第三一課  人稱代名詞的曲用(Declension)
31.1.人稱代名詞的語尾變化(曲用Declension)
第一人稱 → amha 我或我們
        
| 
   
   格   | 
  
   單  數  | 
  
   複  數  | 
 ||||
| 
   1.  | 
  
   nom.  | 
  
   主  | 
  
   ahaṃ        = I  | 
  
   ṃayaṃ, amhe       = we  | 
 ||
| 
   2.  | 
  
   acc.  | 
  
   對  | 
  
   maṃ, mamaṃ = me  | 
  
   amhe, amhākaṃ, no = us  | 
 ||
| 
   3.  | 
  
   ins.  | 
  
   具  | 
  
   mayā, me  | 
  
   amhehi, no  | 
 ||
| 
   4.  | 
  
   dat.  | 
  
   與  | 
  
   mama, mayhaṃ, mamaṃ, me  | 
  
   amhaṃ, amhākaṃ, no  | 
 ||
| 
   5.  | 
  
   abl.  | 
  
   奪  | 
  
   mayā  | 
  
   amhehi  | 
 ||
| 
   6.  | 
  
   gen.  | 
  
   屬  | 
  
   mama, mayhaṃ, mamaṃ, me  | 
  
   amhaṃ, amhākaṃ, no  | 
 ||
| 
   7.  | 
  
   loc.  | 
  
   處  | 
  
   mayi  | 
  
   amhesu  | 
 ||
31.2.人稱代名詞的語尾變化(曲用Declension)
第二人稱 tumha你或你們
| 
   
   格   | 
  
   單  數  | 
  
   複  數  | 
 ||||
| 
   1.  | 
  
   nom.  | 
  
   主  | 
  
   tvaṃ, tuvaṃ = you  | 
  
   tumhe      = you  | 
 ||
| 
   2.  | 
  
   acc.  | 
  
   對  | 
  
   taṃ, tavaṃ, tuvaṃ  | 
  
   tumhe, tumhākaṃ, vo  | 
 ||
| 
   3.  | 
  
   ins.  | 
  
   具  | 
  
   tvayā, tayā, te  | 
  
   tumhehi, vo  | 
 ||
| 
   4.  | 
  
   dat.  | 
  
   與  | 
  
   tava,tuyhaṃ, te  | 
  
   tumhaṃ, tumhākaṃ, vo  | 
 ||
| 
   5.  | 
  
   abl.  | 
  
   奪  | 
  
   tvayā, tayā  | 
  
   tumhehi, vo  | 
 ||
| 
   6.  | 
  
   gen.  | 
  
   屬  | 
  
   tava, tuyhaṃ, te  | 
  
   tumhaṃ, tumhākaṃ, vo  | 
 ||
| 
   7.  | 
  
   loc.  | 
  
   處  | 
  
   tvayi, tayi  | 
  
   tumhesu  | 
 ||
    

習 題 三一
31.3.  翻譯成中文  :
| 
   1.    | 
  
   Mama ācariyo maṃ vācento potthakaṃ (book) likhi (wrote).  | 
 
| 
   →  | 
  
   正在教我之我的老師寫了書。  | 
 
| 
   2.    | 
  
   Mayhaṃ bhaginī gilānaṃ (sick) pitaraṃ
  posesi.  | 
 
| 
   →  | 
  
   我的姊(妹)看顧了生病的兄(弟)。  | 
 
| 
   3.    | 
  
   Dātāro bhikkhūnaṃ dānaṃ dentā amhe pi bhojāpesuṃ.  | 
 
| 
   →  | 
  
   正佈施給比丘們的諸佈施者,也養了我們。  | 
 
| 
   4.    | 
  
   Tumhākaṃ dhītaro kuhiṃ (where)
  gamissanti?  | 
 
| 
   →  | 
  
   你們的女兒們將去哪裡呢?  | 
 
| 
   5.    | 
  
   Amhākaṃ dhītaro satthāraṃ namassituṃ Veḷuvanaṃ gamissanti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   我們的女兒們將去竹林園禮拜老師(佛陀)。  | 
 
| 
   6.    | 
  
   Amhaṃ kammāni karontā dāsā (servants) pi
  sappurisā bhavanti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   為我們正做很多事的奴隸們也成為善人。  | 
 
| 
   7.    | 
  
   Amhehi katāni puññāni ca pāpāni ca amhe anubandhanti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   被我們做的諸善和諸惡追趕(或跟隨)我們。  | 
 
| 
   8.    | 
  
   Tayā kītāni bhaṇḍāni tava dhītā mañjūsāsu pakkhipitvā ṭhapesi.  | 
 
| 
   →  | 
  
   你的女兒放你所買的很多東西在很多盒子之後而保存了。  | 
 
| 
   9.    | 
  
   Kulavantā ca caṇḍālā (outcasts) ca
  amhesu bhikkhūsu pabbajanti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   很多良家者和很多賤民於我們比丘中出家。  | 
 
| 
   10.   | 
  
   Amhākaṃ uyyāne phalavantesu tarūsu vaṇṇavantā pakkhino
  caranti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   很多隻彩色的鳥走在我們的庭園裡結實累累的很多棵樹上。  | 
 
| 
   11.   | 
  
   Uyyānaṃ āgantvā tiṇāni khādantā migā amhe passitvā
  bhāyitvā aṭaviṃ dhāviṃsu.  | 
 
| 
   →  | 
  
   來公園之後而正在吃很多草的很多隻鹿,看到了我們而害怕之後,跑到了 森林。  | 
 
| 
   12.   | 
  
   Amhākaṃ bhattāro nāvāya udadhiṃ taritvā dīpaṃ pāpuṇiṃsu.  | 
 
| 
   →  | 
  
   我們的丈夫們乘船渡海之後而到達了島。  | 
 
| 
   13.   | 
  
   Amhaṃ bhūpatayo balavantā jetāro bhavanti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   我們的國王們是有力的勝利者。  | 
 
| 
   14.   | 
  
   Tumhākaṃ nattāro ca mama bhātaro ca sahayakā abhaviṃsu / ahesuṃ.  | 
 
| 
   →  | 
  
   你們的孫子們和我的兄弟們曾是朋友。  | 
 
| 
   15.   | 
  
   Tumhehi āhaṭāni cīvarāni mama mātā bhikkhūnaṃ pūjesi.  | 
 
| 
   →  | 
  
   我的媽媽供養了你們所帶來的很多件袈裟給比丘們。  | 
 
| 
   16.   | 
  
   Uyyāne nisinno ahaṃ nattārehi kīḷantaṃ tavaṃ apassim.  | 
 
| 
   →  | 
  
   已坐在公園裡的我,看到了正與孫子們玩的你。  | 
 
| 
   17.   | 
  
   Dhaññaṃ minanto ahaṃ tayā saddhiṃ kathetuṃ na sakkomi.  | 
 
| 
   →  | 
  
   正在計量玉米的我,不能跟你說。  | 
 
| 
   18.   | 
  
   Ahaṃ tava na kujjhāmi, tvam me kujjhasi.  | 
 
| 
   →  | 
  
   我不跟你生氣,你跟我生氣。  | 
 
| 
   19.   | 
  
   Mama dhanavanto bandhavo viññū viduno bhavanti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   我的富有親屬們是智慧的知者。  | 
 
| 
   20.   | 
  
   Dīpassa accinā ahaṃ tava chāyaṃ passituṃ sakkomi.  | 
 
| 
   →  | 
  
   藉由燈的光線,我能看到你的影子。  | 
 
| 
   21.   | 
  
   Amhākaṃ bhūpatayo jetāro hutvā pāsādesu ketavo ussāpesum (hoisted).  | 
 
| 
   →  | 
  
   我們的國王們成為勝利者之後,懸起了很多支旗子在很多個皇宮上。  | 
 
| 
   22.   | 
  
   Bhātuno puttā mama gehe viharantā sippaṃ uggaṇhiṃsu.  | 
 
| 
   →  | 
  
   住在我的家時,兄(弟)的兒子們學習了學問。  | 
 
| 
   23.   | 
  
   Tava duhitā bhikkhuno ovāde ṭhatvā patino kāruṇikā sakhī (friend) ahosi.  | 
 
| 
   →  | 
  
   你的女兒固守在比丘的勸告之後,(她)變成了悲憫的朋友對丈夫。  | 
 
| 
   24.   | 
  
   Kusalaṃ karontā netāro saggaṃ gantāro bhavissanti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   正在造善的領導者們將是往天界者。  | 
 
| 
   25.   | 
  
   Sace coro gehaṃ pavisati sīsaṃ bhinditvā nāsetabbo hoti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   如果小偷進入房子,應使打破(他的)頭之後而被殺。  | 
 
| 
   26.   | 
  
   Amhākaṃ sattuno hatthesu ca pādesu ca daddu atthi.  | 
 
| 
   →  | 
  
   在我們之敵人們的手上和腳上有皮膚病。  | 
 
| 
   27.   | 
  
   Sīlavantā buddhimantehi saddhim loke manusssānaṃ
  hitasukhāya (for welfare  and happiness)
  nānā kammāni karonti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   持戒者們和有覺者們在世界中為了人們的利益和快樂而做種種事。  | 
 
| 
   28.   | 
  
   Sace susūnaṃ vinetā kāruṇiko hoti, te sotavantā susavo guṇavantā bhavissanti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   如果年幼者們的教導者是悲憫的,那些能聞的年幼者們將變成有德的。  | 
 
| 
   29.   | 
  
   Mayaṃ khīramhā dadhi ca dadhimhā sappiṃ ca labhāma.  | 
 
| 
   →  | 
  
   我們從牛奶得到酪和從酪得到酥。  | 
 
| 
   30.   | 
  
   Mayaṃ sappiṃ ca madhuṃ ca sammissetvā bhojanaṃ paṭiyādetvā
  bhuñjissāma.  | 
 
| 
   →  | 
  
   混合了酥和蜂蜜、準備食物之後,我們將吃。  | 
 
 31.4.  翻譯成巴利文  :
| 
   1.    | 
  
   希望我們的兒子們和孫子們是長生者和幸福者!  | 
  
  | 
 |
| 
   →  | 
  
   Amhākaṃ puttā ca nattāro ca dīghajīvino sukhino hontu.  | 
  
  | 
 |
| 
   2.    | 
  
   很多棵樹不應被我們或被你們砍。  | 
  
  | 
 |
| 
   →  | 
  
   Amhehi ca tumhehi ca taravo/ rukkhā na chinditabbā honti.  | 
  
  | 
 |
| 
   3.   | 
  
   你們的國王和大臣們一起去島之後而打敗了敵人們。  | 
  
  | 
 |
| 
   →  | 
  
   Tumhākaṃ bhūpati amaccehi/ mantīhi saddhiṃ dīpaṃ gantvā arayo/ sattavo parājesi.  | 
  
  | 
 |
| 
   4.    | 
  
   我集聚了被你散亂的很多種子。  | 
  
  | 
 |
| 
   →  | 
  
   Ahaṃ tayā bhūmiyaṃ vippakiṇṇāni bījāni saṃhariṃ.  | 
  
  | 
 |
| 
   5.    | 
  
   我們有智又有名的老師教了我們法。  | 
  
  | 
 |
| 
   →  | 
  
   Amhākaṃ paññavā/ viññū yasavā ācariyo/ satthā amhe dhammaṃ vācesi.  | 
  
  | 
 |
| 
   6.    | 
  
   用嘴正在叼水果的鳥被你看見。  | 
  
  | 
 |
| 
   →  | 
  
   Tuṇḍena phalaṃ ocinanto sakuṇo/ pakkhī tayā diṭṭho (hoti).  | 
  
  | 
 |
| 
   7.    | 
  
   我的孫子希望成為醫生。  | 
  
  | 
 |
| 
   →  | 
  
   Mama nattā vejjo bhavituṃ icchati.  | 
  
  | 
 |
| 
   8.    | 
  
   你們看到了住在喜馬拉雅山上很多個洞穴裡的很多個聖人。  | 
  
  | 
 |
| 
   →  | 
  
   Tumhe Himavati pabbate guhāsu viharante isayo passittha.  | 
  
  | 
 |
| 
   9.    | 
  
   希望我們的兒子們和女兒們是富有而有德的!  | 
  
  | 
 |
| 
   →  | 
  
   Amhākaṃ puttā ca dhītaro ca dhanavantā ca guṇavantā ca bhvantu.  | 
  
  | 
 |
| 
   10.   | 
  
   我的孫子將成為你的弟子。  | 
  
  | 
 |
| 
   →  | 
  
   Mama nattā tava sāvako bhavissati.  | 
  
  | 
 |
| 
   11.    | 
  
   希望你是富有而有名的!  | 
 ||
| 
   →  | 
  
   Tvaṃ dhanavā ca yasavā ca hohi/ bhava.  | 
 ||
| 
   12.   | 
  
   蜜蜂停在生在水裡的蓮花上。  | 
 ||
| 
   →  | 
  
   Madhukaro udake jāte padume tiṭṭhati(/ ṭhito hoti).  | 
 ||
| 
   13.    | 
  
   有信的優婆塞給了良家的少女花。  | 
 ||
| 
   →  | 
  
   Saddhāvā upāsako kulavatiyā yuvatiyā kusumaṃ/ pupphaṃ adadi/ adāsi.  | 
 ||
| 
   14.   | 
  
   有漂亮寶石在有名少婦的手中。  | 
 ||
| 
   →  | 
  
   Yasavatiyā taruṇiyā hatthe vaṇṇavā maṇi hoti/ atthi/ bhavati.  | 
 ||
| 
   15.    | 
  
   有光輝的太陽照亮世界。  | 
 ||
| 
   →  | 
  
   Bhānumā ravi/ suriyo lokaṃ obhāseti.  | 
 ||