṭhissika

 

240. 這麼多形容詞中,條例(238-1)的接尾詞–tara, –tama, (238-2)的接尾詞和–iya, –iyya, -iṭṭha, issika, 是可以互換的。範例:

pāpatara pāpiya較惡的;

khippatara khippiya較快的;

pāpatama pāpiṭṭha pāpissika最惡的。

 

241. 比較級–iya, –iyya, 語尾變化跟mano一樣(159)(注意: –iya,–iyya, -iṭṭha, issika,形容詞原級字尾母音應省略。)

(242.原書缺)

 

243. 表所有的形容詞如-ma /mat, -vā/vat (221), -vī, vin (231),在加–iya,–iyya, -iṭṭha, -issika,應先省略掉這些-ma...接尾詞以及語幹字尾的母音。

範例:

a)      guavā+iyoÆgua+iyo Ægu+iyoÆguiyo

同理: gu + iyyoÆ guiyyo: gu-iṭṭha,

b)      medhāvī + iyo Æ medhā + iyo Æ medh + iyo Æ medhiyo

同理: medh-iyo, medhiyyo; medh-iṭṭha, medhiṭṭha,

c)      satimā + iyo Æ sati + iyo Æ sat+iyo Æ satiyo

同理: sat-iyyoÆsatiyyo; sat-iṭṭhaÆ satiṭṭha,

 

244. 最高級-iṭṭha後可以再加上-tara, : pāpiṭṭhatara

 

245. 在大多數的形容詞,其對格單數型可作副詞用。範例:

形容詞

副詞

khippa (快的, quick)

khippa (快速地, quickly)

sukha (樂的, happy)

sukha (快樂地, happily)

sīgha (快捷的, swift)

sīgha (迅速地, swiftly)

manda (愚蠢的, stupid)

manda (愚蠢地, stupidly)

 

246. 「絕對最高級(absolute suplerative)」是在形容詞原級前加接頭詞ati-。如:

 

atikhippa (飛快的、超快, very quick, extremely quick, too quick)

atippasattha (太過於好了, very excellent)

atithoka (太小、超小very little, too little, excessively little)

 

不規則的比較形容詞

247. 有些形容詞的比較,語形是不規則的。

原級

比較級

最高級

antika (接近的, near)

nediya (較接近的)

nediṭṭha (最接近的)

bāḷha (強大的, strong)

sādhiya

sādhiyya

sādhiṭṭha

appa (少數的, few)

kaiya

kaniṭṭha

yuva (年輕的, young)

kaiya

kaniṭṭha

vuḍḍha (老的, old)

jeyya

jeṭṭha

pasattha (好的, good)

seyya

seṭṭha

garu (重的, heavy)

gariya

gariṭṭha

 

248. 任何實詞當它位於有財釋複合詞(bahubbihi)的最後一個成員,其被用作形容詞,修飾名詞或代名詞所表達、或所理解的意義(即整個複合詞轉做形容詞,用來修飾名詞或代名詞所指稱的意義)(見複合詞章節有財釋部份)

 

249. 因此所用的女性或中性字,有財釋複合詞最後一成員,要當男性字用。範例:

名詞

當形容詞用

dassana (中性: 外表,looking)

ruddadassano kumbhīlo (一隻面貌兇惡的鰐魚, a fierce- looking crocodile)

jaghā (女性: 腳脛, leg)

dīghajagho puriso (一長腳男子, a long-legged man)

paññā (女性: 般若智, wisdom)

mahāpañño (大智, having great wisdom, very wise)

sīla(中性: 律儀, morality)

sampannasīlo (律儀成就, one who is full of morality: virtuous)

hattho (男性: , hand)

chinnahatthena purisena kato (手被砍斷的男子所做, done by a man whose hands have been cut off)


第八章 數詞 (NUMBERS)

250. 數詞

251. 基數和序數一覽表                                              

基數

序數

eka

pahama 第一

dve

dutiya 第二

tayo

tatiya 第三

cattāro

catuttha, turīya第四

pañca

pañcatha, pañcama第五

cha

chaṭṭha, chatthama第六

satta

sattha, sattama第七

aṭṭha

aṭṭhama第八

nava

navama第九

dasa, rasa, lasa, asa

dasama第十

ekārasa, ekādasa十一

ekarasama第十一

bārasa, dvārasa十二

bārasama第十二

tedasa, terasa, telasa十三

tedasama第十三

catuddasa, cuddasa, coddasa十四

catuddasama第十四

pañcadasa, paṇṇarasa, pannarasa十五

pañcadasama第十五

soasa, sorasa十六

soasama第十六

sattadasa, sattarasa十七

sattadasama第十七

aṭṭhādasa, aṭṭhārasa十八

aṭṭhādasama第十八

ekūnavīsati, ekūnavīsa十九

ekūnavīsatima第十九

vīsati, vīsa二十

vīsatima第二十

ekavīsati, ekavīsa二一

ekavīsatima第二一

dvāvīsati二二

dvāvīsatima第二二

tevīsati二三

tevīsatima第二三

catuvīsati二四

catuvīsatima第二四

pañcavīsati二五

pañcavīsatima第二五

chabbīsati二六

chabbīsatima第二六

sattabīsati, sattavīsati二七

sattabīsatima第二七

aṭṭhavīsa二八

aṭṭhavīsatima第二八

ekūnatisati, ekūnatisa二九

ekūnatisatima第二九

tisati, tisa三十

tisatima第三十

ekatisati三一

ekatisatima第三一

dvattisati三二

dvattisatima第三二

cattālīsa, cattārīsa四十

cattālisatīma第四十

paññāsa, paññāsa五十

paññāsama第五十

saṭṭhi六十

saṭṭhima第六十

sattati七十

sattatima 第七十

asīti八十

asītima第八十

navuti九十

navutima第九十

sata一百

satama第一百

bāsata, dvāsata兩百

bāsatama第兩百

sahassa一千

sahassama第一千

dasasahassa一萬

dasasahassama第一萬

koi 一俱胝

koima第一俱胝

 

252. I基數

253. “eka,單數型經常是不限定用法,表達有()一個..., : eko nāviko(一個船夫,某一船員); ekā kumārikā(某個公主,有個公主)複數型則表達一些,: eke purisā(有些人...); ekā mānusini(有些婦女...)

 

254. 基數如eka, taya, cattāro複數語尾變化有三種性別,eka本身當然有單數語形。

 

255. 語尾變化: eka(, one)

 

單數

複數

 

男性

中性

女性

男性

中性

女性

主格

eko

eka

ekā

eke

ekāni

ekā, ekāyo

呼格

eka

eke

eke

對格

eka

eka

eke

屬、為格

ekassa

ekissā, ekissāya

ekesa

ekāsa

具格

ekena

ekāya

ekehi, ekebhi

ekāhi,

ekābhi

從格

ekasmā, ekamhā

ekehi, ekebhi

處格

ekasmi, ekamhi

ekāya, ekissa

ekesu

ekāsu

: 以上語尾變化主要是代詞(見第九章代名詞)

 

256. 語尾變化表: tayo(, three)

複數 (無單數型、無呼格)

 

男性

中性

女性

主、對格

tayo

tii

tisso

屬、為格

tiṇṇa, tiṇṇanna

tissanna, tissa

具、從格

tīhi, tībhi

處格

tīsu

257. 語尾變化表: cattāro (, four)

 

男性

中性

女性

主、對格

cattāro, caturo

cattāri

catasso

屬、為格

catunna

catassanna, cattassa

具、從格

catubbhi, catūhi, catūbhi

處格

catūsu

 

258a).在構詞時,tayo的語基是ti,: tilokahitada (利益三界, bestowing benefits on the three worlds)

b). 也會見到tri,這種用法並不少見,: trikumbhanagara (三山丘城, the“three- Hillock- City”-仰光Rangoon)

c). 語基cattāro在構詞時,若在子音前用“catu-”,子音常要被重複。母音前,則用catur-:

catumukho (有四面, having four faces)

catuppado (四足獸, a quadruped)

catuparisa (四眾, the four assemblies)

caturagī =catu-r-agī (四分、四部份having four divisions)

caturasso =catu-r-asso (四角形having four corners, quadrangular)

 

259.巴利的雙數全部消失了(梵語每一名詞有單數、雙數、多數語形),留給我們的殘跡就是dve/ duve(, two)以及ubho(兩者, both)這兩個詞。儘管只有這兩個字,要記得複數的語尾變化幾乎整個地取代了雙數。

 

260. dve duve以及ubho都有三種性別,只用在複數型(無呼格)

 

Dve (, two)

Ubho (兩者, both)

主、對格

dve, duve

ubho, ubhe

屬、為格

dvinna, duvinna

ubhinna

具、從格

dvīhi, dvībhi

ubhohi, ubhobhi, ubhehi, ubhebhi

處格

dvīsu

ubhosu, ubhesu

 

261a). 在構詞時dve, duve的語基是dvi還有di, du, dve:

diguo (兩倍, two-fold)

dvipado (兩足動物, a biped)

dvijo(婆羅門、牙齒-兩生的twice born

dvebhūmako (兩層樓, having two stories)

duvidho (兩種 of two kinds)

dvepakkho兩派 (two factions or parties)

dvipo (-喝兩次水的, drinking twice, an elephant)

dvijivho(蛇, 有兩個舌頭的double-tongued, a snake

 

b) dva, dvā也用來當dve的語基,但只在構詞時要和其他數詞連用:

dvattikkhatu, dva-ti-khattu (兩、三次)

dvāsaṭṭhi (六十二)

 

dvatisati (三十二)

dvāvīsati (二十二)

159)  同理, bā也被用作語基:

bārasa, bādasa (十二)

bāvīsati (二十二)

 

262. pañca()dve()一樣,有三種性別。它的語尾變化如下:  

主、對格

pañca

具、從格

pañcahi

屬、為格

pañcanna

處格

pañcasu

 

263.所列的其他基數直到18,一樣有三種性別。語尾變化表如下:

主、對、呼格

屬、為格

具、從格

處格

cha

channa

chahi

chasu

satta

sattanna

sattahi

sattasu

aṭṭha

aṭṭhanna

aṭṭhahi

aṭṭhasu

nava

navanna

navahi

navasu

dasa

dasanna

dasahi

dasasu

 

264. 數字從11-18語尾變化和以上一樣。

 

265. 數字10有三種語形: dasa, rasa, lasa,後兩種只在構詞中和其他基數連用。也見有使用asa

 

266. 數字從19-99是女性字;它們構詞是以1-9為接頭詞,再接十進數(decades),在此單獨提出十進數:

20, vīsati, vīsa

60,   saṭṭhi

30, tisati, tisa

70,     sattati

40, cattālīsa, cattālisa, cattārisa, tālisa, tālīsa

80,     asiti

50, paññāsa, paṇṇāsa

90,     navuti

 

267. 數詞字尾為-i, 語尾變化跟-i結尾女性字一樣(如jāti, ratti)。

268. 數詞字尾為-a,主格有時會出現-ā,kaññā,但它們通常呈現中性字主格字尾為-a

 

269. 下表作為數詞20-99標準版語尾變化: vīsati(20)為例

 

主格、呼格

對格

屬格、為格

具格、從格

處格

第一型

vīsa, vīsa

visa

visāya

visāya

visāya, visāya

第二型

vīsati

vīsati

visatiyā

visatiyā,

visatiyā, visatiya

: 數詞字尾為-i用第二型;字尾為-a,用第一型。

270. 表達逢9s的數詞(19, 29, 39...),要用ekūna來當接頭詞,再接下一個十進整數。ekūna: “eka, 1 加上接尾詞ūna(不足)”, 意思是「不足1」。如:

ekūnavīsati (19即「201);

ekūnatisa (29即「301);

 

271. 那些大數如koi (俱底, 一千萬), pakoi (一萬億),它們的語尾變化跟vīsati (20)一樣。

272. sata, sahassa, 十萬lakha為中性實詞, 因此語尾變化跟範例(124) rūpa一樣。

 

273. II 序數 (Ordinals)

274. 第五以上是以基數加接尾詞“-ma”來表示序數:

基數

序數

基數

序數

5, pañca

pañcama (第五)

7, satta

sattama (第七)

6, cha

chama (第六)

8, aṭṭha

aṭṭhama (第八)

 

275. 序數第五、第六、第七各有兩種語形:

pañcatha,pañcama(第五);

chaṭṭha, chaṭṭhama (第六);

satta, sattama (第七)

 

276. 序數五以上,是以加接尾詞-ī (182,2)來構成女性字,-a來形成中性字。因此語尾變化跟 devo, nadī, rūpa一樣。例:

男性字/主格

中性字/主格

女性字/主格

pañcamo第五

pañcama

pañcamī

chaṭṭamo第六

chaṭṭama

chaṭṭhamī

sattamo第七

sattama

sattamī

aṭṭhamo第八

aṭṭhama

aṭṭhamī...

 

277. 不過十一以上,序數本身就不像基數很麼常用;所以可以任選用這兩種語形用(:十一以上基數可當序數用)

ekārasa ekārasama (第十一);

pañcadasa pañcadasama (第十五);

catuvīsati catuvīsatima (第二十四)

 

 

278. 前四個序數如下:

男性/主格

中性/主格

女性/主格

: 它們的語尾變化必然也跟 deva, kaññā, rūpa一樣。

pahamo第一

pahama

pahamā

dutiyo 第二

dutiya

dutiyā

tatiyo 第三

tatiya

tatiyā

catuttho第四

catuttha

catutthā

279. III數詞衍生的副詞

280. 許多重要的副詞都是從數詞加接尾詞而衍生的。

 

281. 加接尾詞-dhā的副詞,表示方式(ways)、倍數(times)、支分(folds)有時也作種類。範例: ekadhā (一次, once); dvidhā (二種方式, in two ways; 二者中in two; 兩類中of two kinds); tidhā (三種方式in three ways;三倍three-fold; 三分地 in three parts)

 

282. 單字gua雖不是一個接尾詞,但它經常像-dhā用以表倍數(times, fold)。當它意味著倍數,通常會採中性字語形,字尾-a。範例:

dasaguna (十倍, ten times)

tiguna (, three times)

catuguna (, four times)

 

: 就倍數而言,它複合成形容詞,也被看待成形容詞,語尾變化跟deva, kaññā, rūpa一樣。

 

283. “-dhā用法也一樣, 接在些形容詞後:

bahudhā (多樣地, in many ways)

anekadhā (多種, in more than one way)

 

284. 分配數副詞(Distributive adverbs)是由數詞加接尾詞–so (梵語śas)構成, :

ekaso (一個接一個地, one by one)

pañcaso   (五個五個地, five by five)

 

285. 次數性副詞(multiplicative adverbs)由數詞加接尾詞kattu構成:

dvikattu (兩回, twice);

• sattakkhattu (七次, seven times);

• satasahassakkhattu (十萬次, one hundred thousand times)

 

286.下列兩接尾詞-ka-ya,是從實詞和形容詞而來,構成了集合名詞及形容詞。範例:

catukka

四倍;四個組成;四向道、十字路口

• dvaya

二數、兩種, 一對;

• dvika, duka

兩個一組/

• tika, taya, tayi

三個一組;三合一

 

287. 有個副詞,意義是一次、馬上,在構詞時它從不跟數詞合用,那就是saki (梵語sakt)。當被用於母音字首的字前,有時會轉成語形sakid sakad。例:

saki passanto 見過()一次, seeing (him) once

saki yeav 馬上at once, 同時地simultaneously

sakid eva 馬上at once, 同時地simultaneously

sakadāgamī (āgami) 斯陀含、一來, returning once only


第九章    代名詞及代詞性形容詞、代名詞的衍生詞

 

■ 288. I. 人稱代名詞(Personal Pronouns)

289. 語尾變化aha (, I): 第一人稱,不分性別

 

單數

複數

主格

aha

amhe, maya,vaya

對格

ma, mama

amhe, amhākam, asme, amhe

no

屬、為格

mama, mayha, mama, amha

 

me

 

amhāka, amha, asmāka

具、從格

mayā

amhehi, amhebhi

處格

mayi

amhesu, asmāsu, asmesu

:

a). 梵語的註釋家們認為, aha(I)的單數型語基是mad;正確說來是mamam。然而,代詞的衍生詞是由三個語基產生: mad, mam, mama有時也會長化成mā (見本章末尾代詞衍生詞)

b). 屬格、為格、具格、從格單數型me是附屬字(需與前字結合),永遠不會用在句首。

c). 同樣格位複數型的no是附屬字,也不會出現在句首。

d). 複數型的語基是amhaamhad

 

290. 語尾變化tva (, you): 第二人稱,不分性別

 

單數

複數

主格

tva, tuva, ta (thou)

tumhe

對格

tava, ta, tuva, tva, tya

tumhe, tumhākam, vo

屬、為格

tava,tava,tuyha,tumha,te (你的thy,thine)

tumhāka, tumha, vo

具格

tvayā, tayā, te

tumhehi, tumhebhi, vo

從格

tvayā, tayā, tvamhā, te

處格

tvayi, tayi

tumhesu

:

a). 語基是tad ta (有時單數型會長化成tā)

b). 複數型語基是tumha (tumhad)

c).  teaha單數型me一樣,永遠不會用在句首。複數型的vo 一樣。

d). 亦見有vo用在主格複數型。

e). 要注意: 代名詞並沒有呼格。

 

291.II. 指示人稱代名詞 (Demonstrative Personal Pronouns)

語尾變化表: so, sā, ta (this、彼that、他he、她she、它it):

292. 男性字: so (he、此this、彼that)

 

單數

複數

 

單數

複數

主格

so, sa

te

具格

tena

tehi, tebhi

對格

ta

te

從格

tasmā, tamhā,

tehi, tebhi

屬、為格

tassa

tesa, tesāna

處格

tasmi, tamhi

tesu

 

293. 女性字: sā (she、此this、彼that)

 

單數

複數

主格

sā

tā, tāyo

對格

ta

tā, tāyo

屬、為格

tassā, tassāya, tissā, tissāya, tāya

tāsa, tāsāna

具、從格

tāya

tāhi, tābhi

處格

tassa, tissa, tāya

tāsu

 

294. 中性字: ta (it、此this、彼that)

 

單數

複數

 

單數

複數

主、對格

ta, tad

tāni

具格

tena

tehi, tebhi

屬、為格

tassa

tesa, tesāna

從格

tasmā, tamhā

tehi, tebhi

 

 

 

處格

tasmi, tamhi

tesu

 

:

a). 男性字和中性字的屬格、為格、從格、處格單數型,有一語形從代名詞語基a而來,也用assa, asmā, asmi。女性字也一樣,屬格、為格、處格單數型有assā, assa處格)。

b). 中性字語形tad大多用在複合詞,: tad (=ta)karo = takkaro (做這個doing this),且母音前也用。

c). 注意語幹ta第三人稱代名詞(so, sā, ta),也用作指示代名詞。

d).  taso, sā, ta的語幹; 如註b)所述,語形tad的語基也會被用

e). 以上的代名詞經常被翻譯成限定代名詞。

f). 經常代名詞aha, tva 一起被重複的地使用,事實上所有的指示代名詞也都這樣。譬如:

so’ha = this I (: I)

tassa me (為格)= to this me (: to me)

sāya(=sā aya) tahā (此貪愛This longing)

 

g). attā (自我self, own;154):斜格經常是反身代名詞意味,而不是用那三個人稱代詞。

 

295. so, sā, ta有個很常見的替換字母,只要有“ t ”出現,就可以用“ n ”來取代,三種性別通用。即:

男性

中性

女性

nassa = tassa

na = ta

nāya = tāya

nena = tena

nena = tena

nassā = tassā

na = ta

na = ta

nassāya = tassāya

nasmā = tasmā

nasmā = tasmā

nassa = tassa

nasmi = tasmi

nasmi = tasmi

nāya = tāya

ne = te

ne = te

nā = tā, tāyo

nehi = tehi

nehi = tehi

nāhi = tāhi

nesa = tesa

nesa = tesa

nāsa = tāsa

nesu = tesu

nesu = tesu

nāsu = tāsu

 

296. 以上所提供帶有“n”的語形,通常是用在該名詞先前已提過,再次提及。如:

ta khādāpessāmi nan’ti (我會讓你吃了他。I’ll make you eat him.即指先前提過的那一隻猴子。)

 

297.指示代名詞 (Demonstrative Pronouns)

298. 語尾變化: eso, esā, eta (, this)

299. 以上的指示代名詞,只是在so, sā, ta前加接頭詞e-。它們的語尾變化跟so, sā, ta一樣。

300. 跟條例295. 296.一樣,eso, esa, eta語尾變化的“t”可以被“n”取代。所以我們就得有語形: enena, ena, enāya, 語尾變化沒有困難。這些語形也被用於替代先前已提過的名詞。

301. eso, esa, eta有時可以被譯為“that,

302. 中性的etad (=eta) 在構詞時被用於母音前。

303. 代詞也經常和人稱代名詞一起重複使用。(294, f)

304. “e”被認為是代名詞ena, eta...等的語基。衍生詞用很多。

 

   語尾變化表: aya (this, 這裡this here)

305. 男性字:

         

單數

複數

主格

aya

ime

對格

ima

ime

屬、為格

assa, imassa

imesāna, imesa, esāna, esa

具格

anena, iminā

imehi, imebhi, ehi, ebhi

從格

asmā, imasmā, imamhā

imehi, imebhi, ehi, ebhi

處格

asmi, imasmi, imamhi

imesu, esu

 

306. 女性字: 

 

單數

複數

主格

aya

imā, imāyo

對格

ima

imā, imāyo

屬、為格

assāya, assā, imissāya, imissā, imāya

imāsa, imāsāna

具、從格

imāya, assā, imissā

imāhi, imābhi

處格

assa, imissa, assā, imissā, imāya, imāya

imāsu

 

307. 中性字:

 

單數

複數

主、對格

ida, ima

imāni

屬、為格

imassa, assa

imesa, imesāna, esāna, esa

具格

iminā, anena

imehi, imebhi, ehi, ebhi

從格

imasmā, amhā, asmā

imehi, imebhi, ehi, ebhi

處格

imasmi, asmi, imamhi

imesu, esu

a). aya的語尾變化是基於“a”“i”兩個語幹。

b). aya被當作實詞和代詞用。

 

308. 語尾變化表: asu (, that); 男性字

         

單數

複數

主格

asu

amū, amuyo

對格

amu

amū, amuyo

屬、為格

amussa, adussa, amuno

amūsa, amūsāna

具格

amunā

amūhi, amūbhi

從格

amusmā, amumhā, amunā

amūhi, amūbhi

處格

amusmi, amumhi

amūsu

 

309. 女性字

         

單數

複數

主格

asu

amū, amuyo

對格

amu

amū, amuyo

屬、為格

amūya, amussā

amūsa, amūsāna

具、從格

amuyā

amūhi, amūbhi

處格

amussa, amuya

amūsu

 

310. 中性字:


 


 

單數

複數

主、對格

adu, amu

amūni, amū

屬、為格

amussa, adussa

amūsa, amūsāna

具格

amunā

amūhi, amūbhi

從格

amusmā, amumhā, amunā

amūhi, amūbhi

處格

amusmi, amumhi

amūsu

: 

a). 有些本地的文法家提出男、女性主格單數語形amu

b). 注意語幹是amu;中性字有些語形是從語幹adu構成。

c). 要表達如此這樣、某某,需加ka到語幹, : asuka(某某), amuka

d). 用語形 asuka, amuka來表達, 是經常帶輕視、蔑視。

e). 這兩個語形的男性、中性對格複數型是asuke, amuke

 

311. 關係代名詞 (Relatives Pronouns) / 語尾變化表: yo, yā, ya

312. 男性字 yo (哪個人who, 任何人he who/whoever, 什麼what)

         

單數

複數

 

單數

複數

主格

yo

ye

具格

yena

yehi, yebhi

對格

ya

ye

從格

yasmā, yamhā

yehi, yebhi

屬、為格

yassa

yesa

處格

yasmi, yamhi

yesu

 

313. 女性字:  yā (she, 任何人she who, 無論什麼人whoever, 什麼what)

         

單數

複數

 

單數

複數

主格

yā

yā, yāyo

屬、為格

yāya, yassā

yāsa

對格

ya

yā, yāyo

具、從格

yāya

yāhi, yābhi

 

 

 

處格

yāya, yassa

yāsu

 

314. 中性字: ya (it, 哪個which, that which)

         

單數

複數

 

單數

複數

主、對格

ya, yad

yāni

具格

yena

yehi, yebhi

屬、為格

yassa

yesa

從格

yasmā, yamhā

yehi, yebhi

 

 

 

處格

yasmi, yamhi

yesu

:

a). 為了更強調,人稱代名詞so ayaeso 會被跟yo一起重複使用。

b). Yokoci 連用(323),三種性別都有,:yo koci, yeana kenaci, ya kiñci,兩個代名詞合在一起,意義為無論任何人whosoever/ whoever,任何...的事物whatever, 何人anyone, 何物anything...等。

c). yad的中性單數語形,被用在構詞以及母音之前。

d). Yo的語基是 ya

 

315. 疑問代名詞(Interrogative Pronouns)

語尾變化表: ko, kā, ki

 

316.男性字 ko (who?什麼what?)

         

單數

複數

主格

ko

ke

對格

ka

ke

屬、為格

kassa, kissa

kesa, kesāna

具格

kena

kehi, kebhi

從格

kasmā, kamhā

kehi, kebhi

處格

kasmi, kamhi, kismi, kimhi

kesu

 

317. 女性字: kā (who?什麼what?)

         

單數

複數

主格

kā

kā, kāyo

對格

ka

kā, kāyo

屬、為格

kāya, kassā

kāsa, kasāna

具、從格

kāya

kāhi, kābhi

處格

kāya, kassā, kāya, kassa

kāsu

 

318. 中性字:  ki (什麼what?)

 

單數

複數

主、對格

ki

kāni

屬、為格

kissa, kassa

kesa, kesāna

具格

kena

kehi, kebhi

從格

kasmā, kamhā

kehi, kebhi

處格

kasmi, kamhi, kismi, kimhi

kesu

:

a). ko的語基呈現數個語形: ka, ku (kud), ki (kid)

b). kud kid 用於構詞和母音前。

 

319.不定代名詞 (Indefinite Pronouns) (不定: 沒有明確表明所指稱的人//)

320. 不定代名詞的形成是在疑問代名詞(ka的語尾變化)後加 ci (cid)/api/cana

321.  ci (母音前用cid)是最常用作這類代名詞的接尾詞。

322. 也有用cana = cana,這兩個有時都簡化為 ca

語尾變化表: Koci, kāci, kiñci

323. 男性字 koci (任何any、一些some、任何人anyone)

         

單數

複數

主格

koci

keci

對格

kañci, kiñci

keci

屬、為格

kassaci

kesañci

具格

kenaci

kehici

從格

kasmāci

kehici

處格

kasmiñci, kamhici,kismiñci, kimhici

kesuci

 

324. 女性字: kāci (任何any、一些some、任何人anyone)

         

單數

複數

主格

kāci

kāci, kāyoci

對格

kañci

kāci, kāyoci

屬、為格

kāyaci, kassāci

kāsañci

具、從格

kāyaci

kāhici

處格

kāyaci, kāyañci, kassañci

kāsuci

 

325. 中性字: kiñci (任何any、一些some、任何物anything)

中性字語尾變化,除了主格和對格外,其他跟男性字一樣。

         

單數

複數

主、對格

kiñci

kānici

 

326. na (, not)不定代名詞前,: 無、沒有任何一個、沒有任何物...等。

327. ci, cana置於副詞後面,會帶有不定的意味。如:

kuhi, 哪裡?

kuhiñci, kuhiñcana  (任一處, anywhere)

kudā, 何時?

kudācana (有時sometimes、在任何時候ever)

kadā, 何時?

kadāci (有時候, sometimes)

 

其他代名詞

328. attā (自身self, 自己的own, 親自oneself;154),經常用來當反身代名詞; ātumā也是。它是attā的另一個語形,但很少被用在佛教文獻。tuma意義一樣,也少用。

329. 在構詞時語基有: atto, atuma, tuma

330. sayasāma(自身, oneself)兩者都是不變化詞,經常被當反身代名詞用,強化代名詞語氣。

331. attā, ātumā, tuma正確地說是名詞被用作代名詞。

332. 有些其它字是名詞當代名詞用。下列字是最常用的:

333. bhava (大德lord, sir,166)。這是第二人稱很崇高、尊敬的敬稱, 但動詞要用第三人稱。

334. Ayya (聖僧a Buddhist monk,主人lord, master,166)。主要用來稱呼佛教的僧侶,也常跟bhante一起用(166)。

335. āvuso (friend、兄弟brother、具壽),有時也被用作代名詞。經常是戒長比丘用來稱呼較年青的比丘。āvuso是不變化詞。

 

代名詞的衍生詞 (Pronominal Derivatives)

所有代名詞 (Possessive Pronouns)

336. 有些所有代名詞,是以第一、第二人稱加接尾詞-īya, -aka來構成。在-aka,語基的母音有時會被長化。

語基

所有代名詞

mad (289a)

madīya (我的mine, my, my own)

mam (289a)

māmaka, mamaka (我的mine, my)

amhad (289d)

amhadiya (我們的 ours, our own)

tad (290a)

tadiya (你的thine, thy, thy own)

tava (屬格)     

tāvaka (你的thine, thy, thy own)

:

a). āmaka, mamaka, tāvaka 可由屬格單數型加接-ka衍生構成的。

b). 以上代名詞的語尾變化如deva, kaññā, rupa

 

337. 很多形容詞、副詞是從代名詞語基加接尾詞衍生而成。主要的有:

a) di (dī), disa, disaka, risa, tara, tama, ka

b) dā, dāni, tra, tha, thā, tha, ti, to, va(vat), rahi, ha, ha, hi, va, va, di

a)部份被用以衍生形容詞(338-343);b)部份以衍生副詞(344-351)。下列是加以上接尾詞後的主要衍生詞:

 

338. (代詞衍生)形容詞

339. di (dī), disa, disaka, risa都表達「相像、像」;在它們前面的代名詞, 其語幹母音要長化。例:

代名詞語基

形容詞

ma (289a)

mādī, mādisa, mārisa (像我, like me)

ta (290a)

tādi, tādisa, tādisaka (像他like him,像那個like that)

amha (289d)

amhādisa (像我們, like us)

tumha (290b)

tumhādisa (像你們, like you)

i (307a)

īdī, īdisa, īrisa, īdisako (像這個like this, such as this)

e (304)

edī, edisa, erisa (像這個like this,如這個such as this)

eta (298, 302)

etādisa, etārisa (像這個或那個, such as this or that)

ki (318a,b)

kīdī, kīdisa, kīrisa (像什麼like what?哪類的of what kind?)

 

340. 接尾詞-dikkha-disa等有相同的意義。它是梵語dka同化產生的。因此我們有下列的語形:

tādikkha = tādisa

kīdikkha = kīdisa

edikkha = edisa

• īdikkha = īdisa

 

341. 條例(105) edi, edisa...等字,語幹i被強化了, (19)īdisa...等字,只是被長化。

 

342. Tara tama是用在形容詞的比較(238) ,它們也被加在疑問詞的語幹,來構成代詞性形容詞,其意義上有點差異,但跟語幹也相去不遠。因此我們有:

           katara, 哪個? which? what?  (通常用「二者中」)

           katama, 哪個?which? what? (通常用「二者以上的」)

 

343. 有些形容詞呈現不規則的語形;kittaka, tattaka, yattaka, ettaka...等。一眼可以看出,它們是基於代名詞: ya, eta, ki, (ka)...等形成。困難點是:很不容易解釋“tt”。這些形容詞顯然是tā, (-vat, -vant)副詞性具格,加接尾詞-ka到而形成的。(cf:梵語語形:tāvatātāvat; yāvatāyāvat)。這些巴利語形是從梵語縮減過來的,: tāvatā + ka Æ tāvatāka;依音韻法則,中間的“va”消失了,補上了後面的“tā”,āka前短化了,第一個“tāā也一樣。因此:

 

kittaka = kīvatāka (有多少how much?有幾個呢how many? 有多大how great? )

ettako = etāvatāka (很大、很多so great, so much, so many)

yattaka= yāvatāka (無論多少的,不管有多大的however big or large )

tattaka= tāvatāka (一樣地多as many as, 一樣地大as big or large)

請參照梵語語形如: iyattaka (i-yad-ta-ka); kiyattaka (ki-yad-ta-ka)

 

語形etta= ettaka,語尾-ka的省略是可以解釋的過, 因此副詞etto大概是語形etato (eta的從格)縮略而來的;字例ettavatā=etāvat,語基的子音t被重複了。

 

344b. 副詞的衍生詞(Adverbial Derivatives):  

由代名詞的語基衍生成一類、廣泛且有用的字彙。形成這些副詞的主要接尾詞已於(337b)提供。在此提出些這類字的構成範例。

 

345. –dā, -dāni, -rahi用來表達時間(time)。例:


 

代名詞語基

副詞

ka (318a)

karahi, kadā (何時when)

i (307a)

idāni (現在now、此時at this time)

ta (290a)

tarahi, tadā, tadāni (當時then彼時at that time)

eta (298, 302)

etarahi (現在, now)

 

346. –to, -tra, -tha, -dha, -ha, -ha, -hi形成地方副詞。-tha前若有短母音要重複t

代名詞語基

副詞

ka, ku (318a)

kattha, kutra, kuttha, kaha, kuha, kuhi (哪裡、哪方面?到何種程度?where/whither/wherein? )

ya (314d)

yatra, yattha (哪裡、在哪方面?到何種程度?)

ya

yato (從何?from what)

e (304)

ettha (在此here,於此herein)

a (307a)

atra, attha (, here)

ta (290a)

tattha, tatra, taha, tahi (那裡,在那個地方there, thithere)

ta

tato (因此thence,從那裡from that place)

i (307a)

iha, idha (這裡,此世,這個世界 here in this place)

i

ito (由此hence, 從此處from this place)

eta (298, 302)

etto (由此,through) etato(343 由此, hence)

 

347. thā, va, va, tha, ti形成表示方式、情況的副詞

代名詞語基

副詞

ta

tatthā (如此thus, 這樣so, 像那樣like that)

ka

katha (如何how?)

i

ittha (如此thus, 以此方式 in this manner)

i

iva (如同 like this, as, as it were)

i

iti (如此thus,以此方式in this manner)

e

eva, eva (如此so,就這樣just so)

ya

yathā (正如as, like)

 

348. 另一個接尾詞-va, -vat(=梵語vat)而來。代名詞的語基-ta, -ya, -ki來形成表時間和原因的副詞。依巴利語音規則,除了之外, 不允許字尾有子音,因此-vatt略去。不過在母音前, 字尾的t要回復成d的形式。譬如: tāva; 但是tāvad eva回復“d”

代詞語基

副詞

ya

yāva (直到until, 只要so long as, 為了...in order that)

ta

tāva (這麽久so long, 仍然still, 然而yet)

: 由名詞構成形容詞,語基的字尾-a-va(-vat)前應長化,(219)範例。

 

 從格單數接尾詞-tā, 也加上這類語形。範例:

• yāvatā (而論as far as,為了以便...in order that)

• tāvatā  (到目前為止so far, 到那程度、以致於to that extent,爲了那個緣故on that account)

 

由其他代名詞的語基,我們有:

代名詞語基

副詞

eta (298)

ettāvatā (迄今爲止so far,以致於to that extent,因此thus )

ki (318a)

kittāvatā (多遠how far?從哪方面來看to what extent?)

 

349. -ka到這些語形,可得到同源形容詞。

350. 接尾詞–di,表達條件、狀況,只出現在 yadi (如果,if)

351. 接尾詞–ti,出現在kati (多少?),yati (像那麼多as many), tati (這麼多so many)

 

(原書352. )

形容詞語尾作代詞變化 (Adjectives declined pronominally)

353. 有少數形容詞,語尾變化要依循代名詞

katara (哪個which? what?)

ubhaya (兩者, both)

añña (異、別的other)

pubba (前面的、最先的first, former)

aññatara (某個 a certain, one of several)

apara (後序的subsequent,別的other)

para (別的, other)

dakkhia (右邊的right或南方的)

uttara (較上的、較好的upper, higher)

vissa (所有的, all)

adhara (較下、差的lower, inferior)

asuka (某某so and so, 那樣的such)

amuka (某某so and so,如此such)

 


第十章 動詞 (VERBS)

 

354. 動詞變化(Conjugation): 動詞字根經過某些變動,以加接頭詞、語尾變化,構成語形的改變,來表達不同的語氣(mode)、時態(tense)、語態(voice)以及人稱、數量。

 

355. 語態(Voice)有兩種:

(1) 主動 (Active ,亦稱他動): 巴利稱parassapada,直譯是為他語法(a word for another)”

(2) 中間型(Middle,亦稱自動型或反身型-reflective): 巴利稱attanopada,直譯是為己語法a word for one’s self”

 

356. 主動語態或他動型,可以說是用來表達,當動作的結果或其進展傳達到他人、其他事物,不只是動作的主詞或作者(Agent)。中間型或反身型被用於當該動作的結果或進展, 並不孳生到作者以外的任何人或事物。中間型只是暗示著: 動作的作者有能力做該動作,或者經歷字根所指稱的狀態。

 

357. 在此要注意: 中間型已日漸消失它的重要性,這兩個用法的區別日漸泯沒。使用的選擇多半是以音律來取決。因此,中間型就限用於韻文,少見於長行 (散文prose)

 

358. 時態(Tense)有六種:

(1). 現在式(Present)及歷史中的現在。

(2). 未完成式(Imperfect): 原本用以表達限定的過去。

(3). 不定過去式(Aorist): 表達新近發生過的時間。現在這個才是巴利的真正過去式,使用頻繁。

(4). 完成式(Perfect),原本是一種不定過去式。這種時態用的很少。

(5). 未來式(Future),表達一般的未來時間。

(6). 條件句(conditional),表達未來時間,對某些事物它相當於過去的,還有某一動作執行過程有困難,無法完成。

 

359. 現在式有三種語氣(Mode): (1) 直述句(Indicative)(2) 命令句 (Imperative) (3) 願望、可能 (Optative)

 

360. 現在式、完成式及未來式,各有一種分詞,稱現在分詞(Present Particple)、完成式分詞(Perfect Participle)及未來分詞(Future Participle)

: 完成式分詞大多是由字根構成,主要是帶過去、以及被動的意義,有時會有不及物(Neuter-後無受詞)的意義。

 

361. 還有種義務、需要分詞,也稱為未來被動分詞(Furture Passive Participle)和可能分詞(Potential Participle,它們只是動詞性形容詞。

362. 根據所形成的語基,現在式和未來式的分詞可以有主動或被動意義。

363. 有兩種動詞性名詞:

(1) 不定體(Infinitive)以對格的語形出現;少數用為格的前例。它跟動詞變化或時態無關;有著規則性不定的意味。

(2) 連續體(Gerund或稱為絕對體Absolute),它只是由格位衍生的名詞,有獨立分詞結構(子句)的強度。

 

364. 數有兩種: 單數型及複數型。

365. 人稱有三: 第一人稱、第二人稱、第三人稱。

 

366. 歸納以上,動詞時態系統有四:

(1) 現在式系統,由以下所組成: a)直說法現在式;b) 未完成式;c) 現在命令式;d) 現在願望、可能;e) 現在分詞。

(2) 過去式系統只由 a) 過去式組成。

(3) 完成式系統,由以下所組成: a) 完成時式;b) 完成分詞。

(4) 未來式系統,由以下所組成: a) 未來式b)條件c)未來分詞。

 

367. 有一部份的時態,並不真實,所以又分成「特殊時態(Special Tenses)」和「一般時態(General Tenses,完成式、過去式、未來式和條件句)」。從這個分法,你會不自覺地想: 前者是特殊語基或變化後的字根所構成;後者因此是從字根本身。但實際上並不是這樣,後續會討論到,這兩者的語基互換也並不少見。

 

368. 然而,到現在為止, 現在式系統是最重要的。因它是由不同的類型的動詞組成,我們接下來會說明,現在式系統的數種語基、語幹的構成(別稱「特殊時態」)。其中有十組,分為七類型的動詞變化。這些語基, 後稱「特殊語基(Special Bases=現在式語基)」。

 

369. 動詞變化又再分為原型及衍生型。

(A). 原型(Primitive Conjugation: 構成現在式系統的特殊語基。

(B). 衍生型動詞變化(Derivate Conjugation: 指被動式、使役動詞、名動詞、意欲動詞 、強意動詞。

第一類動詞 (The First Conjugation )

370. 第一類動詞以四種方式來構成現在式語基或語幹:

(1) 字根字尾為子音,只需加-a來構成現在式語基。例:

字根

語基

字根

語基

√pac (, to cook)

paca

√labh (得到, to obtain)

labha

√mar (, to die)

mara

√rakkh(保衛,to keep)

rakkha

√yāc (乞討,to beg)

yāca

√vad (, to tell)

vada

√tar (橫越, to cross)

tara

√jīv (, to live)

jīva

√bhar (,to carry)

bhara

 

 

 

371. 這部份屬那些子音結尾字根,但其前是-i--u-;這兩個母音字母有時要強化,有時則不需要。例:

-不強化:

字根

語基

字根

語基

√tud (,毀壞)

tuda

√phus ()

phusa

√likh ()

likha

√nud (除去)

nuda

-強化:

字根

語基

字根

語基

√gup (保護,看守)

gopa

√subh (亮麗,漂亮)

sobha

 

(2) 第二組的字根並不加動詞變化的象徵a;直接加上時態的人稱字尾於字根後。

字根

語基

字根

語基

√yā ()

yā

√vā ()

vā

hā ()

hā

√khyā ()含介系詞ā

khyā

√brū ()

brū

 

 

 

(a): 以下這些字可以說是屬於字根字尾為–i/-ī- -u/ū,加了a,並沒有被它們的半母音取代,只被重音化(109, 104-107)。例:

字根

語基

字根

語基

√nī (帶領)

ne (naya第三組)

√ji (征服)

je (java第三組)

√hū ()

ho

√ku ()

ko(kava第三組)

b) 這些轉變過的字根,乍看下像(第二組)純字根,加上人稱字尾如: yā, vā, hā...等。

c) 因為字根字尾的母音是 i /ī u/ū,這些字根呈現了兩個的特別的語基: 一個是-e–aya,另一個是字尾–o–ava

 

(3) 第三組: 這部分字根是以母音i /ī u/ū結尾,在動詞變化象徵–a-,分別轉成–ay –av (103-110)。例:

字根

 

語基

 

(371.2 a, c)

 

√nī帶領

√nī+aÆ

naya

√ji征服

√ji+aÆ

jaya

√bhū

√bhū+aÆ

bhava

√ku出聲

√ku+aÆ

kava

√khi統治,管理

√khi+aÆ

khaya

 

(4) 第一類動詞的第四組,是以重複字根來形成它們的特殊語基。

        字根

語基

字根

語基

hā ()

tiṭṭhā

√dā ()

dadā

√dhā ()

dadhā

√ha /ā (丟棄,捨棄)

jahā

√hu (犧牲)

juho

 

 

: 現在式及命令式人稱字尾前, 語基字尾的長母音ā維持不變。

 

372. 重複的規則如下:

(1) 重複的字根的子音字首及其後的母音。若字根字首為母音,則重複該母音。

(2) 若字首為一喉音,那字前面要重複相對位置的顎音。(k Æ c)

(3) 重複非氣音(見條例333.)

(4) 若字根字首為h,重複j

(5) 若氣音要重複其非氣音。

(6) 若為v,通常要重複u

(7) 在重複的音節裡,長母音要短化。即: 

(a)  aāa重複,但有時:

(b) i ī,重複i

(c) u ū,重複u,但有時是a

(d)  i有時會轉變成e

(e)  u有時會轉變成o

(f) 字根第一音節、子音後的母音a,有時會長化成ā

 

範例:

字根

參照條例

語基

字根

參照條例

語基

√dhā ()

372,5/7-a

dadhā

√suc (哀傷)

372,3/7-e

susoca

√dā ()

372,3/7-a

dadā

√pac ()

372,3/7-a

papaca

√kit (治療)

372,2/7-b; 88

cikiccha

√chid ()

372,5/7-d

cicheda

√gam ()

372,2/7-a

jagama

√bhū ()

372,5/7-c

babhuva

√kha ()

372,2/7-a

cakhana

√vas (居住)

372,6/7-f

uvāsa

√har (忍受)

372,4/7-a, f

jahāra

√vad ()

372,6/7-f

uvāda

√has (嘲笑)

372,4/7-a,f

jahāsa

√ah ()

372,1; 22

āha

√budh()

372,3/7-e

bubodha

 

 

 

: 以上的重複原則也運用在完成式;但是巴利的完成式很少用。不要以為是用其他形式, 讀經文遇到還是要懂。

第二類動詞 (Second Conjugation)

373. 第二類動詞: 在字根字尾子音前,插入輔音來形成特殊語基。跟第一類動詞一樣,後要加a,再接人稱語尾。輔音要依循連音規則(39)

        字根

語基

字根

語基

√rudh (抑制)

rundha

√muc (自由,解脫)

muñca

√chid (切斷)

chinda

√lip ()

limpa

√bhuj ()

bhuñja

√pis (磨擦)

pimsa

 

第三類動詞 (The Third Conjugation)

374. 第三類動詞變化的象徵,是被加在字根後的yaya的同化規則(70-79)會常應用到。例:

字根

 

現在式語基

√yudh ()

√yudh + ya (74, vi) Æ

yujjha

√budh ()

√budh + ya (74, vi)Æ

bujjha

√pas ()

√pas + ya (76, i) Æ

passa

√dus (煩惱、困擾)

√dus + ya (76, i)Æ

dussa

√gā ()

√gā + ya Æ

gāya

√jhā ()

√jhā + ya Æ

jhāya

: 這類型動詞,字尾的長母音ā有時也會有e的語形。因此:

ge = gā ()      

ve = vā (波動)

jhe = jhā ()

 

375. 語形字尾-ā (gā)屬於第三類動詞,但是那些字尾是-e則屬第一類動詞(第三組),需加-a來形成現在式語基。因此:

ge + a Æ gāya

ve + a Æ vāya

: 注意字尾-e + a Æ -āya ,第一個a要長化。

 

第四類動詞 (The Fourth Conjugation)

376. 第四類動詞: 如果字根的字尾是母音,則以加ua來形成它們的現在式語基; 如果字根的字尾是子音,則以加-uu-uṇā來構成它們的現在式語基。

:

a). -u –uṇā-u可能會被長化成-o

b). 這個–u–o在人稱字尾前,若人稱字尾的字首為母音,那就要轉成va (27.ii a/b)。範例:

字根

語基

字根

語基

√su()

suṇā suo

āp (達到;接頭詞pa=pāp )

pāpuṇāpāpuo

c) 在現在式人稱字尾及命令前, nā, uṇā的長母音ā要保留(第三人稱複數除外)。不過, 偶而有短化的字例。

d) 循梵語的模式類推,有少數字例中,的舌音會被除去,變成齒音列鼻音n

 

第五類動詞 (The Fifth Conjugation)

377. 第五類動詞: 在字根後加-nā形成現在式語基,規則是字根要有母音字尾。註:

a) 若字根字尾是長母音,-nā之前要短化。

b) 受先前梵語r 的影響, nā有時會舌音化成ṇā。範例:

        字根

現在式語基

字根

現在式語基

√ci ()

cinā

√kī (,易貨貿易; Sansk. krī)

ṇā kiṇā

√dhū (使震驚)

dhunā

√ji (征服)

jinā

√as ()

asnā

√jā ()

jānā

√yu ()

yunā

 

 

:  在現在式及命令式,nā的長母音ā應保留長音(第三人稱複數除外)。不過偶而會見到有短化-na字例。

 

第六類動詞 (The Sixth Conjugation)

378. 第六類動詞,以在字根後加u來形成它們的特殊語基(=現在式語基);這個u通常會被強化成o。如果人稱語尾是母音字首,則加-va來形成現在式語基(27)。範例:

          字根

語基

字根

語基

√kar()

karo

√tan (延展)

tano

√ku (出聲)

kuo

√van (請求)

vano

:

a) √kar的動詞變化很不規則,並且有數個語基,後續會完整地提供。

b) 這類動詞的字根很少。

 

第七類動詞 (The Seventh Conjugation)

379. 第七類動詞,以在字根後加-aya來形成它們的特殊語基,aya會縮略成e。較常以e的語形出現,反而不是以aya (比較: 第一類動詞第三組)

:

(a) 當語基母音為u,後不連接兩個相連子音的話,會轉成o

(b) 當語基母音為a,後接單子音的話,通常要長化。不過偶而有維持短化的案例。

(c) 由以上可知, 第七類動詞有兩個語基: 一個是字根加e,另一個是字根加aya(比較: 第一類動詞第三組)範例:

          字根

語基

字根

語基

√cur ()

core, coraya

√gup (保護、照耀)

gope, gopaya

√pus (滋養)

pose, posaya

√bandh (繫縛)

bandhe, bandhaya

√tīr (完成)

tire, tīraya

√chaḍḍ (丟棄)

chaḍḍe, chaḍḍaya

√kath ()

kathe, kathaya

 

 

 

380. 許多字根依兩、三類,甚至更多類動詞來變化,形成它們的語基。這些特殊語基的字根雖一樣,意義跟原字根並不一樣。看些範例較容易理解。以下括號內號碼是所參照的動詞類別。範例:

 

字根

類別

 

語基

√subh, 

(1)

sobha (亮麗、漂亮)

√subh+aÆsubha

      

(2)

sumbha  ()

√subh++aÆsumbha

√kus  

(1)

kosa (呼叫、砍)

√kus+aÆkosa

 

(3)

kussa  (環抱)

√kus+yaÆkusyaÆkussa(76)

√tik   

(1)

teka ()

√tik+aÆteka 

 

(4)

tikuṇā (壓迫)

√tik+uṇāÆtikuṇā

√rī    

(1)

re (擴展)

√rī+aÆ re

 

(5)

a (通知)

√rī+ṇāÆa

√lī    

(1)

laya (液化)

√lī+aÆlaya

 

(5)

līnā (接近)

√lī+nāÆlīnā

√tan  

(1)

tana (幫助)

√tan+aÆtana

 

(6)

tano (伸展)

√tan+u (=o)Æ tano

√vaḍḍh    

(1)

vaḍḍha (成長、增加)

√vaḍḍh+aÆvaḍḍha   

 

(7)

vaḍḍhe (從一容器倒入另一容器)

√vaḍḍh+eÆvaḍḍhe

√vid    

(1)

vida ()

√vid+aÆvida

 

(3)

vijja (是、有)

√vid +yaÆvidyaÆvijja

 

(2)

vind (得到、享受)

√vid++aÆvinda

 

(7)

vede, vedaya (感覺、說)

√vid+eÆvede, vedaya

 

動詞語尾變化: 現在式系統

第一類動詞語尾變化

381. 依前條例構成動詞語基,現在只需加適當的人稱語尾。以下為最重要的現在式系統,但不包括現在分詞,其會在另一章處理。

 

 

 



直說法現在式

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

第一人稱

-mi

-ma

-e

-mhe

第二人稱

-si

-tha

-se

-vhe

第三人稱

-ti

-nti

-te

-nte, -re

未完成式(Imperfect)

第一人稱

-a, -a

-amhā

-i

-mhase

第二人稱

-o

-ttha

-se

-vha

第三人稱

-a

-u

-ttha

-tthu

命令式(Imperative)

第一人稱

-mi

-ma

-e

-āmase

第二人稱

-hi

-tha

-ssu

-vho

第三人稱

-tu

-ntu

-ta

-nta

願望/可能式(Opt.)

第一人稱

-eyyāmi

-eyyāma

-eyya

-eyyāmhe

第二人稱

-eyyāsi

-eyyātha

-etho

-eyyavho

第三人稱

-eyya

-eyyu

-etha

-era

a).可能、願望式主動語態單數型中,語基字尾的e可能被eyyāmi,eyyāsi,eyya取代。

b). 動詞的人稱語尾,若字首為母音,語基字尾的母音可省略。

c). 直說法現在式第一人稱的-mi, -ma,語基的a應被長化。

d). 主動語態命令式,第二人稱單數型的hi可省略,只用語幹。注意: hi前語幹的a應長化成ā

 

382. (370)所述,第一類動詞有四組。字根以子音結尾加a來構成語基,這類字非常多。

383. 以下為√pac (, to cook) 的詞形變化表:

直說法現在式: 我煮。你煮。他()煮。我們煮。你們煮。他()們煮。

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

第一人稱

pacāmi

pacāma

pace

pacāmhe

第二人稱

pacasi

pacatha

pacase

pacavhe

第三人稱

pacati

pacanti

pacate

pacante, pacare

未完成式 (Imperfect):

第一人稱

apaca, apaca

apacamhā

apaci

apacâmhase (a/ā)

第二人稱

apacao

apacattha

apacase

apacavha

第三人稱

apaca

apacu

apacattha

apacatthu

命令式(Imperative): 我煮。

第一人稱

pacāmi

pacāma

pace

pacāmase

第二人稱

pacāhi, paca

pacatha

pacassu

pacavho

第三人稱

pacatu

pacantu

pacata

pacanta

願望/可能式(Opt.): 我應該煮。

第一人稱

paceyyāmi, pace

paceyyāma

paceyya

paceyyāmhe

第二人稱

paceyyāsi, pace

paceyyātha

pacetho

paceyyavho

第三人稱

paceyya, pace

paceyyu

pacetha

pacera

:

a) 未完成式,字首擴增的a可以省略,所以也會有語形如: paca, paca, paco 等。

b) 主動語態未完成式,第三人稱單數型,字尾的母音可用長母音: apacā, apacū

 

384. 以上特殊時態的人稱字尾,被加在七類動詞特殊語基後,√pac的範例一樣。

385. 第一類動詞字根結尾為i/ī, u/ū無需再作說明。取得語基(371, 3)只需加上以上的語尾。範例:

 

直說法現在式: √bhū (, to be) 語基: bhava

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

第一人稱

bhavāmi

bhavāma

bhave

bhavāmhe

第二人稱

bhavasi

bhavatha

bhavase

bhavavhe

第三人稱

bhavati

bhavanti

bhavate

bhavante

未完成式 (Imperfect)

第一人稱

abhava, abhava

abhavamhā

abhavi

abhavāmhase

第二人稱

abhavo

abhavattha

abhavase

abhavavha

第三人稱

abhava

abhavu

abhavattha

abhavatthu

命令式 (Imperative)

第一人稱

bhavāmi

bhavāma

bhave

bhavāmase

第二人稱

bhavāhi, bhava

bhavatha

bhavassu

bhavavho

第三人稱

bhavatu

bhavantu

bhavata

bhavanta

願望/可能式(Opt.)

第一人稱

bhaveyyāmi, bhave

bhavaeyyāma

bhaveyya

bhaveyyāmhe

第二人稱

bhaveyyāsi, bhave

bhaveyyātha

bhavetho

bhaveyyavho

第三人稱

bhaveyya, bhave

bhaveyyu

bhavetha

bhavera


 


現在式: √nī (帶領, to lead)  語基: naya

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

第一人稱

nayāmi

nayāma

naye

nayāmhe

第二人稱

nayasi

nayatha

nayase

nayavhe

第三人稱

nayati

nayanti

nayate

nayante

主動未完成式 (Imperfect):

第一人稱

anaya, anaya

anayamhā

anayi

anayāmhase

第二人稱

anayo

anayattha

anayase

anayavha

第三人稱

anaya

anayu

anayattha

anayatthu

主動命令式 (Imperative):

第一人稱

nayāmi

nayāma

naye

nayāmase

第二人稱

nayāhi, naya

nayatha

nayassu

nayavho

第三人稱

nayatu

nayantu

nayata

nayanta

主動願望/可能式(Opt.)

第一人稱

nayeyyāmi, naye

nayeyyāma

nayeyyam

nayeyyāmhe

第二人稱

nayeyyāsi, naye

nayeyyātha

nayetho

nayeyyavho

第三人稱

nayeyya, naye

nayeyyu

nayetha

nayera

 

386.第一類動詞第二組,字根直接加人稱字尾(371, 2)為數不多。

 

387.在此應注意的是: 並不是所有的巴利字根,都依主動及中間型語態在每一種時態規則做變化。字根直接加人稱字尾就是這樣。譬如:

 

√ya ()

√vā ()

√bhā (照耀)

:

在第三人稱複數-nti,字根的ā要短化。

單數

複數

單數

複數

單數

複數

1

yāmi

yāma

vāmi

vāma

bhāmi

bhāma

2

yāsi

yātha

vāsi

vātha

bhāsi

bhātha

3

yāti

yanti

vāti

vanti

bhāti

bhanti

 

388.願望/可能式的人稱字尾前要插入y: yāyeyyāmi, yāpeyya, vāyeyya, vāye...等。

 

389.有些這類字字根要重音化(110),通常是在中間型及現在式第三人稱複數:

√brū,

主動語態

中間型

:

中間型第一、二人稱複數, ū有時會見到短化成u的字例。

單數

複數

單數

複數

第一人稱

brūmi

brūma

brave

brūmhe

第二人稱

brūsi

brūtha

brūse

brūvhe

第三人稱

brūti

bravanti

brute

bravante

390.第一類型動詞的其他字根:

√han (strike、殺kill) 第三人稱單數是hanti,但第三人稱複數是 hananti。過去式(aor.): ahani, hani 等。

√i (to go),強化成e;也用弱語幹ya (比較: 第一類動詞第三組,這類字根如√nī ,強語幹為ne、弱語幹naya。類似的有: √ji,強語幹為je、弱語幹jaya) 。因此我們有:

第一人稱

emi

ema

第二人稱

esi

etha

第三人稱

eti

enti yanti

ha (站立, to stand): hāti, hāsi...等。

√pā (保護to protect、保衛to guard): pāti, pāsi...等。

 

:

a)     這類字根和屬其他類動詞變化的詞一樣,會跟接頭詞形成複合字。例:

 

√khyā ()+ā- Æ ākhyā+tiÆ ākhyāti

ha + ni- Æ niṭṭhā + ti Æ niṭṭhāti (將結束)

√han + ni- Æ nihan + ti Æ nihanti (擊倒)

√i + upa- Æ upe (21) + ti Æ upeti (接近)

 

b) 當字根重複,√hāā短化成a (第一類動詞,第四部分)

c) √hā和動詞接頭詞複合、構詞時,通常會呈現特殊語幹haha。例:

 

hā + sa- Æ saṇṭhātisaṇṭhahati,santiṭṭhati (的連音規則) ()

hā + pati- Æ patiṭṭhāti patiṭṭhahati(快速站立、站穩)

hā + ud- Æ uṭṭhāti, uṭṭhahati(站起)

 

391.相同地,√dha乍看之下, 它像是第一類動詞的第二組,除去氣音成daha,移轉到√pac (370, I)。此外,它只與動詞的接頭詞連用。這個字根也屬於要重複類 (372),因此它也有語基dadhā。語基dhe是出於同字根,用的很廣泛。例:

 

√dhā- (持、拿)+ni Æ nidahatinidadhātinidheti (存放, 擱放一旁)

√dhā- + abhi Æ abhidahatiabhidadhātiabhidheti (聲稱,指出)

 

392.有些字根屬重複類(371,第四組),其現在式和命令式,也直接加人稱字尾*

* 本章參考過幾乎所有文法書, : Saddanīti”,“Niruttidīpani”, “Galonpyan”, “Akhyātapadamā- la”, ...等。

 

393.有些字根以-i結尾(371,第一類動詞第三組),以錯誤的推論,看起來是屬直接加人稱字尾之類;其實這些字根並不是第二組而是第三組,人稱語尾不是加在字根後, 而是加強化的語基後(105),a (21i)的影響,i ī需先轉為e。那些語基的動詞變化和√cur(語基是core)一模一樣,詞形變化表如下。這類字根的中間型是由語基-aya構成。範例:

 

直說法現在式: √nī (帶領)  語基: nenaya

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

第一人稱

nemi

nema

naye

nayāmhe

第二人稱

nesi

netha

nayase

nayavhe

第三人稱

neti

nenti

nayate

nayante

命令式(Imperative): 

第一人稱

nemi

nema

naye

nayāmase

第二人稱

nehi

netha

nayassu

nayavho

第三人稱

netu

nentu

nayata

nayanta

: 語基ne也可構成願望、可能式。如:

願望、可能式(Opt.)

第一人稱

neyyāmi

neyyāma

neyya

neyyāmhe

第二人稱

neyyāsi

neyyātha

netho

neyyavho

第三人稱

neyya

neyyu

nayetha

nayera

 

394.其他的字根為: 

√sī (躺下)

語基: se saya;

: 這類型字根,最重要是√as (, to be),屬不完全變化字,後續會有章節專門討論(見不完全變化動詞)

√ji (征服)

語基: jejaya;

i (撒網)

語基:e (語形oḍḍeti)

 

重複音節類:

395.這類型動詞的特徵是重複一音節: 規則先前(372)已提供。動詞變化沒有困難,:√dā (, to give)

 

主動語態現在式

主動語態未完成式

單數

複數

單數

複數

第一人稱

dadāmi

dadāma

adada

adadamha

第二人稱

dadāsi

dadātha

adado

adadattha

第三人稱

dadāti

dadanti

adada

adadu

 

願望/可能式(Opt.)

主動語態命令式(Imp.)

第一人稱

dadeyyāmi

dadeyyāma

dadāmi

dadāma

第二人稱

dadeyyāsi

dadeyyātha

dadāhi, dadā

dadātha

第三人稱

dadeyya, dade

dadeyyu

dadātu

dadantu

396. 這個動詞有某些時態是從語基直接構成;我們會在適當的章節位置提供。註:

a). 關於√da,也發現有語基是dajjde,由錯誤推論產生的有: dajjāmi, dajjasi, dajjati, dajjāma, dajjatha, dajjanti...,demi, desi, deti;dema, detha, denti...等。

b). 現在式單數型有個不規則的語形,大概是由複數類推而形成的: dammi, dasi, dati...等。

c). 這類型字的中間型,大多數的時態都沒有, 少數只出現在第一人稱單數及複數: dade, dadāmase

d). 字根ha語基字尾的ā只在現在式第一人稱單、複數被保留。

 

單數

複數

:

第二人稱複數型的 hātha是直接從字根構成。

第一人稱

tiṭṭhāmi

tiṭṭhāma

第二人稱

tiṭṭhasi

tiṭṭhatha, hātha

第三人稱

tiṭṭhati

tiṭṭhanti

 

第二、三、四、五、六、七類動詞

397. 第一類外其他類動詞變化不會有困難;如所提供的第一類動詞般,加上人稱字尾。

 

第二類動詞

398. √chid (, to cut); 語基: chinda (373)

 

現在式主動語態

現在式中間型

單數

複數

單數

複數

第一人稱

chindāmi

chindāma

chinde

chindāmhe

第二人稱

chindasi

chindatha

chindase

chindavhe

第三人稱

chindati

chindanti

chindate

chindatne

 

399. 其他時態規則地變化,: chindeyyāmi, chindeyyāsi, chindeyya chinde; chindeyyāma, chindāyyatha, chindeyyu...等。

: 字根√rudh (阻隔, to obstruct), 其有五個語基: rundhati, rundhiti; rundhīti, rundheti, rundhoti

 

第三類動詞

400.字根√div (消遣, to play), 語基: dibba (77)

 

現在式主動語態

現在式中間型

單數

複數

單數

複數

第一人稱

dibbāmi

dibbāma

dibbe

dibbāmhe

第二人稱

dibbasi

dibbatha

dibbase

dibbavhe

第三人稱

dibbati

dibbanti

dibbate

dibbatne

其他時態的構成呈規則化,未完成式: adibba, adibbo, adibba, adibbamhā, adibbattha, adibbu願望式(Opt.):  dibbe, dibbeyya, dibbeyyāmi, dibbeyyāsi...等。

 

第四類動詞

401.字根√su (, to hear), 語基: suṇā (376)suo [EM: 這個變化表並未依循先前的範例。]

 

現在式主動語態 (語基1: suṇā)

現在式主動語態 (語基2: suo)

單數

複數

單數

複數

第一人稱

suṇāmi

suṇāma

suomi

suoma

第二人稱

suṇāsi

suṇātha

suosi

suotha

第三人稱

suṇāti

suanti

suoti

suonti, sunvanti

:

a)      其他時態以語基suṇā而形成, 語基字尾的ā在字首的i-e-前應省略,: sueyyami, sueyyāsi,...等。suissāmi, suissāma, suissasi, ...等。

b)     √sak (能夠, to be able) 屬於這類動詞變化,但發展出數個語基: sakkuṇāti “k” 重複;依據 (57) 的同化規則,sakkoti: sak + no Æ sakno, sakko +ti Æ sakkoti。同樣地,有語形sakkāti是從同一過程得來: sak+nāÆsakna, sakkā+ti Æsakkāti;還有一個帶短母音a的語形: sakkati

c)     āp (達到, to attain) ,接頭詞為pa (pa + āp Æ pāp),出現三個語形: pappoti, pāpuṇāti, pāpuoti√gah(,,to take, seize), 語基gahā字母位移(111): gahāmi, gahāsi ...等。

d)     如前(376d)所述,的舌音常會被去除掉。也就是說,許多字根屬於第四類型動詞, 以梵語第九類型動詞變化的方式來構成字基, 在字根後加-nā。譬如從√ci (收集to collect,堆積to heap)得出: cināti (收集,積聚to gather);ocināti, ocinati (收集to gather,採集to pick up)

: 語基可以是帶短音a或長音ā,這類型的動詞經常如此,比較: sañcinati, sañcinoti, sañcināti (累積, to accumulate)

e) √bhū得一個動詞abhisambhunati, abhisambhunoti (, to obtain)。有些文法家認為, 該字根是由梵語√bhī而來,但這是不可能的。有些本地的文法家提出一個字根sambhū,唯一的出處是《法句經》,他們沒察覺到,它只是接頭詞 sam-+√bhu複合而成。

 

第五類動詞

402.√dhū (抖落, to shake), 語基: dhunā (377)

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

第一人稱

dhunāmi

dhunāma

dhune

dhunāmhe

第二人稱

dhunāsi

dhunātha

dhunase

dhunavhe

第三人稱

dhunāti

dhunanti

dhunate

dhunante, dhunare

:

a)     這類型的其他動詞有:

√jñā, jā, ñā(, to know), 語基: jāna

√as(, to eat), 語基: asnā

√mun = √man(思考, to think), 語基: munā

 

b)     注意第四和第五類動詞經常互換語基。這是因為對梵語字根的錯誤推論。

 

第六類動詞

403.√kar (, to make, to do), 語基: karo (378)

 

現在式

a).字根√kar有好些語基,: karo, kara, kubb;它的動詞變化(378a)已述及,在不完全動詞的章節會講完整提供

b)      屬於這類動詞的字根很少。

單數

複數

第一人稱

karomi

karoma

第二人稱

karosi

karotha

第三人稱

karoti

karonti

 

√tan (伸展, to stretch), 強語幹: tano; 弱語幹=tanu

 

現在式主動語態

現在式中間型

單數

複數

單數

複數

第一人稱

tanomi

tanoma

tanve (cf 27)

tanumhe

第二人稱

tanosi

tanotha

tanuse

tanuvhe

第三人稱

tanoti

tanonti

tanute

tanvante (cf 27)

 

第七類動詞

404.第七類動詞的字根,(379)所述,有兩個語基: 一個–e結尾,另一個是–aya結尾,其詞形變化跟第一類型第三組完全一樣(393)

 

不規則語基 (Irregular Bases)

有些字根,並不依以上的任一種規則來形成它們的特殊語基,因此被稱為不規則。在此提供主要的不規則特殊語基:

          字根

特殊語基

字根

特殊語基

√gam (走、去, to go)

gaccha

√yam (抑制, to restrain)

yaccha

√guh (, to hide)

gūhe

√dhā (, to hold)

daha, dhe (391)

√dā (, to give)

dajja

√jā, jan(, to be born)

jāya

√pā (, to drink)

piva

as (, to bite)

asa

√dhmā (, to blow)   

dhama

√vyadh, (=vadh)

vadha

√sad (, to sit)

sīda

hā (, to stand)

tiṭṭhā

√is (想要, to wish)

iccha

√vad (, to speak, say)

vajja, vajje, vada,vāde

√mar (, to die)

miya, miyya, mara

√gah(取、抓,to take, seize)

gheppa*

√gam (走、去,to go)

ghamma, gaggha*

√jir (老化, to grow old)

jiya, jiyya

√dis, das (, to see)

dakkha, daccha*

 

 

       

*這些語形出於Saddanīti”Akhyatapadamālā。它們動詞是規則變化,gaccha一樣: ghammāmi, ghammasi, ghammati; ghagghami, ghagghasi, ghagghati; ghammeyya, gagghe, gaggheyya。語基dakkhadaccha是從字根√da,dis,是未來式語基的錯誤推論構成,我們在未來式處理會見到。我們所發現到的大多數變化,跟所對應的梵語第一、四、六類動詞相似。

 

過去式 (The Aorist)

405. 在巴利中,只有過去式(aor)是真正的過去時態。未完成式和過去式的人稱字尾變得無可藥救地混在一起;本地的文法家也不知怎麼辨別這兩個時態。但是過去式逐漸得佔優勢。太多不規則,學生們毫無梵語基礎,就無法理解;不過他們現在不需顧慮這個而耽誤學習。規則的未完成式人稱語尾我們已提供(381),現在好好致力學習下面這段,會有好成績的。

 

406. 過去式本應由字根來構成,但實際上用字根或語基來構成,並沒差別。

 

407.過去式的人稱語尾為:

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

第一人稱

i, a, , a,ā

imha, imhā

a

imhe

第二人稱

i, o, ā

ttha

se

vha

第三人稱

i, ī, ā,

isu, u, ū

ā, a

tthu, atthu

a) 把上表跟未完成式作一比較,這兩者是很難分辨。唯一的標準是: 未完成式的趨向是以特殊字基來形成,過去是則是以字根。但這個不是絕對的,事實仍舊是這兩個時態幾乎難分難解。

b) 以上字尾表,最常用、最有特色的是:

 

單數

複數

第一人稱

i

imha, imhā

第二人稱

i

ttha

第三人稱

i

isu (isu)

*[ E.M.:上表和Mason, 1868年依《迦旃延文法書》所作-第七章過去式人稱字尾表,只有少部份相同。所謂「最常用」會依學者所定義的研究範圍而異,看起來Duroiselle的範圍比其他人都寬,才會建立與眾不同的字尾表。]

c) a的鼻音常被省略只留a

d) 絕大多數的過去式是以上表b)的人稱語尾所構成。

408. 過去式有三型:  i)字根型;  ii)字基型;  iii)s (Sigmatic aorist)

a) 字根型: 如其名,這類過去式是直接由字根形成。

b) 字基型: 這類過去式是由特殊語基所構成。

c) s型的特徵是字根和(407b)人稱字尾間有個“s”

 

i) 字根型:

409.這類過去式並不普遍。我們將提供一些範例。首先要注意,過去式也可能帶擴增(augment) a-到字首,跟未完成式一樣。

 

410. (a)√gam√gā√gū(√gam的替代語形)(走、去,to go),我們得出:

 

單數

複數

第一人稱

aga, agamā, agami,

agumha

第二人稱

agā, agamā

aguttha

第三人稱

agā, agami

agu, agamisu

 

(b)√as (,to be) 含擴增字首a-

 

單數

複數

第一人稱

āsi

āsimha

第二人稱

āsi

āsittha

第三人稱

āsi

āsisu, āsu

 

411. √hā (, to stand)

 

單數

複數

:

字首h轉成ṭṭh”(33)

 

第一人稱

aṭṭha

aṭṭhamha

第二人稱

aṭṭho

aṭṭhattha

第三人稱

aṭṭha

aṭṭhasu, aṭṭhu

 

412. √kar我們發現: aka (第一人稱單數)無可置疑的形成了推論的akā(第一、二、三人稱單數);akā本身的吠陀語形是akar,省略了“r”,補上了字尾的長母音ā(原為短母音a)。第一人稱單數也有語形: akara, akari;複數有: 第二人稱akattha, 第三人稱akaru, akarū, akarisu

 

413. √hū (,to be)√bhū的另一語形,第三人稱單數語形: ahū, ahu,母音前用ahud;第一人稱複數是ahumhā, 第三人稱複數: ahu

414. √da: 單數語形皆為adā;複數我們發現的有: 第三人稱adu, adasu, adāsu

415. 擴增a-跟過去式是不可分的,因此會見到語形像gā = agā...等。

 

(ii) 語基型 (Stem Aorist)

416. 如前所述,這類過去式是由語基構成,非字根。擴增不一定會被保留下來。

√pā ()

語基: piva

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

第一人稱

pivi

pivimha

pive

pivimhe

第二人稱

pivi

pivittha

pivise

pivivha

第三人稱

pivi

pivisu

piva, pivā

pivu, pivu, pivisu, pivisu

 

417. 很多原型動詞(369)是依piva的方式,來構成過去式;因此,不管有無擴增,這是很常用的。再強調一次,擴增在長行用比韻文多;詩偈重音律,以音律來決定用不用擴增。我們現在提出更多的範例:

 

 

√bhuj(, to eat), 語基:bhuñja

√gam (, to go) , 語基: gaccha

單數

複數

單數

複數

第一人稱

bhuñji

bhuñjimha,

bhuñjimhā

gacchi

gacchimha,

gacchimhā

第二人稱

bhuñji

bhuñjittha

gacchi

gacchittha

第三人稱

bhuñji

bhuñjisu

gacchi, gañchi

gacchisu

    

iii) “S” (Sigmatic Aorist)

418. s型過去式的構成,是在字根或字基的母音後、和人稱字尾之間插入“s” (407,b)

419. 因此,我們得以下字首帶“s”的人稱語尾:

 

單數

複數

第一人稱

si (=s+i)

simha (=s+ imha)

第二人稱

si (=s+i)

sittha (=s + ittha)

第三人稱

si (=s+i)

su (=s+u)

 

420.馬上就能理解,這類過去式字根字尾為母音, “s” 的插入是作字根或字基與人稱字尾的連接。不過,再往下看, “s”也有被加到字根的子音字尾後,那是“s”跟後續的子音同化。

 

421.“s”型的過去式大多被用於衍生動詞,主要是使役動詞(見衍生動詞詞形變化,478),使役動詞字尾為母音-e。第七類動詞也是以-e結尾,也以同樣方式構成過去式。範例(使役動詞):

 

422.√hā (), 使役動詞語基: hāpe√tas(戰慄), 使役動詞語基: tāse


 

 

單數

複數

單數

複數

:

第三人稱複數型的-isu也常用: hāpesisu, tāsesisu

第一人稱

hāpesi

hāpesimha

tāsesi

tāsesimha

第二人稱

hāpesi

hāpesittha

tāsesi

tāsesittha

第三人稱

hāpesi

hāpesu

tāsesi

tāsesu

 

423. 範例(第七類動詞): √cur(, to steel), 語基:core√kath (, to say), 語基: kathe

 

單數

複數

單數

複數

第一人稱

coresi

coresimha

kathesi

kathesimha

第二人稱

coresi

coresittha

kathesi

kathesittha

第三人稱

coresi

coresu, coresisu

kathesi

kathesu, kathesisu

:

a)     語基字尾–aya可以直接加上人稱語尾(407b),毋需插入s,所以我們也有:

 

單數

複數

單數

複數

第一人稱

corayi

corayimha

kathayi

kathayimha

第二人稱

corayi

coreyittha

kathayi

kathayittha

第三人稱

corayi

corayu, corayisu

kathayi

kathayu, kathayisu

b) 使役動詞語基字尾–aya也適用以上條例。

 

424. “s”於字根後,其動詞不屬第七類動詞或其衍生動詞者:

(i) 在字根的字尾母音後插入“s”,有無擴增a-皆可。例:

√dā(): adāsi, adāsi, adāsimha...等。

ha(): aṭṭhāsi, aṭṭhāsimha...等。

√hā(): ahāsi, ahāsi, ahāsimha...等。

√su(): assosi, assosi, assosimha...等。

√yā(去、走): yāsim, yāsi, yāsimha...等。

 

: 從易引起誤解的字根√kā (=√kar),發現有: akāsi, akāsi, akāsimha... 等。

ñā(): aññāsim, aññāsi, aññāsimha... 等。

 

(ii) “s”有加到一些子音字尾的字根後,那就是嚴格依循(85)通則,s跟子音同化。例:

 

425. 剛入門的讀者, ,或許先跳過幾個參考資料會較好,下面幾個段落都有梵語文法,只要用所舉的語形範例。較進階的學生當然要仔細閱讀。

 

426. (419)人稱語尾,s型字首的s-,要依通則,要跟字根字尾的子音同化:

a) √dis(=梵語√dś),我們發現addakki=梵語adrak--is。也發現有以下語形: addakkhī, adakkhi, dakkhi

b) √sak(能夠,to be able to梵語śak), 我們有語形sakkhi, asakkhi;梵語為śak- -is

c) √kus (謾罵, to revile=梵語√kruś),導出akkocchi,但是也會見到沒有帶sakkosi

d) √bhañj(, to break), 導出過去式 bhaki

 

: 以上範例足夠讓學生們理解帶“s”的過去式,當字尾是子音時變化的性質;這個子音通常是s (=Sank. ś),有時是j。梵語字尾的-ś(=巴利的s)規則地作變化,在人稱字尾的s--ś變成k,因此導出一組ka,到巴利就轉成kkha。再者,另一條梵語的語音規則,字尾的j要轉成g,不會有字以塞音濁音結尾,g要轉成跟它對應的清音,也就是k。這類帶“s”型的過去式為數並不多。

 

      完成式系統 (System of the Perfect)

427. 如前述,完成式系統包括完成式及完成分詞。分詞會在另一章處理。

428. 完成式的特徵是字根的重複。規則見(372),現在要仔細精讀。

429. 完成式人稱字尾表如下:

完成式

主動語態

中間型

:

a) 字根以子音結尾的話,接子音開頭的人稱字尾前,要先插入連接母音–i

b) 完成式很少用。

單數

複數

單數

複數

第一人稱

a

mha

i

mhe

第二人稱

e

ttha

ttho

vho

第三人稱

a

u

ttha

re

 

430. [EM: pacbhū 完成式語尾變化表如下:]

  √pac(), 完成式語基: papac;                                 √bhū(), 語基: babhūv

主動

單數

複數

單數

複數

第一人稱

papaca

papacimha

babhūva

babhūvimha

第二人稱

papace

papacittha

babhūve

babhūvittha

第三人稱

papaca

papacu

babhūva

babhūvu

中間型

第一人稱

papaci

papacimhe

babhūvi

babhūvimhe

第二人稱

papacittho

papacivho

babhūvittho

babhūvivhe

第三人稱

papacittha

papacire

babhūvittha

babhūvire

 

未來式系統 (Future System)

431. 未來式系統包括: 未來式、條件句、未來分詞。分詞會在另一章討論。

432. 未來式系統的特徵: 在字根及人稱字尾間插入“-ssa-”

:

a) 未來式系統系統經常以現在式語基來構成。

b) 在字根或語基與-ssa-,經常插入連接母音-i-;這樣的話,字根或語基的字尾母音就要略去。

c) 若直接加-ssa-到字根字尾的子音後,整個未來式-ssa字首的s,跟過去式一樣, 要做同化處理。

 

433. 未來式的人稱字尾表如下:

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

第一人稱

mi

ma

mhe

第二人稱

si

tha

se

vhe

第三人稱

ti

nti

te

nte, re

a) 主動語態的人稱字尾跟直說法現在式一樣(381)

242. 接尾詞-ssa-mi, ma, mhe ,a要長化成ā。範例:

 

i) 沒有連結母音-i-:

434a). √ī (, to go), 特殊語基: e(390),未來式語基: essa

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

第一人稱

essāmi

essāma

essa

essāmhe

第二人稱

essasi

essatha

essase

essavhe

第三人稱

essati

essanti

essate

essante

√nī(領導, to lead), 特殊語基: ne (371, 3),未來式語基: nessa

 

單數

複數

第一人稱

nessāmi

nessāma

第二人稱

nessasi

nessatha

第三人稱

nessati

nessanti

 

 

hā (站立, to stand)

√dā (, to give)

:

直接加-ssa到字根後,字根hā, √dā字尾-ā短化成-a (34)

單數

複數

單數

複數

第一人稱

hassāmi

hassāma

dassāmi

dassāma

第二人稱

hassasi

hassatha

dassasi

dassatha

第三人稱

hassati

hassanti

dassati

dassanti

 

(ii)有連結母音-i-:

c) √bhū(是, to be, 特殊語基: bhava, 未來是語基: bhavissa

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

第一人稱

bhavissāmi

bhavissāma

bhavissa

bhavissāmhe

第二人稱

bhavissasi

bhavissatha

bhavissase

bhavissavhe

第三人稱

bhavissati

bhavissanti

bhavissate

bhavissante

(iii)–ssa-的同化:

d) √bhuj (),未來式語基bhokkha (梵語√bhuj Æbhok+ yaÆbhokya) ,得有: bhokkhati, bhokkhate, bhokkha...等。

√chid(, to cut), 未來式語基: checcha (梵語√chid Æchet + ya Æcetya ) , 得有: checchāmi, checchasi, checchati...等。

√dis(, to see), 未來式語基: dakkha; (梵語√d Ædrak+ ya Ædrakya ),由此我們發現有: dakkhati,dakkhiti較常用。同理,有字根√sak(能夠, to be able)得出sakkhiti

 

435. 也有一種雙重未來式語基,構成的語基有bhokkha, dakka,如前所說明,它們本身就已經是未來式語基,再加ssa及連接母音的i,就成雙語基。例:√sak(能夠) ,未來式語基: sakkhaÆ sakkhissāmi, sakkhissasi, sakkhissati, sakkhissāma ...等。

 

436. hoti bhavati (,)的縮略語形。由hoti, 我們發現有許多未來式語形:

 

單數

複數

1.

hemi, hehāmi, hohāmi, hessāmi, hehissāmi, hohissāmi (我將I shall)

hema, hehāma, hohāma, hessāma, hehissāma, hohissāma

2.

hesi, hehisi, hohisi, hessasi, hehissasi, hohissasi (你將 thou wilt do)

hetha, hehitha, hohitha, hessatha, hehissatha, hohissatha

3.

heti, hehiti, hohiti, hessati, hehissati, hohissati (他將 he will do)

henti, hehinti, hohinti, hessanti, hehissanti, hohissanti

 

√kar (,)

單數

複數

第一人稱

kāhāmi (我將做)

kāhāma,

第二人稱

kāhasi, kāhisi

kāhatha

第三人稱

kāhati, kāhiti

kāhanti, kāhinti

 

條件式 (The Conditional)

437. 條件式在字根前要加擴增-a

438. 條件式人稱語尾如下:

 

主動語態

中間型

:

通常在字根/字基後,加連接母音i,再加上人稱字尾

單數

複數

單數

複數

1

ssa

ssamhā

ssa

ssāmhase

2

sse, ssa, ssasi

ssatha

ssase

ssavhe

3

ssā, ssa, ssati,

ssasu

ssatha

ssisu

 

√pac (, to cook):

 

 

主動語態

中間型

:

單數

複數

單數

複數

a) 條件式可被譯為要是我煮了的話..if I should cook”

b) 條件式並不很常用。

1

apacissa

apacissamhā

apacissa

apacissāmhase

2

apacisse, apacissa,

apacissi

apacissatha

apacissase

apacissavhe

3

apacissā, apacissa, apacissati,

apacissasu

apacissatha

apacissisu

      分詞(The Participles)

(a) 現在分詞 (Present Participle)

i) 主動語態

439. 所有分詞性質是動詞性的形容詞, 其性、數、格要與所修飾的名詞一致。

440. 主動現在分詞的語尾為: -nta, -a --nta-被加到語基後, -a加到字根後(表與主要動詞同時發生的動作)。範例:

字根

語基

現在分詞

進行的動作

√pac(煮, to cook

paca

paca, pacanta

cooking

√kar(做, to do

kara

kara, karonta

doing

√chid(斷, to cut

chinda

chinda, chindanta

cutting

√bha(說, to say

bhaa

bhaa, bhaanta

saying

√bhū(是, to be

bhava

bhava, bhavanta

是、有being

√pā(喝, to drink

piva

piva, pivanta

drinking

 

441. 動詞語基以-e結尾, (第一類動詞第三組; 第七類動詞及使役動詞語基。見衍生動詞章節) ,其有另一個語基以-aya為語形。語基-e後只加-nta,語基-aya後可接-nta-。例: (第一類動詞第三組以及第七類動詞)

字根

語基

主動現在分詞語基

√cur(偷, to steal

core; coraya.

corenta; coraya, corayanta

√kath(說, to tell

kathe; kathaya

kathenta; kathaya, kathayanta

√nī(帶領, to lead

ne; naya.

nenta; naya, nayanta

√ji,(勝, to conquer

je; jaya

jenta; jaya, jayanta

範例: 使役動詞

字根

語基

主動現在分詞(語基)

√dhar(持, to hold

dhāre, dhārāpe,

dhāraya, dhārāpaya

dhārenta, dhārāpenta, dhāraya, dhārayanta, dhārāya, dhārāpayanta

√mar(死, to die

māre, māraya, mārāpe, mārāpaya,

mārenta, māraya, mārayanta, mārāpenta, mārāpaya, mārāpayanta

√chid(斷, to cut

chede, chedaya. chedāpe, chedāpaya.

chedenta, chedaya, chedayanta, chedāpenta, chedāpaya, chedāpayanta

442. 第四類動詞語基-ṇā, no, uṇā, uo 以及第五類動詞nā,現在分詞通常加接尾詞-nta。範例: 

字根

語基

主動現在分詞語基

√su(聽, to hear

suṇā, suno,

suanta, suonta

√kī(買, to buy

kiṇā

kianta

 

443. 現在分詞語基或語幹以-at-ant結尾,:

字根

語基/主格

男性/單數

√pac,

pacat, pacant

paca, pacanto

√car

carat, carant

cara, caranto

√bha

bhaat, bhaant

bhaa, bhaanto

 

444. 女性字的構成是: “語幹結尾為: -at/ -nta” 後再加

445. 中性字字尾為,和男性字一樣。例:

字根

語基

男性

中性

女性

√pac

pacat,

pacant

paca,

pacanto

paca,

pacanta

pacatī,

pacantī

√chid

chindat,

chindant

chinda,

chindanto

chinda,

chindanta

chindatī,

chindantī

 

446. 這些分詞的男性/女性/中性語尾變化跟mahā (226)一樣。現在分詞經常被譯為當的...時候when..., while....”

 

(ii) 中間型現在分詞 (Reflective Participle)

447. 中間型的構成是在語基後加-māna。語尾變化跟purisa, kaññārūpa一樣。中間型分詞範例:

字根

男性

中性

女性

√pac

pacamāno

pacamāna

pacamānā

√car

caramāno

caramāna

caramānā

√dā

dadāmāno

dadāmāna

dadāmānā

√su

suamāno

suamāna

suamānā

 

448. 另一型中間型分詞,比以上少用的多,它的構成是加-āna到字根後。語尾變化跟-māna一樣。中間型分詞範例:

字根

男性

中性

女性

:

由上例最後一例可知-dadān這個分詞也可由語基來構成。

√pac

pacāno

pacāna

pacānā

√car

carāno

carāna

carānā

√dā

dadāno

dadāna

dadānā

未來分詞 (The Future Participle)

449. 未來分詞可以是主動語態或中間型。

(a) 主動語態: 取現在分詞語尾,-nta, (-a)到語基後,語尾變化跟mahā一樣。

(b) 中間型: -māna-āna,語尾變化跟purisa, kaññārūpa一樣。

(c) 所有的語尾需被加到未來式語基後面。範例:

 

159) 主動未來分詞(Future Participle Active)

字根

男性

中性

女性

√pac

pacissa, pacissanto

pacissa, pacissanta

pacissatī, pacissantī

√car

carissa, carissanto

carissa, carissanta

carissatī, carissanti

√su

suissa, suissanto

suissa, suissanta

suissatī, suissantī

 

(ii) 中間型未來分詞 (Future Participle Reflective)

字根

男性

中性

女性

√pac

pacissamāno, pacissāno

pacissamāna,pacissāna

pacissamānā, pacissānā

√car

carissamāno, carissāno

carissamāna, carissāna

carissamānā, carissānā

√su

suissamāno, suissāno

suissamāna,suissāna

suissamānā, suissānā

 

被動完成分詞(過去分詞, The Passive Perfect ParticipleP.P.P)

450. 這類分詞用的很廣。它的構成是:    +  接尾詞 – ta, - na

: 接尾詞 – ta最常用來構成過去分詞。

451. 接尾詞– ta的加接法有數種方式: (i) 若字根字尾為母音,就直接加– ta,字根毋需作任何改變。(ii) 若字根字尾為子音, 字根與ta間可加連接母音–i–(iii) 若字根字尾為子音, ta 可能要依規則被字根字尾子音同化。

: 在此階段,學生要精讀同化章節 (51)

 

452. 範例: (i) 字根字尾為母音

字根

現在式

被動完成分詞

√nahā (沐浴)

nahāyati (沐浴)  

nahāta (沐浴)

√bhū (是、成為)

bhavati (他是、成為)

bhūta (已是、成為了)

√nī (帶領)

neti, nayati (他帶領)

nīta (被帶領)

√ji (征服)

jeti, jayati (他征服)

jita (被征服)

√ci (收集)

cināti (他收集)

cita (已收集)

√bhī (害怕)

bhāyati (他害怕)

bhīta (害怕)

√yā (去、經歷)

yāti (他去)

yāta (已去、經歷過)

ñā ()

jānāti (他知)

ñāta (已知)

: 字根字尾為ā有少數例外:

字根

被動完成分詞

字根

被動完成分詞

√pā ()

pita (被喝)

hā ()

hita (站著)

√dhā ()

hita (被拿)

√dā ()

dinna (給了)

 

(ii) 字根字尾為子音: ta前要先插入連結母音-i-

字根

現在式

過去分詞

字根

現在式

過去分詞

√pac ()

pacati (他煮)

pacita (已煮)

√likh ()

likhati (他寫)

likhita (已寫)

√cal(移動)

calati (顫動)

calita(動搖)

√maṇḍ(裝飾)

maṇḍeti(他裝飾)

maṇḍita(已飾)

√gah ()

gahāt(,)

gahita ()

√gil ()

gilati (他吞)

gilita (已吞)

√kapp()

kappeti(準備)

kappita()

√kath ()

katheti (他說)

kathita (已說)

√khād()

khādati (他吃)

khadita(已吃)

 

 

 

:

(a) 分詞如 pacita, calita,等語尾變化同purisa, kaññārūpa.

(b) 被動完成分詞的中性字常用作名詞。例:

字根

被動完成分詞

中性字

√has ()

hasita (被笑)

hasita (一個微笑)

√gajj (打雷)

gajjitta打雷

gajjita ()

√jīv (生活)

jīvita (生活)

jīvita (生命、生活)

 

453. (iii) 接尾詞- ta需和字根的子音字尾作同化處理。範例:

字根

被動完成分詞

參照#

字根

被動完成分詞

參照#

√bhuj ()

bhutta (被吃)

(59 a)

√labh ()

laddha (已得)

(63, )

√muc (解脫)

mutta (已解脫)

(59b)

√majj (擦亮)

maṭṭha/maṭṭa ()

(59, i)

√is (希望)

iṭṭha (希望)

(59ii-iii)

√muh (犯錯)

muha/muddha()

(100-102)

√kas ()

kaṭṭha (種了)

(92)

√ruh (昇高)

rūḷha (已昇)

(ibid)

as ()

daṭṭha (被咬)

(92)

√lih ()

liha ()

(ibid)

√dam (馴服)

danta (被馴服)

(67)

√jhas (傷害)

jhatta (傷害)

(94)

√kam ()

kanta (已做、去)

(67)

√pat (掉落)

patta (已掉落)

(62)

√rudh (阻礙)

ruddha (被阻隔)

(63)

√tap ()

tatta (被燒)

(64, i)

√budh ()

buddha (已知)

(63)

√duh(擠牛奶)

duddha (被擠奶)

(100)

 

454. (a) 字根以-r結尾,-ta前的r通常省略。範例:

字根

被動完成分詞

字根

被動完成分詞

√kar ()

kata (已做, 81)

√sar (記得)

sata (記得, 81)

√mar ()

mata (, 81)

 

 

 

455. (b) 字根以- n結尾,-tan通常省略。範例:

字根

被動完成分詞

√man (思考)

mata (思考過)

√khankha ()

khata,亦作 khāta,由旁系字khā=khan (被挖起)而來

√han ()

hata (被殺)

 

456. (c) 有時字根字尾的也要略去。範例:

字根

被動完成分詞

√gam ()

gata (已去)

√ram (運動)

rata (娛樂、歡喜)

 

457. (d) 有些字例字根字尾是r,則後續的t要舌音化,: √har(持、捉); haa(被捉持)

 

458. 被動完成分詞加接尾詞-na: -na比加-ta少見, 且跟-ta一樣:  (i) 字根與na間可加連接母音–i–,或者; (ii) 若字根字尾為母音,就直接加–na; (iii) 若直接加-na到字根字尾子音後,子音和nan要依規則作同化處理。

: 通常-na被加到子音字尾-d-r的字根後。

 

459.範例 (i) 字根後加連接母音-i :

字根

被動完成分詞

同化條例號數

√sad (平息)

sinna (已被平息)

(69, ii, iii)

:

sinna的語形只出現在動詞nisīdati (坐下), = (接頭詞) ni +√sad;√sad前有接頭詞,被動完成分詞語形呈現sanna,: ava- + √sad Æ被動完成分詞avasanna, (平息、沉下); pa- +√sad Æ被動完成分詞: pasanna (已清除) (注意: sad 的語基是sīda)

 

√chid ()

chinna, 已被斷

(69, ii, iii)

√chad ()

channa,被覆蓋

(69, ii, iii)

√dā ()

dinna, given被給

(69, ii, iii)

最後一例dāā被省略了, 並重複一個n以填補;語形datta()= dā + ta, 重複t以補上ā的短化,這個語形偶而可見。

: 由以上四例可看出, 連接母音-i的使用很有彈性。

 

√tar (越過)

tiṇṇa (被越過)

(83)

:

此三例, 插入連接母音-i,再依(83)重複舌音化的n

√car (行、漫遊)

ciṇṇa (已被行)

(83)

√kir (分散)

kiṇṇa (已被散佈)

(83)

 

460. 範例(ii) 字根字尾為母音,就直接加–na:

√lī (執著)

līna (執著)

• √hā PP,字根的ā ī取代。

√lū (收穫、割)

lūna (被收穫)

√khi (耗盡,停止)

khīna (被耗盡,字尾的i被長化)

√gilā (glā113)

gilāna ()

√hā (,低劣)

hīna (低劣, 無用,較差的)

 

461.範例 (iii) 直接加-na到字根字尾子音後,子音和na要作同化處理

√bhaj ()

bhagga (已被破)

(57)

√vij (躁動)

vigga (已被激起)

(57)

以上兩例中,字根字尾的j, 違反一般的語音規則轉成g,接尾詞-nan, 又被g同化, (57/426)

√lag (黏住,執著)

lagga (已被黏著)

(57)

 

462. 有少數被動完成分詞呈不規則變化,: jhāma()由字根√jhā(燃燒)而來; phulla (已擴展開、分),由字根√phal (展開); 但這些字正確說來是衍生形容詞當作分詞用。

 

463. 有時會見到同一字根有兩個被動完成分詞語形,:

字根

被動完成分詞

字根

被動完成分詞

√lag (執著)

lagga lagita

√dā ()

dinnadatta

√gam (走、去)

gatagamita

√kas (耕種)

kaṭṭhakasita

 

464. 加接尾詞-ta-na的分詞, 語尾變化同purisa, kaññārūpa.

 

主動完成分詞 (Perfrect Participle Active P.P.A.)

465. 過去主動完成分詞是在被動完成分詞後面加接尾詞-vā構成。例:

字根

被動完成分詞(PPP)

主動完成分詞 (PPA)

√pac (, to cook)

pacita (被煮)

pacitavā (煮了, having cooked)

√bhuj (, to eat)

bhutta (被吃)

bhuttavā (吃了, having eaten)

√kar (, to do)

kata (被做)

katavā (做了,having made)

:

(a) 主動完成分詞語尾變化同guavā。例: pacitavā, pacitavatī pacitavantī, pacitavapacitavanta

(b) 主動完成分詞也可以加接尾詞-vī (231)構成,這樣的話-vī前的a要長化成ā。語尾變化同medhāvi, (235)(也就是說同daṇḍī, nadīvāri。如: pacitāvī; bhuttā)

 

未來被動分詞 (Future Passive ParticleFPP)

466.未來被動分詞也被稱為需要分詞(Necessity Particle)、可能分詞(Potential participle)、義務分詞(gerundive)。它的構成是:

字根 +  接尾詞:  tabba, ya, anīya, īya

:

(a) 字根字尾為uū,通常是以特殊語基來構成未來被動分詞(FPP)

(b) 此分詞通常帶被動意義,表達字根意義的適合、恰當性、值得做,可被譯成應被...”,“必需被...”(fit to be.., must be..., ought to be..., to be..., )

(c) 這些分詞跟先前處理過的其他分詞一樣,應該被看待為形容詞, 語尾變化同purisa, kaññārūpa

 

接尾詞TABBA

467. 這個接尾詞是最常見的。它的使用法: (i) 直接加到字根字尾的母音後。(ii) 若字根字尾為子音, -tabba前要加連接母音-i-(iii) 若字根字尾為子音, -tabba 前若不加連接母音-i-,跟被動完成分詞的構成一樣, t則要跟字尾子音做同化處理。範例(i) : (直接加到字根字尾的母音後)

字根

未來被動分詞 (FPP)

√hā (捨棄)

hātabba (應該被捨棄)

√dā ()

dātabba (應該被給)

√pa ()

pātabba (應該被喝、適合被喝)

: 

(a) 字根字尾為i, ī, 在加tabba 前應先將i, ī,轉成e。例:

√nī (帶領)

netabba (應該被帶領、必須被帶領)

√ji (征服)

jetabba (應該被征服、必須被征服)

√i ()

etabba (應該去、必須被去)

 

(b)字根字尾為u, ū,構成未來被動分詞,應使用特殊語基。例:

√bhū (是、有)

bhavitabba (應該是)

√ku ()

kavitabba (應該被唱、必須被唱)

由字例√su(), 我們發現u只是被強化,: sotabba (應被聽聞)

 

範例(ii 字根字尾為子音, -tabba前要加連接母音-i-):

√pac ()

pacitabba (應被煮、必須被煮)

√khan ()

khanitabba (應被挖、必須被挖)

√pucch (質問)

pucchitabba (應被問、必須被問)

 

範例(iii-字根字尾為子音, 直接加-tabba, 字尾子音與-t作同化處理):

√gam ()

gantabba (應該去; 67).

√kar ()

kattabba (應該被做; 80) ;kātabba (82)

√labh (收到)

laddhabba (應該被收到; 63, )

 

接尾詞 –Y A

468. 依同化規則(79),接尾詞 Y Ay-要和字根的字尾子音作同化處理。有時字根的母音要強化。例:

字根

未來被動分詞 (FPP)

 

 

√bhū:

ya前的母音ū被強化: bhū+yaÆ bhav+ya Æ bhavya Æ bhabba

 

√gam ()

gamma (應去; 71, i.)

 

√sak (能夠)

sakka (應能夠被...; 71)

 

√khād (吃、嚼)

khajja (應被吃; 71, vi)

 

√vaj (避免)

vajja (應該被避免的; 71,74)

 

√bhū (是、有)

bhabba (可能成為; 77)

 

√labh ()

labbha (值得、適於被得到; 71)

√bhuj ()

bhojja (應被吃、食物; 71)

√bhid (打破)

bhijja (應被破; 71, vi)

√lih (舔、啜飲)

leyya (適合被舔或啜飲的; 98, )

√has ()

hassa (被笑話; 76)

√gah ()

gayha (可以被拿、抓緊的; 78, iii)

 

a)     接尾詞 –ya在少數字例中,要加連接母音-i來與字根相接。例:

√kar(做): Kāriya, 應被做,可被做。字根的母音-a被長化了。Kayya, 字根字尾的r-yay同化了。Kayīra, 出現移位現象(iii)

√bhar(支撐), bhāriya(應被維持),字根的母音-a被長化了。

 

b)     接尾詞-ya,接在字尾字根ā,ā要轉成e,-yay要重複。

√hā (捨棄)

heyya (應被捨棄)

√pā ()

peyya (應被喝)

√dā ()

deyya (應被布施)

 

c)     同理,接尾詞-ya,接在字尾字根i, ī之後,i, ī要轉成e,-yay 要重複。

√nī (帶領)

neyya (應被帶領)

√ji (征服)

jeyya (應被征服)

 

接尾詞 ANĪY A

469.接尾詞 –anīya被加在字根或語基後: 

字根

未來被動分詞 (FPP)

karaīyan,受字根r的影響,舌化成(83)

√pac()

pacanīya (適合煮)

√puj (禮拜、尊崇)

pujanīya (值得尊崇)

√kar ()

karaīya (應被做)

√bhū ()

bhavanīya (應被做)

√bhū語基bhava

 

 

連續體 (Gerund) :  表達「主要子句動詞」發生前,具有時間先後順序的動作。

470.連續體(亦稱絕對體Absolutive)的構成是加接尾詞: -tvā, -tvāna, -tūna, -ya, -tya 帶有分詞性質,但其語尾是不變化的。

:

(a) 接尾詞中-tvā 是最常見的; -tvāna, -tūna,有時也用-tūna來替代tvā,這些在詩偈用的比長行多。

(b) –ya 的使用限制不像-tvāna, -tūna那麼多。

(c) –tya規則地變化為-cca (74, iv),它只是-ya的另一語形,字首t-被插入於字根字尾母音與連續體接尾詞–ya之間。如: pa+√i(分離) +ya Æ pa+i+t+yaÆpetya Æpecca 已分離、死後( 110)

巴利的-ya可接在單一字根或加了接頭詞的複合字根後;但梵語-ya接在複合字根後是較常見的,它並不接在單一字根後。

 

接尾詞Tvā, Tvāna, Tūna

471.接尾詞Tvā可以: (i) 以連接母音-i來連接字根。(ii) 接尾詞tvā,字首的t在有些字例中與字根字尾的子音同化。(iii) 字根的母音要重音化。(iv) 有時字根字尾的子音在tvā, tvāna, tūna前會省略。(v) 字根字尾的長母音在加接尾詞前要短化。(vi) 接尾詞可加在字根、特殊語基後。範例:

 

字根

連續體

字根

連續體

√pac ()

pacitvā (煮過後; i)

hā (立、維持)

hitvā (i),hatvā

√khād ()

khāditvā (i)

√bhī ()

bhitvā (v)

√labh ()

laddhā (ii) (63)

labhitvā (i)

√dā ()

datvā (v) , daditvā, daditvāna

√nī (帶領)

netvā (iii)

√bhuj ()

bhutvā (iv)

√chid ()

chetvā (iii, iv)

āp-pa=pāp()

patvā (iv; v)

√kar ()

katvā (iv) kātūna,kattūna

√ji ()

jitvā ,jetvā (iii).

√kam (開展)

nikkamitvā, nikkamitūna

√su ()

sutvā,sotūna,suitvā,suitvāna

 

接尾詞Ya, Tya

472 (i) –ya 大多是跟接頭詞複合的字根連用。

(ii) 少數字例-ya被與單一字根連用。

(iii) –tya 規則地變化成-cca

(iv) –ya直接加在字根字尾-ā後。

(v) –ya可被加在特殊語基後。

(vi) –ya被字根字尾子音同化。

(vii) 可用連接母音-i-來連結ya和字根或語基。範例:

 

字根

連續體

字根

連續體

√sic(灑水)

nisiñciya (灑水後; i, vii)

√vis (進入)

pavissa (vi, i)

√jā ()

vijāniya (審思後; i, v, vii)

√sad ()

nisajja (vi, 71, 74)

√ikkh()

samekkhiya (反省後; i, vii)

√sad ()

nisīdiya (i, vii, v). (459)

√cint()

cintiya (思考後; ii, vii)

√kam (踩踏)

akkamma (vi, 71, 33, 35)

√bhuj()

bhuñjiya (吃過後; v, ii, vii)

√i  ()

pecca =pa+i+tya (已離去; 21, i; 74, iv)

√dā ()

ādāya (給過後; i, iv)

√i ()

abbisamecca=abhi+sam+ā + i+ tya(理解後;21, i)

√hā ()

vihāya(放棄後; i, iv)

√han ()

āhacca=ā+han+tya,.字尾nt-前省略

ñā ()

abhiññāaya (熟悉; i, iv)

√han ()

upahacca=upa+han+tya(痛苦、傷害;前註)

√gah()

gayha (ii, iii)

√han ()

uhacca=u+han+tya (破壞後;見前註)

√gam()

gamma (vi, 71; ii)

√har (帶走)

āhacca達到 =ā+har+tya(181)

 

 

√i ()

paicca,由於=pai+i+tya.

√har√han各有連續體語形為āhacca”,它們並不同,不可混淆。

:

a) 有時連續體以-ya構成,ya省略了,只留字根,: abhiññā知後= abhiññāya; paisakhā衡量後= paisakhāya; anupādā不執著=anupādāya (an+upa+ā+√dā+ya)

b)     有些字根好像用兩個連續體接尾詞,yatvā合成,並以連結母音-i接合,: āruyhitvā (√ruh)上昇後; ogayhitvā (√gāh=gah) =ogayha=ogāhitvā (潛下、下沈後)

c)     有些是不規則語形:

√dis ()

disvā= daṭṭhu (見過)

√vid ()

anuvicca√字尾的dtya前省略(知道後)

āp

pappuyya(得到) Æpāpayitvā

√nī

vineyya (移掉)

√ni

niccheyya (確定)

(後三例重複y)

atisitvā接近、勝出, 字根√sar =梵語√s(flow,盈滿、漲)

 

(d) 同一字根可有不同的語形,: √dā有連續體 datvā, daditvā, daditvāna, dāya; √kar有連續體: kariya, karitvā, katvā, katvāna, kātūna, kattūna; √gah有連續體: gayha, gahiya, gahitvā

 

不定體 (Infinitive)

473.不定體的構成通常是加接尾詞tu(用法: 表句中主要動詞的目的。)

474.也有用接尾詞tave, tuyetāye,但是都很少見。

475.-tu, 跟被動完成分詞(450)的接尾詞一樣: (i) 加連接母音–i–來接連字根或字基。(ii) 若字根字尾為ā,可直接加tu(iii) 若字根字尾為 i, ī, 要將其改成e; 若字根字尾為u, ū, 要將其改成o(iv) 若字根字尾為子音, tu就要依規則作t的同化處理。(v) tu 亦可加到特殊語基後。範例:

 

字根

不定體 (Inf.)

字根

不定體 (Inf.)

√pac ()

pacitu (為了煮; i)

āp()+pa,

pattu (iv, 64, i)

√khād ()

khāditu (為了吃; i)

√gam ()

gantu(iv; 67)

√thar (分佈)

tharitu (為了分散開; i)

√i ()

etu (iii)

√dā ()

dātu (ii)

√su ()

suitu (v)

hā ()

hātu (ii)

√budh ()

bodhitu (i, iii)

√yā ()

yātu (ii)

√budh ()

bujjhitu (i, v)

√ji ()

jetu (iii)

√sī ()

setu (iii)

√nī (帶領)

netu (iii)

√sī ()

sayitu (v)

√su ()

sotu (iii)

√jā ()

jānitu (v)

√labh ()

laddhu (iv,63)

√chid ()

chinditu (v)

√bhuj ()

bhottu (iii, iv, 59a)

√chid ()

chettu (iii, iv; 62, vi)

 

接尾詞Tave, Tuye, Tāye

476. 這些接尾詞是吠陀語,少用在巴利;不過,比起其它兩個, tave算是較常見。

√nī (帶領), nitave (為了帶領)

√hā (棄、捨離), vippahātave= vi+pa+hā+tave (為了捨棄)

√nam (), unnametave=ud+nam+e+tave (為了升起、升高)

√dhā (), nidhetave =ni+語基 dhe (391)+tave (為了藏、埋)

√mar (), marituye (為了死), 以母音i連接。

√ga (), gaetuye(為了算計)tuye加到語基gae後。

√dis (), dakkhitāye(為了) (cf: 404)

 

477. 常會見到,同一字根有數個語形。

:

(a) 不定體可用於主動及被動。

(b) 名詞的為格字尾āya,經常以著不定體意味被使用。

(c) 不定體表目的, 可以譯為為了...for the purpose of, in order to...”

 

(B) 衍生型(次級)動詞變化 (Derivative or Secondary Conjugation)

478. 衍生型動詞(vs原型動詞, 369)包括: (1) 被動式(The Passive); (2) 使役動詞 (The Causative); (3)名動詞 (The Denominative); (4)意欲動詞(The Desiderative); (5) 強意動詞 (The Intensive)

479. 稱為衍生動詞, 是因為其含五種由單一字根衍生出來的動詞,這五種動詞各有其明確意義,用來修飾字根。

480. 除了使役動詞外,並不是衍生動詞都有所有的時態、語態。

 

被動語態 (The Passive):

481. 動詞被動式的構成:    +  接尾詞-ya  

482. 接尾詞-ya加到字根後,形成被動語基,再加上   主動或中間型的人稱字尾。

 

483. 接尾詞Ya 以三種方式來加到字根後: (i) 字根以母音結尾直接加-ya(ii) 字根若以兩相連子音結尾,-i-連接,不過要長化成-ī-。若字根結尾為通常不重複的單子音(s, h, r),-i-連接-ya,(iii)字根若以子音結尾,可以直接加-ya,不過-y要跟字尾子音作同化處理(70)(iv) 接尾詞-ya也可以被加到特殊語基後,要用長母音-ī-來做連接。

 

範例 (i) 字根以母音結尾,直接加-ya:

:a) 字根以母音結尾,直接加-ya的話,母音會有轉變,特別是a, iu

b) –ya前字根的母音ā要轉為ī;若母音為i, u,則需長化成ī, ū

字根

被動語基

字根

被動語基

√dā ()

dīya (被給)

√pā ()

pīya (被喝)

√dha ()

dhīya (被拿)

√ji ()

jīya (被征服)

√ci (堆集)

cīya (被堆集)

√ku ()

kūya (被唱)

√su ()

sūya (被聽)

 

 

 

c) 字根為長母音ī /ū,則無影響:

√bhū (成為)

bhūya (成為了)

√lū (收獲)

lūya (被收成)

√nī (帶領)

nīya (被領導)

 

 

 

d)     有些字例, -ya前長母音被短化了,這樣的話y要重複。

√nī (帶領)

√nīya niyya

√su ()

√sūyasuyya

√dā ()

√dīyadiyya

 

 

 

484. 由以上被動語基, 再加上主動或中間型的人稱字尾, 譬如: √ji(),得出語基jīya (jiyya)

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

1

jīyāmi (我被征服)

jīyāma(我們被征服)

jīye (我被征服)

jīyāmhe

2

jīyasi(你被征服)

jīyatha

jīyase

jīyavhe

3

jīyati(/她被征服)

jīyanti

jīyate

jīyante

被動可能、願望式: (1) jīyeyya, jīyeyyāmi; (2) jīyetho, jīyeyyāsi (3) jīyetha, jīyeyya

被動命令式: (1) jīye, jīyāmi; (2) jīyassu, jīyāhi; (3) jīyata, jīyatu

 

範例 (ii) 字根以兩相連子音結尾, 加連接母音-ī-:

字根

被動語基

字根

被動語基

√pucch ()

pucchīya (被問)

√has ()

hasīya (被笑)

√vas (生活)

vasīya (被以為生計)

√kar ()

karīya (被做)

√sar (記得)

sarīya (被記得)

√mah ()

mahīya (尊崇)

 

範例 (iii) 字根若以子音結尾,直接加-ya,-y要跟字尾子音作同化處理:

√labh ()

labbha (被得;70, 71)

√pac ()

pacca(被煮;70, 71)

√bha ()

bhañña(被說;70, 71)

√khād ()

khajja(被吃;70, 71, 34)

√han ()

hañña(被殺;70, 71)

√bandh(繫縛)

bajjha(被綁;70, 71, 74)

 

範例 (iv) 接尾詞-ya前用長母音-ī-連接特殊語基:

√gam ()

gacchīya ()

√budh ()

bujjhīya (被知)

√is (想要)

icchīya (被希冀)

 

 

 

485. 長母音ī在被動式接尾詞ya,有時會見到短化,: mahīyatimahiyati

 

486. 被動式若字根以子音結尾,其前為長母音ā,經常以-ī-連接ya。如: √yac乞求:  yācīyati 被墾求; √aj(駕駛)+接頭詞paÆ pāj (駕駛)Æ pājīyati (駕馭)

 

487. 接尾詞–ya可直接被加到某些子音結尾的字根後,不需做同化處理,也不用連接母音ī,:√lup刪去, 省略Æ lupya+tiÆ lupyati(刪略); √gamÆ gamya+ti Ægamyati (去了)

:

(a) 先前已述,īya前要短化,要重複yay來彌補(483, d)

(b) 完成式、過去式、未來式和條件句,此四時式稱一般時態(General Tenses; 367), 其中間型常用被動。

 

488. 同一字根被動式可能呈現數個語形:

字根

被動式

√kar (, )

karīyati, kariyyati, kayirati (位移), kayyati (ry同化, cf: 80)

√gam (,)

gamīyati, gacchīyati, gamyati

√gah (,)

gayhati (hy位移), gheppati語形相當不規則

√hā ()

hāyati, hiyati

 

489. 不規則語形的被動動詞:

字根

被動語基

被動動詞

√vah ()

vuyh

vuyhāmi, vuyhasi, vuyhati, vuyhe, vuyhase, vuyhate (被運走)

√vas (居住)

vuss

vussāmi, vussasi, vussati

√yaj (犧牲)

ijj

ijjāmi, ijjasi, ijjati

√vac ()

ucc

uccāmi, uccasi, uccati

√vac ()

vucc

vuccāmi, vuccasi, vuccati

 

490.字根字尾的s,通常不容許重複的;不過有時也有例外:

字根

被動式

字根

被動式

√dis (見、成為)

dissati (被見)

√nas (毀滅)

nassati (毀滅)

 

 

使役動詞 (Caustive Verbs or Causal Verbs)

491. 使役動詞的構成:   字根 + 接尾詞  + 人稱字尾 ti... 

接尾詞有: (i) aya, 其常縮略為e(ii) āpaya, 同樣地其常縮略為āpe

 

492. i) 字根字尾為單一子音,加接尾詞前,子音前的母音經常要重音化或者強化。

(ii)若字根字尾為兩相連子音,其前的母音則不需改變。

(iii)有些字例,字尾為單一個子音,其前為母音a,a並不重音化。

(iv)字根字尾為i, ī u, ū ,以特殊語基來構成使役動詞。

(v)其他動詞也可以用特殊語基來構成使役動詞。

(vi)有些字根字尾為-a,接尾詞取āpe, āpaya。範例:

 

字根

使役語基

√pac ()  

pāce, pācaya, pācāpe, pācāpaya (令煮; i)

√kar ()

kāre, kāraya, kārāpe, kārāpaya (令做; i)

√gah ()

gāhe, gāhaya, gāhāpe, gāhāpaya (使拿; i)

√mar ()

māre, māraya, mārāpe, mārāpaya (令殺; i)

√sam (平息)

same, samaya, samāpe, samāpaya (使平息; iii)

√gam ()

game, gamaya (令去; iii)也見有語形gāme

√chid ()

chede, chedaya, chedāpe, chedāpaya (令斷; i)

√bhuj ()

bhoje, bhojaya, bhojāpe, bhojāpaya (令吃; i)

√rudh (妨礙)

rodhe, rodhaya, rodhāpe; rodhāpaya(使阻礙; i)

√bhid ()

bhede, bhedaya, bhedāpe, bhedāpaya (令破; i)

√su ()

sāve, sāvaya, sāvāpe, sāvāpaya (;iv)

√bhū (是、有)

bhāve, bhāvaya (iv)

√sī ()

sāye, sāyaya, sayāpe, sayāpaya (iv, iii)

√nī (帶領)

nāyaya, nayāpe, nayāpaya (iv, iii)

√pucch ()

pucchāpe, pucchāpaya (ii).

√dhā+接頭詞pi- ()

pidhāpe, pidhāpaya(關、覆蓋; vi); pidahāpe, pidahāpaya (; v, ii).

√dā ()

dāpe, dāpaya

hā ()

hape, hapaya (vi, a短化; 使放置)

                         

雙重使役 (Double Causal )

493. 以加接尾詞āpāpe到字根後, 以構成雙重使役。範例:

字根

單一使役

雙重使役

√pac ()

pāce, pācāpe...

pācāpāpe, pācāpāpaya

√chid ()

chede, chedāpe...

chedāpāpe, chedāpāpaya

√bhuj ()

bhoje, bhojāpe...     

bhojāpāpe, bhojāpāpaya

 

: 雙重使役可譯做 (A)(B)...使(C)......, to make to cause to “ 譬如: So purisa dāsa odana pācāpāpeti. “(A) 那個男子(B) 僕役(C) 煮飯 He got the man to make the slave to cook the food.” 要注意第一個對格(受詞) purisa 經常用具格來取代。

 

494. 使役動詞變化,-i,- ī結尾的第一類動詞第三組(393, 385),以及第七類動詞(379)。例: √pac(),使役動詞語基為pāce, pācaya, pācāpe, pācāpaya令煮。

 

使役動詞現在式 (Causal Present): 我令...煮。...

 

單數

複數

1

pācemi, pācayāmi, pācāpemi, pācāpayāmi

pācema, pācayāma, pācāpema, pācāpayāma

2

pācesi, pācayasi, pācāpesi, pācāpayasi

pācetha, pācayatha, pācāpetha, pācāpayatha

3

pāceti, pācayati, pācāpeti, pācāpayati

pācenti, pācayanti pācāpenti, pācāpayanti

 

使役動詞可能/願望式(Causal Optative): 我應該會令...煮。...等。

 

單數

複數

1

pāceyyāmi, pācayeyyāmi, pācāpeyyāmi, pācāpayeyyāmi

pāceyyāma, pācayeyyāma, pācāpeyyāma, pācāpayeyyāma

2

pāceyyāsi, pācayeyyāsi, pācāpeyyāsi, pācāpayeyyāsi

pāceyyātha pācayeyyātha pācāpeyyātha, pācāpayeyyātha

3

pāceyya, pācayeyya, pācāpeyya, pācāpayeyya

pāceyyu, pācayeyyu, pācāpeyyu, pācāpayeyyu

其他時式也一樣。

:

(a) 語基結尾為-e-pe, 過去式要用帶s型語尾變化(418, 419)

(b) 語基結尾為-aya要用(407, b過去式最常用人稱字尾表的)其它語尾。如: pācesi, pācesi, pācāpesi, pācayi, pācayi, pācāpayi, pācāpayi...等。

 

 

使役被動 (Causal Passive)

495. 使役動詞被動式的構成: 

       使役動詞語基 ( –e)  +  -ī - + 被動式接尾詞 –ya  + 人稱語尾ti...

 

語基字尾母音 e要先略去。連接母音i要長化成ī。使役動詞的被動可譯為: “被令......(字根所表達的動作)”。範例:

字根

現在式

使役

使役被動

:

連接母音ī也發現有用短母音者。

√pac ()

pacati

pāceti

pācīyati (他被令煮, to be caused to cook)

√bhuj ()

bhuñjati

bhojeti

bhojīyati

√kar ()

karoti

kāreti

kārīyati

 

496. 有些雖是使役動詞,那只是種過渡性性質(即該動詞慣用使役,但不具使役意義) :

字根

使役動詞

√car ()

cāreti(他使去to cause to go )Æ (他管理莊園 to adminster an estate)

√bhū (是、成為)

bhāveti (他使做, to cause to Æ他修行to cultivate, practice)

 

497. 第七類動詞加āpeāpaya來構成使役動詞語基,字根的字尾母音應先略去。

字根

語基

簡單現在式

使役現在式

√cur ()

core

coreti, corayati

corāpeti, corāpayati

√kath ()

kathe

katheti, kathayati

kathāpeti, kathāpayati

√tim (弄溼)

teme

temeti, temayati

temāpeti, temāpayati

 

 

名動詞 (Denominative Verbs – denom.)

498. 如此稱呼,是因為它們的構成是由名詞語幹加特定的接尾詞。

499. 名動詞的意義,有幾個英語的翻譯方式;它們大致上是表達:

(a) “做的像...一樣,想要像...一樣其被該名詞所指稱;

(b) “想要..., 希望...” 其被該名詞所示意;

(c) “變成...,使成為...” 其為該名詞所指稱;

(d) “使用...或利用...”其為該名詞所表達說明。

 

500. 被用來構成名動詞的接尾詞有: (i) āya, aya, e; (ii) īya, iya; (iii) a; (iv) āra, āla (這兩個相當少用);(v) āpe

501. 構成: 加以上接尾詞以取得語基或語幹後,跟其他動詞一樣,再加時態的人稱字尾。例:

名詞語幹

名動詞

pabbata (一座山)

pabbatāyati (...像山一樣, to act like a mountain)

macchara (守財奴、貪婪)

macchārayati貪婪 (直譯: ...to act avariciously)

samudda ()

sammuddāyati (像海洋、做...如海to be like the ocean)

nadī ()

nadiyiti (...如一條河流to do, act like a river)

arañña (阿蘭若, 山林)

araññīyati [(在城中)...彷彿在山林, to act (in town)as in the forest]]

dhana (財富)

dhanayati, dhanāyati (冀求財富, to desire riches)

putta (一個兒子)

puttīyati (待之如子, to treat as a son)

patta (一隻碗、鉢)

pattīyati (想要一個鉢, to wish for a bowl)

cīvara (迦裟)

cīvarīyati (想要一套迦裟, to desire a robe)

dolā (一張轎子)

dolāyati (想要有一張自己的轎, to wish for one’s own palankin.)

ṇā一支琵琶()

ṇāyati [彈奏琵琶(), to play on the lute]

upakkama (計劃,勤勉)

upakkkamālati (勤勉謀略, to devise plans)

gaa (追隨、弟子)

gaayati (想要有追隨弟子, to wish for a following or disciples)

samodhāna (一種聯合)

samodhāneti (聯接, to connect, join)

sārajja (謙遜)

sārajjati (害羞, 緊張羞怯, to be shy, nervous shyness)

tahā (貪愛)

tahāyati, tahīyati (渴愛, to crave)

metta (慈愛)

mettāyati (慈愛, to love)

karuṇa ()

karuṇāyati (悲愍, to pity)

sukha ()

sukhāpeti (令生喜樂, to make happy)

dukkha ()

dukkhāpeti (使痛苦, to make miserable)

uha ()

uhāpeti (令熱、暖, to heat, warm)

jaṭā (結髮、枝幹交接)

vijaṭāyati (解結、梳開, disentangle, comb out)

pariyosāna (結束)

pāriyosānati (停止, to end, to cease)

 

502. 名動詞也可以由形容詞或副詞的語幹來構成; :

語幹

名動詞

daha (穩固、強壯)

dahāyati (使穩固、強壯, to make firm, strong)

santa (有品德)

santarati (行為端正, to act well, or handsomely)

aṭṭa (攻擊、傷害)

aṭṭayati (攻擊、傷害to hurt, afflict)

:

(a) 接尾詞āraāla只是aya的增飾、變型

(b) 由名詞構成名動詞,有種不常見的方式: 重複名詞的第一、二或三音節,加接尾詞 īyisayisa到重複的名詞,再接動詞人稱語尾。重複部份之前,插入或不插入,連接母音-u--i-作都可以。 (“Niruttidīpanī”) :

名詞語幹

名動詞

putta (一個兒子)

pupputtīyisati (想成為像個兒子般, to wish to be as a son)

putta (一個兒子)

puttittiyisati (想成為像個兒子般, to wish to be as a son)

kamala ()

kakamalāyisati kamamalāyisatikamalalāyisati (想成為像一朵花般, to wish to be as a flower)

(c)名動詞的使役和被動式構成法和通常的動詞一樣。

 

 

意欲動詞 (Desirerative Verbs, Desid. )

503. 正如其名,意欲動詞表達對字根所指稱意義的希冀渴望。

504. 巴利中意欲動詞用的不多;不過,使用的程度,也夠讓我們確定自己要細心閱讀它的構成規則。

505. 這類動詞的特徵是接尾詞sa;另一個特徵是規則(372)的重複字根。學生們要先仔細念過這些條例。  重複字根+  接尾詞 sa  + ti...

 

字根

意欲動詞語基

意欲動詞

√su ()

sussusa

sussusati (想要聽聞, to desire to listen ; 33, 372-7c)

√bhuj ()

bubhukkha

bubhukkhati (想吃, to wish to eat; 86, 372-5)

√tij (忍受)

titikkha

titikkhati (忍受、忍耐, to endure, be patient; 86, 372-7b)

√ghas ()

jighaccha

jighacchati (想吃, to desire to eat; 89, 372-7a)

√pā ()

pipāsa, pivāsa

pivāsati  (想喝, to desire to drink; 372-7a)

√kit (痊癒)

cikiccha

cikicchati (想要痊癒、治療, to desire to cure,to treat;88; 372-2)

506. 注意-sa字首的s大多會被同化。

507. 取得語基後,通常動詞一樣地加時態人稱字尾。(: 意欲動詞使役和被動式的構成和通常動詞一樣。)

 

強意動詞 (Intensive Verbs; intens.)

508. 強意動詞也稱為反覆動詞(Frequentative Verbs),表達字根所指稱的動作經常地重複,或者該動作的強化、加劇。這類動詞的特徵是規則(372)的重複字根。

509. 巴利中強意動詞用的不很頻繁。例:

字根

強意動詞

 

通常動詞活用一樣要加人稱字尾。

 

√lap ()

lālappati, lālapati (哀悼、悲嘆, to lament)

√kam ()

cakamati (來回走-經行, to walk to and fro)

√gam ()

jagamati (上上下下地走, to go up and down)

√cal (移動)

cañcalati (來回移動;顫抖, to move to and fro, to tremble )

 

510 . 不完全變化及不規則動詞 (Defective and Anomolous verbs)

 

現在式系統  (√as, to be)

人稱

現在式 (Pres.)

命令式 (Imp.)

單數

複數

單數

複數

1

asmi, amhi (我是)

asma, amha(我們是)

asmi, amhi (讓我)

asma, amha(讓我們)

2

asi (你是)

attha (你們是)

ahi (你應)

attha (你們應)

3

atthi (//它是)

santi (他們是、有)

atthu (願他)

santu (願他們)

 

 

現在分詞 (PPR)

主動

中間型

男性

santo

samāno

女性

santī

samānā

中性

santa

samāna

 

人稱

過去式 (Aorist)

條件式 (Conditional)

單數

複數

主動

中間型

1

āsi

āsimhā, āsimha

assa

assāma

2

āsi

āsittha

assa

assatha

3

āsi

āsu, āsisu

assa, siyā

assu, siyu

 

511.  √hū (有、是,to be; hū 是字根 bhū的縮略型)

 

現在式

未完成式

單數

複數

單數

複數

1

homi

homa

ahuva, ahuva

ahuvamha, ahuvamhā

2

hosi

hotha

ahuvo

ahuvattha

3

hoti

honti

ahuva, ahuvā

ahuvu

 

命令式

可能/願望式

1

homi

homa

heyyāmi

heyyāma

2

hohi

homa

heyyāsi

heyyātha

3

hotu

hontu

heyya

heyyu

現在分詞

男性: honto,          中性: honta,           女性: hontī

 

             過去式

  不定體:  hotu

 連續體:  hutvā

 未來被動式:  hotabbo

 未來式(436)

 

 

單數

複數

1

ahosi, ahu

ahosimhā, ahumhā

2

ahosi

ahosittha

3

ahosi, ahu

ahesu, ahu

 

512. √kar (,to do, make): 主動語態現在式亦 (403)

 

現在式系統

現在式主動

中間型

單數

複數

單數

複數

1

karomi

karoma

kubbe

kubbamhe, kurumhe

2

karosi

karotha

kubbase, kuruse

kubbavhe, kuruvhe

3

karoti

karonti

kubbate, kurute, kubbati

kubbante, kurunte

可能/願望式 (主動)

 

單數

複數

1

kare, kareyya

kubbe

kubbeyya, kayirā, kayirāmi

kareyyāmā, kubbeyāma, kayirāma

2

kare, kareyyāsi

kubbe

kubbeyyāsi, kayirā, kayirāsi

kareyyātha, kubbetha, kayirātha

3

kare, kareyya

kubbe

kayirā, kubbeyya

kareyya, kubbeyya, kayira

 

未完成式

 

主動

中間型

單數

複數

單數

複數

1

akara, akara

akaramhā

akari

akaramhase

2

akaro

akarattha

akarase

akaravha

3

akara

akaru

akarattha

akaratthu

 

命令式

 

主動

中間型

單數

複數

單數

複數

1

karomi

karoma

kubbe

kubbāmase

2

kuru, karohi

karotha

kurussu

kuruvho

3

karotu, kurutu

karontu, kubbantu

kuruta

kubbanta

 

現在分詞

 

主動

中間型

男性

kara, karonto

karamāno, kurumāno, karāno, kubbāno

女性

karontī

karamānā, kurumānā, karānā, kubbānā

中性

kara, karonta

karamāna, kurumāna, karāna, kubbāna

現在被動分詞: karīyamāno, kariyyamāno, kayīramāno, kariyamāno

過去式見(412)

未來式: 除了一般常見加-ssāmi: karissāmi, karissasi,還有另一語形見(436)

未來被動分詞: kattabbo, kātabbo, kāriyo, kayiro, kayyo, karaīyo

: 所有語形字尾為-yira,皆經位移, 字尾為-kayyor已被同化。

被動語基有數種語形: karīya, kariyya, kariya, kayira

 

513. √da(, to give): 其現在可能/願望式及命令式(395)提供。要注意有些時式是直接由字根構成,其有: 字根型及帶S型過去式、未來式、條件式。

(395)

主動語態現在式

主動語態未完成式

單數

複數

單數

複數

第一人稱

dadāmi

dadāma

adada

adadamha

第二人稱

dadāsi

dadātha

adado

adadattha

第三人稱

dadāti

dadanti

adada

adadu

 

願望/可能式(Opt.)

主動語態命令式 (Imp.)

第一人稱

dadeyyāmi

dadeyyāma

dadāmi

dadāma

第二人稱

dadeyyāsi

dadeyyātha

dadāhi, dadā

dadātha

第三人稱

dadeyya, dade

dadeyyu

dadātu

dadantu

 

過去式

 

字根型

S

1

ada

adamhā

adāsi

adāsimhā

2

ado

adattha

adāsi

adāsittha

3

ada

adasu, adu

adāsi

adāsu,adāsisu

 

未來式

 

a. 由語基

b. 由字根

1

dadissāmi

dadissāma

dassāmi

dassāma

2

dadissasi

dadissatha

dassasi

dassatha

3

dadissati

dadissanti

dassati

dassanti

 

條件式

 

單數

複數

1

adassa

adassamhā

2

adasse

adassatha

3

adassā

adassasu

 

分詞(男性字)

現在: dada, dadanto

過去被動: dinno

過去主動: dinnavā

未來分詞: dadassa, dadassanto

未來被動分詞: dātabbo, dāyo

 

中間型現在分詞: m. dadamāno, f. dadamānā , n. dadamāna

 

 動詞的接頭詞 (Verbal prefixes)

514. 接頭詞(前綴、字首prefixes)或介系詞(Preposition),在巴利稱為: Upasagga (23,, 533.),它們置於動詞及其衍生詞前;因此被稱為動詞的接頭詞 (Verbal Prefixes)。它們通常修飾字根的意義,或者加強其意義,有時甚至整個改變字根的原義;在很多字例中,雖加上了接頭詞,但字根原義沒多少改變。

 

515. 加接頭詞於動詞前,還是要運用連音規則。當一接頭詞被置於時式及擴增a, 擴增a不可改變位置,仍要在接頭詞和字根間,: agā+介系詞 ati  Æ accagā (超越了、克服了,74 i),而不是: aatigā(雖然在語形上介系詞居字首, 但文字說明一向是字根/動詞加介系詞, 如上例。)

 

516. 動詞接頭詞如下:

ā-: to,at,朝向towards,接近near to,直到until,一直...直到as far as ,away, 到處all round: √kaḍḍh (to drag,draw) Æ ākaḍḍhati (拉向... ,to draw toward, 拉遠to drag away)√kir (散佈, to scatter) Æ ākirati (散播to scatter all over,充滿to fill)。-√cikkh (表明、, to show/tell) Æ ācikkhati (告知/以溝通, tell to /to communicate)√chad (覆蓋, to cover) Æ acchādeti [覆上to cover all around,穿(衣)to put on clothes (33, 35)]

 

 : 接頭詞ā會完全改變某些字根原義;√dā (, to give), ādāti (, to take); √gam (, to go),語基為gaccha Æ āgacchati意義為, to come”

 

• ati- (母音前用語形acc): 越過beyond, across,非常very much, ...very;它主要表達過度(excess)。例: √kam (往前to step, go ) Æ atikkamati (33)超過,越過,克服,超越,回溯過去,逃離,逾越,(時間)消逝。√nī (帶領,to lead) Æ atineti (引領越過to lead across,引水灌溉to irrigate)√car (, to act) Æ aticarati (做過頭、逾越,to act too muchto transgress)

 

• adhi- (母音前為ajjh): 在之上over, ...above, ...on,優於superior to。它有時表達優越。例: √vas (居住, to live) Æ adhivasati =adhi + vas + a (居住於, to live in)√gam (, to go) Æ ajjhagamā (aor) = adhi+擴增a+gamā (他靠近, He approached.) Æ √bhās (, to speak) Æ adhibhāsati (, to speak to)

 

• anu-: 隨後after, 沿、順along, 依照according to,在附近near to, 少於less than: √kar (, to do) Æ anukaroti (模仿, to do like...= to imitate)√kam (, to go) Æ anukkamati (沿著...行進、順序to go along with= to follow)√dhāv (, to run) Æanudhāvati ( to run after = to chase) √gah (, to take) Æanugahati [拿近、放在...(: 保護)to take near, beneath = to protect]

 

• apa-: off/ away, 向前方forth,隱含著: 責難,傷害,崇敬的意味: √ci (注意、觀察, to notice, observe) Æ apacāyati (敬意,尊敬); apaciti(尊敬)√nī (帶領, to lead) Æ opaneti (引離, to lead away=移開 to remove)。-√gam (, to go)Æ apagacchati (離開, to go away); √man (, to think) Æ apamaññati (輕視, to despise)

 

• api: on, ...over,近於close upon。這個接頭詞很少用;它前綴於字根,: √dhā(, to put)√nah(,連接 to bind, join)。再者,在大多數字例,它縮略成pi。如: √dhā () Æ pidahati (to cover, 關閉close, 關上shut)  Æ apidhana, pidahana, pidhāna (覆蓋covering, 蓋子lid, cover) √nah (,連接) Æpinayhati (to bind on, 連接to join on)

 

• abhi(母音前=abbh): to, towards, 背、against,...方向in the direction of。它也表達過度,敬意,增上,特殊。如: √gam () Æ abhigacchati (走向、靠近to go toward, approach)。-√kakh () Æ abhikakhati (渴望, to long for)√jal (燃燒) Æabhijalati (過度燃燒=很熱切地, to blaze excessively = fiercely)√vand (禮拜)Æabhivandati (敬禮, to salute reverentially)

 

• ava (經常縮略成=o): 卑、下。也暗示著不敬、輕慢。如: √jā () Æavajānāti (輕視, to despise)。-√har Æ avaharati (取走, to take away); avahāro (取走, taking away) √khip () Æ ava(k)khipati (投擲下, to throw down)√lok, luk ()Æ oloketi=avaloketi (看、輕視, to look down)

 

• ud (據本地文法家ud=u; d和後續子音的同化見58, 60, 62, 65。在h,有時d 會略去,u則須長化。): 朝上upwards, ...上面above,up, 向前forth, 離開out。如: √khip () Æukkhipati (舉起, to throw up;除去to get rid of); ukkhepana (擯離僧團, excommunication)。-√chid () Æucchindati (, to cut off)。-hā () Æuṭṭhahati (站起, to stand up) ;uṭṭhāna (上升, rising)√har () Æuddharati (96)拉出to draw out; uddharaa (拉出, pulling out)。註: ud有時會逆轉一些動詞的意義。-√pat ()Æuppatati (跳起、彈上,to spring up)√nam (彎下, bend) Æunnamati (升起, to rise up)

 

• upa: to, 朝向towards, near, with, as, 達到up to(apa的反義), 在下面below, less。如: √kaḍḍh (拉曳, to draw) Æupakaḍḍhati (拉向,拉下to draw towards, to draw down)。-√kar () Æupakaroti (幫助to help);upakāro (幫助help,use); upakaraa (工具, instrument)√kam (前進to step, to go)Æupakkamati (攻擊, to attack ; 直譯: 走向, to go towards)

• ni (有時會長化成nī,在母a=nir): out, forth, down, ...into。如: √kam () Ænikkhamati (出去,往前to go out, to depart)√dhā () Ænidahatinidheti(存放、藏, to deposit, hide)。-√har (, to take) Ænīharati (取出, to take out)√han (, to strike) Æ nihanti (擊倒, to strike down)

 

• pa: 向目的地onward, 在前面forth, 朝向towards。表達開始, beginning”。如: √bhā (, to shine) Æpabhāti (漸露曙光, to dawn); pabhā (光耀, radiance)。-√bhū (, to be) Æpabhavati (開始、發源於to spring up, to originate)√jal (燃燒, to burn) Æpajjalati (燃燒, to blaze)

 

• pati, pai: against, 回到back to, 反向in reverse direction,towards, near。如: √bhās (, to speak) Æpaibhāsati (回覆, to reply)。-√khip (, to throw) Æpaikkhipati (, to refuse); paikkhepo (拒絕, refusing)√kam (前行, to step) Æpaikkamati (向後行走 to step back, 退避 to retreat)

 

• parā: away,back,相對opposed to,旁邊aside,處於...之外、超出beyond。如: √kam (, to go) Æparakkamati (奮鬥to strive, 努力往前put forth effort)。-√ji (, to conquer) Æ parājeti (克服, to overcome)

 

• pari: 在週遭around, 所有關於all about, 完全all over。表達整個、完全。如: √car (, to walk) Æparicarati (在週遭走動,即服侍,尊敬to walk around viz. to serve, honour);   paricāro (服侍, attendance); paricca =pari+i+tya (環繞, encircle)。-√chid (, to cut) Æparicchindati (限制, to limit; 標記出, mark out)。-√dhāv (, to run) Æparidhāvati (, to run)。-√jā (, to know) Æparijānāti (遍知, to know perfectly, exactly)

 

• vi: 分離asunder, apart, away, without (隱含分離明顯散佈)。如: √chid (, to cut) Ævicchindati (支離破碎to break asunder, 打斷interrupt)√jā (, to know) Ævijānāti (清楚了, to know distinctly) ; vijāna (知道, knowing)√kir (散播, scatter) Ævikirati (遍佈, to spread)

 

• sam:  with, along, together, 完全fully, 圓滿地perfectly。如: √bhuj (, to eat) Æ sambhuñjati (一起吃, to eat with)√vas (居住, to live) Æsavasati (共住, to live together); savāso (, living with)

 

: 要記得-以上的接頭詞,有時兩個、三個會複合在一起。最常見的為:

• vyā (被書寫, byā =vi + ā): vyākaroti (解說、授記, to explain)= vi + a + kar + o   vyāpajjati (疏遠而去、失敗to fall away),√pad (, to go)

• ajjho =adhi+o; o=ava: ajjhottharati (推翻、制服, to overwhelm) = adhi + ava + thar + a

• ajjhā =adhi+a: ajjhāvasati (居住, to dwell in); - ajjhāseti (躺在, to lie upon)=adhi+a+√sī

• anupa =anu+pa: anupakhādati (吃下, to eat into); - anupabbajati (跟隨...人出家to give up the world)= anu + pa + vaj (去、走to go) + a

• anupari=anu+pari: anuparidhāvati (上下地跑, to run up and down)=anu+pari+dhav+ a; anupariyāti (迂回地走,to go round and round)= anu + pari + √yā + a

• anusam =anu+sam: anusagito (合誦, chanted together, rehearsed)-anusañcarati (向前走, 越過to cross)=anu + sam + car + a

• samud =sam+ud: samukkasati (頌楊、讚歎, to exalt); samucchindati (滅絕,廢止,破壞to extirpate)=sam + u + √chid-samudeti (集起、出現)= samudayati

• samudā =sam+ud+ā: samudācarati (to address, 實行practise);√car-samudāhao, (生起, produced) ; √har-samudāgamo (√gam; 興起, beginning)

• samupa=sam+upa: samupeti (接近, to approach) √i; - samupagacchati(接近, to approach)= sam + upa + gam + a

• samā =sam+ā: samāharati (聚集, to gather) √har;-samāgamo (集會, assembly) √gam;

• samabhi =sam+abhi: samabhisiñcati (灑水, sprinkle) √siñc;

• upasam =upa+sam: upasaharati=upa + sam + har + a, (收集, to bring together);- upasavasati, (佔用某人的住處, to take up one’s abode in) √vas;

: 學習者對其他接頭詞的組合要有準備; 單字的概略意義永遠可以回溯到不同接頭詞的組合。

 

517. 注意: 接頭詞或介系詞不只被連用於動詞,它們也和動詞的衍生字、名詞、形容詞合用,: anutīre(沿著河岸, along the bank); adhicitta (較高的心思、入定的心, high thought); abhinīlo (很黑, very black)

 

518. pari 經常寫作 pali (cf: 72)

519. pari, visam 經常只加重、強化字根的意義。

520. √kar前面若有接頭詞 sam, upa, parā, pari以及單字pura(, in front), √kar有時會呈現語形khar: purakkharoti (置於其前to put in front, 跟在後to follow ) = pura+√kar; parikkharo (周遭, surrounding)= pari+√kar

 

521. 少數副詞,經常像動詞的接頭詞般地被使用,但只限於與少數動詞連用。如:

  āvi (公開地,在眼前in sight, manifestly): 它在前綴於動詞bhavati (√bhū)karoti (√kar)。例: āvibhavati (變得明顯,可見,出現to become manifest, visible, to appear, be evident)。-āvikaroti (變得明顯to make manifest,清楚clear;解釋to explain,顯示show)

 

  antara (內部的,...間的within, among): √dhā(放、置)合用。例: antaradhāyati (消失不見, to vanish, disappear, hide); - antaradhāpeti (使消失不見,to cause to vanish or disappear)

  attha (副詞和名詞;消失disappearance, 日月星辰的沉落setting): 與動詞連用表將消逝。它大多跟動詞gacchatieti (√i, )連用。例: atthagacchati (消失to disappear, 沉落to set); atthameti (日落, to set of the sun)

 

  pātu (母音前=patur; 在前面,看得見,顯然地forth to view, manifestly, evidently):跟動詞bhavatikaroti連用。例: pātubhavati (變得明顯to become manifest,清楚clear,生起to prduce); - pātubhāvo (出現appearance,明顯manifestation); - pātukaroti明顯to manifest,使清楚make clear,產生,to produce)

 

  pura(in front, forward, before),幾乎只跟 karoti連用, (520)。例:purakkharoti =pura+kar+o (置於其to put in front,指派領導人來追隨、尊崇to appoint or make a person leader and thence to follow to revere. )

 

  ala (夠了,做完,停止fit, enough): karoti連用,表裝飾。例: alakaroti (裝飾adorm,莊嚴embellish, decorate)

 

  tiro (看不見out of the sight;超過beyond): 前綴於字根kardhā,意義為隱藏,覆蓋。例: tirodhāpeti (遮蔽to veil, to cover,置於視線外put out of sight); - tirodhāna (遮蔽物a covering, a veil); - tirokaroti(遮蔽to veil,掩蔽to screen); - tirokarai(/, a screen,面紗a veil)

 

522.接頭詞du, su從不和動詞連用(見副詞章節),此外接頭詞a (an),也很少這麼用。

 

523.在此提供一整組完整的動詞詞形變化表來結束本章:

 

現在式系統 (√pac, 語基:paca)

現在式  I cook, etc.

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

1

pacāmi

pacāma

pace

pacāmhe

2

pacasi

pacatha

pacase

pacavhe

3

pacati

pacanti

pacate

pacare, pacante

未完成式 (Imperfect)  I cooked, etc.

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

1

apaca, apaca

apacamhā, apacamha

apaci

apacāmhase,apacamhase

2

apaco

apacattha

apacase

apacavha

3

apaca

apacu

apacattha

apacatthu


命令式 (Imperfect)  Let me cook etc.

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

1

pacāmi

pacāma

pace

pacāmāse

2

pacāhi , paca

pacatha

pacassu

pacavho

3

pacatu

pacantu

pacata

pacanta

可能、願望式 (Opt.)  I should, would, could, can, etc.,

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

1

paceyyāmi, pace

paceyyāma

paceyya

paceyyāmhe

2

paceyyāsi, pace

paceyyātha

pacetho

paceyyavho

3

paceyya, pace

paceyyu

pacetha

pacera

現在分詞(Present Participle)

 

主動

中間型

paca, pacanto

pacamāno, pacāno

pacatī, pacantī

pacamānā, pacānā

paca, pacanta

pacamāna, pacāna

 

過去式系統 (語基: pac) I cooked, or, I have cooked, etc (: 擴增可 a省去。)

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

1

apaci

apacimhā.

apaca

apacimhe

2

apaci

apacittha

apacise

apacivha

3

apaci, apacī

apacu, apacisu

apacā, apacū

apacu, apacisu

 

完成式系統 (語基: papac) I cooked. etc

 

主動語態

中間型

單數

複數

單數

複數

1

papaca

papacimha

papaci

papacimhe

2

papace

papacittha

papacittho

papacivho

3

papaca

papacu

papacittha

papacire

主動完成分詞(Perfect Participle Active) Having cooked.

 

主動

中間型

pacitavā, pacitavanto, pacitā

pacitavā, pacitavanto, pacitā

pacitavatī, pacitavantī, pacitāvinī

pacitavatī, pacitavantī, pacitāvinī

pacitava, pacitavanta,pacitāvi

pacitava, pacitavanta, pacitāvi

: 主動完成分詞主動語態和中間型一樣(PPA的構成見 465)

 

未來式系統 (語基: pacissa)  I shall cook, etc.

 

主動語態

中間型

 

單數

複數

單數

複數

 

1

pacissāmi

pacissāma

pacissa

pacissāmhe

 

2

pacissasi

pacissatha

pacissase

pacissavhe

 

3

pacissati

pacissanti

pacissate

pacissante

 

條件式 (Conditional) If I could cook, etc.

 

主動語態

中間型

 

單數

複數

單數

複數

 

1

apacissa

apacissamhā

apacissa

apacissāmhase

 

2

apacisse

apacissatha

apacissase

apacissavhe

 

3

apacissā

apacissasu

apacissatha

apacissisu

 

未來分詞(Future Participle)

 

 

主動

中間型

 

pacissa, pacissanto

pacissamāno, pacissāno

 

pacissatī, pacissantī

pacissamānā, pacissānā

 

pacissa, pacissanta

pacissamāna, pacissāna

不定體(Inf.):  pacitu.

連續體(Gerd.):  pacitvā, pacitvāna, pacitūna, paciya.

未來被動分詞(FPP).: pacitabba, pacanīya.

過去被動分詞(PPP):  pacita

 

524.√cur(, to steal)詞形變化表:語基為corayacore

現在式系統Present System

現在式: 主動語態

 

第一型(語基: coraya)

第二型(語基: core)

單數

複數

單數

複數

1

corayāmi

corayāma

coremi

corema

2

corayasi

corayatha

coresi

coretha

3

corayati

corayanti

coreti

corenti

 

未完成式 (Imperfect)  

 

主動語態

: 只用語基coraya

單數

複數

1

acoraya,acoraya

acorayamhā,acorayamha

2

acorayo

acorayattha

3

acoraya

acorayu

命令式 (Imperfect)

 

第一型(語基: coraya)

第二型(語基: core)

單數

複數

單數

複數

1

corayāmi

corayāma

coremi

corema

2

corayāhi

corayatha

corehi

coretha

3

corayatu

corayantu

coretu

corentu

 

可能、願望式 (Opt.)

 

第一型(語基: coraya)

第二型(語基: core)

單數

複數

單數

複數

1

corayeyyāmi

corayeyyāma

coreyyāmi

coreyyāma

2

corayeyyāsi

corayeyyātha

coreyyāsi

coreyyātha

3

corayeyya, coraye

corayeyyu

coreyya,

coreyyu

 

現在分詞(Present Participle)

 

第一型(語基: coraya)

第二型(語基: core)

coraya, corayanto

corento

corayatī, corayantī

corentī

coraya, corayanta

corenta

 

過去式系統 過去式 (Aorist)

 

第一型(語基: coraya)

第二型(語基: core)

單數

複數

單數

複數

1

corayi

corayimhā,corayimha

coresi

coresimhā, coresimha

2

corayi

corayittha

coresi

coresittha

3

corayi

corayu, corayisu

coresi,

coresu, coresisu

 

完成式系統

(這些動詞並不全都可見到完成式,但有: cucora, cucore, cucorimha...)

主動完成分詞(Perfect Participle Active)

 

第一型(語基: coraya)

第二型(語基: core)

corayitavā, corayitavanto, corayitā

coritavā, coritavanto, coritā

corayitavatī, corayitavantī, corayitāvinī

coritavatī, coritavantī, coritāvinī

corayitava, corayitavanta, corayitāvi

coritava, coritavanta, coritāvi

 


 

未來式系統 (未來式)

第一型(語基: coraya)

第二型(語基: core)

單數

複數

單數

複數

1

corayissāmi

corayissāma

coressāmi

coressāma

2

corayissasi

corayissatha

coressasi

coressatha

3

corayissati

corayissanti

coressati

coressanti

 

條件式 (Conditional)

 

第一型(語基: coraya)

第二型(語基: core)

1

acorayissa

acorayissamhā

2

acorayisse

acorayissatha

3

acorayissā

acorayissasu

 

未來分詞 (Future Participle) 主動語態

 

第一型(語基: coraya)

第二型(語基: core)

corayissa,corayissanto

coressa, coressanto

corayissatī, corayissantī

coressatī, coressantī

corayissa, corayissanta

coressa, coressanta

 

現在分詞中間型:

男性corayamāno, corayāno;中性corayamāna, corayāna;女性corayamānā, corayānā

不定體(Inf.): corayitu, coretu.

連續體(Gerd.): corayitvā, coretvā

未來被動分詞(FPP): corayitabbo, coretabbo

過去被動分詞(PPP): corito, coritā, corita

 

525. 中間型語態不會出現困難;通常是以語基加aya來構成:

現在式 (Pres.)

未完成式 (Imperfect)

單數

複數

單數

複數

1

coraye

corayāmhe

acoraya

acorayāmhase

2

corayase

corayavhe

acorayase

acorayavha

3

corayate

corayante

acorayattha

acorayatthu

 

526.被動語態的構成要依規則,ya到語基後,連接母音 i要長化成ī, 語基的字尾母音在ī前要先略去。

 

 

現在式 被動語態Passive Voice

 

單數

複數

1

corīyāmi 我被偷了。

corīyamā,

2

corīyasi

corīyatha

3

corīyati

corīyanti

其他時式也一樣。

 

527. 使役和名動詞的詞形變化跟coreti一樣。

528.下表會讓你熟悉主要字根的動詞詞形變化:



字根

語基

主動

中間型

被動

使役

使役被動

√pac

()

paca

pacati

pacate

paccate,

paccati

pāceti, pācāpeti, pācayati,pācāpayati

pāciyati,

pācāpiyati

√dā()

dadā

dadāti

dadate

diyate,diyati

dāpati, dāpāpeti

dāpiyati

√nī

(帶領)

ne,    

naya

neti,

nayati

nayate

niyate, niyyati, niyati

nāyayati, nayāpeti,

nayāpayati

nayāpiyati

√han

()

hana

hanati,

hanti

hanate

haññate,

haññati

haneti, hanāpeti, hanayati, hanāpayati

hanāpiyati,

hanayiyati

√khād

()

khāda

khādati

khādate

khājjate,

khājjati

khādeti, khādayati,

khādāpeti,khādāpayati

khādapiyati,

khādāpiyati

√lu()

lunā

lunāti

lunate

lūyate, lūyati

lāveti, lāvayati

lāviyati

√bhū

()

bhava

bhavati

bhavate

bhūyate,

bhūyati

bhāveti,bhāvāpayati, bhāvayati, bhāvāpeti

 

bhāviyati.

√labh

()

labha

labhati

labhate

labbhate,

labbhati

labheti, labhayati

labhāpeti, labhāpayati

labhāpiyati

√su

()

suṇā,

suo

suṇāti,

suoti

suate

sūyate,

sūyati

sāveti, suapeti

sāviyati

       


第十一章 不變化詞 (INDECLINABLES)

 

 

529. “不變化詞 (Indeclinables) 包含所有在文法上不需作語尾變化的字, : 副詞(Adverbs), 接頭詞(Prefixes), 介系詞(Propositions), 連接詞(Conjunctions)感歎詞(Interjections)

 

副詞

530. 副詞可以分為三組: (i) 衍生副詞: 以加接尾詞構成。(ii) 格位形成副詞。(iii) 純副詞。

 

531i) 衍生副詞(Derivative Adverbs):

(a) 衍生副詞是: 代名詞、名詞、形容詞語幹加接尾詞所構成。

(b) 衍生副詞下有子標題: 數詞衍生副詞(279)、代名詞衍生(336)副詞。請再溫習一次這兩類副詞。

(c) 條例(346)的接尾詞-to,也被加到介系詞、名詞、形容詞後,構成為數眾多的這類副詞; -to是個從格接尾詞 (120) ,因此它所構成的副詞帶著從格的意味。

1) 從介系詞加接尾詞-to: abhito (,near); parato (, further)

2) 從名詞有:

• dakkhiato (在其南方)

• pācīnato (在其東方)

• piṭṭhito (由其表面,由其背後...)

• pārato [由更遠的濱岸(彼岸、他方)]

• orato [由近的濱岸(此岸, 這個世界)]

 

3) 從形容詞有: sabbato (一切處, everywhere)

(d) 表處所接尾詞-tra -tha (346)表示地方,也和形容詞連用:  aññathaaññatra (別處, elsewhere) ; sabbatha (一切處, everywhere) ; ubhayattha (於兩處, in both places)

(e) 相同地, 接尾詞dā (345),和形容詞、數詞連用: ekadā (一次, once); sadā=sabbadā (總是, always)

(f) 接尾詞-dhi的用法和-dhā (28, 283)一樣: sabbadhi (到處, everywhere)

(g) 接尾詞-so-sā (122, c, d)同樣地構成副詞: bahuso (經常、許多地, in a great degree); atthaso (依感官直覺, according to the sense); balasā (強制地, forcibly)

(h) iti (347)經常用作引述質詞;常縮略成“ti”(見句法章)

 

532. (ii) 格位形成的副詞

(a) 有些代名詞、形容詞的格位被用作副詞。

(b) 對格經常當副詞用: ki, 為什麼? ta (彼處, there); ida (此處, here); ya (因為, because/since);這些字例都是從代名詞的對格來當副詞用。

(c) 從名詞: divasa (在當天, during the day); ratti (在夜間, at night); raho (秘密地, in secret); sacca (真實地, truly); attha (為了...目的, for the purpose)

(d) 形容詞: cira (長久地, a long time); khippa (快速地, quickly); manda (愚昧地, stupidly)

(e) 有些副詞來源澀晦難懂,可歸類為名詞或者形容詞的受格,長時間所退化下來的。如︰mitho, mithu (相互地, mutually);ara (現在地, presently);sajju (立即地, immediately); tuhī (默然, silently);ala (足夠, enough);sāya (夜間地, in the evening);isa (有點, a little); jātu (當然地, surely) ;bahi (外面地, outside)

 

具格也經常作副詞用。

由代名詞具格衍生的副詞有: tena (因此, therefore) ; yena (因為, because)

由名詞具格衍生的副詞有: divasena (一天之內, in a day); māsena (在一個月裡, in one month); divā (在日間, by day); sahāsā (突然地, suddenly)

由形容詞: cirena (長久地, long) ; dakkhiena (在其南方的,to the south); uttarena (北方, to the north); antarena (...之內, within)

 

為格作副詞只限於atthāya(為了...的緣故, for the sake of、為了...目的,for the purpose of); cirāya (長久地, for a long time); hitāya(為了...利益, for the benefit of)

 

從格經常被用作副詞,特別是代名詞的從格: kasmā (為什麼? why?); yasmā (因為, because); tasmā (因此, therefore); pacchā (..., behind/after); ārā (在遠處, afar off); heṭṭhā (下方, bellow)

 

屬格很少被用作副詞;從代名詞我們找到的有: kissa (為什麼?why?);從形容詞有: cirassa (長久地, long);從名詞有: hetussa (因素,因為causally)

 

處格時常被用作副詞: bāhire (外面地, outside); dūre (遠地, far); avidūre (不遠地, not far); samīpe, santike (近地, near); rahasi (秘密地, in secret); bhuvi (在地面/人世間, on the earth)

 

(iii) 純副詞

純副詞所定義的是那些非衍生、非格位變化得來的副詞; 譬如: kira, kila (聽說they said, we are told that); hi (誠然為indeed,實在是certainly); khalu (確實, indeed); tu (現在、實在、然而now, indeed); atha, atho (and, also, 然後then);...等。

 

質詞: na表達單純的否定; mā,表達禁止”,其經常和過去式連用。nanu,被用於提問於期望能有肯定答覆的問題。nu 被用於提問單純的問題; no (, not); nūna (當然地surely, 或許perhaps); nānā (不同地, variously)。質詞kva(哪裡where) ? 以上質詞被文法家稱為nipātā,為數約兩百左右。

 

動詞的接頭詞、字首(Verbal Prefixes)已於(514)處理過。

不可分的接頭詞(Inseparable Prefixes):

(a) 接頭詞a-,在母音前為an-,表否定,不、沒有、免於。例: abhaya (免於恐懼, free from fear); abāla (不愚癡, not follish); apassanto (無視於, not seeing); anāloketva (沒有看見, without looking)

 

(b) 接頭詞du-,在母音前為dur-, 表達: ,,,難。例: dubbaṇṇo (33; ,ugly; 不喜於ill-favoured); dubbinīto (表現不佳, ill conducted); duddamo (難以馴服, difficult to tame); duggo (難以通過, difficult to pass); dujjano (一壞人, a bad man); dukkaro (難做、難行, difficult to perform); dujjīva (難以為生, a hard life)

 

(c) sudu的反義字,指好的、容易的。它隱含過量、熟練靈巧、優秀;: subhāsito (善說, well-spoken); subahu (很多, very much); sudanto (調伏良好, well-tamed); sukaro (易行、易做easey to perform); sulabho (易於被取得, easy to be obtained) : du-之後, 字首子音通常要重複;不過su-後很少重複。

 

(d) sa被用來取代sam (516), 表達具有、相同、相似、相俱、含有等概念。例: sabhāriya (與其妻俱, with his wife); salajja (具慚愧, having shame, ashamed); sabhoga (富裕, wealthy); savihārī (共住, living with); sadevaka (包括天界, including the worlds of gods) : saa, an 的反義字。

 

介系詞 (Preposition)

533. 前所見動詞的接頭詞,正確說來是介系詞,且與名詞及動詞連用

534. 很多副詞是由介系詞意味的詞與名詞複合而成。那些ii)格位形成的副詞,除了加接尾詞-to,其他很少像介系詞般被使用。

535. 介系詞或被用作介系詞的字彙,接主格、呼格外的任何格位

536. 大多數加動詞接頭詞的名詞,需要有格位。

537. 常跟介系詞或介系詞性副詞連用的格位有: 屬格,具格和對格。只有少數與它們所接的名詞分開使用。範例見實詞句法章節。

 

連接詞 (Conjunctions)

538. 有連接詞功能的不變化詞很少。主要的有:

(a) 連繫詞(Copulative):  ca表達: ,,,甚至。ca從不被用於句首。-atha表達: ,然後,現在。 atho表達: ,,然後。

 

(b) 反義連接詞(Disjunctive): vā (從不用於句首,) uda, uda vā, vā ... vā, 表達: ,; yadi vā表達: 孰、哪一個? yadi vā ... yadi vā, 表達: 哪一個? atha vā, 表達: 否則,不然, 反而; na vā, 表達:否則的話; tathā pi,表達: 然而,仍然

 

(c) 條件、假設連接詞 (Conditional): yadi sace ce (如果); ce 不用於句首。- yadi eva, yajj’eva (如果...的話)

 

(d) 使役連接詞(Causal): hi為了,因為;當然。

 

 

感嘆詞(Interjection)

Ahaha(嗚呼!唉!啊!);

aho vata(啊!);

are(喂!嘿!小子! 我說啊!);

dhi, dhī(可恥!呸! 倒霉!);

bho (!大德!! ); bhae (對下屬、晚輩的稱呼);

maññe (為什麼啊! 據我看來!);

he, (唉!oh!); sādhu (太好了!)

通註: 有些質詞的使用會在句法章提出。

 

 

 


第十二章  複合詞 (COMPOUNDS)

 

539. 可語尾變化的語幹,經常彼此連接,以構成複合詞。在較早期的語言中,複合詞是簡單、很少超過兩、三個語幹,但後來的語言(: 論書及註書所用的巴利)就含有更多的語幹。

 

540. 複合詞的第一個成員(member)可用不變化詞;少數字例是整個複合詞都由不變化詞來構成。註: 複合詞的第一個或前面幾個成員,格位的語尾變化通常省略;只有少數字例保存了語尾變化。

 

541. 有六種複合詞(六離合釋)(i) 相違釋 (dvanda,Copulative or Aggregative Compounds) (ii) 依主釋(tappurisa, Dependent Determinate Compounds)(iii) 持業釋(kammadhāraya, Descriptive Determinate Compounds)(iv) 帶數釋(digu, Numeral Determinate Compounds)(v) 鄰近釋(abyayibhāva, Adverbial Compounds)(vi) 有財釋(bahubbihi, Relative Or Attributive Compounds)。註: 本地文法家將以上分成為四類:第三持業釋、第四帶數釋為第二項依主釋的子項;但是這樣的分類,缺乏足夠的獨特性,把學生們弄糊塗了。因此我們將採用上述( 541 )的分類。

 

 

相違釋 (Dvanda, 連繫型或集合性複合詞Copulative or Aggregative Compounds)

542. 這些複合詞的成員,若在不複合的狀態下,句法上是同等的;意義上每個成員都可透過連接詞ca(, and)來與其他成員相連接。

 

543.相違釋有兩種︰

(i) 該複合詞為複數型,性別和語尾變化依最後一個成員。

(ii) 該複合詞不論其成員的數如何,取中性字單數型,構成為一個集合名詞。那些鳥、身體部位支分、不同性別的人、國家、草木、方位、家畜,形成對仗、並列事物...等的名稱,都用相違釋。

 

: 下列規則為相違釋複合詞成員的順序︰(a)字彙結尾為-i-u置於前; (b)短字置於長字前;  (c)長母音ī以及ū,在複合詞的中間,一般會被短化;  (d)有時女性名詞,居中於複合詞, 會採男性語形, : candimasuriyā (日月); 或者保持不變, : jarāmaraa (老死)

 

i)   複合詞為複數型部份範例: • samaabrāhmanā Æ samaṇā ca brāhmaṇā ca (沙門們和婆羅門們,samanas and brahmins); • devamanussā Æ devā ca manussā ca (梵天眾和人們, gods and men); • devamanussāna Æ devānañ ca manussānañ ca (天人眾和人們的, of gods and men); • candimasuriyā Æ candimām.ca suriyom. ca (日月,the sund and the moon); • aggidhūmā Æ aggim.ca dhūmom. ca (火和煙, fire and smoke); • sariputtamoggallāne Æ sāriputte ca moggallāne ca (舍利弗與目犍連, in Sariputta and in Moggallana)

 

(ii) 複合詞為集合名詞部份範例: 這部份的複合詞,有時會呈現複數語形,(i)

• mukhanāsika Æmukhañ ca nāsikā ca (口鼻, the mouth and the nose); • chavimasalohita Æchavif.ca masañ ca lohitañ ca (皮、肉、血, the skin, flesh and blood; Masa n.】肉。Lohita, n. 血。) • jarāmaraa =jarā ca maranañ ca (老死, old age and death; Jarāf.】衰老。 Maraan. 死亡。); • hatthapāda or hatthapādā Æhatthā ca pādā ca (手腳, the hands and feet; Hattham.】手; Pādam./n.】腳,基礎);• hatthiassa Æhatthino ca assā ca (象和馬, elephants and horses; Hatthīm.】象。Hatthinīf.】母象。Assam.】馬); • kusalākusala 或作kusalākusalā Ækusala ca akusalañ ca  (善、惡, good and evil); Kusalan.】善行。• vajjimalla vajjimallāÆvajjī ca mallā ca (跋耆族及末羅氏族, the Vajjians and the Mallians)

 

544. 複合詞採複數型的,巴利被稱為: itaritara, 因為其成員被認為是分開的;那些採中性字單數型的,巴利稱為: samāhāra, 因為這幾個成員被認為是一個集合體;那些兩者任一為之的稱為: vikappasamāhāra

 

 

依主釋 (Tappurisa; Dependent Determinate Compounds)

545. 這類複合詞的第一個成員是實()詞、主格和呼格外的任何格位,其用來形容、說明或限定、影響最後一個成員。

: 

(a) 第一個成員的格位語尾變化可略。

(b) 少數字例,格位語尾變化沒有省略;這類複合詞被稱為: alutta tappurisa

(c) rājā, mātā, pitā, bhāta...等字,居於第一個成員的話,ā應短化。

(d) 通常依主釋複合詞的性別隨最後成員而定。

 

(i)    第二格依主釋或對格依主釋( dutiya tappurisa) ,: • araññagatoÆarañña gato (已去山林, gone to the forest; Araññan. 森林。gata: gacchati [PPP]); • sukhappattoÆsukha patto [獲得快樂, attained happiness; Sukhan.】快樂。Patta (pāpuṇāti 的【PPP)已達到,已獲得。] • saccavādi Æsacca vādi [說實語, speaking the truth; Saccan.】諦實Vādīm.】言談。] • kumbhakāroÆkumbha kāro [陶工, a potter; Kumbham.】陶罐Kāra行業,在複合詞中,表製造者。]; • pattagāho Æ patta gāho [收到一個缽, receiving a bowl; Pattam.】缽。Gāham.】獲,緊握。]; • atthakāmo Æattha kāmo [祝願福佑; Attham.】福利;kāmaadj.】想做]

 

(ii) 第三格依主釋或具格依主釋(tatiya tappurisa) ,: • buddhabhāsito Æbuddhena bhāsito  (佛語, spoken by the Buddha); • viññugarahitoÆviññūhi garahito [為智者訶, censured by the wise; Viññūm.】智者Garahati (garah + a)責駡。【PPPgarahita]; • sukāhaaÆsukehi āhaa [鸚鵡所帶來, brought by parrots; Sukam.】鸚鵡。Āhaa (āharati 的【PPP) 已帶來。]; • jaccandho Æjātiyā andho [生盲, blind by birth; Jātif.】出生。Andhaadj.】盲的。] • urago(a)Æurena go [爬行動物, going on the breast; , a snake; Uran./m.】胸。]; • pādapo Æpādena po [以腳喝飲,drinking with the foot(root);-棵樹, a tree]

 

: 某些依主釋複合詞,要完整表達整個字的意義,會省略一整個字。如: • guodano Æ guena  sasaṭṭho odano; (, rice mixed with molasses; Guan.】糖蜜; SasaṭṭhaPPP】已和混合; Odanan./m. 飯。)• assaratho Æ assena yutto ratho (備好的馬車, a carriage yoked with horses; Yuñjati (yuj + -a)會合; 其【ppp yutta表已束以馬具; Ratham.】馬車,二輪戰車。)• asikalaho Æ asinā kalaho (鬥劍, a combat with swords; Asim.】刀劍。Kalaham.】爭論。)

 

(iii) 第四格依主釋或為格依主釋(catutthī tappurisa) : 為格依主釋複合詞,最後一員為指定受詞,作某種作用或屬性來限定第一個成員所表達的內容。如: • kathinadussa Ækathinassa dussa (做功德衣的布, cloth for the kathina robe-居士做功德、供衣;僧侶坐夏得衣。傳統上迦絺那、功德衣每年固定日期縫製。Dussan.】布料。) • saghabhatta Æ saghassa bhatta (為齋僧的食物, rice prepared for the Order) • buddhadeyya Æbuddhassa deyya (應被供養給佛陀, worthy to be offered to the Buddha) • rājāraha =rañño araha [直譯: 給國王, worthy of (lit., to) the king]

 

kāmo (渴求)到不定體以構成複合詞,這種依主釋被視為是為格關係。(“nīruttadīpanī, saddanīti”) : • kathetukāmoÆkathetu kāmo (想說, desirous to speak) • sotukāmo Æsotu kāmo (想聽聞, desirous to hear;)  • gantukāmoÆ gantu kāmo (想去, desirous to go)

 

(iv) 第五格依主釋或從格依主釋 (paññcamī tappurisa),: 這些是表達懼怕、分離或者離開,免於...等等。如: • nagaraniggatoÆnagaramhā niggato [已出城, gone out from the town; Nagaran.】城鎮。 Niggacchati (ni + gam + a), 出去【PPPniggata] • rukkhapatitoÆrukkhasmā patito [從樹上掉下, fallen from the tree]; Patati (pat + a) 跌落【PPPpatita] • sāsanacuto Æ sāsanamhā cuto [偏離教法, fallen away from religion; Sāsana=sassanan.】教法,教義; Cavati (cu + a), 背離【PPP cuta]  • corabhīto Æcorā bhīto [害怕盜賊, afraid of the thief; Bhīta (bhāyati 的【PPP), 已驚恐。] • pāpabhīruko Æpāpato bhīruko [懼惡法, fearing of sin; Bhīru, bhīrikaadj. 膽小的,恐怕的。] • pāpajigucchīÆpāpato jigucchī [厭惡邪惡, loathing evil; Jigucchati (gup + cha, gu 重疊,而前 gu 變成 ji), 避開,被厭煩。【PPP ~chi] • bandhanamokkho Æ bandhanasmā mokkho [免除繫縛, freedom from bonds or fetters; Bandham., Bandhanan.】束縛,執著;Mokkham.】釋放。] • lokaggo Ælokato aggo [世間第一, greater than the world; Aggaadj.】最高的,頂端。] • mātujoÆmātito jo, (從母親生出, born from a mother)

(v) 第六格依主釋或屬格依主釋(chaṭṭha tappurisa) : (a) 目前依主釋中屬格是最普遍的。(b) 第一個成員字尾的-ū,依規則要分別短化成-i -u(c) 字彙“ratti (夜晚,night)”,當其置於依主釋的最後,要取語形ratta。範例: • rājaputto Ærañño putto (國王的兒子, the king’s son;一位王子 A prince); • dhaññarāsi Ædhaññāna rāsi [一堆穀物, a heap of grains; Dhaññan.】穀粒Rāsim.】堆,量。] • naditīra Ænadiyā tira [河的岸, the river-bank; Tīran.】岸。] • bhikkhunisagho Æbhikkunīna sagho (比丘尼僧團, the assembly of the nuns)-從“bhikkunī”; • naruttamo Ænarāna uttamo [人中最勝, the greatest of men; Naram.】人類Uttamaadj.】最優良的。]

 

(vi) 第七格依主釋或處格依主釋(sattāni tappurisa),: • araññavāsoÆaraññe vāso [林中住, living in the forest; Araññan.】阿蘭若;森林。Vāsam.】生活。] • dānajjhāsayoÆdāne ajjhāsayo [有意供養, inclined to alms-giving; Ajjhāsayam.】意圖。] • dhammaratoÆdhamme rato [樂於法, delighting in the Law; Ramati (ram + a), 使高興、快樂。【PPP rata]; • vanacaro Ævane cāro (林間行走, walking in the woods; Vanan.】森林。)  • thalaṭṭho Æthale ho (立於安穩地, standing on firm ground; Thalan.】陸地。) • pabbataṭṭho Æ pabbatasmi ho (站立在山上, standing on a mountain; pabbatam.)

 

不規則依主釋

(a)   有時依主釋的第一個成員放在後。例如: • rājahasoÆhasāna rājā, (鵝王, the swan-king), 但也可作: hasarājā Hasam.】天鵝。

 

(b) alutta tappurisa (545b): 在這些字例裡,格位語尾變化沒省略: • pabhakaro Æ pabha karo (造光,太陽, making light, the sun;)• vessantaroÆvessa taro [橫越吠舍(漢譯: 尾施縛多羅王) crossing over to the merchants; Taraadj.】橫越,渡過。吠舍是印度種姓第三工師種-即平民階級,從事農牧工商等生產事業者。]• parassapadaÆparassa pada (為他語法、主動語態,word for another) ; • attanopada Æattano pada (為我語法、中間型, word for one’s self); • kutojoÆkuto jo (從何處跳起? sprung whence?) • antevāsikoÆante vāsiko [隨從弟子a resident pupil; Vāsika, vāsīm.】在複合詞中表住在,居在] • urasilomoÆurasi (處格) lomo (胸處毛, having hair on the breast,有胸毛hairy- breastedLoman.】毛。)要記得: 第一個成員可以是主格、呼格外的任何格位。

 

 

持業釋(Kammadhāraya)

546. (iii) 持業釋(形容限定複合詞, Descriptive Determinate Compounds)

: (a)持業釋複合詞,形容詞mahanta呈現語形mahā,並且,後續若為重複的子音,則要取語形maha(b)單字santa(好、善、是),取語形sa (梵語sat)(c)單字puma (一個男子,a man) ,要去除字尾的a(d)持業釋的兩個成員都是女性字時,第一個呈現男性字語形。(e)接頭詞na(, not), 在子音前用“a”,母音前用“an”(f)接頭詞ku,意為(bad、小little), 在子音前可能轉成“ka”, 母音前用“kad”(g)在不複合的狀況下,持業釋的兩個成員為相同的格位。

 

(i)持業釋複合詞(亦稱missakatappurisa-混合依主釋),分為九類:

(1) 第一類,巴利稱visesanapubbapada kammadharaya,修飾、決定的主導字置於前。如: • mahāpurisoÆmahanto puriso (偉大的人,大人 a great man; Purisam.】男人。)• mahānadī Æmahantī nadī (大河, a large river; Nadīf.】河。) • mahabbhayaÆmahanta bhaya (巨大的恐懼, great fear; Bhayan.】害怕。) • aparapuriso Æaparo puriso (其它人, the other man ;Aparaadj.】其他的。) • kahasappoÆkaho sappo (黑蛇, a black snake; Kaham./adj.】黑。Sappam.】蛇。); • nīluppala Ænīla uppala (青蓮花, a blue lotus; Nīlam./adj.】藍。Uppalan.】睡蓮。)

 

(2) 第二類,巴利稱visesanaparapadavisesanuttarapada kammadharaya, 第二個字為主導、限定用形容詞,修飾前字。如: • naraseṭṭhoÆnaro seṭṭho (長者, the oldest man; Naram.】人類。Seṭṭhaadj.】最初的,優良的。); • purisuttamo Æpuriso uttamo (人中最勝, the greatest man); • buddhaghosācariyo Æ buddhaghoso ācariyo (覺音阿闍梨, the teacher Buddhaghosa ;Ghosan.】聲音。Ācariyam.】老師。) • sāriputtathero Æsāriputto thero (長老舍利弗, the Elest SāriputtaTheram.】上座,長老。)

 

(3) 第三類,巴利稱visesanobhayapada kammadharaya,兩個字都是主導形容詞。: 有個字如so(, he),通常要被理解成在這兩個成員間的隱形字。: • sītuha Æ sīta (tañ ca) uha (冷又熱, heat and cold; Sītan, adj.】涼爽,寒冷的。Uhan, adj.】熱的。); • khañjakhujjo Ækhañjo (ca so) khujjo [既跛腳又駝背, (he is)lame (and) hump-backed; Khañjaadj.】跛足的。Khujjaadj.】駝背的。]; • andhabadhiroÆandho (ca so) badhiro [ (他既)(), (he is) blind (and) deaf; Andhaadj.】盲的。 Badhiraadj.】聾的。]; • katākataÆkata(ca ta) akata [(那些)已做了()還沒做的, (what is) done (and) not done; Kata, (karoti 的【ppp), 已做]

 

(4) 第四類,巴利稱sambhāvanāpubbapada-kammadhāraya; 第一個成員表第二個字的源由,或者說兩者在關係上,是第二個字應立於前。在這類複合詞,要理解成有些字,:iti, eva, sakhāto, hutvā...等隱藏在兩字中間,以帶出完整的意義。(iti意義: 因此稱為, eva: 如此稱為, sakhāto:名為, hutvā:是。) : • hetupaccayo Æhetu (hutvā) paccayo,[(此為)因緣、條件, which is the cuase or condition;中間詞為Hetum.】因素,理由。Paccayam.】緣。]; • aniccasaññāÆanicca iti saññā [(此為)無常想, the idea namely Impermanence) ;Aniccaadj.】無常的。Saññaf.】想。]; • hinasamato Æ hino hutvā samato (均為卑劣低下, equal in being low, unworthy; Hīnaadj.】低劣的,可鄙的。Samatāf.】均等。); • dhamma- buddhi Ædhammo iti buddhi [智慧法, knowledge (arising from) the Law. Buddhif.】智慧。]; • attadiṭṭhi Æattā iti diṭṭhi [我見, the (false) doctrine of Self; Diṭṭhif.】見,信念。]

 

(5) 第五類,巴利稱upamā(相似的)-upamānuttarapada-kammadhāraya,這類複合詞,被用於表達兩字間的類比關係。要把viya (比較質詞;意義為如同、當做。)這個字,理解成存於兩個成員之間。例:• buddhādiccoÆādicco viya buddho (如日般佛陀, the sun- like-Buddha; Ādiccam.】太陽。) ; • munisīho Æsīho viya muni [如獅聖人, lion-like-sage; Munim.】牟尼;偉大的聖人)。]• munipugavo (聖牛, sage-bull); • saddhammarasi Ærasi viya saddhammo (如光善法, Light-like-God-Law; Rasif.】光。Saddhammam.】正法。) : 字彙ādicca(太陽), sīha(雄獅); pugava(公牛), usabha(公牛王), naga(龍象), 如以上範例字,經常用以表達: 優越, 偉大,卓越,顯赫。因此buddhādicco可譯為: 高貴顯赫的佛陀; munisīho,偉大的聖人; munipugavo, 卓越的聖人, 等。

 

(6) 第六類,巴利稱avadhāranapubbapada-kammadhāraya,其中第一個成員說明修飾一個普通名詞。本地文法家,解決這些複合詞,在複合詞的兩個成員間插入單字eva(只不過,即使。但是在以下範例中,無法被譯成英語。)用英語,這些複合詞必須被翻譯成類似種屬格關係。例如: • guadhanaÆguno eva dhana (德行財, wealth of virtues; Guam.】德行; Dhanan.】財富。) • sīladhanaÆsīla eva dhana (戒行法財, treasure of morality or of piety; Sīlan.】戒行,道德規範。) • paññāsatthaÆpañña eva sattha (智慧劍, the sword of wisdom; Paññāf.】智慧。Satthan.】刀劍,槍矛。); • paññāpajjoto Æpaññā eva pajjoto (智慧燈, the lamp of wisdom; Pajjotam.】燈。); • avijjāmalāÆavijjā eva mala (無明垢染, the stain of ignorance; Avijjāf.】無明。Malan.】污垢。)

 

(7) 第七類,巴利稱kunipātapubbapada kammadhāraya,其第一個成員是︰ku, (f)。例如:  • kuputtoÆku+putto (孽子, a bad son); • kudāsāÆku+dāsā (壞奴僕, bad slaves); • kadannaÆkad+anna (壞食物, bad food; Annan.】食物,米飯。) • kāpurisoÆkā+puriso (一個惡人,a bad man); • kalavaaÆka+lavaa (一點鹽, a little salt; Lavaan.】鹽。) • kadariyoÆ kad+ariyo (不高貴,卑鄙,吝嗇,吝嗇not noble, miserly, stingy; Ariyaadj.】高貴的,神聖的。)

 

(8) 第八類,巴利稱nanipātapubbapada-kammadhāraya (e)。例如: • anariyo Æ na +ariyo (非聖,低下的, ignoble); • anītiÆna+iti (免於災難,安全free from calamity, secure); • anūmi Æ na +ūmi (沒有波浪,waveless; Ūmif.】波。) • anatikkamma Æna+atikkamma (gerd.), (不犯戒、不逾越not transgressing); • anatthakāmoÆna+atthakāmo (不求福報, not wishing for the welfare of)

 

(9) 第九類,巴利稱pādipubbapada-kammadhāraya, 其中第一個成員是pā /pa,或者其他接頭詞。例如: • pāvacanaÆpa+vacana (善語、佛語,the excellent word, Buddha’s word)。本地文法家認為pāpakaṭṭho(極好)的縮寫。• pamukhoÆpa+mukho [面對(having the face towards),在前面in front of,主要 chief]; • vikappoÆvi+kappo [m.thought,替代性選擇option]; • atidevoÆati+devā (超神、超越梵天, Supreme deva or God) 注意: 在此devādevo; • abhidhammoÆabhi+dhammo (無比法、阿毗達摩transcending Doctrine); • uddhammo Æ ud + dhammo (邪法wrong、錯誤的教法false doctrines); • ubbinayoÆud+vinayo(毗奈耶) [錯誤的戒行, wrong Discipline]; • sugandhoÆsu+gandho[(好香good smell, fragrance; Gandham.】香,味道。] • dukkata Æ du + kata (惡作-突吉羅a bad, sinful act)

 

547. (ii)名詞同位語(Apposition): 名詞同位語被認為是持業釋複合詞。例如︰

• vinayapiaka (律藏, the Basket of vinaya; Vinayam.】戒律。Piakan.】籃子,佛教三藏經典之一藏。) • agajanapada [孟加拉的一省; Agan.分、肢; jānapadaadj.】屬於國家的。]; • magadharaṭṭha (摩揭陀國, the Kingdom of Magadhā; Raṭṭhan.】國家。) • cittogahapati [質多居士, the householder CittaGahan.】家,房子。Gahapatim.】家主、居士]; • sakkodevarājā [帝釋=釋提桓因Sakka, the Lord of gods; Sakkam.】天王。]: 有時持業釋的最後女性字成員,其會呈現男性字語形。例如: dīghajagho Ædīgha +jaghā  [-, long-legged; Dīghaadj.】長的。Jaghāf.】小腿。]

 

帶數釋 (Digu, Numeral compounds )

548. (iv) 帶數釋有兩種複合詞︰(1) samāhāra digu(集合體複合詞): 被視為一集合體,取中性字語形,單數型-結尾。(2) asamāhāra digu: 當帶數釋複合詞不表達整體,最後成員所指稱的受詞被單獨考量,這類複合詞依規則要取複數型。 : (a)有些帶數釋字的最後一員,字尾若為非a的母音,要改成a(b)數詞語幹置於第一成員。

 

(1) 範例SAMîHîRA-DlGU(集合體帶數釋): • tiloka (三界, the three worlds; Lokam.世界。) • tiratana (三寶, the three Jewels; Ratanan.】珠寶、寶貴的事物。)• catusacca (四諦, the four Noble Truths ;Saccan.】真實,諦。) • sattāhaÆsatta+aha , (七天seven days; Ahan.】日子。); • pañcasikkhāpada (五戒, the five Precepts; Sikkhāf.】學,紀律。Sikkhā padan.】戒、學處。) • dviratta Ædvi+ratti (兩夜; Rattif.】夜晚。) (: a); • pañcagavaÆpañca+gavo (五牛) (: a) ; • navasata (九百, nine hundred) ; • catusahassa (四千, four thousand) ;• tivagulaÆti+v (28插入v) +aguli (三隻指頭, three fingers; Agulif.】手指,腳趾。)

 

(2) 範例 ASAMîHîRA-DIGU(複數型帶數釋): • tibhavā (三有, the three states of existence; Bhavam.】生存的狀態、存有。) ;  • catudisā (四方, the four quarters; Disāf.】方位。)• catusatāni (四百, four hundreds); • pañcindriyāni Æpañca + indriyāni (五根; Indriyan.】根,官能。) • sakaasatāni Æsakaa+satāni [百輛車, one hundred carts ; Sakaam./n.】四輪馬車。] • dvisatasahassāni Ædvi +sata+ sahassāni (兩萬, two hundred thousand)

 

 

(v) 鄰近釋 (abyayibhāva, 副詞性複合詞Adverbial Compounds)

549. 鄰近釋: (a)鄰近釋複合詞第一個成員為不變化詞( 529 )(b)鄰近釋複合詞一般呈現受格單數語形,字尾,並且不作語尾變化。(c)如果最後成員字尾為長母音ā,則要以a取代;若字尾為(ā)其它長母音,則長母音要短化。

範例(i): • upagagaÆupa+gagāya (loc.) (近於恒河, near the Ganges); • upanagara Æ upa +nagara, (loc.), (近於城鎮, near the town); • upaguÆupa+gunna (複數) (近於牛群,close to the cows); • anurathaÆanu+rathe (於戰車後, behind the chariot); • yāvajīvaÆyāva+jīvā (abl.) (盡形壽, as long as life lasts); • antopāsādaÆanto+pāsādassa (在宮殿內,within the palace; Pāsadam.】宮殿,城堡。) • anuvassa Æanu +vassa (每年地, year after year, every year; Vassam.】年、雨。) • anugharaÆhouse after house (家家戶戶, in every house); • yathābala Æyathā+ balena (量力,according to one’s power; Balan.】力量,武力。)• pativātaÆpati+ vāta (acc.) (逆風, against the wind; Vātam.】風,空氣。) • tiropabbataÆpabbatassa tiro (穿越山嶺, across the mountain); •uparipabbata Æpabbatassa+upari (依旁著山, upon the mountain); • paisotaÆ sotassa+pailoma (逆流地,against the stream; Sotam.】流水,奔流。Pailomaadj.】相對的,相反的。);  • adhogaga Ægagāya+adho (在恆河下面, below the Ganges); • upavadhuÆupa+vadhū (近其妻, near his wife; Vadhūf.妻、 女人。) • adhikumāri Æadhi+kumāri (年輕女孩, the young girl)

 

(ii) 有時語尾格位會被保留;保留的格位主要是從格和處格。但是在多數情況下,相同的複合詞,也會見到有中性字語形。當不變化詞為pari, apa, ā, bahi, yāva,從格語尾可保留。例: • yāvajivā yāvajiva (盡形壽, as long as life lasts); • apapabbatā apapabbata (離開山, away from the mountain); • bahigāmābahigāma (在村莊外, outside the village;) • ābhavaggāābhavagga (達到存在的最高的狀態, to the highest state of existence); • purāruṇāpurāruaÆaruamhā pure (天明之前, before daylight; Aruam.】破曉、日出之前的微紅色。) • pacchābhattāpacchābhatta (飯後, after meal); • tiropabbatātiropabbate (loc.)tiropabbata (在山的另一邊, on the other side of the mountain); • anto avīcimhi (loc.), (在無間地獄, in hell); • anutīre (沿著河岸, along the bank; Tīran.】岸,河岸。) • antaravithiya (loc.), (在街上, in the street; Vīthif.】街道。 )• bahisāṇiya (loc.), (在簾外, outside the curtain; Sāṇif. 屏,簾。)

 

有財釋(bahubbīhi)

550. (vi) 有財釋(關係或形容限定複合詞, Relative or Attributive Compounds)

:

(a) 有財釋複合詞,為了分解它的組成,需要加其他的關係代詞,如︰“he, who, that, which”...等等,才能完整表達它的意義;因此有財釋要被相對地使用(有對應關係存在),也就是說: 作為一個形容詞,那它最後成員所呈現的性別要跟所修飾的名詞一致。有財釋相當於一個關係子句。

(b) 先前說明過的其他五種複合詞(相違釋,依主釋,持業釋,帶數釋,鄰近釋),如果被作為形容詞使用,那就全部成為有財釋。

(c) 有財釋作形容詞,其性、數、格要與所修飾的名詞一致。

(d) 接續註c,有財釋可以呼格外的任何格位關係。

 

下列為不同類型的有財釋:

(1) 第一格有財釋或主格關係有財釋 (pathamā-bahubbihi, Relative in the Nominative Case) 例如: • chinnahattho purisoÆ hand-cut man [手被砍斷的人, a man whose hands have been cut off.在此, chinnahattho為有財釋,修飾名詞puriso]• lohitamakkhita mukhaÆlohitena makkhita mukha (塗抹著血的嘴巴the mouth be smeared with blood.) lohitamakkhita 是有財釋。[Lohitan.】血。 Makkheti (makkh + e),塗抹, makkhitaPPP; Mukhan.】嘴,臉。]• susajjita pura (一座裝飾得很好的城市, a well – decorated city; Sajjita, sajjeti 的【PPP】。Sajjeti (saj + e) 莊嚴,裝飾。Puran.】城鎮,城市。) ; susajjita是有財釋。

 

(2) 第二格有財釋或對格關係有財釋(dutiyā-bahubbihi, Relative in the Accusative Case); 也就是說, 付予它所限定或形容的字,文法上對格意義關係。例: āgatasamao saghārāmo Æima saghārāma samao āgato (沙門來到的僧伽園。this monastery the priest came to.) āgatasamao是有財釋。Ārāmam.】公園、寺院。 ārūḷhanaro rukkhoÆso naro ima rukkha (m./acc/sg) ārūḷho(被男子所攀登的樹。the tree into which the man climbed.) ārūḷhanaro是有財釋。(āruhati= ā + ruh + a爬上,攀登; ĀrūḷhaPPP)

 

(3) 第三格有財釋或具格關係有財釋(tatiya-bahubbīhi, Relative in the Instrumentive Case); 有財釋複合詞付予它所限定或形容的字,文法上具格意義的關係。例: • jitindriyo samanoÆyena jitāni indriyāni so samao (六根被沙門降伏。The samana by whom the senses have been conquered. Jita jināti 的【ppp./n.】勝利。) jitindriyo是有財釋。 • vijitamāro bhagavāÆso bhagavā yena māro vijito 死魔被世尊征服 (The Blessed One by whom Mara was vanquished. Vijita vijināti 的【ppp】已戰勝,已抑制。) vijitamāro是有財釋。

 

(4) 第四格有財釋或為格關係有財釋(catutthī bahubbihi, Relative in the Dative Case) 有財釋複合詞付予它所定義或形容的字,文法上為格意義的關係。例:  • dinnasuko purisoÆyassa suko dinno so[付其稅金的男子,he to whom tax is given.] dinnasuko是有財釋。sukam.n.稅金; • upanītabhojano samaoÆso samao yassa bhojana upanīta,[食物給與沙門。the priest to whom food is given. Upanīta (upaneti 的【ppp.),已提供。Bhojanan.】食物。] upanītabhojano是有財釋。

 

(5) 第五格有財釋或從格關係有財釋(pañcamī-bahubbihi, Relative in the Ablative case) :有財釋複合詞付予它所定義或形容的字,文法上從格意義的關係。例:  • niggatajano gāmo Æasmā gāmasmā janā niggatā (從該村莊人們結群已離去。意指:廢棄村莊。that village from which the people have departed; Janam.】人。Niggacchati (ni + gam + a)出去。【ppp.】為niggata) niggatajano是有財釋。 • apagatakāḷaka vatthaÆida vattha yasmā kāḷakā apagatā (由此布哪個黑色的點已離,即一塊沒有黑色的污點的布。a cloth free from black spots. Apagacchati (apa + gam + a)避開, 移掉。ApagataPPP】。Kāḷakaadj.】黑色。【n.】黑點,污點)Vatthan.】布料,衣服。) apagatakāḷaka是有財釋。

 

(6) 第六格有財釋或屬格關係有財釋(chaṭṭhī-bahubbīhi, Relative in the Genitive Case): 有財釋複合詞付予它所定義或形容的字,文法上屬格意義的關係。例: • chinnahattho puriso Æso puriso yassa hattho chinno (手被斷的男子, the man whose hands are cut off.) chinnahattho是有財釋。• visuddhasīlo janoÆso jano yassa sīla visuddha (戒行清淨的男子,that person whose conduct is pure, a moral person. Visujjhati (vi + sudh + ya)淨化。VisuddhaPPP 已清淨。) visuddhasīlo是有財釋。

 

(7) 第七格有財釋或處格關係有財釋(sattama-bahubbīhi, Relative in the Locative Case) : 有財釋複合詞付予它所定義或形容的字,文法上處格意義的關係。例: • sampannasasso janapado Æyasmi janapade sassāni sampannāni:  (豐富的地區, A district in which the crops are abundant, a fertile district. ) sampannasasso是有財釋。• bahujano gāmo Æyasmi gāme babū janā honti: (很多人聚集的村莊, a village in which are many persons, a populous village.) bahujano是有財釋。

 

(e) 被有財釋複合詞所限定、形容的名詞經常已經被理解、被複合詞所示意,不需多作表達了。例: • dinnasuko (4) (收稅的人, 稅官who receives taxes, a tax collector不需後面名詞puriso); • jitindriyo (3) (降伏根門的人, he who has subdued his senses. 不需後面名詞samano沙門); • lohitamakkhito (1) (塗抹著血, besmeared with blood;不需後面名詞Mukha ); • sattahaparinibbuto [已死七天, dead since a week.; Sattahan.】七天;parinibbutaPPP已死;parinibbāti= pari + ni + vā + a]• somanasso (直譯: 他喜樂生起, he to whom joy has arisen); • chinnahattho (6) (手被砍斷的人, he whose hands have been cut off.); • māsajato (一個月大, a month old; 直譯: he who is born since one month; Māsam.】一個月) • vijitamāro (3) (征服死魔指世尊, he who has conquered Mara, the Buddha.)

 

(f ) 有些有財釋複合詞的主導字,放在前或放在後,意義不變,: hatthachinno hinnahattho手被斷; •jātamāsomāsajāto一月大。

 

(g) 女性名詞字尾為ī, ū,以及語幹字尾為tu (=tā,163語尾變化satthā,)當它們是有財釋複合詞的最後一員時,通常取接尾詞-ka,隱含著具有: • bahukattuko deso (一個有很多工匠的地方, a place in which there are many artisans; Kattum.】製造者。) • bahukumārika kula (一個有很多女孩的家庭, a family in which there are many girls.; Kulan.】家庭,氏族。); bahunadiko janapado (一個有很多河流的地方, a district with many rivers.)注意: ka 前的長母音ī /ū要短化。

 

(h) 當有財釋的最後成員為一女性名詞,若修飾男性字,要取男性語形。其第一個成員若也是女性字,要略去女性字的象徵。例: • dīghā jaghā (一隻長腳, a long leg); dīghajaghā itthī,一個長腳女子,: dīghajagho puriso一個長腳男子。

 

(i) 形容詞mahā, 可以被用作有財釋的第一個成員,例如︰ mahāpañño (大智, of great wisdom)

 

(j) 有時字彙如: dhanu(一張), dhamma()和其他的一些字, 在有財釋的最後成員,字尾要加長母音ā,例如︰• gandhivadhanuÆgandhivadhanvā (27, ii), (阿周那Arjuna,直譯: 有張強弓的人he who has a strong bow; Dhanun.】弓。) • paccakkhadhammā, 亦做 paccakkhadhammo (現見法的人, to whom the Doctrine is apparent. Paccakkhaadj.顯然的,感覺得到的。)

 

551. 學生們將已經注意到: 以上所有字例為有財釋,也是帶數釋,依主釋,持業釋,相違釋和鄰近釋關係詞的使用。為了更清楚解釋,在此再提供一些範例。相違釋使用部份如: • nahātānulitto (沐浴、塗油, bathed and anointed.Nahāta (nahāyati PPP), 已經沐浴的人。Anulimpati (anu + lip + -a)塗抹。【PPP】為Anulitta); • kusalākusalāni kammāni (善惡業, good and bad actions)

 

依主釋使用部份如: • buddhabhāsito dhammo =Buddhena bhāsito dhammo (佛陀的語教, the Doctrine spoken by the Buddha); • sotukāmo jano [一名想聽聞者,a person desirous to hear; Jana, m.】男人。]; • nagaraniggato [已出城者,one or he who has gone out of town]

 

持業釋使用部份如: • guadhano (戒行法財, rich in virtues); • sugandho (好香, fragrant; Gandham.】香味,味道。); • khañjakhujjo puriso (一個跛腳又駝背的男人, a lame and hump backed man)

 

帶數釋的使用部份如: • dvimūlo rukkho (一棵有兩根樹根的樹, a two rooted tree); • pañcasatāni sakaṭāni (五百車乘, five hundred carts.); • sahassarasi (千光照耀, the thousand rayed; 太陽, the sun)

 

鄰近釋的使用部份如: • saphala= saha phala (有結果的, fruitful; Phalan.】水果,結果。) • savāhano māro (死魔與其徒眾, Māra with his monture); • niraparādho bodhisatto (清淨的菩薩, the faultless Bodhisatta)

 

 

從事複合詞 (Upapada Compounds)

552. 當對格依主釋複合詞的第二個成員是基本衍生詞(見第十三章),且第一個成員為對格,這種複合詞稱為從事複合詞(upapada)或從事依主釋(upapadatappurisa), 甚至只稱依主釋。( niruttidīpanī” )範例: • atthakāmoÆattha kāmo (祝願福佑, wishing for the welfare of) kāmo是個基本衍生詞。• kumbhakāroÆkumbha+kāro (陶工, a pot-maker), kāro是個基本衍生詞。• pattagāhoÆpatta gāho (缽的收受者, receiver of the bowl); • rathakāroÆratha kāro (造車工師, carriage maker); • brahmacāÆbrahma cārī (梵行, one who leads the higher life); • dhammaññūÆdhammaṃñū (知法者, he who knows the Law.)

 

不規則的複合詞 (Anomalous Compounds)

553. 少數複合詞的構成是不規則。即:他們由不通常不複合的字組合成。這些或許須視為是最早期的構成,把它們看作最早的語言。我們提供一些範例: • vitatho Æ vi+tathā (錯誤的, false; 真實, unreal; Tathaadj./n.】真實的,真正的。) • yathātathoÆyathā+tathā (如實, as it really is); • itihā Æiti+ha (長化成ā), [因此的確,thus indeed;介紹, introduction;傳奇, legend]; • itihāsa Æiti +ha+āsa = itihā [所以的確它是, thus indeed it was]; • itihītihā Æitiha+itihā = itihā, itihāsa; • itivutta Æiti +vutta [PPP]被說,如此被說(如是語, thus it was said); • itivuttakaÆ iti+ vutta + 接尾詞ka = itivutta; • aññamañña Æ añña+añña (彼此, one another); paramparo Æ para +para (連續, successive); • ahamahamikā Æaha +aha+接尾詞ika (自我主義,傲慢,egoism, arrogance)

 

綜合複合詞 (Complex Compounds)

554. 如前所述: 複合詞它們自己可以變成另一個複合詞的第一個或最後一個成員。或者說,兩個複合詞可以被集成一個新的複合詞,且這個新的可以再次成為另一個複合詞的成員。在複合詞內形成複合詞,連連不斷,幾乎不限長度。這些複合詞主要是相對使用,也就是說它們是有財釋。學生應該記住: 愈老的語言,愈少這類綜合複合詞;語言越晚,它們便更多起來。因此伴隨著複合詞的長度,出現退化的象徵,多少有著某程度的退化,也是文獻出現年代的一種相對的檢定標準。範例: • varaarukkhamūle (魚木樹下, at the foot of the varaa tree. Varaam.】魚木) 它是一個屬格關係詞依主釋複合詞,其可分解成: varaarukkhassa mūle; varaarukkhassa本身是個持業釋複合詞 = varaa eva rukkha。因此, 它是個依主釋複合詞,第一個成員則是個持業釋複合詞。 • maraabhayatajjito (對怕死感到怖畏, terrified by the fear of death; Tajjeti (tajj + e), 驚嚇,恐嚇; [PPP] tajjita)它是個有財釋,修飾一個被理解的名詞,而且它也是個具格關係詞依主釋: maraabhayena tajjito; maraabhaya 本身是個從格依主釋: maranā bhaya

 

• sīhalaṭṭhakathāparivattana(錫蘭語論書的翻譯, the translation of the Singhalese Commentaries)首先,它是個依主釋= sihalaṭṭhakathāya parivattana。第二sihalaṭṭhakathāya是另一個依主釋: sihalāya aṭṭhakathā (錫蘭語論書, the Singhalese Commentaries) • aparimitakālasañcitapuññabalanibbattāya (由無量劫所累積產生的力量, produced by the power accumulated during an immense period of time) ,這整串是女性字具格的有財釋。我們分解成: aparimitakālasañcitapuññabala, 依主釋修飾限定nibbattāya;  aparimitakālasañcitapuñña, 持業釋修飾 bala;  aparimitakālasañcita, 持業釋修飾puñña;  aparimitakāla, 持業釋修飾sañcita;  aparimita =a+parimita最後的一個持業釋;  這個字不複合則成: aparimite kāle sañcitassa puññassa balena nibbattāya. (: 學生們應遵循以上方法來分解複合詞。)

 

字彙作複合的改變 (Changes of certain words in compounds)

555. 有些字複合後會改變他們的字尾母音;有財釋最後成員,它們語尾當然跟所修飾名詞的性別一致。在此提供最常見的︰

• go (, a cow),變成gu, gavogava: pañcagu = pañcahi gohi kito (已用五頭牛來交易, bartered with five cows; Kīta (kiṇāti [PPP]) 已買。) rājagavo = rañño go (牛王, the king’s bullock); dāragava =dāro ca go (妻子與, wife and cow); dasagava (十頭牛,ten cows);

• bhūmi (place, 狀態state, 階段stage, 程度degree, 樓層storey) ,變成bhūma: jātibhūma = jātiyā bhūmi (出生地, birth place); dvibhūma=dvi bhūmiyo (兩階段, two stages); dvibhūmo (兩層樓, two storeyed); 有時添加ka,: dvibhūmako =dvibhūmo;

• nadī (一條河,a river),轉作nada: pañcanada (五河, five rivers); pañcanado (有五條河, having five rivers)

• aguli(手指, finger),轉作agula (, 548, a)

• ratti(夜晚, night),轉作ratta (548, a); 這裡有更多的例子︰dīgharatta (長久以來, for a long time)分開是: dīghā rattiyo (長夜, long nights)。-ahoratta=aho ratti(好個夜晚!Oh! the night!)。-aḍḍaratto= rattiyā aḍḍha (半夜, the middle of the night; Aḍḍham.】一半。 )

• akkhi (, the eye),轉作akkha: visālakkho= visālāni akkhīni yassa honti (大眼, large eyed; Visālaadj.】大的); virūpakkho = virūpāni akkhīni yassa (可怕的, having horrible eyes; Virupakkha龍王毗盧巴卡的巴利名; virūpa不成形的、醜陋的) sahassakkho = akkhīni sahassāni yassa (千眼, the thousand –eyed),釋提桓因的別名。 parokkha = akkhina tirobhāgo (看不見的,視野以外的。 invisible), 直譯爲眼睛所不能及的

• sakhā(朋友, 男性字),轉作sakho: vāyusakho =vayuno sakhā so (風的朋友-指火, the breeze’s friend, fire; Vāyun. 風。)。-sabbasakho =sabbesa sakhā (一切的朋友, the friend of all)

• attā(自我, self) ,轉作atta: pahitatto= pahito pesito attā yena (堅決resolute、其心致力於, 直譯為: 把心導向; Pahiṇāti (pa + hi + ṇā)送。[PPP]Pahita)hitatto= hito attā assa (其心堅定, whose mind is firm)

hitatto, hito attā assa (其心堅定, of firm mind)

pumā=>男子, 轉作pu, 且字尾依循通常規則,被同化成下列子音: pulligaṃ=pu+ lingaṃ [男根(m.);linga特徵]; pukokilo=pu+kokilo(杜鵑a male cuckoo)

saha (俱同, with),縮略為sa,置於複合字字首,有時添加ka: sapicuka (棉花的,帶有棉花);: sapicuka maṇḍalika(棉花球; Maṇḍalan.】圓盤。) sadevako (天人的世界,with the deva worlds)saha用於有相同意味者: sahodaka =saha udaka(帶有水, 裝有水; Udakan.】水。)

santa (好、是),也可縮略為sa ( 546 b): sappurisa (善男子,a good man); sajjano =sa+jana, (好的出生, well-born;有品德的人, virtuous)

samāna(同、類似、均等),同樣可縮略為sa: sajāti sajātika =samānajāti: 相同的種類; sajanapado =samāna-janapado: 相同地區;sanāmo= samāno nāmo: 相同的名字; sānābhi (相同臍孔,同母異父的of the same navel, uterine; Nābhi, )

mahanta, 轉作mahā (546a)

• jāyā (妻子),語形有:jāni, ja, tuda*, jaya;置於單字pati(主人, 丈夫)之前, jayāpati, jayampati, jānipati, jampati, tudampati表夫妻。*niruttidīpanī”

 

動詞的複合詞(Verbal Compounds)

556. 很多名詞和形容詞與√kar() √bhū(是、有) 或者它們的衍生詞連用,構成複合詞;很多是以加動詞接頭詞的模式來構成複合詞。

557. 名詞和形容詞的語幹要改變字尾的ai 成為ī。範例: daha (結實、穩固的), dahikaroti (使堅穩); dahikaraa (使穩固making firm, 加強strengthening; Dahaadj.】強壯的,穩固的。) bahula (豐富的),bahulīkaroti (增加,擴大 to increase/enlarge); bahulīkaraa (逐漸增加, increasing); bahulīkato (增加了, increased); bhasma (ashes), bhasmibhavati (成灰燼); bhasmibhūto (成灰燼, reduced to ashes)

 


第十三章 衍生法 (DERIVATION)

 

558. 我們現下來到文法上一個非常重要的部分;名詞和形容詞,以其它模式構成的字稱為衍生(Derivation)

 

559. 在巴利幾乎所有可作詞尾變化的語幹,皆可被追溯到一種基本元素,稱為字根(root)

 

560. 字根是語言的基本要素,不能再做任何的文法分析,且其表達一種抽象的概念。歐洲語言,經常透過不定詞來表達字根所涵蓋的意義,例如: √gam(去、走, to go)。但是要記住: 字根不是不定詞,也不是動詞或名詞,只是個基本元素,表達一種模糊、不確定的概念。這種不明確的概念,透過加接尾詞,縱橫交錯,開展出多種意義,有抽象的、也有具體的。

 

561. 巴利語的字根,在語形上稍有變化,對訓練有素的人是很容易辨識的;它與梵語和很多後來印歐語言的字根有共同處。

 

562. 純字根都是單音節,:√nas (毀壞, to perish); √bhā(照亮, to shine); √ruh(增長, to grow); √pac(, to cook)。字根多於一音節的原因: (a)由於和接頭詞及字根本身結合的結果,這兩者在表達在一種特殊概念,就變得分不開;譬如: √sagam (,to fight)Æsam+√gam (直譯: 一起來, to come together); (b)因為重複(372f) ,: √jāgar(警醒的, to be wakeful), √gar (梵語√g; ,to awake)而來。

 

563. 衍生法有兩大部份: (i) kita (kt): 基本衍生(Primary)(ii) taddhita, 二次衍生 (Secondary)

 

564. 基本衍生詞的構成是由字根本身;二次衍生則是基本衍生詞的再衍生

 

565. 本地語言學家識出第三種衍生,稱其為uṇādi ( u+adi),從加接尾詞u得出為數不多的字。但是uṇādi的衍生法很武斷,字根與名詞的連接也都語焉不詳,不論是其意義或語形都不清楚。這些uṇādi衍生詞會被包括在基本衍生法; uṇādi的接尾詞因此被列入基本衍生接尾詞,後續將會以星號(*)標出。

 

566. 因此我們將在本章,處理基本和二次衍生。對於第三種uṇādi衍生法只做些重點示意。

 

567. 不論基本衍生或二次衍生,當加接尾詞到字根,經常要進行名詞和形容詞的重音化(gua,103);也就是說: a可能被長化成ā,iu分別轉成eo

 

568. 當加接尾詞發生重音化,本地文法家會放一指示標在接尾詞前、後,以顯示重音化。這個指示標一般是用字母”,有時用字母“r”。例如︰√cur (, to steal),加接尾詞a Æcora (一個賊,a thief)。在此,真正接尾詞是a,字母只是重音化的指示標;再者,√kar() + aÆ kāra (作者, a doer),但是√kar+接尾詞aÆ kara (作者, a doer);在這一例中,並無重音化發生,因此該接尾詞就沒有指示標。這個指示標文法家稱為anubandha。這就很清楚了,指示標並不是接尾詞的一部分。

 

569. 歐洲的文法家習慣上並不加指示標,但本書使用,真正的接尾詞後用括號小字加註,: ()a,kā()

 

570. 還有,本地文法家會放方便標記顯示接尾詞;例如:“vu”是接尾詞–aka的方便標記,“yu”ana。這類方便標記也會在真正的接尾詞後,用括號加註,: ana (yu);這表示ana是真正的接尾詞,yu是被本地文法家用來代表接尾詞ana的方便標記。

 

571. 要記得: 有時甚至有些已說明過的接頭詞(514)也會經歷重音化,: virajja+ ka Æ virajjaka; paipada+()aÆ pāṭipāda; vinaya+()ikaÆ venayika

 

572. 在某些接尾詞之前(一般有指示標),字根字尾的c要轉成k,字尾的j要轉成g;: √pac+ ( ) a Æ pāka(一名廚師, a cook);√ruj+ ( ) a Æ roga(疾病, disease)

 

573. 語幹字尾的母音在接尾詞前可省略。

 

574. 連音和同化條例要規則地運用

 

 

(i) 基本衍生詞(kita, Primary Derivatives)

575. 前已述及,基本衍生詞是由字根直接加接尾詞所構成;這些接尾詞被稱為基本衍生接尾詞(kita suffixes)

 

576. 在此提供基本衍生接尾詞以便參考。以下依字母順序排列:

•-a (a): 透過這個接尾詞,構成為數眾多的衍生詞,有些要重音化,有些並不需要。它構成名詞(實詞)和形容詞表達︰(1)動作: √pac ()+aÆpāka (烹煮的行為, the act of cooking); √caj (遺棄)+aÆcāga(捨棄); √bhaj (, to divide)+aÆbhāga (部份); √kam() +a Ækāma(欲愛、官能享樂)(2)動作的作者(doeragent): √car漫遊+aÆ cāracara (一個間諜); √har (, 著迷、迷惑)+aÆhara (直譯: 迷惑者,Captivator濕婆Shiva的別名); √kar()+a Ækara(其做-指手); 還有kāra (一個, a doer, maker) (3)動作的抽象名詞: √kar+a Ækara(...); √kam (進入某狀況to step, 進行proceed) +aÆ kama (步驟step, 繼續succession, 順序order); √kamp (, to shake)+a Æ kampa (搖晃,shaking;抖動trembling); √yuj (連結, join)+a Æ yoga (連結, joining)(4)構成形容詞: √kar+aÆkāra (,doing), 還有kara (引起causing,making); √car(to walk,漫遊roam), cāra(walking,遊方roaming), 還有cara(, do); √plu (游泳to swim, 漂浮float) +aÆplava (游泳swimming, 漂浮floating)

 

學生應很容易理解,字根前面可能接任何接頭詞sam+√gam+aÆsagāma (集會, assembly) ; pa+√vis (進入,enter) +aÆpavesa (入口,entrance)anu+ √sar (,to go,walk;移動,move) = anusara (跟隨, following)相同的重點適用其他所有接尾詞。

 

577. (576第四)加接尾詞的形容詞,構成從事複合詞( 552 ) : kammakāro= kamma kāro (kamma karotī’ ti), 動作的作者。kumbhakāroÆ khumbha kāro (kumbha karotī’ti), 陶工。

 

578. 與從事複合詞的性質很相近的是人名。在我們看來,它們只是從事複合詞,但《迦旃延》文法書Kacchāyana”saññāya a nu”規則。也就是說,要構成普通名詞,接尾詞nu(= 對格)要被加到第一個成員後,而且它是第二成員字根的直接受詞,之後再加接尾詞-a來指稱動作的作者,: • arindama (鎮服敵人者, the subduer of his enemies)Æ ari (敵人,enemy ) + (nu) +√dam (征服) +- a ; • Vessantaro Æ So vessantara 他已橫越吠舍種姓 Æ vessa吠舍+ (nu) +√tar橫越+-a• tahakara: 造愛佛(燃燈佛前古佛之一) Æ tanhā貪愛+ (nu)+√kar +-a

 

從上述字例可知: 第一個成員用對格,其被第二個成員所支配(決定文法形式);第二個成員是由接尾詞-a所構成的作者名詞。[: 由接尾詞-a所構成的名詞是男性字;女性字的構成見(183)。以上同樣適用於形容詞(197)]

 

• -aka (v): 形成許多動作名詞和形容詞,字根母音需重音化: √kar(, to make) +aka Æ karaka (making,作者maker); √gah(to take,收受receive) +ahaÆ gahaka (拿取taking;收取receiving;收受者a receiver)有時,字根字尾為母音,特別是長母音ā,字根和aka間要插入-y-,: √dā (,to give) +aka Æ dāyaka (功德主、布施者a giver)。註: 這類衍生詞的女性字字尾通常是-kā或者-ikā

 

•-an: 只有少數幾字由這個接尾詞衍生: √rāj(治理, to rule) +an Æ rājan(一個國王a king;統治者ruler): 名詞字尾為-an其主格單數為-ā (l56)

 

•-ana (yu): 這個接尾詞構成無數名詞和形容詞的衍生詞。名詞為中性字,或是ā結尾女性字;形容詞則三性都有。重音化有時要、有時不需進行,形容詞較多。

 名詞: √pac(, to cook) +ana Æpacana(烹飪, the cooking); √gah(, to take)+ana Ægahaa(the seizing,taking); √hā(, to stand) +ana Æhāna(, a place)形容詞: pa+√nud(to push,move) +anaÆ panudano(移動removing,驅離 dispelling); √ghus(, to sound) +anaÆ ghosano (響聲, sounding); √kudh(忿怒, to be angry) +anaÆ kodhano(忿怒, angry)這些形容詞的女性字有時字尾為-ā,有時為。女性字: √sev(服侍to serve,在旁stay by ) +anaÆsevanā亦作sevana(服務service, 跟隨following); √kar(, to execute) +ana Æ kāranā (苦惱agony,折磨 torture)

 

• -abha*: 用以構成一些動物的名稱;衍生法不清楚。如: kalabhakaabha 一種小象名稱,從字根√kal(驅使to drive,to sound); usabha(一種公牛,a bull),源於字根√us, (梵語ṛṣ,to go,to flow,push); sarabha (神話中的八腳,a fabulous eight-legged kind of deer),源於字根√sar (梵語ś,使受傷to injure,毀壞break,撕破tear); karabha (一種駱駝,a camel),源於字根√kar()

 

•-ala*: 構成少數幾個衍生法不明的中性字名詞。據說源於字根√pa(分裂開to split, 裂縫slit);√kus(堆積to heap,集合bring together,cut); √kal (驅動to drive,聽到sound,throw);   paala(covering,membrane,屋頂 roof); kusala, (能除罪, that which is capable of cutting sin,善業meritorious act)

 

•-as: 此接尾詞構成一類數量不大,但很重要的字彙,已於(160)說明;其有時要重音化。語尾變化如manas ( 59 ) ;主格單數字尾為-o。例: √vac (, to say, speak) +asÆ vacas (speech,word) ,主格單數: vaco√tij (敏銳, to be sharp) +asÆ tejas (敏銳sharpness,壯麗splendour; 火、火燄),主格單數tejo

 

• -āna (448) , -at, -ant=nta (440): 因此主動完成式,現在式主動及中間型分詞,都被本地文法家認為是屬於基本衍生詞範圍。過去被動分詞(P.P.P)也一樣。

 

•-āni*: 這個接尾詞很少見,實際上它並構成名詞,而是一種負面責罵的命令式,帶有禁止性的質詞a於字根前(242, a),被禁止做某動作的人要用為格: agamāni Æ a+ √gam +āni, (你不要去!you are not to go! ) : “paradesa te agamāni”(你哪裡也不准去!You are not to go elsewhere!) , “te ida kamma akarāni (a+√kar+āni), 不可以做這個!

 

•-āvi= vi (tāvi): 用法已見過(231)

 

•-i: 形成一類數量龐大的衍生詞,有男性字、女性字中性字,以及少數的一些形容詞。其名詞可以是作者名詞或抽象名詞。但是衍生法不十分清楚,尤其是中性字名詞。因此,有些文法書把這個接尾詞歸類在第三種衍生uṇādi中。少數字根要進行強化。男性字:√ku(吟唱, to sound sing) +iÆ kavi (吟唱者,詩人one who sings =a poet); √mun =man(思考,to think) +iÆ muni(思考者one who thinks,a sage) 女性字: √lip (塗搽, to smear, rub) +iÆlipi(擦越過a rubbing over,書寫writing); √ruc (照耀to shine,愉悅 to please) +iÆruci (光亮light,愉悅pleasure)中性字: akkhi (眼睛, eye); aggi (, fire), aṭṭhi (, bone), 還有些其它的衍生法可疑的字。形容詞: √suc(照耀to beam, glow,燃燒burn) +i Æsuci(照耀beaming,清楚clear,純淨pure)以這個接尾詞構成源於√dhā(忍受to bear,hold)的衍生詞︰-dhi,它形成很多的複合詞,主要是男性字︰sam+dhiÆsandhi (連接connection,結合union) ,sandhi文法上稱諧和音、連音。udadhi(海洋, the ocean) =uda(, water)+√dhā+i;其它還有︰nidhi= ni+√dhā+i (一個容器, a receptacle) ; paridhi =pari+√dhā+i (circle,光環halo)與此類似,√dā(,to give)與接頭詞ā合用, 我們獲得︰ādi =ā+√dā+i (等等,諸如此類and so forth, etc),直譯為: 開始(beginning)單字ādi在複合詞的字尾使用很多。

 

•-ika: 是為唯一字根√gam提出的。√gam(, to go): gamika(去的人, one who goes)

 

•-icca (ricca)iriya(ririya): 這兩個是文法書kacchāyana提出,屬基本衍生接尾詞, 但是實際上他們並不是︰它們兩個都是未來被動分詞的FPP接尾詞(466); 書中只發現兩個字例: kiccakiriya, (直譯: 將被做的,what is to be done): √kar +icca Ækicca (字根的ar省略);√kar+ iriyaÆ kiriya (字根的ar省略) 。但是,真正的衍生法*kar +tya Ækitya (省略a/r並插入i)Ækicca,根據規則 (74) , *梵語 √k+ tya Æ ktya ; k + ya Ækya Ækriya

 

•-in= -ī (ī): 這個構成眾多的衍生詞,其語幹以-in結尾,而且主格單數型為(137, 173);實際上他們是表所有的形容詞,有時當實詞使用。依規則要進行重音化。√gah (to take,收取receive) +inÆ gāhin / gāhi (, taking,catching); √kra +in Æ kārin/ kārī (, doing); pāpakārī (作惡者, a sinner);√yā(, to go), yāyin / yāyī (,going); nagarayāyī (進城, going to the town); √dā(, to give), dāyin/ dāyī (giving,布施者a giver)注意: 若字根字尾為ā,長母音ā和接尾詞之間要插入y。女性字的形成要依據規則( 189 )

 

•-ina*: 有少數名詞是以這個接尾詞形成;不需重音化: √sup(, to sleep) +ina Æ supina (一個夢a dream,sleep)由這個接尾詞構成一些名詞和形容詞,衍生法不很清楚,它也被歸類為第三種衍生uṇādi; √dakkh(使能夠, to be able, 熟練的skilful) +inaÆ dakkhia(能夠able,南方的southern)

 

•-itta* (itta): 據說該接尾詞表示眾多(?)字根要被重音化: √vad(to speak,演奏樂器to play music) +ittaÆ vāditta (眾多奏樂器者the multitude of those that play music, 樂團an orchestra)此接尾詞以及其衍生詞無法理解的;但參考-tta,-tra該處將會解釋它的可能的構成方式。

 

•-iya, iṭṭha: 用於形容詞的比較( 238 )

•-ira: 從這個接尾詞衍生的名詞和形容詞很少;不需重音化: √ruc (照亮, to shine )+ira Æ rucira (光輝brilliant;美麗beautiful); √vaj (強固, to be strong) +iraÆ vajira(金剛杵, thunderbolt)

 

•-isa*: 形成少數的名詞,大多為男性字,衍生法很不清楚︰√pūr (充滿, to fill) +isaÆpurisa (一個男子a man,person); √sun (壓迫, to oppress) +isa Æsunisa (一位壓迫者, an oppressor); √il (搖晃to shake,come) +isaÆ ilisa (搖晃者, one who shakes); √mah (, to be great) +isaÆmahisa (強大mighty,一頭水牛a buffalo)

 

•-īvara*: 形成少數的中性名詞,這個接尾詞與衍生字根間的聯結並不明確: √ci(收集to gather,依靠to depend upon) +īvara Æ cīvara(迦裟,其積聚而成、或以其為依賴 a monk’s garment, that which is heaped upon or depended upon); √pā(, to drink) +īvaraÆ pīvara (飲品beverage,其可飲用that which is to be drunk)

 

•-u* (ruu): 儘管衍生了許多實詞和形容詞;但因其與字根意義的連接在很多狀況,都不容易查考追溯,這個接尾詞被歸類為第三種衍生uṇādi;重音化有無皆有。√bandh (繫縛,to bind)+uÆbandhu(一個男親戚,a kinsman); √kar+uÆ karu (一名製造者a maker,工匠artisan); √tan (繼續, to continue;伸展extend) +u Æ tanu (一個兒子,a son); √vas (點亮,to light up) +uÆ vasu (一顆寶石,a gem; ,good)

 

•-uka (uka): 形成少數的名詞和形容詞,指稱其作者;要重音化;: √pad (步行, to tread;,step) +ukaÆpāduka (f.一隻, a shoe); √kar+ukaÆ kāruka (m.一名製造者,a maker; 工匠artisan)

 

•-una: 形成少數的衍生詞,: √tar, (渡越to cross;死亡,pass away) +una Ætaruṇā, (年輕的young,新鮮的fresh); √kar (,to love;憐憫,pity) +unaÆkarunā, (f.四無量心的悲, compassion); √pis(磨碎to grind, 受傷hurt, destroy) +unaÆ pisuno (adj.背後中傷backbiting;惡意的malicious; 散播謠言者a tale-bearer)

 

•-ū: 形成一些名詞和形容詞的衍生詞,大多為女性字。例: √vid (,to know) +ū Æ vidū, (明智的,熟練的knowing); vi+√ñā (,to know)+ūÆviññū (,knowing)

 

•-ūra: 只形成少數的一些名詞。例:√und (to wet,moisten) +ūraÆ undūra, (老鼠, a rat)

 

•-usa,* -ussa: 從這接尾詞構成很少數衍生詞,衍生法可疑。例︰√man (, to think ) +usa, ussaÆmanussa, mānusa (, man)

 

•-ka: 少數加ka的字根要重音化;它形成作者名詞和形容詞: vad (, to speak) + kaÆ vādaka (說者, one who speaks;演奏者a musician;演奏playing –adj.); √dah (燃燒, to burn) +kaÆ dāhaka (燃燒, burning-adj.) 注意: 這兩個字較好的解釋是從接尾詞-aka衍生而來(見以上。) √sukh =梵語cus + ka Æ sukkha (dry,烘乾dried up); √thu =梵語 stu (流口水to dribble,滴下drop) + kaÆthoka (小的,一點點的, a little)“ka” 經常以連結母音iu來與前面的字根接合,並形成接尾詞-ika,-uka

 

•-la: 其前一般要用連結母音ai“la”ra的另一個語形:√thu(濃厚的, to be thick,strong) +la Æ thūla (thick,fat);√cap (搖曳to waver, 顫動tremble)+(a) laÆ capala(震動tremulous,變幻無常的fickle,令人眩暈giddy);√pā (保持to keep,保護guard) +laÆ pala(守護人,a guardian); √an(呼吸to breathe,輕吹blow softly) +(i) laÆ anila(wind,微風breeze)

 

•-lāṇa以及yāṇa: 被歸類於基本衍生接尾詞,它們並不全然是接尾詞;真正的接尾詞是āṇa,它是二次衍生接尾詞。

 

•-ma: 形成一些抽象名詞、作者名詞和一些形容詞︰√bhī (懼怕to fear,害怕be afraid of) +ma Æ bhīma (可怕terrible, fearful);√ghar =梵語gh,(溫暖to be warm,赤熱to glow) +maÆ gharma Æghamma(heat,溫暖warmth )。要注意r的同化規則(80) ; √thu (稱揚, to praise), thoma(稱揚, praise); √dhū (振動to shake,到處移動move hither and thither) +maÆ dhūma (, smoke)這個接尾詞在巴利,幾乎和下一個接尾詞“man”混淆了,本地文法家在選擇這兩個接尾詞時,經常不知所措。原因是: 巴利並不允許單字以子音作結尾,所以他們在母音的語尾變化部份,包含了“-an”結尾的語幹(152, 156-c, 157-a)

 

•-man: 文法書kacchāyana提供的-ramma -man以構成動作名詞,含男性字及中性字;在少數字例中,名詞可作為男性字以及中性字;其語幹字尾為-an ;主格字尾為ā,o:√dhar(to hold,忍受bear) + manÆdhammo, dhamma (性質nature, 特質characteristic, the Law);√kar+man Ækamma (行動action, karma-注意r的同化);√bhī (to fear) +manÆbhemo (懼怕fearful, 可怕的terrible);√khi (to destroy, 結束make an end of) + maÆkhemo (安全secure,平靜peaceful);khema(涅槃的安穩safety,幸福happiness)-man的衍生詞,大多數轉移到上個接尾詞(-ma)所構成的類型。

 

•-māna: 這個接尾詞是現在分詞的中間型(447,亦見以上接尾詞-āna)

 

•-mi: 這個接尾詞構成的衍生詞,數量非常有限,它們都是男性字或者女性字。不需重音化。√bhū (存在to exist,變成become) +miÆbhūmi(土地the earth,ground,地方a place)√u=梵語v(滾動to roll,翻轉turn from side to side) +miÆūmi =ūrmi (波浪,a wave-注意字根r的省略。)

 

•-na: 這個接尾詞,形成了過去被動分詞, (458);亦形成少數一些名詞;字根不需重音化;但透過同化,原字根不見得可以辨認出來:√var (覆蓋, to cover enclose) +naÆ vaṇṇa (80, 83, 顏色colour,外觀external appearance);√sup=梵語svap (,to sleep)+naÆ soppa =梵語 svapna, (, sleep); √phar亦作phur=梵語sphur, sphr [搖晃to shake, (肌肉)不自主地顫動to make a jerky motion ]+naÆpaṇṇa(一根羽毛,a feather;翅膀,wing)。從√tās =. trs: tahā(thirst,渴愛craving);√ji (, to conquer) +naÆjina (征服者, conqueror)na合用接尾詞有: -ina, -una,-tana(=. tna)。由-tana,衍生了單詞ratana (禮物gift,祝福blessing,寶石jewel) ;√rā (贈與,to bestow) +tnaÆtana (注意: 受兩相連子音tn影響,字根ā短化成tna,34)

 

•-ni: -ni我們獲得少數幾個女性字名詞,: √hā(to quit,forsake) + niÆ hāni (放棄abandonment,損失loss,衰敗decay);√yu (固定to fasten,連結to unite) +ni Æyoni(子宮womb,起源origin,一種存在的形式a form of existence)

 

•-nu: 形成少數字,大多為男性字,有些抽象,有些具體: √bhā (發亮to shine,明亮的to be bright) +nu Æ bhānu (照耀beam,light,太陽the sun); √dhe (, to drink) +nuÆ dhenu (產奶yielding milk, 一頭乳牛a milch-cow)

 

•–ta (語形1):  (450)過去被動分詞PPP的形成。它也構成一些具體的名詞︰√dū (走遠to go far) +taÆ duta (信差、使者, messenger);√sū (推進to impel,開動某物to set in motion) + taÆsūta (駕馭者,a charioteer)這些名詞看起來非常像過去被動分詞(452註。)接尾詞-ita,也用來連接成過去被動分詞(452 ii),形成一些衍生詞,但它跟字根的聯結並不明確,: palita(灰色, grey); lohita(, red); harita (綠色, green)...等等。

 

•-ta (語形2)=.- tas,形成一些名詞: √su (,to go;通過,pass) +taÆsota (一條溪, a stream);√su (, to hear) +tar Æ sota(耳朵, the ear)

 

• -tā (ritu, rātu) =. trtar: 這個接尾詞形成相當多的作者名詞(162 )。注意: 語基字尾為-u,且其主格字尾為ā; √mā (測量to measure,分發食品...mete out) +tāÆ matā (母親, mother); √vad (, to speak) +tā Ævattā (議論者, one who says, a speaker)

 

•-ti: 這個接尾詞構成數量非常龐大的女性字動作名詞,作者名詞,以及少數的形容詞。女性字: √bhaj (劃分, to divide)+tiÆ bhatti =bhakti(部分,division;426, 59 a); √kitt (稱揚, to praise) + tiÆ kitti:略去一個t (稱揚, praise); √gam (, go ) +ti Ægati (趣處a going,行方journey, 456)。由√mucÆ mutti (解救, deliverance);√man (, to think) Æmati (思念,覺慧 thought, 455)等。形容詞: hā (stand,維持last) +tiÆhiti (持續的, lasting);√pad(to go,前進step)+tiÆ patti (going,一名步兵a foot soldier,64)

 

•-tu (語形1): 實際上,tu是不定體的接尾詞,其已經成為受格(3631);但它也形成名詞,主要是男性字,不過也有其它性別字彙︰√dhā (to lay,put) +tuÆ dhātu, 有男性、女性字 [放在底部,lay at the bottom;根本要素(如四大)a primary element]; √tan (伸展, to stretch) +tuÆ tantu(一根線,a thread)男性字; √si (, to bind) + tu = > setu (一種聯繫關係a tie,bridge)

•-tu (語形2): 與以上的-tā (-ritu, -rātu)相同。

 

•-tra, ta (tran, ta): 形成許多衍生詞,主要為指稱作者和具體名詞︰√chad (蓋住, to cover over) +tra, taÆ chatra, chatta(一把傘, an umbrella)。語形chatrad已經被略去,以避免三個子音連續;語形chattad則是被同化了。√gā(√ga的並行語形;移動,to move)+tra, taÆgatta (, limb);√nī (帶領, to lead) +tra, taÆ netra, netta (眼睛, eye-其帶領)

 

•-tha: 從這個接尾詞而來的衍生詞不很多。√gā (, to sing) + thaÆgāthā (偈、伽陀, a stanza, verse);√tar=. tr, (越過,to cross)+tha Ætittha (淺灘ford,登陸口landing place;-加連結母音i)

 

• -thu亦作-dhu: 只構成少數的衍生詞,而且一般都用語形atthu, adhu。例: √vip√vep (搖晃to shake,顫動tremble) + thu, dhuÆvepathu, vepadhu (發抖, trembling);√vam (嘔吐,to throw up; vomit ) +thu, dhuÆvamathu, vamadhu (嘔吐,vomitting)

 

•-dhu: 本地文法家提出dhu,實際上應是adhu;它構成少數衍生詞,且只是thu=athu的另一個語形(見上文)

 

•-ya: 這個接尾詞構成中性字名詞,它們中大多數是抽象意義。規則地進行同化。例: √rāj (治理, rule) +yaÆrajja(王權kingship,王國kingdom); √vaj (避免to avoid) +yaÆ vajja (過失a fault,應被避免的what is to be avoided); √yuj (結合to yoke, 給馬...上挽具harness) +yaÆ yoga (一輛馬車a carriage,交通工具conveyance)“ya”也是未來被動分詞(466)的接尾詞,其經常以中性單數型來作名詞。

 

• -yāṇa:  (見接尾詞laa的註。)

 

•-ra: 構成一些名詞和形容詞;不需重音化,大多出現在語形: -ira, -ura-ara名詞: √bhand√bhad (收到to receive,稱揚praise) +ra Æbhadra, bhadda (adj.值得讚賞的,laudable; , good;值得的,worthy)√dhī (, to think) +raÆdhīra (adj.有智慧的wise,智者a wise man); √bham (振翼to flutter,轉圈圈move in circles) +(a) ra Æ bhamara (一隻蜜蜂, a bee)

 

•-ri: 形成很少的衍生詞: √bhū+riÆbhūri (adj, 豐富的abundant, much)

 

•-ru: 形成少數名詞和形容詞: √bhī (to fear, be afraid) +ruÆ bhīru (膽小的, timid); √can (欣喜to rejoice in, 使歡喜to gladden) +ruÆ cāru : (親愛dear,令人高興gladsome-省略n)

 

•-vā: 這個是過去主動完成分詞(PPA)的接尾詞(,465)

 

 

(a) 主動語態現在分詞,現在式中間型,過去被動分詞,主動完成分詞,未來被動分詞都被視為是基本衍生詞。(b) 本地文法家稱接尾詞: -tabba, -anīya, -ya(nya), -icca為義務接尾詞(kicca suffixes,義務動詞=未來被動分詞,466)

 

579. (ii)二次衍生 (taddhita, Secondary Derivatives)

: 

(a) 這些衍生詞被叫二次衍生”,是因為他們從基本衍生詞加接尾詞構成。前面基本衍生法已解釋過。(b) 二次衍生亦可由代名詞語基構成(336)(c) 如同基本衍生詞,有時需重音化,有時不需。

 

580. 下列注意事項為有關二次衍生詞意義,應該好好留心︰(i)大量二次衍生從名詞構成形容詞。(ii)這些形容詞如實詞般自由地被運用,男性字及女性字一般多被用來指稱作者(agent),中性字則大部分是抽象形容詞。(iii) 單字的字尾母音在二次衍生接尾詞前經常會被省略。(iv) 加接尾詞時,重音化主要影響單字的第一個音節。

 

581. 以下為二次衍生接尾詞一覽表,依巴利字母順序排列。

 

•-a (aa): 透過這個接尾詞,形成眾多的衍生詞。它被加到當實詞使用的名詞和形容詞後。這些字基本上是形容詞,大多數情況下是當實詞使用。主要是表達連接、關係或者依存基本衍生詞所指稱的內容;這些必要關係有很多類型,:(l) 源自父、祖的名字(父祖源字patronymics): 男性字指稱兒子,女性字指稱女兒,中性字指稱親族關係。例: vasiṭṭha+aÆvāsiṭṭho (婆私吒之子);vāsiṭṭhī (婆私吒女); vāsiṭṭha (婆私吒的親族)。因此從visamitta + aÆ vesamitto, vesamitta, vesamitta (婆私吒的朋友、女性朋友、朋友親屬)manu+aÆ mānavo, mānavī, mānava (110, )分別為摩奴 ()子、人女、親族(摩奴為印度神話人類的祖先。)(2) 染製成...: kasāva (染製成一種帶紅的黃色, a reddish- yellow dye) +a Ækāsāvo(紅黃色reddish-yellow,黃色yellow); kāsāva(迦裟)haliddā (薑黃, turmeric) +aÆ hāliddo (黃色yellow, 染製成黃色dyed with turmeric)(3) 肉品: sūkara (,a pig) +aÆ sokara (豬肉,pork); mahisa (水牛, buffalo) +aÆ māhisa (水牛肉, buffalo’s flesh)形容詞: sokaro (豬的); māhiso (水牛的)(4)表屬於: vidisā(外國, a foreign country) +aÆ vediso (屬於一外來國,一外國人); magadhā(摩揭陀國) +aÆmāgadho(屬於、出生於摩揭陀國belonging to, born in, Magadhā)(5)表群集: kapota (一隻鴿子,a dove pigeon ) +aÆkāpoto (一群鴿子a group of doves,或者與鴿子有關的); mayūra (一隻孔雀, a peacock) +aÆmāyūro (一群孔雀),形容詞: 屬於、關於孔雀的。(6)表研究、知識: nimitta (兆相、禪相, an omen) +aÆ nemitto (知悉占相者、占相者a fortune teller); veyyā karaa (解釋exegesis,文法書grammar) +a Æ veyyākarao (文法家); muhutta (片刻, a while) +aÆ mohutto (占星家astrologer,亦作短暫的momentary”)(7)表該地區有人某住或某事物存在: sakua(一隻, a bird) +aÆ sākua (鳥類棲息地); udumbara (優曇婆羅、無花果樹, a fig-tree) +a Æ odumbara (無花果樹林、無花果的)(8)表所有: paññā (智慧,wisdom) +aÆpañño (有智慧、智者possessing wisdom, a wise man); saddhā (信心,faith) +aÆsaddho (有信心的人,one who has faith, faithful)

 

• -aka (aka): 據說是指稱財物。manussa (一個人, a man) +aÆ manussaka (人的所有物, which belongs to man;人的財物, the property of man。見-ka)

 

• -aya: -ya

 

•-āṇa: 為一基本衍生詞接尾詞,有語形: lāṇa, yāṇa。其形成少數衍生詞:kalya其被同化為kalla (健康healthy,記得remembering,thinking of) +āṇaÆ kalyāṇo, kallāṇo (愉快happy、被祝福健康health、好good)

 

•-āna (āna): 形成父祖源字kacca (迦吒) +ānaÆkaccāno, kaccānī, kacccāna, 迦吒子、女、後代; cora (一個賊, a thief) +ānaÆ corāno賊子, corā女賊, corānam賊孫。

 

•-ālu: 此為接尾詞-lu,前接ā (lu);指稱趨勢”,構成一些過去分詞、形容詞: -dayā(憐憫sympathy,同情compassion) + āluÆ dayālu (慈悲的,compassionate); - abhijjhā (垂涎, covetousness) +alu Æabhijjhālu (貪圖的covetous,其習性是貪婪的whose tendency is to be covetous);- sīta (, cold) +ālu Æsītālu (冷的chilled, cold)

 

• -āyana (āyana): 亦形成父祖源的字kacca+āyanaÆkaccāyano, kacāyanī, kaccāyana,迦旃之子(迦旃延那)、女、後代; vaccha婆蹉+āyanaÆ vacchāyano, vacchāyānī, vacchāyana婆蹉之子、女、婆蹉種。

 

• -eyya (語形1, eyya) : 表狀態或性質; alasa (怠惰,idle) +eyya Æ ālaseyya (懶惰, idleness); sāpateyya (財産, property) =sa (自身, own) + pati (owner) + eyya (注意: pati 語尾的i省略。)

 

• -eyya (語形2, eyya): 形成父祖源字;需要重音化; vinata (毘那多) +eyya Æ venateyyo (毘那多的兒子); mālī (園丁, a gardener) +eyyaÆ māleyya (園丁的兒子, the gardener’s son)

 

• -eyya語形3: 指稱性質、起源,物品製造或種植地,人在該處成長,動物在該處飼養。Pabbateyya Æ pabbata (, mountain) + eyya (山居whose place or abode is in the mountain; 山間的belonging to mountains); suci (清淨, purity) +eyya Æ soceyya (清淨,purification); kula (良家, family) +eyyaÆ koleyyo (出身良好家庭, reared up of good family); bārāṇasī (波羅奈, Benares) +eyya Æ bārāṇaseyya (在波羅奈製作, that which is made in Benares)

 

•-eyya語形4: 適當、值得。這是未來被動分詞的接尾詞(468 )

• -era (era): 形成父祖源的字;字尾母音省略。vidhava +era Æ vedhavera (vidhava); naika+eraÆnaikero[Naika之子(Nāḷikera,n.】椰子)]; samaa (沙門) +eraÆsāmaera (沙彌,a novice)

 

•-i (語形1, i): a結尾的名詞形成一些父祖源詞duna +iÆ doni (Duna的兒子); anuruddhā +iÆ Anuruddhi (Anuruddhā的兒子); jinadattha+iÆ jinadatthi (Jinadattha的兒子)

 

• -i(語形2): 用於單字pura(城鎮)之後,表示其屬於或對該城市特有的: pori (都市的urbane, 有禮polite,容易親近的affable)

 

•-ika (ika): 應用廣泛,加在名詞和形容詞之後;通常要進行重音化。它指稱:(1)父祖源字: nādaputta+ikaÆ nādaputtiko (nādaputta的兒子); jinadattha+ika Æ jinadatthiko (Jinadattha的兒子)(2)表藉以維生: nāvā (, a boat) +ikaÆ nāviko(船夫, a boatman); balisa (魚鉤,a fish-hook) +ikaÆ bālisiko (一個漁夫, a fisherman); vetana (工資, wages) +ikaÆ vetaniko (勞工, a labourer)(3)前往某處的方式: pada (,the foot) +ikaÆpādiko (行走者, one who goes with his feet); sakaa (,a cart) +ikaÆsākaiko (搭車前往者,one who goes in a cart)(4)...有關係: samudda (, the sea) +ikaÆsāmuddiko (海洋的, relating to the sea, marine); sakaa (, cart), sākaiko (與車有關, relating to carts)(5)表彈奏: ṇā(琵琶, a lute) Æ veiko (演奏琵琶playing upon a lute,演奏琵琶者lute player;27 ii, 2); bheri (,a drum) Æbheriko (一名鼓手a drummer, 與鼓有關係relating to a drum)(6)表達混合: tela (, oil)Æ telika (與油混合mixed with oil, 油性oily); dadhi (, curds)Æ dadhika (與酪混合,mixed with curds) Æ dadhiko (有關酪的, relating to curds)(7)表達做、製造者: tela (, oil)Æ teliko (一個油製造商, an oil manufacturer) (8)表達聯接: dvāra (, a door) Ædvāriko (守門人, a door-keeper)(9)表達扛: khanda (,the shoulder) Æ khandiko (荷擔者,who carries on the shoulder); aguli (手指,finger) Æ aguliko (徒手搬運者,who carries on the finger)(10)生於、屬於一個地方,或者居住在一個地方: sāvatthi (舍衛城)Æ sāvatthiko(生於或居住在舍衛城);kapilavatthu迦毘羅衛(世尊誕生地)Æ kapilavatthiko (生於或居住在迦毘羅衛)(11)表達研習: vinaya (毘尼, the Discipline) Æ venayiko (律師,one who studies the vinaya); suttanta (,a discourse of the Buddha) Æ suttantiko (經師);Suttapiaka (經藏)(12)表達被執行: mānasa (, the mind) Æ mānasiko (心理的, mental) Æ mānasika (心理活動, the act performed by mind); sarira (身體, the body) Æ sārīriko (身體的, bodily);sārīrika (身體行為, the act performed by the body)(13)以物交換: suvaṇṇa (, gold) Æsovaṇṇika (以其交換黃金, that which is bartered for gold); sovaṇṇiko (與黃金有關, relating to gold); vattha (, cloth) Æ vatthika (用以交換布,that which is exchanged for cloth); vatthiko (與布有關, relating to cloth)(14)表達擁有: daṇḍo (一位職員) Æ daṇḍiko (擁有一位職員的人,one who has a staff;一個托缽僧, a mendicant); mālā (花環, wreath) Æ māliko (有個花環的人,one having a wreath); puttiko (有兒子的人,who has sons)(15) 群聚如牛群、群組: kedāra (田地, a field) Æ kedārika (許多田地, a collection of fields); hatthi (, elephant) Æ hatthika (象群, herd of elephants) (16)表度量衡: kumbha (一只罐, a pot) Æ kumbhiko (一罐的量, as much as a pot); kumbhika (裝在罐裡的,that which is contained in a pot)

•-ima: 指稱空間或者時間上的位置或方向,也顯示關係:  pacchā(behind, 西western)Æ pacchimo (最後面的hindermost, 西方的western); anta (, end) Æ antimo (最後, final); majjha (中間, middle) Æmajjhimo (, middling)

 

•-imā: 形成有限數量所有形容詞,(221, 222),前要有連結母音。putta(兒子,son)Æ puttimā(其人有子,who has sons); papā (evil, sin)Æ pāpimā(有罪sinful, 邪惡evil)

 

•-in (i): 形成數量眾多的所有形容詞,經常當實詞用(137);語幹接尾為-in,主格單數結尾為ī: daṇḍa (一位職員, a staff) Æ daṇḍī (具有一位職員, possessed of a staff); manta (設計design, 計畫plan)Æ mantī (大臣、顧問, a minister, adviser); pāpa (, evil) +inÆ pāpī (, evil)

 

•-ina: 形成少數的所有形容詞; mala (塵土dirt,污點taint)+ inaÆmalina (污穢dirty,腐壞tainted)

 

•-iya: 形成少數的抽象名詞; issara (主人lord, 主要chief) +iya Æ issariya (最高主權, dominion); alasa (懶惰, lazy) Æ ālasiya (懶惰,idleness)

 

•-issika: 這個接尾詞是最高級的特徵(238)

 

• -iya: -īya(466),其為未來被動分詞的主要接尾詞。要注意正確的語形為 īya

 

• -ī語形1: 見以上-in

 

• -ī語形2: 用在11以上形成序數、表達月份的第幾天數,但是有時僅是序數詞︰ekādasa (11)+ī Æ ekādasī (11天或只是第11); catuddasa (14)+ īÆ catuddasī (14天或者第14)

 

•-īya: 如以上-ima

 

•-ka (ka):多用來構成中性字形容詞,成為抽象名詞;而且,它也形成若干男性字名詞。不過,它是形容詞當作實詞用。經常要進行重音化: rakkhā (保護, protection) + ka Æ rakkhako (保護protecting,一個衛護者a guard)Æ rakkhana (保衛, defence) +ka Æ rakkhanako (一個守護者,a guard); ramaeyya (令人歡喜, pleasurable) +kaÆ rāmaeyyako (欣喜的, delightful) Æ rāmaeyyaka (欣喜, delightfulness)它有些其他意義: (1)表達群組: rājaputta (王子, prince) +kaÆrājaputtaka (一群王子, a group of princes); manussa () +kaÆ mānussaka (集會或一群, an assembly or group of men)(2)小辭(表示比原物較小者。如英文lambÆ lambkin小羊),有時暗示著有點輕視: pāda (, foot) Æ pādako (小腳, a small foot); rāja (, king) Æ rājako (邦主, a princeling); putta (兒子, son) Æ puttako (小兒, a little son); luddha (獵人, hunter) Æ luddhako (一年輕獵人, a young hunter)(3)“ka”到字後,但並不改變原意。這種用法並不少見: kumāra (男孩、王子boy, young prince) +ka Ækumārako (男孩、王子);nava (年輕、資淺的, young) +ka= navaka(4)複合詞之後,經常使用加“ka”,尤其是在有財釋之後,表達所有,其通常是冗餘地。(5)在數字之後加ka (286 )

 

•-kaa: 有些文法家認為它是個接尾詞;需與接頭詞連用: ni+kaa Ænikaa (接近的, near); vi+kaa Ævikaa (改變, changed); pa+kaa Æpākaa (明顯evident,清楚clear); sam+kaa Æsakaa (, narrow)kaa所構成的形容詞極少、甚至完全不改變它所加接頭詞的意義。它或許是過去被動分詞kata的一個語形,源於字根√kar()

 

•-kiya: 構成形容詞指稱關係、連接,無可置疑,它是由ka+ iya組成: Andha (案達國, the Andhra country) +kiya Æandhakiya (案達國的); jāti (, birth) +kiya Æ jātikiya (與誕生有關係relating to birth, 先天的congenital)

 

• -ta構成一些名詞和形容詞,為表所有的接尾詞: pabba (a knot;接合點joint;豐滿fullness) +taÆ pabbata (一座山a mountain, 其有接合點或其圓胖豐滿that which has joints or fulness); vaka (, bent) +ta Æ vakata (bent, 使彎曲crooked)

 

• -tana: 此接尾詞用以構成副詞和少數的形容詞: svā, sve, suve (明天, tomorrow) +tana Æsvātano (明天的, of tomorrow); sana =. sanā (老的of old, 總是always) +tanaÆ sanantano (古老ancient, 永久的perpetual); nū (現在, now) +tanaÆ nūtano (fresh, new)

 

• -tama: 此接尾詞用以形成最高級(238,i)

 

•-tara 此為比較級接尾詞(238, i)

 

•-tā語形1: 其從形容詞和名詞構成許多的女性抽象名詞,表達形容詞或名詞所指稱的狀態、性質或者是質量。lahu (, light) +tāÆ lahutā (, lightness); sāra (木髓pith, 骨髓marrow) +tā Æsāratā (精華essence, 強力strength); 接頭詞ati- (very, great) +sūra(一英雄, a hero) +tāÆ atisūratā (了不起的英勇, great heroism)

 

•-tā語形2: 指稱眾多,聚集jana (person, man) +tāÆ janatā (人們,people); gāma (, village) +tā Ægāmatā (聚落, a collection of villages)nagaratā城鎮, bandhutā親屬們等都是。

 

• -ti: 用來構成字彙,表達十的倍數(251)

 

• -tta =. tva,構成中性字名詞,同樣含義的有tā (i): puthujjana (一凡夫, a common man) +ttaÆputhujjanatta (凡人境界, the state of being a common man); buddha (一位佛陀, a buddha) +tta Æbuddhatta (佛陀境界, Buddhahood); atthi (他是, he is) +ttaÆ atthitta (存在, existence)

 

• -ttana=. tvana,使用法同上: puthujjana+ttana Æ puthujjanattana (凡人境界, state of being a common man); vedanā (覺受, sensation) +ttana Æ vedanattana (敏感, sensitiveness)

 

• -tya=cca-=. tya,由不變化詞構成一些形容詞: ni, in +ccaÆ nicca (向內inward,同住者inmate,擁有own,永久perpetual); amā (帶有, with) +ccaÆamacco (同住者inmate,部長minister, 74)

 

• -tha: 被用以構成序數詞: 4,5,6,7(251) 

 

• -tha: 用代詞語幹來構成副詞 (337 )

 

• -thā: (亦見337)

 

• -dhā: (見基本衍生詞接尾詞。)

 

• -bya: 據說其用以指稱奴隸、奴僕的地位dāsa (一奴隸,a slave) + byaÆ dāsabya (奴僕的身份地位、制度, the state of being a slave, slavery)印度黑種、蠻族原住民亦為dāsa

 

•-la: 形成一些形容詞和名詞,經常銜接在母音iu之後: bahu (許多, many) +laÆ bahulo (豐富, abundant); vācā (, word) +laÆvācālo (喜歡說話talkative,饒舌garrulous); phena (泡沫, froth ) Æphenila (起泡沫frothy,肥皂植物the soap plant,肥皂soap); mātā (母親, mother) +ula Æ mātulo (舅舅, maternal uncle); vaṭṭa (,a circle) +ula Ævaṭṭulo (形的,circular); kumbhī (一只罐a pot) +la Ækumbhīlo [一條鱷魚a crocodile;其人有肚像只罐one who has a belly like a jar]

 

• -la: ra的另一語形(見以下); rl經常可互換(47, vi)

 

•-lu: 見以上ālu

 

•-ma形成序數詞(274);有時有最高級的含意(見以上-ima)-ima-ma加連接母音-i

 

•-maya: 這個接尾詞構成個形容詞指稱其材質、形成物︰suvaṇṇa (黃金, gold) +maya Æsuvaṇṇamaya (黃金製made of gold, 黃金的golden); rajata (, silver) +mayaÆrajatamaya (由銀做成, made of silver)

 

•-mā, -mantu, -mant:多用在構成所有形容詞(220, 221, 222, 223, 224)

 

•-min = -mi: 這個接尾詞構成少數的所有形容詞,語幹結尾為-in,主格單數型結尾為-ī (-in-ī)go (, cow) +minÆ gomin, gomī (牛群主人,a possessor of cattle); sa (擁有, own) +minÆ samin, sāmī (主人owner, master, lord)

• -mī 見前。

 

• -ra: 這個接尾詞構成少數的形容詞;有些字例需要重音化。其經常銜接在母音ai後。madhu (蜂蜜, honey) +raÆmadhura (sweet,甜度sweetness); sikhā (山峰, a peak) +raÆ sikhāra (達到最高點peaked,一座山a mountain); susa (empty,hole) + (i)ra Æ susira (充滿洞洞, full of holes); kamm (行為act,工作work) +araÆ kammāro (做工作doing work,一位工匠an artificer, 鍛工smith)

 

• -si, -ssi: 見以下vin=vi

 

• -sora有相同的意義: medhā (智慧, wisdom) +so Æmedhāso(有智慧, wise); loma (, hair) +so Æ lomaso (毛茸茸的, hairy)

 

• -va: 形成少量形容詞;aṇṇa (, wave) + vaÆ aṇṇavo (巨浪的billowy, 亦作海洋the ocean); kesa (, hair) +vaÆ kesavo (有毛的hairy;印度教主神之一毗瑟挐Vinu,其另一名字為 kesava)

 

• -vā, -vantu,-vant: 構成大量的所有形容詞。性質與-mā (-mant)類似(220)

 

• -vī= vin: 構成所有形容詞,語幹結尾為- in,且主格單數字尾為ī,( 231)。其用在語幹字尾為s的單字之後(158, 160) : tapas=tapo (嚴峻austerity, 奉獻devotion) +vīÆ tapassī =tapasvi (獻身於宗教性的苦行austere, 隱士a hermit); yasas =yaso (著名, fame) +vīÆ yasassī =yasasvi (著名, renowned )注意: 接尾詞v被前面字尾的s同化,因此得出ssī;本地文法家提出的接尾詞為-ssī,要把它當成一個真的接尾詞。

 

• -ya (ya): 形式大量的名詞,主要為抽象的中性字。大多數的字要進行重音化,有規律的作同化。alasa (懶惰, lazy) +yaÆālasya, ālassa (懶惰, laziness); kusala (技巧的, skilful) +yaÆ kosalla (技能skill, 控制mastery); paṇḍita (博學的learned, 聰明的clever) +yaÆ paṇḍicca (學習learning, 學術成就scholarship); vipula (broad, large) +ya Ævepulla (發展, development); samāna (等於equal, 相同same) +ya Æsamañño (一般, general); dakkhia (友善的affable) +yaÆ dakkhiñño (友善的affable, 友好kind); dakkhiñña (友善的affability, 友好kindness)

 

接尾詞-kvi-字根當接尾詞使用:

582.  “kvi”是個接尾詞,其指稱字根本身,被視為是接尾詞。當字根結尾是子音,這個子音可省略,: √gam= ga, √ghan=gha (, to kill)。因為這些形成了主要的形容詞,他們以為是某種格位,但並不全然如此,格位語尾會有三種性別。

583. 本地文法家把kvi歸類於基本衍生詞。然而,它們卻被用作接尾詞,加在基本衍生詞及二次衍生詞之後,作為不變化詞。我個人屬意把它們分開處理。

 

584. 下列是用作為接尾詞的主要字根表:

• -kha [ √khā√khan(,to dig)的附屬語形]: pari (, round) +khaÆparikha (四週都挖過, that which is dug all round; 護城河, a moat)

 

•-ga (√gam, to go): pāra (彼岸, the further shore) +ga Æparago (度彼岸, gone to the further shore, 即涅槃); kula (家庭, family) + upa (, near) + gaÆ kulupago (一個家中常客,one who goes near a family; 一個家庭顧問,a family adviser)

 

•-gū (√gam附屬語形): addhā (距離, distance) +gū Æ addhagū (走段距離going to a distance, 旅行者a traveller); pāra +gūÆpāragū= pārago度彼岸。

 

•-gha (√ghan= han (59, )) to strike, kill): pai (, in return) +gha Æ paigho (, hatred)

 

• -ja (√jā, jan,出生to be born, 產生produced):  paka (, mud) + jaÆ pakaja (泥中生 produced in the mud, 一朵蓮花a lotus); ada (, an egg) +jaÆadaja (卵生born from an egg= 一隻鳥a bird)

 

•-ji (√ji, to conquer): māra (死魔) +ji Æmāraji (戰勝死魔, conqueror of Mara)

 

•-da (√dā, 給予to give): amata (甘露,不死imortality) + daÆamatado (贈予甘露、不死藥, conferring immortality)lokahita (世間利益、福祇the world’s welfar e) + da Ælokahitado (祝福, wishing for the world’s welfare)

 

• -dada,實際上dada√dā 的語基(371-4) ,但有些文法家將它視為一個字根,用法和前述的da一樣: sabbakāmadada kumbha (一只能成就所有願望的如意, a vessel which grants all desires)

 

•- pa (√pā, to drink): pada (一足, a foot) +paÆ pādapo (以腳喝, drinking by the foot (root), 一棵樹a tree)

 

•-pa (√pā守護to guard, keep): go (, cow) + paÆ gopo (牧牛人,cowkeeper)

 

• -ha (√hā to stand; ,:初禪exist存在):  nāvā (, boat) +ha Æ nāvaṭṭho (貯存於船上, stored in a boat); ākāsa (天空,the sky) +haÆākasaṭṭho (位於、住在天空的standing, abiding in the sky)

•-bhū (√bhū, 是、有):一般指稱動詞本身的意思: abhi+bhūÆabhibhū (精通mastering, 克服overcoming, 征服者a conqueror );abhibhavi (克服, to overcome)vi+ bhūÆ vibhu (生起arising, 擴大expanding, 治理者ruler, lord); vibhavati (出現to arise, 擴大expand)sam+bhūÆsambhū (子孫offspring, 子女progeny); sambhavati (被生産to be produced, 出現to spring from)

 

585. (結論)二次衍生接尾詞可分類為︰

1) 父祖源字:- a, -āna, -āyana, -era, -eyya, -i, -ika

2) 表所有的接尾詞: - aka, -ika, -imā, -in=- ī, -ra (-ara, -ira), -so, -ssī, -mā (-mat, -mant), -min=-mī, -va, -vā, (-vat, -vant), -vī=-vin, -ta, -ina, -la

3) 表群組、眾多:- a, -ika, -ka, -tā

4) 表質能、狀態、抽象概念: -bya, -eyya, -iya, -tā, -tta, -ttana, -ta

5) 表關係: -a, -i, -ika, -ima, -kiya

6) 其餘的接尾詞分屬雜項類。

 

586. 有些接尾詞組,是由一個主要的接尾詞組成,前面則採母音a,i或者u。譬如: -aka-ika是源於-ka,其前面的a,i從母音而來; -aya, -iya源於-ya來。-ara, -ira, -ura源於-ra; -ila則源於-la來。


第十四章 句法 (SYNTAX)

 

句法 (Kāraka, Syntax)

587. 句法在巴利裡,實詞、形容詞和代詞關係幾乎不會有困難,經常被排除的複合連結,其業已於前討論過。仔細讀過複合詞的學生們下過功夫,連一般的長行(散文)也不會有太大困難。然而,語法格位有特殊用法,沒有這方面的知識要精通巴利語是不可能的;因此勸請諸君要專心致意地閱讀本章。

 

■ (i) 句子的順序 (Order of Sentences)

588. 巴利語句子的順序是非常簡單,合句(Compound)反而不規則:

(1) 不論是簡單句,合句還是複句(Complex),述詞(含動詞及其修飾語、補語)總是放在最後。

(2) 簡單句包含一個受詞, 其句順為:

主詞(Subject)  +   受詞(object)  +  述詞(predicate)

:  dāso (m./nom /sg)     kamma (n./acc/sg)   karoti (pres/3rd/sg)Æ一個奴隸在做工(the slave does the work)

(3) 字詞修飾主詞或受詞分別置於其前,此外副詞放在在動詞前。例︰etetayo purisā mahanta siri sīgha pāpuisu (這三個男子快速獲得崇高榮耀。these three men quickly attained to great glory.) : 時間副詞永遠要放在句首。

(4) 連接詞 pana (但是, but); udāhu(或者, or) 用來構成合句; ce, yadi() sace (如果, if) 用於複句。

 

■ (ii) 冠詞 (The Article)

589. 巴利沒有相當於英語定冠詞的字,字彙如eko, ekacce( one, 某一a certain) 經常當作不定冠詞使用(253);so(, that), eso (, this)有定冠詞的功能,: so puriso (該男子, the man); sā itthī (該女子, the woman)。註: 實詞若其前面沒有以上字彙,可依上下文來翻譯,: puriso 可譯成一個男人該男子

 

■ (iii) 一致 (Concord)

590. 主詞與述詞(性、數、格等)的一致。

(1) 述詞可能為:

(i) 限定動詞(a finite verb),: bhikkhu gahapati ovādi (該比丘教誡居士, the monk admonished the householder);

(ii) 實詞其後含經常被省略掉的be動詞”hoti”,: yadi ete guṇā [如果這些()有德者, if these (are = honti) virtues];

(iii) 形容詞其後含被省略掉的動詞”hoti”,: tva atibālo [你超笨!thou (art =asi) very foolish];

(iv) 過去被動分詞(P.P.P.) 用作限定動詞,: so pi gato (他也去了, he too went Æ he too gone)

(2) 當一個限定動詞被用作述詞時,它的數字、人稱必須和主詞一致。若有數個不同人稱的主詞,動詞用第一人稱複數,: so ca tva aha gacchāma [他和你、我去(我們去), he thou, and I go]。若無第一人稱,動詞用第二人稱複數,: so ca tva gacchatha (他和你去。he and thou go.)

(3) 若述部為形容詞或過去被動分詞,其性別和單、複數必須與主詞一致,: so gato (他去了,he went) ; sā gatā (她去了, she went); ta gata (它去了, it went); so taruo (他是年輕的, he is young); sā taruṇā (她是年輕的, she is young); ta tarua (它是年輕的, it is young.)

(4) 但是,如果在動詞的位置是一個實詞,那就不需進行這種性、數的一致。如:  appamado nibbanapada = nibbānassa padao (勤奮是涅槃之道, vigilance is the path to Nirvana. )

 

形容詞和實詞的一致 (Concord of Adjective and Substantive)

591. 形容詞或者分詞(其具形容詞的性質),當它不跟所修飾的名詞複合,其性、數、格必須和名詞一致。

 

關係詞與其先行詞的一致(Concord of the Relative and its Antecedent)

592. 關係代名詞與其先行詞性、數、格必須一致

(1) 關係詞可被單獨使用,不需名詞,: yo janāti so ima gahātu (任何人懂,就讓他拿去。he who knows let him take this.)注意: 以上指示代名詞“so”被用作關連詞(correlative)引導主要子句yo是關係代名詞,引導關係子句。

(2) 使用關係代名詞(指示代名詞)而不用先前使用過的名詞: aha eka upāya janāmi, yena amhe gahitu no sakkissati [我有個權宜之計,透過其()他將不能夠抓住我們。I know an expedient by which he will not able to seize us.]

(3) 帶有表達過的名詞: yassa purisassa buddhi hoti so mahaddhano ti vuccati (有覺慧的人,被稱為有大財富。to whom there is wisdom, he is called very wealthy)

(4) 注意: 關係子句要放在前;有時為了強調子句中含關連詞要放在前: na so pitāyena putto na sikkhāpiyati‖ (沒有父親的孩子不會令自己學習he is no father by whom the son is not made to learn.)

 

(iv) 實詞的句法 (Syntax of Substantives)

593. “kāraka(格位語法,如對格為kamma kāraka)這個術語表達名詞與動詞間的關係,這才是正確的支配 (government,因為其決定其它相關、後接字詞的文法形式);因此任何字,若其與動詞不相關就不能稱”kāraka”,因此屬格和呼格就不能被視為是個”kāraka” (屬格是名詞與名詞的關係),要稱為”akāraka (非格位語法,non-cases) “

 

1. 主格 (The Nominative)

594. 主格用法跟英語非常像,它是動詞的主詞。動詞在人稱及單、複數上, 必須與主詞一致(590)

(i) 主格被用作同位語(apposition),: malliko kosalarājā (Mallikā指茉莉、勝鬘夫人,其夫為憍薩羅國王波斯匿。malliko 指波斯匿王,kosalarājā憍薩羅國王為同位語。)

(ii) 書名標題裡獨立使用主格,不需採適當的語尾變化,: māhajānakajātaka (《大闍那伽王本生經》,“The Birth Story of Māhajānaka”)

 

2. 屬格 (The Genitive)

595. 屬格的真正力道有如英語的 –of s表達具有、...

(i)因此,屬格主要是被用來指稱擁有,: suvaṇṇassa rāsi (一堆的金子, a heap of gold); rukkhassa sākhā (樹的枝幹, the branch of the tree);

(ii)在像上述例子中,屬格經常與它所修飾的名詞複合成一字,: suvaṇṇarāsi;

(iii)它指稱全體中的一部分;這被叫部分屬格(partitive genitive)”: brāhmāṇa so paṇḍito (在婆羅門中他是聰慧的,he is clever among brahmins); sabbayodhāna atisūro (在所有武士中最勇敢的, the bravest of all warriors); tumhāka pana ekenā (但是你們中一個也沒有, but even not one of you.)

(iv)屬格也跟表達差別、相等、不相等的字彙一起使用,: tassa antara na passisu [他們沒看其差異,they did not see the (its) difference]; sadiso pitu [(他的)父親相同,the same as (his) father]; tulyo pitu (同於他的父親,equal to his father.): 在這些例子裡,屬格也可以用從格: sadiso pitarā

(v)字詞表達親愛或與其相反,取屬格: sā brāhmaassa manāpā[她被該婆羅門所喜愛, she (was) dear to the brahmin. Manāpaadj.】令人喜愛的]

(vi)同樣地,字詞指稱榮譽,尊敬等取屬格: gāmassa pūjito (PPP), 被該村莊供奉honoured of the village; rañño mānito [被國王所崇敬,revered by (of) the king]

: 在這些例中, 屬格也可以用具格: gāmena pūjito

(vii)字詞表達技能,精通...或與其相反,後接屬格: kusalā naccagītassa (擅長跳舞和唱歌, clever in dancing and singing)

(viii)它與表達地處,時間,距離的字詞連用: amhāka buddhassa pubbe (在我們的佛陀之前, before our Buddha); gāmassa avidure (離村莊不遠, not far from the village; Avidūran.】附近); upari tesa (在他們之上, above them)

(ix)對某事物起信或良好地處置: budhassa pasanno (他淨信佛, he has faith in the Buddha) : 這裡也可以使用處格: buddhe pasanno

(x)它也用於表達字詞含下列意義: 記憶、哀思,憐憫,想要,給予或分攤、分配,尊敬,清潔,充滿,懼怕...: mātussa sarati [他憶起(哀悼)他的母親he remembers his mother (with sorrow)]; na tesa koci sarati (沒有人記得他們, nobody remembers them); telassa davati (他布施油, he gives oil); pūrati bālo pāpassa (那個傻瓜充滿邪惡, the fool is full of evil;Pūreti (pūr + e) 填充, 實踐, 完成。); sabbe tasanti daṇḍassa (所有人懼怕處罰, all fear punishment; Tasati (tas + a) 戰慄,驚嚇。)在這例子裡可用對格: tela davati.: 表懼怕的字詞也接用從格: kin nu kho aha sunakhā bhāyami? (為什麼我要怕狗?Why should I fear the dogs?)

(xi)若屬格有個分詞需與其一致,則稱為屬格獨立結構。它通常指稱一些服侍的情境: tassa bhatta bhuttassa udaka aharanti (當他用完飯,他們為他拿水。 when he had finished his meal they fetched him water. Bhuñjati (bhuj + -a), 吃【PPPbhutta)

(xii)屬格的其它關係不會出現困難, 因為英語有精確平行用法。

 

596. 從以上註中可見: 屬格經常被使用,而不用對格,從格,具格和處格。它也被當作副詞使用,kissa(為什麼)?注意: 當屬格相依於動詞時,是因為必須用屬格,不能用其它格位,: mātussa sarati. (他哀悼其母)

 

3. 為格 (The Dative)

597. 事物給予人或者被做、為誰做(表目的或利益對象),使用為格。因此,對格為及物動詞的直接受詞,為格則用於間接受詞。

(i) 為格表達的關係,英語中常用“to, for”來指稱的字彙,: bhikkhussa civara deti (他供養比丘一套袈裟, he gives a robe to the priest); yuddhāya paccugga- cchāmi (我為作戰離去, I will set out for battle. )

(ii) 為格接用動詞表示稱揚或者責備,憤怒,相信,不相信,同意,嫉妒,快樂或者不高興,傷害,利益,贊成,寬恕,問候,祝福,憎恨,虐待,隱藏,虔敬,攜帶。例: Buddhassa silāghate (pres/mid/3rd/sg)(他讚歎佛陀, he praises the BuddhaSilāghati (silāgh + a)頌楊。); yadi’ha tassa kuppeyya(如果我應對他生氣, if I should be angry with him); duhayati disāna ogho (洪水使國家受損傷, the flood has injured the country); tuyha saddahāmi (我對你信任, I believe thee); svāgata te (善來,大德!歡迎您!Hail to thee!) sotthi tuyha hotu(祝福您, Fare thee well!) khama me (原諒我﹗Forgive me!) mayha sapate (Mid/3rd/sg)(他對我詛咒he reviles meSapati (sap + a), 詛罵); tassa sampaicchi (他同意它, he assented to it); tassa atīta āhari (他告訴他一個故事, he told him a story); devā pi tesa pihayanti (即使天人們想要他們,嫉妒他們, even the gods desire them, envy them); samaassa rocate sacca: 諦實使()沙門歡喜truth pleases a monk

(iii) 為格通常用與動詞”hoti “連用,表達擁有: puttā me n’atthi (我沒有兒子, I have no sons.) : 當動詞” hoti”與為格連用,表示擁有一般用單數型,像上例被擁有的是複數。

(iv) 單字, ala,意義為夠了!好了!適合!其接用為格:ala kukkuccāya (懷疑夠了!enough of doubt!)ala mallo mallassa (力士和力士配, A warrior is match for a warrior.)

(v) 字彙attha (目標,object); hita (利益benefit,祝福blessing);以及sukha (幸福、快樂happiness),用為格分別帶有以下意義: 為了...;為了...利益; 為了...的快樂;且它接用屬格: ropanassa atthāya,或作, ropanatthāya (為了種植, for the purpose of sowing);devamanussāna hitāya (為了利益人天, for the benefit of gods and men); tassa sukhāya (為了他的幸福快樂, for his hapiness)

(vi) 為格可指稱目的,再接用屬格: dārassa bharaṇāya (為了養妻子,for the purpose of maintaining a wife) : 從這例子可見到-為格語尾為-āya,含有不定體的意味。

(vii) 動詞maññati(認爲)用為格,其暗示著輕蔑: kaligarassa tuyha maññe(pres /mid /1sg) (我認為你是廢物, I consider thee as chaff; kaligara朽木,穀殼; maññe有字典作ind.我認為) jīvita tiaya na maññe [我做不認為生命只像草(那麼多), I do not consider life (so much) as grass; Tia,n.】草。]

(viii) 動作導向之處,有時放為格: appo saggāya gacchati [少數去天堂, (only) the few go to heaven; Saggam.】快樂的地方,天堂。] ;nirayāya upakaḍḍhati [(他下到地獄, drags down to hell); Upakaḍḍhati (upa + kaḍḍh + a), 拖近。]; so ma udakāya neti (他引導我到水邊, he takes me to the water.)

(ix) 為格經常被用來取代受格和處格。

 

4. 對格 (Accusative)

598. (i)及物動詞一般接用受格: ratha karoti (他製造一部車, he makes a carriage); āhāro bala janeti (食品產生力量, food produces strength)

(ii) 所有表移動的動詞接用對格: nagara gacchati(他進城去, he goes to town); bhagavanta upasakamitvā (往詣佛陀之後, having approached the Blessed One)

(iii) 動詞表擇名、召喚、指派、質問、令做、知、考量...等要用雙對格,一作直接受詞,另一作間接受詞: puriso bhāra gāma vahati (男子攜帶荷擔到村落, the man carries the load to the village; Vahati (vah + a), 負擔,攜帶); purisa gacchanta passati (他看見一個男人正在走, he sees the man going)以上例中, gāma gacchanta 是間接受詞。

(iv) 同樣的,使役動詞接雙受格: puriso purisa gāma gamāyati [他派人去村莊,the man causes the man to go to the village; Gameti (gam + e)令去,派去]; ācariyo sisa dhamma pātheti (阿闍梨令弟子閱讀教法, the preceptor causes the disciple to read the Doctrine; Pahati (pah+ a), ,背誦。pātha[m.]讀誦): 在這樣的例子中,可以不用間接受詞而用具格: sāmiko dāsena (或作dāsa/acc.) khajja khādāpeti. (主人令奴隸去吃食物, The master causes the slave to eat the food); purisena (或作purisa) kamma kāreti (他派人做工作, he causes the man to do the work)

(v) 當字根: √vas (生活,to live); √thā (, to stand); √si (, to lie down); √pad(走、前進to go step) ; √vis (進入to enter) , 前若有動詞接頭詞: anu, upa, abhi, adhi, ā, ni等要接對格: gāma upavasati (他住在村莊附近, he lives near the village); nagara adhivasanti (他們居住在城鎮, they dwell in the town); mañca/m./acc abhinsīdeyya (他應該坐在小床上; he ought to sit on the cot ); sakkassa sahabyata upapajjati (她去帝釋的忉利天, she went to Sakka’s heaven)

(vi) 用對格於處格: nadi/acc pivati Æ nadiya/loc. pivati (他喝河水, he drinks in the river); gāma/acc. carati Æ gāme/loc. carati (他遊方於村莊, he roams in the village.)

(vii) 以下不變化詞接對格: abhito(,出現,在其兩邊); dhi, dhī (表示嫌惡,震驚等-呸!真可恥!;表示悲痛、懊惱、不幸-唉!); dhi-r-atthu(見前), 唉!可惜啊! antarā(之間、在途中); parito(在周圍、到處、每邊); anu(...並列、在旁、較差的); pati(朝、向,為了,); pari(在周遭; upa較差的); antarena(除了,沒有); abhi()abhito gāma vasati (他住在村莊附近, he lives near the village); dhī brāhmaassa hantāra (襲擊婆羅門的人真可恥﹗woe to whom strikes a brahmin!) dhī-ratthu ma pūtikaya (對我那不淨的身體感到羞恥shame on that foul body of mine!) upāya antarena (沒有謀略, without expedient); ma antarena (除了我之外, excepting me); antarā ca rājagaha(在往王舍城途中, and on the way to Rajagaha); parito nagara (在城鎮周遭, around the city); sadhu devadatto mātara anu (善栽!提婆達多侍母至孝。Devadatta is kind to his mother); anu sāriputta (不如舍利弗,inferior to Sariputta); pabbatta anu (依傍著山, by the side of the mountain); sādhu devadatto mātara pati (善哉, 提婆達多待母周到, Devadatta is kind to his mother); nadi nerañjara pati (近於尼連禪河, near the river Nerañjara); upa sāriputta (不如舍利弗, inferior to Sariputta)

(viii) 表時間、期間要用對格: divasa (整天, the whole day); ta khaa (當時, at that moment; Khaam.】剎那); eka samaya (一時,從前once upon a time)

(ix) 序數詞用對格指稱第幾次” number of times”: dutiya (第二次, for the second time); tatiya (第三次, for the 3rd time)

(x) 對格也表達距離: yojana gacchati (他走了一由尋, he goes one league.)

(xi) 對格經常副詞作使用: khippa gacchati (他快快地去,he goes quickly); hatthanillehaka bhuñjati (舔著手吃東西, he eats “licking his hands. Nillehaka,adj.】舔,舔者。): 此稱為副詞性對格(Adverbial Accusative)

 

5.具格 (The Instrumentative)

599.句法:(i)表達動作的作者,或執行動作所使用的工具要用具格: cakkhunā rupa passati [()以眼見色, (one) sees forms with the eye]; hatthena kamma karoti [()以手做工(one) does work with the hands]; dāsena kato (由奴隸所完成, done by the slave.)

(ii)表達原因或理由:因此具格可譯為透過、因為、由於: rukkho vātena oamati [由於風, 樹彎了。the tree bends down because of the wind; Onamati (ava + nam + a)彎下]; kammuna vasalo hoti [由於他的工作,他是個賤民。he is a pariah by reason of his work; Vasala,m.】賤民] 

(iii)前往的交通工具用具格: yānena gacchati (他搭車前往, he goes in a cart); vimānena gacchisu [他們乘天宮而they went in a flying mansion, Vimānan.】天宮。]; hatthina upasakamati (騎象往詣, he approached on his elephant)

(iv)買賣東西的價格用具格: kahāpaena no detha/Imp./2pl [請你們以一迦利沙那,賣給我們! give it to us for a kahāpaa (kahāpaa 迦利沙那,古印度一小的貨幣單位)] ; satasahassena kiitvā (以十萬錢買了,having bought it for 100,000)

(v)表達方向、路線,或者是其所經由的道路用具格表達: tā sāladvārena gacchanti (她們經由廳門而去, they went by the gate of the hall); kena maggena so gato, [他走哪條路去? (by) which way did he go?]

(vi)用來指稱體虛或殘障缺陷,肢體器官要用具格: akkhinā so kāṇo [他瞎了一隻眼, he is blind of one eye, Kāṇa, adj./m.瞎一]; hatthena kui (有一手殘障, having a crooked hand. Kuṇī/m. )

(vii)字彙表達: 出生、血統、起源、產地、性質要用具格: jātiyā khattiyo buddho (佛陀是剎地利種姓, Buddha is a katriya by birth) pakatiyā bhaddako [天生的幸運,good by nature. Pakati, f.】最初的形式,天生。Bhaddaadj.】幸運的,善的。~ka, m./n.】幸運的。]

(viii)表達時間: divasena patto[一日間到達, arrived in one day,Divasam】日子。]ekena māsena nagara gacchi (他一個月前進城了, he went to the city in a month.)

(ix)也使用於時間,在那時候: tena samayena (當時, at that time...)

(x)表達一起的伴,且通常要與不變化詞sahasaddhi (與、俱): nisīdi bhagavā saddhi bhikkhusaghena (佛陀與比丘僧眾共同坐, the Blessed One sat together with the assembly of the monks.)

(xi)巴利表達事物...有什麼用途、利益等用具格,人則用為格: kin te jatāhi dummedha (愚癡!結髮對你有何利益?what good to thee, O fool, by matted hair? ) kin nu me buddhena (為什麼我要在意佛陀? What do I care for a Buddha?)

(xii)單字attho(想要,需要),想要的標的物用具格,人則用為格:mainā me attho (我想要一顆牟尼寶珠, I want a jewel.)

(xiii)單字ala (夠了)亦接用具格: ala idha vāsena (在這裡住夠了,enough of living here) ala buddhena (佛陀對我是足夠的,Buddha is sufficient for me.)

(xiv)指稱分離的字彙句法一般習慣上用具格: piyehi vippayogo dukkho (愛別離苦, separation from those we love is painful. Vippayogam.】分離。 )

(xv)不變化詞: saha, saddhi, sama (); vinā(沒有,除了)接用具格: [vinādosena (沒有過失, without fault; Dosam.】過失、煩惱。)

: saha,有時表示平等”: puttena saha dhanavā pitā (兒子像父親一樣富有)

(xvi)動詞意思為運送,,等等,攜帶的位置(部位)用具格: sīsena頭頂 dārukalāpa ucchagena paṇṇam ādāya [她頭頂木柴,腰後繫取綠葉, taking a bunch of firewood on her head and greens at her hips] sīsena,Ucchaga,m.】膝蓋,腰臀部; paṇṇa樹葉; ]

(xvii)具格經常是作副詞使用(見前。)

(xviii)具格也經常接許多介系詞。

 

6.從格 (The Ablative)

600 (i)從格的主要意義表示” ;也就是說,它表達分離的概念。它也表達其它關係, 多多少少看得出是分離。

(ii)分離: gāmā apenti [他們離開村莊, they left the village; Apeti (apa + i + a)走開] so assā patati (他從馬上落下, he fell from the horse.)

(iii)... 方向: avīcito upari (阿鼻、無間地獄之上,above the Avici Hell); uddha padatala (腳板以上, above the sole of the foot. Talan.】平面,手掌或腳掌; padatalā (abl.))

(iv)執行動作的地點用從格。根據本地文法家,這樣的格位用法,有時要理解成連續體省略掉了。不過學生們會注意到,這類表達模式,在英語有精確的平行用法: pāsādā oloketi (他從宮殿看, he looks from the palace),他們說相當於: pāsāda abhiruhitvā pāsādā oloketi (攀登上宮殿後,他從宮殿看, having ascended the palace he looks from the palace.)

(v)度量長度、寬度或者距離要用從格: dīghaso navavidatthiyo (指距,nine spans long; Vidatthif.】一指距) ; yojana āyāmato [長度距離一由尋, a league in length; Ayama, m. 長度] yojana vitthārato [寬度距離一由尋, a league in breadth.]: 在這些字例中可用具格: yojana āyāmena, yojana vitthārena.

(vi)看守保護或避開人、動物用從格: yavehi gāvo rakkhati (他看守牛,離於大麥, he keeps the cows off the barley; Yavam.】大麥。); taṇḍulā kāke vāreti (他阻隔烏鴉,離於米, he wards off the crows from the rice. Taṇḍulan.】米。Vāreti (var + e)避免,阻隔。)

(vii)與字意為躲藏、隱藏動詞連用,要躲避的對象、人用從格: upajjhāya antaradhāyati sisso (學生躲著他的老師, the pupil hides himself from his preceptor. upajjham.】宗教導師,戒師。Antaradhāyati (antara + dhe + a)消失) : 這樣的表達模式,可用屬格: antaradhāyissāmi samaassa gotamasssa [我將躲著沙門瞿曇, I will hide myself from the samana Gotama.]

(viii)動詞 “antaradhāyati”意為: 不見、消失,其消失不見的地點用處格: jetavane antaradhāyitvā/gerd. (在祇園精舍消失, having disappeared from the Jetavana Monastery.)

(ix)但是,當所論及的是自然現象,則要用主格: andhakāro antaradhāyati (黑暗消失, darkness disappears.)

(x)動詞意為: “戒除,避免,釋放,懼怕,痛恨也接從格: pāpadhammmato viramati (離於惡法, he refrains from sin; Viramati (vi + ram + a)自制,停止); so parimuccati jātiyā [他解脫生()he is released from existence]; corehi bhāyāmi (我駭怕盜賊們, I am afraid of thieves.)

(xi)從格也表達動機、理由、原因”,可以翻譯為:為了,因為,由於,透過...等。 vācāya marati (他死於他的言論, he died on account of his speech) sīlato na pasasanti (他們讚嘆他的戒行, they praise him for his virtue.): 這些例子,也可以用具格: sīlena pasasanti.

(xii)用於表達接近:gāmā samīpa (近於村, near the village. Samīpa,adj.】近): 上例也可用屬格。

(xiii)動詞意為: “被生出,起源於,接用從格: corā jāyati bhaya (從盜賊恐懼生起,from a thief fear arises.)

(xiv)以下不變化詞接從格: āraka (,): ārakā tehi bhagavā (世尊遠離他們, far from them is the Blessed One); upari (在上面,上方): upari pabbatā (在山上方, over the mountain); pati (反對,替代,回餽); rite (除之外, 沒有); aññatra, vinā (沒有, 除之外); nānā (不同, 離開); puthu 母音前作puthag (分別地,沒有,除之外); ā (直到); yava (直到); saha (): buddhasmā pati sāriputto (舍利弗替代佛陀, Sariputta takes the place of the Buddha); rite saddhamma (真實的教義, without the true Doctrine)

(xv)應當注意: 從格經常被用以取代具格,對格或屬格,例如: vināsaddhammā, vinā saddhammavinā saddhammena.

 

7.處格 (The Locative)

601(i)表事物、人或者動作發生、執行的位置、地方;英語以”in, on, upon, at”表示。 kate nisīdati puriso (男子坐在墊席上, the man is sitting on the mat); thāliya odana pacati (他在一只鍋裡煮食; he cooks the food in a pot. thālif.】碟,)

(ii)處格顯示動作的原因、動機”: dīpīcammesu haññante(因皮被殺, the panther is killed for its skin; Dīpi, dīpikam.】豹。Camman.】獸皮,皮革。); kuñjaro dantesu haññate(因長牙被殺, the elephant is killed for his tusks. Kujaram.】象。)

(iii)指稱動作進行的時間: sāyahasamaye āgato(他傍晚到, he came in the evening. Sāyaham.】傍晚。~samayam.】黃昏。)

(iv)事物或人於同類群體中最為卓越,以及形容詞的最高級,需使用處格或屬格, 名詞涉及最為卓越、最高級的表達要用處格: manussesu khattiyo sūratamo(人中剎地利最為英勇, the katriya is the most valiant of men) 亦作 manussāna khattiyo sūratamo; kahā gāvisu sampannakhīratamā (牛群中黑者乳汁最多, of cows, the black one abounds most in milk)亦作kahā gāvina sampannakhīratamā. (Kaha,adj.】黑; Sampajjati (sa+ pad + ya)成功,發生,變成。【PPP~panna已具有。Khīran.】奶,乳。)

(v)下列字彙接用處格以及屬格: sāmī (主人, an owner, master); issaro (king,主人lord); adhipati (君主, chief) ; dāyādo (繼承人, an heir); patibhū (代替者substitute, 保證surety); pasūto (子孫offspring,孩子child); kusalo (聰明clever,專家expert); gonesu sāgonāna sāmī (牛主, an owner of oxen)

(vi)字彙顯示愉快,使滿足,渴望接用處格以及具格: ñāṇasmi ussuko (渴望智慧, eager for wisdom; Ussukaadj.】熱心的)亦作ñāṇena ussako; ñāṇasmi pasīdito/PPP (於智慧處喜樂, contented with wisdom; Pasīdati (pa + sad + a)被取悅),亦作ñāṇena pasīdito

(vii)字彙顯示尊敬、愛、樂、禮敬、帶、抓、擊、輕微貼觸的、喜歡、崇拜接用處格: pāpasmi ramati mano (心樂於惡, the mind delights in evil; bhikkhūsu abhivādenti(他們向比丘們問訊,they salute the monks); pāde gahetvā papāte khipati (抓住他的腳後把他投入懸崖, took him by the feet and threw him in the precipice; papāta : [m.]懸崖; Khipati (khip + a),丟出); purisa sīse paharati (他打那個人的頭, struck the man on the head.)

(viii)處格有時顯示文法上主詞考慮、體諒到其他的事物或人: rudantasmi dārake pabbaji (儘管幼兒們哭泣,他離世出家, he left the world in spite of his son weeping.)也可用屬格: rudantassa ārakassa pabbaji (見處格和屬格獨立結構)

(ix)處格與” upa”” adhi”連用,指稱較好或者較差:  upa khāriya doo [陀那(約1加侖)少於一佉梨(重), a doa is inferior to a khāri]; adhi brahmadatte pañcalā (般闍羅國是在梵德的統治, the Pancalas are under Brahmadatta’s supremacy); adhi devesu buddho (佛陀在諸天之上, the Buddha is above the gods.)

(x)用於指稱接近”: nadiya sassa (在河附近的穀物, corn near the river); tassa paṇṇasālāya hatthimaggo hoti (他的草蘆旁為象道, near his leaf hut there is an elephant-track.)

(xi)處格獨立結構: 處格跟與相同格位的分詞合用(: 獨立結構。)

(xii)在辭典中,處格被用來顯示字根,: √ru (噪音), ru sadde意為製造噪音

(xiii)指稱健康,適合性的字彙接用處格: tayi na yutta (不適合你, not fit for thee);屬格被用作相同意義: tava na yutta.

(xiv)處格廣泛用來取代其它格位。見到處格經常使用取代其他格位,學生必須有心理準備。

(xv)處格用以替代屬格(見前第v項。)

(xvi)處格用以替代具格: pattesu piṇḍāya carānti (他們遊行托缽乞食, they go with bowls for their food.)

(xvii)處格也用以取代為格: saghe dinna mahapphala [供養僧伽果報大, offering to the Clergy are very meritorious.]

(xviii)處格也被用以取代從格: kadalīdesu gaje rakkhanti (他們保護象群離於車前草樹, they keep off the elephants from the plantain-trees.)

(xix)處格經常作副詞使用: atīte (以前, formerly)

 

8. 呼格 (The Vocatives)

602. 呼格不需要任何解釋說明: 它的使用和英語完全一樣。

 

屬格及處格獨立結構 (The Genitive and Locative Absolute)

603. (當句子含數個動作,又分別屬不同作者,每組可用一獨立結構)

(i) 當一名詞或代名詞的處格或屬格,與相同格位的分詞連用,這種結構分別稱為處格獨立結構、屬格獨立結構。處格獨立結構被比屬格獨立結構更常見。有時還會發現有主格獨立結構,不過沒有其它兩個那麼普遍。

(ii) 處格,屬格和(有時)主格獨立結構,經常可以被翻譯為...的時候when,的同時while,以後since ”,有時譯為雖然although ”: tesu vivadantesu bodhisatto cintesi [當他們在爭論中,菩提薩埵(菩薩、未來佛)他思考著, while they were disputing, the Future Buddha thought; Vivadati (vi + vad + a)爭論;PPR~danta]; suriye atthagate (當夕陽西下後, when the sun had set, after sunset);gavisu duyhamānāsu gato(他去時,牛正被擠乳, he went when the cows were being milked);asaniyā pi sīse patantiyā (雖然雷電正落在他們的頭頂上, although the thunderbolt was falling on their head.)

(iii)單字sati, 處格單數為santo,也是動atthi(, to be)的現在分詞,除以上意義外,也經常翻譯為如果,這樣的話。它也跟女性字合用: satiya (f. ,應該是) atthe sati (如果有需要, if there be need);eva sati (是這樣的話, such being the case); payoge sati (當有...場合, when there is occasion.);pucchāya f./loc/sg sati(如果問題被提問的話, if the question be asked); ruciyā sati (如果他有願望, if he had the wish; Rucif.】愛好)

(iv)屬格獨立結構雖沒處格獨立結構那麼常用,但也算夠常見: sakuakassa gumbato jāla mocentass’eva[即使當時小鳥從矮數叢網鬆脫, even while the bird was disengaging the net from the bush; Gumbam.】矮樹叢;Jalan.】網,糾纏。Moceti (muc + e)釋放、解脫【PPRmocenta] tesakiantāna yeva suriyatthaigatavelā jātā [雖然他們還在作樂,暮色生起 while even they were sporting, it became dusk. Velāf.】時間。Jāta (jāyati 的【PPP)已變成,已發生。]

(v)還有先前提及所謂的主格獨立結構:gacchanto bhāradvājo so (婆羅豆婆羅他正走去, Bharadvaja having gone he )

: 屬格獨立結構經常用以表達無視於,漠視”, 它因此可譯為不管in spite of, 儘管notwithstanding”。例句 (601, viii)

 

形容詞的句法 (Syntax of the Adjective)

604 (i) 如前所述,當形容詞不構成複合字,就需與所修飾的字性、數、格一致。

(ii) 形容詞的比較級要用從格: sīla eva sutā seyyo (戒行優於學識, virtue is better than learning)

(iii)從格後接形容詞原級也表比較:mādhurā pāṭaliputtakehi abhirupā (摩度羅國人比華氏城人俊美, the people of Madhura are more handsome than those of Pāṭaliputta)

(iv) 從格接不變化詞vara (較佳)亦為比較: tato vara (比那個好, better than that.)

(v) 用屬格及形容詞原級表達兩個中的較好者”:tumhaka dvinna ko bhaddako(你那兩個哪個較好?of you two who is the better?)

(vi) 形容詞最高級用屬格或處格,例句見以上(601, iv)

 

代名詞的句法(Syntax of Pronouns)

1. 人稱代名詞 (Personal Pronouns)

605. (i)人稱代詞的使用,很多跟英語一樣,不需特別強調,如果有的話那就是ahatva(289-b, c; 290, c)附屬語形外

(ii) aha附屬語形有: meno;tva則有: tevo,它們從不使用在句首,也不馬上緊接質詞ca, tā, eva: detu me (願他給我, let him give to me); tava vā me hotu (願它成為你或我的, be it thine or mine); kamma no niṭṭhita (我們的工作結束了, our task is finished; Niṭṭhāti (ni + hā + a)被完成;PPPniṭṭhita); ko te doso (你的過失是什麼, what is thy fault?) kaha vo rājā(你們的國王何在? where is your king?)

(iii)由於動詞時態字尾,也清楚表明人稱,人稱代詞經常被省略,其如: gacchati = so gacchati (他去, he goes); gaccheyyāmi = aha gaccheyyāmi (我可能會去, I should go)

(iv)人稱代詞so, sā, ta也被用作指示代詞以及冠詞, (589)。因此, so puriso依據上下文,意思可以是一男子或是那一男子

(v) Tasmā (從格)被用作副詞,意義為因此、所以。以同樣意義,它後面也接續著hiti ha (=iti ha),: tasmā hi paññā ca dhanena seyyo(因此智慧優於財富, and therefore is wisdom better than riches); tasmā ti ha bhikkhave (因此,比丘們啊!accordingly, O monks!)

(vi)具格tenatasmā用於相同的意思,: tena ta madhura(因此它是甜的, therefore, it is sweet.) Tena隨在hi後表:“well! all right! ,非常好very well!” tena hi khādāpessāmi nan ti (很好,所以我將讓你吃了他 very well, then, I’ll make you devour him.)

(vii) Naena (295, 300),用以表達已經提過、又再次提及的某些事物或人(296)

 

2. 指示代名詞 (Demonstrative Pronouns)

606.(i) eso, esā, eta (298)為近稱,意義為:這、此this: esā itthī (此女, this woman); nirupakāro esā [她這無用之物, this (fellow) is useless.];相同的重點適用於aya, asu (, this): esa經常用來代eso;saso

(ii)中性字etad (= eta, 302)與動詞hoti、屬格一起用,其表達, to think”: tassa etad ahosi [他那時這麼想, he thought...(直譯 =of his this was).]

 

3. 關係代名詞 (The Relative)

607. (i)關係代名詞已經說明過(592);只有少數重要特殊用法需要在此提及︰

(ii) Yo (311)與不限定詞連用,koci (319): yo koci (不論是誰whoever,任何人 anyone); ya kiñci (任何事物, anything), (314-a, b)

(iii)中性單數型的ya經常當副詞使用,意義為因為、既然、如果、當”,: ta bahu ya pi jīvasi (它多的夠你生活, it is much that thou live.)

(iv)具格yena用作副詞,意思為憑此,因為”: yena na gahissāmi (以此我將可抓住他, by which I shall catch him.)

(v) 當用來表達當行動的趣向、明確方所, yena(該處where),它跟tena(那裡)合用 (句型yena +主格.. tena表往詣某人/ ): yena bhagavā, ten’upasakamati [他到世尊所在之處、他往詣世尊, he went to Buddha (直譯: where was Buddha there he approached. Upasakamati (upa+sa+ kam + a)靠近)

(vi) Yasmā (從格),使用意義為因為”,且其後通常隨有tasmā (因此、所以): yasmā tva na jānāsi tasmā bālo’sī ti (因為你不知,所以你是個傻瓜; because thou doth not understand, therefore art thou a fool.)

4. 疑問詞 (The Interrogative)

608. (i)疑問詞代詞ko ( 316 ) ,可單獨使用或者與名詞、代名詞合用: ko pana tva (你是誰? who art thou?) ke ete(這些是什麼人?who are these? ) kā dārikā (哪個女孩?which girl?)

(ii) kena (具格)attho合用,且人要用為格,構成句型如你想要什麼?”: kena te attho (你需要什麼?what are you in need of?)

(iii) kena (具格) kasmā (從格)kissa (屬格)當副詞用,意義為為什麼, why? ”

(iv) ki多與具格合用,表達有什麼用呢?what is the use of?” ki me jīvitena (生命對我有什麼用呢? what is the use to me of life?)

 

5. 不定代詞 (The Indefinite)

609.不定代詞(ci,319), 沒有任何特別之處: mā idha koci pāvisi (別讓人進入這裡, let no-body enter here); kiñci bhaya(任何駭怕, any fear)

 

重複 (Repetition)

610. 重複表達複數,整體,分配,,多樣等等,字彙有時會重複(以強調): tesu tesu hānesu (處處, in various places); ta ta kathāya mānā(說這說這, saying this and this; Kathā, f. f.】談話。Mānam.】自豪,慢心)yo,任何人whoever,任何事物whatever,無論哪個whichever”: ya ya gāma(無論哪個村莊, whatever village); itarā ten’eva niyāmena yā yā. kiñci katheti tassa tassa upari kacavara chaḍḍesi(aor), [且這樣一來,另一個(婦女)投垃圾到說(出任何)話的人身上and in this way the other (woman) threw the refuse on whomsoever said anything. Itara,adj.】另一個。Niyāmam.】確定,決定。Kacavaram.】垃圾。chaḍḍesi (chaḍḍeti, aor丟棄)]; so diṭṭhadiṭṭhamanuse jīvitakkhaya pāpeti [他見到(任何)人就使(其)命滅, he kills all whom he sees]; gatagataṭṭhāne (所到之處, in every place), yena kena (以任何的..., by whatever ...); ubbahīyati (caus.pass./3rd/sg) so so [人人逃跑,every one is put to flight; Ubbahati (u + vah + a)拉出, 取走]

 

(vii) 動詞的句法 (Syntax of Verbs)

611. (i)動詞和主詞的一致(590.1)

(ii)現在式指稱現在進行的動作,一個現在存在的事實。例: so bhāyati (他駭怕, he is afraid); sā pacati (她煮, she cooks.)

(iii)現在式經常表示持續動作,相當於現在(英語的)進行式: sā gabbhe nisīdati (她正坐在內室, she is sitting in her private room. Gabbham.】內室。)

(iv)習性、風俗和不變的事實用現在式表示: sabbe maranti [一切()皆有死, all (men) die]; bhikkhu sīla ācarati (一位比丘修習戒行: a monk practises virtue.)

(v)現在式有時被用來表示普通的未來: ki karomi (我將要做什麼?what shall I do?)

(vi)當詳細敘述過去事件,好像正在進行,這類現在式使用頻繁,稱為歷史上的現在(Historical Present): so pañcamāṇavakasatāni sippa uggahāpeti (他教500個年輕人, he taught five hundred young men). māṇavakam.】年輕人;sippan.】技術,手藝。Ugganhapeticaus.】教。

(vii)當不使用疑問質詞時,有時會置現在式於句首來表達疑問句: socasi tva upāsaka (優婆塞啊,你傷心嗎?grievest thou, O layman? Socati (suc + a), 哀悼,傷心。)

: 其他時態也可能以同樣方式表達疑問。

 

612. 過去式 (The Past Tense):  含完成式,未完成式和過去式

(i) 完成式和未完成式並沒有困難,它們只依規則使用在一般過去,並不需多加注意。記住: 完成式很少使用;未完成式比完成式出現頻繁些,意義上少有什麼不同, 但過去式(aor)已逐漸取代這兩種時態,並凌駕於其上。

(ii) 在巴利過去式是主要的過去時式,因此被廣泛地使用;它表達不明確的過去時間,也包括當天。過去式可以用現在完成式或不定過去式來翻譯(405): catuppādū pi eka sīha rājāna akasu (四足動物們舉一隻獅子為王, the quadrupeds made a lion king; Pādamn】腳); mukhe pahari [他掌嘴, struck him on the mouth; Paharati (pa + har + a) ,擊。【Aor.pahari] kena kāraena rodi (那時為什麼哭泣? why did you cry? Kāraan】理由) brāhmao eakena saddhi vicari [一個婆羅門曾帶著一隻山羊走動, the brahmin walked about with the goat. Vicarati (vi + car + a)走動、遊蕩]

(iii)不變化詞mā與過去式連用表示禁止: eaka, mā bhāyi (山羊啊!不要害怕!O! goat, fear not! ) mā puna evarūpa akāsi (你不要再這麼做, do not do so again); Evarūpaadj.】如此的。tāta, mā gami (兒啊,你不要去!dear son, do not go.) Tātam.】父親、兒子。(使用這個詞來稱呼大小輩以表達親切感)。

 

613. 未來式 (Future Tense)

(i)未來式表達簡單的未來: aha gacchissāmi (我將會去, I shall go); te marissanti (他們將會死, they will die.)

(ii)未來式也表達禮貌地指揮、溫和的命令: tva tassa bandhana dantehi khādissasi (用你的牙齒斷他的繩縛!cut his bonds with thy teeth.)

(iii)未來式以質詞 ce, sace , yadi表達簡單的條件句: yadi tva yāgu pacissasi aha pivissāmi (如果你要煮粥,我將會喝。if thou wilt cook the gruel, I shall drink it); so tañ ce labhissati, tena saddhi gaccha (Imp.)[ 如果他獲得到它,你和他一起去! if he gets it, go with him.]

(iv)動詞bhavati (, to be)的第3人稱單數型bhavissati, 經常被使用於意義一定是...it must be that... ”: corā pahama ñeva bherisadda sutvā issarabheri (f./nom./sg) bhavissatī ti palāyitvā (盜賊們最初聽到鼓聲後,(他們想)一定是官方的鼓聲,然後逃走...the theives on first hearing the beating of the drum, (said) “It must be the drum of an official” and fled; Issara, m.1. 統治者;Palayati (pal + aya)逃走。 aya me putto bhavissati (他一定是我的兒子, he must be my son. )

(v)bhavissati前有否定質詞na可被譯為它不會是,it cannot be “: nāya issarabheri bhavissati (這不會是官員的鼓. This cannot be an official’s drum.)

(vi)動詞jānāti (他知, to know)的未來式第一人稱單數型: jānissāmi習慣上經常用在意義我會酌辦, I’ll see”: hotu (Imp/3rd/sg), pacchā jānissāmi [好吧!之後我會酌辦let it be, I’ll see (to it) afterwards.]

 

614. 可能/願望祈願式 (The Optative)

(i)可能、願望式表達可能、能夠、適合、同意或許可、命令、希望、條件”,也被用在訂立規則、戒條

(ii)適合性: tva tattha gaccheyyāsi (你應該去那裡, you should go there.)

(iii)願望: aha ima tumhāka bhājetvā dadeyya [這個分配後我可能會給你們, I would divide and give it to you, but... Bhajeti (bhaj + e)分配,分開]

(iv)命令: tva pana ito paṭṭhāya ovādānusāsaniya dadeyyāsi但是你自此以後應該給予訓誡教導, but thou hence forward, give us instructions and admonitions; [ito paṭṭhāya【無】自此以後,] udarena nipajjeyyāsi你應側睡, [lie on thy belly. Udaran.】腹;Nipajjati (ni + pad + ya),躺下,睡。]

(v)可能: api ca nāma gaccheyyāmi (儘管這麼說,然而我或許會去。I may go.)

(vi)當表達條件,前面通常會有ce, sace, yadi (如果): sāmi, sace imāya velāya tava sapatta passeyyāsi kin ti ta kareyyāsi? (王啊!如果此時你看到仇敵,你會對它做什麼? Lord, if, at this time thou should see thy enemy, what would thou do to him? ) [sāmīm.】統治者,主人,丈夫。Velaf.】時間。Sapattam.】對手,仇敵。]

(vii)要表達想像、假設,單字yathā有時被用於可能願望式: yathā mahārāja koci

devapuriso padīpa padīpeyya大王!要是有任何天、人點燃一盞燈, were, maharaja, a man to light a lamp... [Padipa,m.】燈]

(viii)表達同意: tva idāni gaccheyyāsi (你現在可以走了, thou may now go.)

 

 

條件式 (The Conditional)

615. 條件式表達動作不能被完成,因為執行中有阻礙(與事實相反的假設語氣): so ce ta yāna alabhissa agacchissā (如果他獲得那一部車乘的話他會去, he would go if he could get that vehicle); bho satthavāsino, sace esa rukkhamūle cakamanatāpaso ajja nābhavissā, sabbe mahāvilopa patta abhavissatha [住商隊的大德們!今天如果沒有正在樹下經行的這苦行僧(的話),你們可能已遭大洗劫O! merchants, had not today this ascetic been walking to and fro at the foot of this tree you should all have been completely pillaged. [Satthan.】商隊;Vilopam.】掠奪,搶劫。Patta (papunati 的【PPP),已獲得。abhavissatha: bhavaticond/2nd/pl]

 

616. 命令式 (The Imperative): 

(i) 命令式用在下達命令: tena hi, gaccha (很好!你去吧! very well, go!)

(ii) 它表示請求: bhante bhagavā appossukko viharatu(imp/3rd/sg) (世尊!願您無為住。Lord, let the Blessed One now live free from cares.)

(iii)表祝福: vassasata, jīva (願您長命百歲! may you live a hundred years!)

(iv)命令式第二人稱前面加mā ,表達單純的禁止(612 iii): mā eva karotha (你不要這樣做! do not do so!)

(v) bhavati (, to be)的命令式第三人稱單數型,習慣用法的意義是很好”: hotu, aha jānissāmi [!我會酌辦! very well I’ll see (to it)]

 

617. 不定體 (The Infinitive)

(i)不定體表達目的、動機想做該不定體指稱的動作。使用上主動、被動都有。ūyyānapālo chaḍḍetu upāya na passati [園丁不明白丟棄的方法, the gardener saw no means of throwing (them) away] Uyyana;n.】公園;~ pāla,m.】守園人。Chaddeti (chadd + e), 丟棄。Upayam.】方法。]ta gantu, na dassāmi [我將不讓他去; I will not let him go. Dassati (dadati 的【fut)

(ii)不定體與動詞同用,意思為希望嘗試、努力,開始,能夠”: sā roditu, ārabhi [她開始哭泣, she began to cry; Arabhati (a + rabh + a) 開始; arabhiaor] na koci mayā saddhi sallapitu sakkoti[沒有人能夠與我談話, no one can converse with me;Sallapati (san+lap+ a)交談。] sā pavisitu na icchati (她不希望進入, she did not wish to enter);so ta ukkhipitu ussahati [他盡力舉起它, he endeavoured to lift it. Ukkhipati (u + khip+a)舉起。Ussahati (u + sah + a), ,竭力。]

(iii)動詞dadāti (),之後為不定體表,允許”,此外動詞labhati (獲得),意為被允許”: ta paharitu na dassāmi (我不允許襲擊, I will not allow him to be struck); gehabahi nikkhamitu alabhanto(PPR) [不被允許走出房間, not being allowed to go out of the house. Bahi【無】外部。Nikkhamati (ni + kam + a)出去,往前]

(iv)動詞如vaṭṭati (vatt + a;有必要、理應,適合於),和形容詞如yuṭṭo有相同意義,多用於不定體;若為vaṭṭati,動作的作者(Agent)使用具格:ettha dāni mayā vasitu vaṭṭati [ (這裡現在適合我住, it now behoves me to live) Ettha【副】這裡。dāni =dāniind.】現在];它也適於非人稱用法(Impersonal): ta haritu vaṭṭati [理應把他除掉, the best is to kill himHarati (har + a), 除、取、奪。] eva kathetu na yuṭṭa (這樣敍述不恰當, it is not proper to speak thus.)

(v)不變化詞labbhā (可能的,可允許的)sakkā (可能, 能夠)與不定體連用: sakkā用法很多與vaṭṭati相同,也就是說:主動、被動都有,動作的作者經常使用具格; 動詞hoti經常跟隨sakkā: sakkā hoti methuna dhamma paisevitu [沈迷於不淨行是可能的, it is possible to practise fornicationmethuna (adj./n.) dhamma不淨行法, 複合成methunadhamma亦可Patisevati (pati+sev+ a)跟隨,練習,沈迷於。]etasmi hāne na sakkā vasitu (這個地方不能夠居住, it is impossible to live in this place);ida na labbhhā eva katu[這個不可能這樣, it is not possible to do it in this way.]

(vi)當不定體跟 kāmo (想做)複合, 不定體接尾詞字尾省略:devatāya balikamma kāretu()kāmo希望造以供奉, wishing to make an offering to the god. karoticauKareti)

 

618. 連續體 (The Gerund)

(i)連續體是指稱(相同作者的)動作在另一個之前完成;在英語它可以用單字“ having” 後接一過去分詞來翻譯: gantvā(去後, having gone);或者以過去式後隨著連接詞然後,and” : gantvā (他去了然後..., he went and...)。因此連續體使用頻繁,它是巴利中最為常見的連接詞,幾乎脫離了巴利相當於英語的連接詞“and”以連接兩個句子。-so ta ukkhipitvā ghara netvā catudhā vibhajitvā dānādīni puññāni katvā yathākamma gato [他拿起後,攜帶至家中,分成四份,行布施,做諸功德,依行事離開; He lifted it up, took it home, divided into four parts and, practising alms-giving and other good deeds, went according to his deeds. Catudhāadv.】以四的方式。Vibhajati (vi + bhaj + a)分開,分類。yathākammaadv.】依照個人的行事。]

(ii)單字va (=eva) 後接繼連續體,可譯為..., as soon as”: ta vacana sutvā va, [他一聽到話語後就...as soon as he heard these words...]; so vānaro attano putta disvā va [猴子牠一看到自己的孩子; the monkey, as soon as he saw his offspring... Vanaram.】猴子。]

(iii)質詞“api,也、雖然如此接在連續體之後,可譯為雖然,although”: akataññū puggalo cakkavattirajja datvā pi tosetu na sakkā [(一個)忘恩負義的人,雖然給予轉輪聖王王權,()不能夠使他滿足, an ungrateful man cannot be satisfied although he be given universal sovereignty. Akataññūadj.】忘恩負義;Rajja,n.】王國,君主身份;Dadati (da + a, da重複,而前a被短化; ); tussaticau:Tosapeti使滿足,使歡喜。]

(iv)連續體前的a,可譯為沒有,without”: papañca akatvā (沒有造成延誤, without making delays; papañcam.】困難、阻礙、延誤。)eka pi akilametvā (一個人也不疲倦, without tiring even one person. kilamaticau: Kilameti使疲倦)

(v)有些連續體作介系詞;主要的有: patthāya (since, from, 開始beginning, 以後after); sandhāya (關於, with reference to, concerning); ārabbha (關於、談到concerning); sañcicca (有意地intentionally); asallakkhetvā (注意地, unawares);nissāya, upanissāya (經由through,near); ādāya (拿、以,with); paticca (因爲、由、透過by, through, on account of); hapetvā (除了, except)[ Sallakkheti (sam + lakkh + e) 觀察,考慮。]

(vi)連續體英語有時可翻譯為現在分詞; idha āgantvā aha cora passi (來到這裡,我看見一個賊, coming here I saw the thief.)

(vii)連續體可以有被動的意味: corajeṭṭhakena gahetvā [被強盜首領捉到後, having been seized by the robber chief; Jeṭṭhaadj.】至高的,耆老,最初的。]

 

分詞的句法 (Syntax of Particles)

619. 現在分詞

(i) 現在分詞一般可以翻譯為英語的...,正在...while, whilst”,意義內涵於分詞; 此分詞表達與主要動詞同時進行的動作: attano gāma gacchanto corānavi patvā [正當回去自己的村莊時,一個盜賊們(居住)的樹林; while going to his village he came upon a forest inhabited by thieves; Aavif.】森林;Patvā (papunati 的【gerd) 到達了,達到了,獲得了。]tattha gantvā mātara paijagganto vāsa kappesi (aor /3/sg)[他去到那裡,照顧著母親過生活he went and, taking care of his mother, took up his abode there. [Patijaggati, (pati + jag + a)看守,照顧。Vasam.】生活。Kappeti (kapp + e)過著(生活)。]

(ii)要記得: 分詞具形容詞的性質(439),與形容詞一樣必須與所修飾的字一致: avīciniraya gacchantā sattā...[要去阿鼻(無間)地獄的眾生們, persons going to the Avici Hell]; āgacchanta ta disvā pi (雖然看見他來, although he saw him coming.)

(iii)現在分詞有時當實質詞使用,可翻譯為” he who;...的人”(做動詞所表達的動作的人):ida pana paraloka gacchantassa pātheyya bhavissati [然而這是要去他方世界的人的資糧, but this will be provisions for him who goes to the other world; Pātheyyan.】旅程的預備。]paraloka gacchanto eka kahāpaa pi gahetvā na gacchati  [要去他方世界的人,一個錢也帶不走; he who goes to the other world does not take even one cent with him. Kahapanan.】迦利沙缽拿硬幣]

(iv)現在分詞有時也可以用條件句來翻譯: ta labhanto jīvissami alabhanto idh’ eva marissāmi [如果獲得它,我將活;不得,我就死在這裡; if I obtain her I shall live; if not, in this very spot shall I die]; addhamāse sahassa labhanto upaṭṭhahissāmi, deva[如果我每半月得一千, 我將服侍,天神! if I get a thousand every fortnight, I’ll serve thee, Lord; [Addham.】一半;~masa,m.】半個月。Upaṭṭhahati, upaṭṭhāti (upa + hā + a) 等候,服侍,明白。] eva karonto lacchasi akaronto na lacchasi [如果你這樣做的話,你將會得到;不做,你將得不到; if you do so you’ll get it, if not, you will not get it. Lacchati = labhissati (fut.)]

(v)質詞pi (=api)前接現在分詞,英語可翻譯為雖然,although”: pitarā vāriyamāno pi [雖然被父親制止, although prevented by his father; VāriyamānaAdj/PPR】被阻礙的,避免的。] ta apassanto pi [雖然無視於他; although not seeing him. ]

 

620. 過去分詞 (Past Participles)

(i)有兩種過去分詞: 主動完成(231, 465)及被動完成(450)

(ii)無論如何,主動完成分詞(被動完成分詞後面加接尾詞-vā來構成)不會有困難: so sīha ādinnavā [他已抓獲那隻雄獅, he having captured the lion; ādinnavā (ādāti 的【PPA)已拿,已抓住。] bhatta bhuttā(adj.) [已吃過飯的人, having taken his meal]

(iii)被動完成分詞(PPP)經常作為述語而不是限定動詞 (590);因此它可以用過去式來作翻譯。

(iv)字根的過去被動完成分詞隱含著移動,且及物性的字根取對格: sakanivāsa eva gato [他已回去自己的住處, he went to his own place. Nivāsam.】住所]

(v)過去被動完成分詞當作述語用,要理解成它後面有個動詞“hoti (, to be) ”在。

(vi)過去被動完成分詞動作的作者(agent)依規則要用具格: tayā pañha puṭṭha[問題已被她問過, by her the question was asked; Pañha【三性詞】問題,質詢。Puṭṭha (pucchati 的【PPP)已被問。] sāsana mayā likkhita [義理已被我寫下, a letter has been written by me; Sāsana = sassanan.】指示,教義,文字。Likhati (likh + a),銘刻,【過分】likhita]

(vii)被動完成分詞英語以現在分詞翻譯,也不少見: tato uppatito vijjullata viya vijjotamāno (PPR) paratīre aṭṭhāsi [從那裡跳起來,他站在對岸,如同閃電輝耀 springing from there, he reached the other shore as a lightning flash. Tatoind.】從那裡,因此。Uppatati (u + pat + a),跳起。vijjullatāf.】閃電。Viya (ind.), 如同。Vijjotati (vi + jut + a) 照耀。Tiran.】岸,河岸。Tiṭṭhati (hā + a; hā 被改爲tiṭṭha), 站著,遵守,持續,保持;aor】為aṭṭhāsi]

621. 未來分詞 (The Future Participle)

(i)未來分詞(449)指稱動作作者即將執行動作、或者經歷字根所表達的狀態: raṭṭhā/abl/sg raṭṭha/acc/sg vicarissa  [我將一國一國地遊行, I am about to go from kingdom to kingdom; Raṭṭhan.】國家。] ta gantha racissa aha [ 我將整理那本書; I am about to compose that book. Gantham.】束縛,典籍。Racayati (rac + aya)組成,整理,準備。]

(ii)它也顯示目的、意圖, 見上面(i)的第2個例句。

(iii)它顯示簡單的未來的事件: nāha puna upessa gabbhaseyya [我將不再次出生, I shall not be reborn again; Upeti (upa + i + a)靠近,獲得。gabbhaseyyāf.】在子宮受孕。]

 

622. 未來被動分詞 (The Future Passive Participle)

(i)未來被動分詞表達的概念是適合fitness, 需要necessity, 義務obligation;” 它指稱字根所表達或所經歷的動作是應該、適合做、必需被做: mayā kattabba kamma niṭṭhita [我應做的工作已被完成, the work which was to be done by me is finished.  Niṭṭhāti (ni + hā + a)被結束,被完成。【PPPniṭṭhita]; sace so deso uklāpo hoti so deso sammajjitabbo [如果該區域骯髒,就應該被清掃, if the place be dirty it ought to be swept; Desam.】區域,國家。Uklāpam.】污垢,垃圾。【adj.】骯髒的,不潔淨的。Sammajjati (sa+ majj + a)掃除,擦亮。]; na navā bhikkhū āsanena paibāhetabbā [年輕的比丘不需讓出座位, young monks should not be ousted from their seat; Navaadj.】新的、年輕的。Āsanan.】座位。Paibāhati (pai + vah + a)擋住,規避,讓開,拒絕。]

(ii)從上述例子可見到F.P.P性、數、格上需與主詞一致。

(iii)很多是非人稱用法(虛主詞、被動): kinnu kattabba (什麼要做的嗎?what is to be done?); ettha ca imāni suttāni dassetabbāni [此外,在這裡這些經句應被示出, and in this connection these passages (from the Scriptures) should be pointed out; [Dasseti (dis + e, dis 被改成 das), 出示,展現。] iminā nayena veditabbo [必須以這種方法來理解, it must be understood in this way. Nayam.】方法]

(iv)注意: 由以上範例,動作作者用具格。

(v) bhavitabba與人、事物的具格連用,經常意味著一定要...,應該...或必須... ‘’: majjhatten’eva bhavitabba [應如此地淡漠...; one should be indifferent to ... Majjhaṭṭha, Majjhatta adj.】中立者,無私於,中道性的]; visayojitāya etāya bhavitabba [這一定被她混了毒藥, this must have been mixed with poison. Visan.】毒藥,毒液。Yojeti (yuj + e), 套上軛,混合;YojitaPPP]已混合。]

 

不變化詞的句法 (Syntax of Indeclinable)

623.

(i)下列用作相關連詞(如英語的片語連接詞、從屬連接詞、對等連接詞之類): yathā...tathā(如、按照... , as...); yāva.. tāva (直到、只要 as long as, so long as) [Yāvaind.】直到。Tāvaind.】這麽多,這麽長,直到,至於。], yadā...tadā (when...,那時then...); yattha... tattha (該處where...,此處there...)

(ii) [成組的相關連詞:]ca...ca...,(....和兩者,both... and),: so ca ahañ ca (他和我, both he and I); vā...vā.. (......, 不論): bhāsati vā karoti vā (他無論言語或舉止.., whether he speaks or acts) pi..pi...(兩個都...),: siñcati pi siñcāpeti pi (他灑水也令人灑水...both sprinkles and causes to sprinkle)

(iii)[成組的相關連詞]ca...ca...,vā...vā...用於否定句,意思同於英語的neither...nor (既不...又不...)

(iv)cavā在句中單獨使用,不放句首。

(v)不變化詞eva前有母音則用yeva來強調單字所表達的概念,其可被譯為英語的“very, exactly正是, as soon as”,: idāni eva (就在當下, just now); attano yeva (正是自己的, one’s very own) yeva在動詞後,英語就不好譯,但大多數的情境下,可被譯為,on; 繼續,to go on, continue” ,: kathenti yeva他們持續交談著, they went on talking.

(vi) yadi (如果,if)當它被用於現在、未來、願望式、條件句: yadi eva, yajj’ eva (如果這樣的話 if so, 那樣的話in that case); vā...yadi vā...(不論... ...;whether... or) ; gāme vā yadi v’āraññe (不論在村莊裡或是在樹林間, whether in the village or in the forest.)

: 句法中最重要的不變化詞已於實詞的句法Syntax of Substantives”提供了。

 

直接及間接述句 (Direct and Indirect Narration)

624. 直接和間接引述句

(i) 在巴利斜格、間接格(oblique)結構的表達,是安置在質詞iti (因此so, thus) 之後,相應於英語的直述。也就是說,在引述的話語後放iti: kaha so etarahī ti pucchi” [“他現在在哪裡?”,他問; he asked, “Where is he now?” EtarahiAdv.】現在,目前]

(ii) iti通常縮略為ti,且引述內容的最後字母若為短母音, ti前要長化: sādhū ti  [“很好!善哉!”; he said,“Very well.”

(iii) (間接引句)動詞其意為,告訴,,命名,,通常要和iti連用;那些動詞可能為:

(1) 放在質詞iti: te “sādhū” ti vatvā[很好!” 他們這麼說, they said “Very well.” Vatvāvadati 的【gerd】告訴了,說了]

(2) 動詞放在引述的字詞前: so pucchi “ki jānāsi tvan” ti [他問說:「你知道什麼呢?, he asked “What do you know?”]

(3) 動詞經常被整個地省略:”māressāmi nan” ti,[ (他想或說:)「我將會殺了他。」he thought, or said]“ I’ll kill him!”]

(4) ititi接在母音後(),則要規則性地進行連音化: iti + eva = icceva; kvaci + iti = kvacīti.

(5) 通常iti意味著因為because”,有意地表達理由、動機、意圖、目的: “jīvitu asakkontā” ti [因為(我們)無法以維持生計, because (we) are unable to make a living; “makasa paharissāmi” ti pitu matthaka dvidhā bhindi [想要打蚊子的緣故,他打了父親的頭兩次, intending to kill the mosquito he broke his father’s head in two. Makasam.】蚊子。Matthakam.】頭。DvidhāAdv.】以二方式;兩次。Bhindati (bhid + m-a),打破,劈開,切斷;aor.bhindi]

 

疑問及否定 (Interrogation and Negation)

625. (i)否定質詞為na: imasmi sare sudaka n’atthi [此湖沒有水, there is no water in this lake; Saram.】湖。]na aññāsi [你不知嗎? did not thou know? ] seṭṭhinā saddhi kathetu na sakkomi [我不能去跟財務官說話, I am unable to speak with the banker. Seṭṭhi, seṭṭhīm. 財務官、長者]

(ii)可能/願望式用na表禁止: na hatthisāla gaccheyya [別讓他去象棚! let him not go to the elephant-shed. [Sālāf.】廳堂,棚。]

(iii) na可用於複合字的第一成員: nāgamana (= na+āgamana) [沒抵達non-arrival] nabhikkhu [非比丘,a non-monk; 一個在家男子, a layman]

(iv) 雙重否定則為肯定: bheri na na vādeyyā [鼓不能不擊, not that he may not beat the drum; Vādeti (vad + e)演奏(樂器)]

(v) no也跟na一樣用於否定句: no janāti [他不知, he does not know.]

(vi) no後接na表強烈肯定: no na dhameyya (他很可能會吹奏, he should surely blow) [Dhamati (dham + a) ,使發聲]no nappahoti [他應該能勝任, he is most certainly able. Pahoti (pa + hū + a) 能夠,勝任,充份。]

(vii)疑問句透過使用疑問副詞或代詞表達,: kasmā(為什麼, why? ) kissa, kena (為什麼,why?) ko (,who? )...等。

(viii)也有透過疑問質詞來表達疑問句。例如:

(ix)api被用在疑問句,要置於句首: ap’avuso, amhākam satthāra jānāsi [(具壽)!你知道我們的師尊嗎?do you, Sir, know our Teacher?]

(x) api後接nu kho,表達一個非常語有力的的疑問: api nu kho koci upaddavo hoti (那你有造成任何危難嗎? well, have you any cause of distress?) [Upaddavam.】不幸,危難,危險。]

(xi) nu(我感到疑惑!I wonder!) nu後常接疑問代詞kho: kīdiso nu kho paraloko [不知道他方世界像什麼? I wonder what the next world is like? Kīdisaadj.】什麽類型?似什麽的?]corā nu atthi (有盜賊嗎?are there thieves?)

(xii)na引領表達強而有力的疑問: na nu’ha yodho (難道我不是一個戰士嗎?am I not a warrior?)

(xiii)疑問句也可以把動詞置放於句首來表達: socasi upāsaka, (你傷心嗎?居士! grievest thou layman?)

(xiv)有時只靠語氣聲調就可以表達疑問: sūpa labhi [你有肉湯? did thou get broth?]  Sūpam.】肉湯。]

 

感歎詞 (Iinterjections)

i)      主要的感嘆詞是: hā (唉!alas!) ah! (,哎呀); handa(表容許、那麽、好了,come!) ; aga (誠然, indeed!); bho (大德, friend!閣下, Sir! ,I say! ); hare (用來稱呼晚輩的質詞,小子,老兄sirrah!) amā (是的, yes!對啊! truly!) (538)

(ii) bhae(ind.對下屬的稱呼)bhaati中間型第一人稱單數,用來當感嘆詞,英語意為” I say there!”

(iii) maññemaññati中間型第一人稱單數,也可用來當感嘆詞,意為我想methinks! 我敢說, I dare say! 我認為, I suppose!”


第十五章 (PROSODY)

介紹

626. 音律是文法的一部份,其被視為是詩體的法則。gāthā (a stanza)是一首巴利詩、偈頌。pāda (a quarter verse)是四句偈中的一句。vaṇṇa (a syllable)指文句中的一音節。短音節叫lahu,長音節稱garu,音步(foot)則為gaa

 

627 符號È表一個短音節,“表長音節。一音步包括兩個長音節稱gā,ga+ga; ga是從garu()這個字的第一音節借來,表一個音步。一音步包括兩個短音節稱lā,la+la; la是從lahu(輕、)這個字的第一音節借來,表一短音步

 

音步 (Feet)

628. 以下為四種分解後的巴利音步。

符號

巴利

英語

È  È

la la lā

Pyrrhic 抑抑格

ga gagā

Spondee揚揚格

È

la ga

Iambus抑揚格

È

ga la

Trochee揚抑格

 

629. 以下八種音步,巴利稱aṭṭhagaa:

符號

巴利

英語

ma

Molossus三長節音步

È È È

na

Tribach三短節音步

È È

bhā

Dactyl 揚抑抑格, 長短短格

È

ya

Bacchic抑揚揚格, 短長長格

È È

ja

Amphibrach抑揚抑格, 短長短格

È È

sa

Anapaest抑抑揚格, 短短長格

È

ra

Cretic揚抑揚格, 長短長格

─ ─ È

ta

Antibacchic揚揚抑格, 長長短格

 

長短音節 (Short and Long Syllables)

630. 巴利短母音有a, i, u,長母音有ā, ī, ū, e, o。當a, i u 後有兩個子音,在音韻上是長的。譬如cakkañca,第一、二音個a是長音,因為它們分別跟有kkñc。在輔音()前的短母音在音韻上是長音。因此sacca, 這個前的a是長音。在韻文中,為了合音律短母音偶而會長化,長母音偶而會短化。為了使短母音長化,它後面的子音有時會重複。

 

音律的種類 (VARIETIES OF METERS)

631. 有三種律,稱為等同調(sama),半分調(addhasama),以及不等同調(visama)。當所有的句(pāda)的音節都合韻稱等同調;當一、三句或二、四句的律不同,則為半分調;當所有句都不合則稱這種為不等同調(visama)

 

( i ) 等同調 (Sama Class)

632. 這類偈(gātha,漢語亦稱伽陀),每句由6-22音節組成。這17種格律,巴利名稱如下:

gāyatti

6音節

jagati

12音節

dhuti

18音節

uhi

7音節

atijagati

13音節

atidhuti

19音節

anuṭṭhubha

8音節

sakkarī

14音節

kati

20音節

brahati

9音節

atisakkarī

15音節

pakati

21音節

panti

10音節

aṭṭhi

16音節

akati

22音節

tuṭṭhubha

11音節

atyaṭṭhi

17音節

 

 

 

633. 根據每偈所使用音步再次區分;因為四個句是類似的,以下只以句(pāda)為基礎,在此提供每種格律的組合。

1.

gāyatti:

每句有6音節。只有一種格律:

 

tanumajjhā

– –ÈÈ– –

2.

uhi:

每句有7音節。只有一種格律:

 

kumāralatitā,

ÈÈÈÈ–│–

3.

anuṭṭhubha:

每句有8音節。有5種格律:

 

(i) citrapadā,

ÈÈ│–ÈÈ│– –

 

(ii) vijjummala,

– – –│– – –│– –

 

(iii) māṇavaka,

ÈÈ│– –ÈÈ

 

(iv) sāmaika,

È–│ÈÈ│–È

 

(v) pāmaikā,

ÈÈ│–È–│– –

4.

brahati:

每句有9音節。有2種格律:

 

(i) halamukhī,

È–│ÈÈÈÈÈ

 

(ii) bhujagasusu,

ÈÈÈÈÈÈ│– – –

5.

panti:

每句有10音節。有7種格律:

 

(i) suddhavirājitam,

– – –│ÈÈ–│ÈÈ│–

 

(ii) panavo,

– – –│ÈÈÈÈ– –│–

 

(iii) rummavati,

ÈÈ│– – –│ÈÈ–│–

 

(iv) matta,

– – –│–ÈÈÈÈ–│–

 

(v) campakamala,

ÈÈ│– – –│ÈÈ–│–

 

(vi) manorama,

ÈÈÈ│–È–│ÈÈ│–

 

(vii) ubbhasakam,

– –È│– – –│–È–│–

6.

tuṭṭhubha

每句有11音節。有11種格律:

 

(i) upaṭṭhitā,

––ÈÈÈÈÈ│– –

 

(ii) indavajirā,

––È│– –ÈÈÈ│– –

 

(iii) upavajirā,

ÈÈ│– –ÈÈÈ│– –

 

:  當同一詩偈,不論順序,混雜有indavajirā upavajirā的句,這種詩偈稱為upajāti

 

(iv) sumukkhī,

ÈÈ–│ÈÈÈÈÈ

 

(v) dodhaka,

ÈÈ│–ÈÈ│–ÈÈ│– –

 

(vi) sālinī,

– – –│– –È│– –È│– –

 

(vii) vātummissā,

– – –│–ÈÈ│– –È│– –

 

: 4 和第七音節之後各有停頓。

 

(viii) surasasirī,

ÈÈ│– –ÈÈÈÈ│– –

 

(ix) rathoddhatā,

È–│ÈÈÈ│–È–│È

 

(x) svāgata,

È–│ÈÈÈ│–ÈÈ│– –

 

(xi) bhaddikā,

ÈÈÈÈÈÈ│–È–│È

7.

jagati

每一句有12音節。有4種格律:

 

(i) vasamaṭṭha,

ÈÈ│– –ÈÈÈ│–È

 

(ii) indavasā,

– –È│– –ÈÈÈ│–È

 

(iii) toaka,

ÈÈ–│ÈÈ–│ÈÈ–│ÈÈ

 

(iv) dutavilabita,

ÈÈÈ│–ÈÈ│–ÈÈ│–È

 

(v) pua,

ÈÈÈÈÈÈ│– – –│È– –

 

:  [iv]4 和第12音節之後各有停頓。

 

(vi) kusumavicittā,

ÈÈÈÈ– –│ÈÈÈÈ– –

 

(vii) bhujagappayāta,

È– –│È– –│È– –│È– –

 

(viii) piyamvada,

ÈÈÈ│–ÈÈÈÈ│–È

 

(ix) lalitā,

––È│–ÈÈÈÈ│–È

 

(x) pamitakkarā,

ÈÈ–│ÈÈÈÈ–│ÈÈ

 

(xi) ujjalā,

ÈÈÈÈÈÈ│–ÈÈ│–È

 

(xii) vessadevī,

– – –│– – –│È– –│È– –

 

:  [vixii]5 和第12音節之後各有停頓。

                        

(xiii) tāmarasa,

ÈÈÈÈÈÈÈÈ– –

 

(xiv) kamalā,

ÈÈ–│È– –│ÈÈ–│È– –│

8.

atijagati

每一句有13音節。有2種格律:

 

(i) pahāsinī,

– – –│ÈÈÈÈÈ│–È–│–

 

: [pahāsinī]3 和第13音節之後各有停頓。

 

(ii) rucirā,

ÈÈ│–ÈÈÈÈ–│ÈÈ│–

 

: [rucirā]4 和第13音節之後各有停頓。

9.

sakkarī

每一句有14音節。有3種格律:

 

(i) aparājitā,

ÈÈÈÈÈÈ│–È–│ÈÈ–│È

 

: [aparājitā]7和第14音節之後各有停頓。

 

(ii) paharaakalikā,

ÈÈÈÈÈÈ│–ÈÈÈÈÈÈ

 

: [paharaakalikā]7 和第14音節之後各有停頓。

 

(iii) vasantatilakā,

– –È│–ÈÈÈÈÈÈ│– –

10.

atisakkarī

每一句有15音節。有4種格律:

 

(i) sasikala,

ÈÈÈÈÈÈÈÈÈÈÈÈÈÈ

 

(ii) maigunānikaro,

ÈÈÈÈÈÈÈÈÈÈÈÈÈÈ

 

: [sasikalamaigunānikaro]8和第15音節之後各有停頓。(原書10, i/ii符號作一樣)

 

(iii) malinī,

ÈÈÈÈÈÈ│– – –│È– –│È– –

 

: [malinī]8音節之後有停頓。

 

(iv) pabhaddaka,

ÈÈÈÈÈ│–ÈÈÈÈ│–È–│

11.

aṭṭhi

每一句有16音節。只有一種格律:

 

(i) vāninī,

ÈÈÈÈÈ│–ÈÈÈÈ│–È–│–

12.

atyaṭṭhi

每一句有17音節。有3種格律:

 

(i) sikharinī,

È– –│– – –│ÈÈÈÈÈ–│–ÈÈÈ

 

: [sikharinī]6 和第17音節之後各有停頓。

 

(ii) harinī,

ÈÈÈÈÈ–│– – –│–È–│ÈÈ–│È

 

(iii) mandakkantā,

– – –│–ÈÈÈÈÈ│– –È│– –È│– –

 

: [harinīmandakkantā] 4和第17音節之後各有停頓。

13.

dhuti

每一句有18音節。只有一種格律:

 

(i) kusumitalatāvellitā,

– – –│– –ÈÈÈÈÈ– –│È– –│È– –

14.

atidhuti

每一句有19音節。有2種格律:

 

(i) meghavipphujjitā,

– – –│– – –│ÈÈÈÈÈ–│– –È│– –È│–

 

: [meghavipphujjitā] 613 和第19音節之後各有停頓。

 

(ii) saddūlavikkīitī,

– – –│ÈÈ–│ÈÈÈÈ–│– –È│– –È│–

 

: [saddūlavikkīitī] 12 和第19音節之後各有停頓。

15.

kati

每一句有20音節。只有一種格律:

 

(i) vutta,

È–│ÈÈ│–È–│ÈÈ│–È–│– –È│–È

16.

pakati

每一句有21音節。只有一種格律:

 

(i) saddharā,

– – –│–È–│–ÈÈÈÈÈÈ– –│– – –│È– –

17.

akati

每一句有22音節。只有一種格律:

 

(i) bhaddaka

ÈÈ│–È–│ÈÈÈ│–È–│ÈÈÈ│–È–│ÈÈÈ│–

             

( ii ) 半分調 (THE ADDHASAMA CLASS)                                                 

634. 在半分調(addhasama),奇數、偶數句格律不同。下表格說明這個主題下的11種格律︰

格律名稱

奇數句格律

偶數句格律

upacitta

ÈÈÈÈÈÈÈ

ÈÈÈÈÈÈ– –

ratamajjhā 

ÈÈÈÈÈÈ– –

ÈÈÈÈÈÈÈÈ– –

vegavati

ÈÈÈÈÈÈ– –

ÈÈÈÈÈÈ– –

bhaddavirāja

– –ÈÈÈÈ– –

– – –ÈÈÈÈ– –

ketumati

ÈÈÈÈÈ– –

ÈÈÈÈÈÈ– –

akhyānikā

– –È––ÈÈÈ– –

ÈÈ– –ÈÈÈ– –

viparitapubba

ÈÈ– –ÈÈÈ– –

– –È– –ÈÈÈ– –

hariapaluta

ÈÈÈÈÈÈÈ

ÈÈÈÈÈÈÈÈ

aparavutta

ÈÈÈÈÈÈÈÈ

ÈÈÈÈÈÈÈÈ

pubbittaggā

ÈÈÈÈÈÈÈÈ– –

ÈÈÈÈÈÈÈÈ– –

yavādikāmatī

ÈÈÈÈÈÈ

ÈÈÈÈÈÈ

      :  aparavuttavatāliya的說明相當,請參考以下vatāliya

 

( iii ) 不等調 (TH E VISAMA CLASS)      (635. – 640 原書缺)

                                            

641. 首先是稱作ariyā 四句偈中前兩句(半偈),含七個半音步;第二、四、六等偶數音步ba, ja, sa, gā 或四個短音節皆可用,ja不可用在第一、三、五等奇數音步。其中,第六個音步必須用la或是四個短音節。四句偈後兩句(後半偈)必須符合同樣狀況。要觀察到jāti格律,一音步含四個音節的時間單位-音瞬(syllabic instant); 因此一個短音節的發音就等於一個音瞬,一個長音節相當於兩個短音節,ariyā格律,每一音步相等於四個音瞬。以下為說明ariyā音步的圖解:

 

音步

第一個

第二個

第三個

第四個

第五個

第六個

第七個

第七個半

前兩行

─ ─

ÈÈÈÈ

─ ─

ÈÈ

─ ─

ÈÈ

ÈÈ

後兩行

ÈÈ

ÈÈÈ

─ ─

─ ─

─ ─

È

─ ─

 

 

■ VETĀLIYA

642. vetāliya的格律是這樣構成的: 四句中,通常奇數句有十四個音瞬,偶數句有十六個音瞬,不過mattāsamaka格律則是每一句都由十六個音瞬構成。jāti的格律有很多種,但其細節並不在本書處理的範疇。儘管如此,vetāliya的格律算是經常出現,以下為其組成。每句分成三個音位(seats),第一、三句的第一個音位必需具有六個音瞬;第二、四句的第一個音位必需具有八個音瞬;第二個音位需用揚抑揚格(長短長, Cretic),第三音位需用抑揚(短長, iambus):

 

 

第一個音位音瞬數量

第二個音位(Cretic)

第三個音位(Iambus)

第一句

六個音瞬

È

È

第二句

八個音瞬

È

È

第三句

六個音瞬

È

È

第四句

八個音瞬

È

È

: 

578. 上述是完美的vetāliya的格律。在其第三音位,可能會見到下列音步而非抑揚格(Iambus):

ÈÈ

Pyrrhic  抑抑格

─ ─

Spondee 揚揚格

È─ ─

Bacchic 揚揚格

ÈÈ

Amphibrac 揚格

(b)   長音節符號()要算作兩個音節,因為它相當於兩個短音節。

 

 

-結束

 



勘誤表

譯者: 正文校訂處以藍色、深咖啡色表示以下條例欄中頁(P.)指原書頁數。複合詞及句法章節, 某些字彙有點誤差,可能因連音, 因沒有上、下文,所以無從判斷, 筆者依字典詞條寫法,提供單字、詞性、意義以供參考。

條例

原書

校訂

備註

22.

i + ī = i

i + ī = ī

繕打、印刷錯誤

23.

22

23

(ibid)

24.

23

24

(ibid)

27.

27ii)

號數不清楚,後亦有文參照數為27ii)

32.

muni care

munī care

繕打、印刷錯誤

59.

ś

(ibid)

88

-cch

-ccha

(ibid)

94

-t-

-tt-

(ibid)

102.

dh

h

(ibid)

120.

loc/sg: i

e

(ibid後續deva變化表亦作-e)

124.

abl/sg: rupā

rūpā

繕打、印刷錯誤

124.習題

coral

刪除

七寶之一veuriya為硫璃(sapphires),非珊瑚(coral)

134.

vārina

vārĭna

打字、印刷錯誤

141.從格

bhiskhusmā,

bhikkhusmā,

(ibid)

141.習題

velu

veu

(ibid)

143.

43.

143.

(ibid)

143.

dhenū

dhenu

(ibid)

143習題

ku / the earth

刪除

依據《水野弘元巴利語辭典二版》, ku為惡、小, 並無the earth的解釋。

145.

146.

145.

打字、印刷錯誤

150I

160

150

(ibid)

157b

ïvan

śvan

(ibid)

159.

dat/pl/manina

manāna

(ibid)

163.

castr

śastr

(ibid)

164a

and .

刪除

(ibid)

171

ïvan

śvan

(ibid)

177.

u

ū

(ibid)

204.

bhūrini/f/voc/pl

bhūrinī

(ibid)

206.

-i

-ī

(ibid)

210.

esina

esīna

(ibid)n./pl/gen

222a.

gunavā

guavā

(ibid)

223.

213.

223.

(ibid)

224.

(標題)feminine

Neuter

(ibid)

225.

224.

225.

(ibid)

226習題

語基bhuñja

bhuñja

(ibid)。動詞章節語基亦作bhuñja

242.

原書條例242脫漏。

266十進數

40/tālisa

tālīsa

(ibid)。同時有兩個tālisa, 其中之一應改為tālīsa

284.

ïas

śas

(ibid)

289.

amhe

amhe

pl/acc同時有兩個amhe

372.3

chart part 9

333

應參照號數(333)

374.

(70ff)

(70-79)

打字、印刷錯誤

380.

√vaddh+a

√vaḍḍh+a

(ibid)

401.

suno

suo

(ibid)

417.

bhuñijimha

bhuñjimha,

1st/pl打字、印刷錯誤

417.

bhuñjimsu

bhuñjisu

3rd/pl (ibid)

426.

ï

ś

(ibid)

429a

插入an以連結

插入-i

(ibid)。範例部份亦作-i

434.

dc

dṛṣ

(ibid)

449.ii√pac

pacissamāṇa (f)

pacissāna (f)

pacissamānā

pacissānā

(ibid)

452i

√bū

√bhū,

(ibid)

495.

405

495

(ibid)

543.範例ii

Hatthino

Hatthi

(ibid)

576(p.145)

接尾詞-u

u*

此屬第三類uṇādi衍生, 依作者先前述及, 應置*印刷錯誤

578.

-abha:

-ina

-ï

-ina*

-śṛ

(ibid)

581.(p.148)

-imā:

-ima:

(ibid)

581(p.149)

接尾詞-kata

-kaa

打字、印刷錯誤

581(p.149)

-kaa/Line4

prefix

原書作少有改變其接尾詞意義,依上、下文應是接頭詞。

590.2

gacchatha

gacchāma

說明作第一人稱複數”, 例句取第二人稱複數gacchatha, 所以更正為第一人稱複數

590.4

padao

pada

打字、印刷錯誤

595.x

tesa

tesa

(ibid)

598 (P.155)

538

598

打字、印刷錯誤

598.iii

gama村莊

gāma

(ibid)

598v(P.156)

thc;

village

the;

city

(英文)打字、印刷錯誤

nagara英譯應為city / townvillage

598vii

gāma

gāma

打字、印刷錯誤。應使用對格。

599xvi

sisena

sīsena

(ibid)

600.xiv

araka

āraka

(ibid)

607v.

upasakati

upasakamati

(ibid)

610(P.162)

(vii)Repetition

6.Repetition

編碼錯誤。

610.

kathaya

kathāya

打字、印刷錯誤

616.ii

apposukka

appossukka

(ibid)

616.v

jaissāmi

jānissāmi

(ibid)

617.v

labbha

labbhā

(ibid)

617.v

labbhhā

labbhā

(ibid)

618.ii

vāndro

vānaro

(ibid)

619.i

corāṭavi

corāṇavi

(ibid)

619.iii

patheyya

pātheyya

(ibid)

623i.

yavā... tavā

yāva... tāva

(ibid)

624i.

etarahi

etarahī

(ibid)

625i.

sudaka

udaka

(ibid)

625.xiv

supa

sūpa

(ibid)

627.

la = la + la

lā

(ibid)

628.

Lambus

Iambus

(ibid)

 

 

 

 

 

 

【結緣品,請勿販售!】