第十九課  過去分詞(past
participle)
19.1.     過去分詞(pp.)   
過去分詞(pp.)的形成     →動詞√+(-i-)+
-ta
範例:
| 
   pr. 3, s.  | 
  
   √  | 
  
   +  | 
  
   (-i-)  | 
  
   +  | 
  
   ta  | 
  
   =  | 
  
   過去分詞  | 
  
   中 譯  | 
 
| 
   pacati bhāsati yācati deseti pūjeti gacchati hanati nayati / neti  | 
  
   pac  bhās yāc dis' pūj gam han nī  | 
  
   + + + + + + + +  | 
  
   i i i i i  | 
  
   + + + + + + + +  | 
  
   ta ta ta ta ta ta ta ta  | 
  
   = = = = = = = =  | 
  
   pacita bhāsita yācita desita pūjita gata hata nīta  | 
  
   被煮 被說 被乞討、被乞求 被說示 被供養 已去、到達 被殺 被帶、完成、被確定  | 
 
過去分詞(pp.)的形成     →動詞√+-na
範例:
| 
   pr.3,s.  | 
  
   √  | 
  
   +  | 
  
   na  | 
  
   =  | 
  
   過去分詞  | 
  
   中 譯  | 
 
| 
   chindati bhindati nisīdati tarati  | 
  
   chid bhid ni + sad tṛ  | 
  
   + + + +  | 
  
   na na na na  | 
  
   = = = =  | 
  
   chinna bhinna nisinna tiṇṇa  | 
  
   被砍、被割、被切 被打破、被破壞 已坐 已渡、已渡脫  | 
 
19.2. 過去分詞有【被動義】→當它們由【及物動詞】
而被形成時;
過去分詞有【主動義】→當它們由【不及物動詞】 而被形成時。
![]()
過去分詞的曲用有三性      男性和中性、結尾-a
女性、結尾-ā
Pacati,
chindati, nimanteti是及物動詞,因此:
pacito odano = 被煮的飯(被動義)
chinnaṃ paṇṇaṃ =被割的葉子(被動義)
nimantitā kaññā =被邀請的女孩(被動義).
gacchati,
patati, tiṭṭhati是不及物動詞,因此:
manusso gato (hoti) = 人已經走 (主動義) ;
pupphaṃ patitaṃ (hoti) = 花已經落下 (主動義) ; 
kaññā ṭhitā (hoti) = 女孩已經站著 (主動義).
19.3 以下是一些過去分詞:
| 
   | 
  
   pr.3,s.  | 
  
   過去分詞  | 
  
   中譯  | 
  
   | 
  
   pr.3,s.  | 
  
   過去分詞  | 
  
   中譯  | 
 |
| 
   1.  | 
  
   kasati  | 
  
   kasita,  kaṭṭha  | 
  
   被耕作  | 
  
   19.  | 
  
   pivati  | 
  
   pīta  | 
  
   已喝、被喝  | 
 |
| 
   2.  | 
  
   pucchati  | 
  
   pucchita,  puṭṭha  | 
  
   被問  | 
  
   20.  | 
  
   cavati  | 
  
   cuta  | 
  
   已離開、 已死  | 
 |
| 
   3.  | 
  
   pacati  | 
  
   pacita,  pakka  | 
  
   被煮  | 
  
   21.  | 
  
   hanati  | 
  
   hata  | 
  
   被殺  | 
 |
| 
   4.  | 
  
   ḍasati  | 
  
   daṭṭha  | 
  
   被咬  | 
  
   22.  | 
  
   nikkhamati  | 
  
   nikkhanta  | 
  
   已離開  | 
 |
| 
   5.  | 
  
   phusati  | 
  
   phuṭṭha  | 
  
   被觸  | 
  
   23.  | 
  
   jānāti  | 
  
   ñāta  | 
  
   已知  | 
 |
| 
   6.  | 
  
   pavisati  | 
  
   paviṭtha  | 
  
   已進入  | 
  
   24.  | 
  
   suṇāti  | 
  
   suta  | 
  
   已聽、被聽  | 
 |
| 
   7.  | 
  
   āmasati  | 
  
   āmasita,  āmaṭṭha  | 
  
   被摸  | 
  
   25.  | 
  
   mināti  | 
  
   mita  | 
  
   被衡量、 被計量  | 
 |
| 
   8.  | 
  
   labhati  | 
  
   laddha,  labhita  | 
  
   已得到  | 
  
   26.  | 
  
   gaṇhāti  | 
  
   gahita  | 
  
   已拿、被拿  | 
 |
| 
   9.  | 
  
   ārabhati  | 
  
   āraddha  | 
  
   已開始  | 
  
   27.  | 
  
   kiṇāti  | 
  
   kīta  | 
  
   已  | 
 |
| 
   10.  | 
  
   bhavati  | 
  
   bhūta  | 
  
   已有、已是 、已存在  | 
  
   28.  | 
  
   pāpuṇāti  | 
  
   patta  | 
  
   已得、到達  | 
 |
| 
   11.  | 
  
   bhuñjati  | 
  
   bhuñjita,  bhutta  | 
  
   已吃  | 
  
   29.  | 
  
   karoti  | 
  
   kata  | 
  
   已做、被做  | 
 |
| 
   12.  | 
  
   vapati  | 
  
   vutta  | 
  
   已播種  | 
  
   30.  | 
  
   tiṭṭhati  | 
  
   ṭhita  | 
  
   已站、停 住、生存  | 
 |
| 
   13.  | 
  
   vasati  | 
  
   vuttha  | 
  
   已住、 被住  | 
  
   31.  | 
  
   harati  | 
  
   haṭa  | 
  
   已帶走、 被帶走  | 
 |
| 
   14.  | 
  
   āsiñcati  | 
  
   āsitta  | 
  
   已灑  | 
  
   32.  | 
  
   kujjhati  | 
  
   kuddha  | 
  
   已生氣、發怒  | 
 |
| 
   15.  | 
  
   khipati  | 
  
   khitta  | 
  
   已  | 
  
   33.  | 
  
   dadāti  | 
  
   dinna  | 
  
   被給  | 
 |
| 
   16.  | 
  
   dhovati  | 
  
   dhovita,  dhota  | 
  
   已跑  | 
  
   34.  | 
  
   pasīdati  | 
  
   pasanna  | 
  
   已歡喜  | 
 |
| 
   17.  | 
  
   pajahati  | 
  
   pahīna  | 
  
   已放棄  | 
  
   35.  | 
  
   passati  | 
  
   diṭṭha, (dū)  | 
  
   已看、被看  | 
 |
| 
   18.  | 
  
   vivarati  | 
  
   vivaṭa  | 
  
   已打開、 被打開  | 
  
   36.  | 
  
   muñcati  | 
  
   mutta  | 
  
   已解脫  | 
 |
19.4. 在句子構造中的例子:
| 
   1.  | 
  
   Upāsakehi vihāraṃ paviṭṭho Buddho diṭṭho hoti.  | 
 
| 
   已經進入寺院的佛陀被優婆塞們看見。  | 
 |
| 
   2.  | 
  
   Te Buddhena desitaṃ dhammaṃ suṇiṃsu.  | 
 
| 
   他們聽聞了被佛陀開示的法。  | 
 |
| 
   3.  | 
  
   Dārikāya āhaṭāni bhaṇḍāni ammā piṭakesu pakkhipi.  | 
 
| 
   媽媽放了被女孩帶來的很多東西在很多個籃子裡。  | 
 |
| 
   4.  | 
  
   Vāṇijo patitassa rukkhassa sākhāyo chindi.  | 
 
| 
   商人砍了已倒下樹的很多分枝。  | 
 |
| 
   5.  | 
  
   Mayaṃ udakena āsittehi pupphehi Buddhaṃ pūjema.  | 
 
| 
   我們以已用水灑的很多株花供養佛陀。  | 
 |
| 
   6.  | 
  
   Kassakena kasite khette sūkaro sayati.  | 
 
| 
   豬睡在已被農夫耕作的田裡。  | 
 
       

習 題 十九
19.5.  翻譯成中文  :
| 
   1.    | 
  
   Ammāya mañjūsāyaṃ pakkhittaṃ suvaṇṇaṃ dārikā na gaṇhi.  | 
 
| 
   →  | 
  
   女孩沒拿了被放在媽媽的盒子裡的黃金。 (或女孩沒拿了被媽媽放在盒子裡的黃金。)  | 
 
| 
   2.    | 
  
   Dhotāni vatthāni gahetvā bhariyā udakamhā uttari.  | 
 
| 
   →  | 
  
   拿被洗好的很多件衣服之後,太太從水出來了。  | 
 
| 
   3.    | 
  
   Kassakehi uyyāne ropitesu rukkhesu phalāni bhaviṃsu.  | 
 
| 
   →  | 
  
   有了很多個水果在農夫們所種植在庭園裡的很多棵樹上。  | 
 
| 
   4.    | 
  
   Buddhā devehi ca narehi ca pūjitā honti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   諸佛被諸天人和人們禮敬。  | 
 
| 
   5.    | 
  
   Udakena pūritaṃ pattaṃ gahetvā vanitā gehaṃ āgatā hoti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   拿了被用水填滿的缽之後,女人已回到家。  | 
 
| 
   6.    | 
  
   Adhammena (unrighteously) dīpaṃ pālentena bhūpālena pīḷitā manussā kuddhā honti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   被不正當地統治島的國王折磨的人們是發怒的。  | 
 
| 
   7.    | 
  
   Pakkaṃ (ripe) phalaṃ tuṇḍena gahetvā uḍḍentaṃ suvaṃ ahaṃ apassiṃ.  | 
 
| 
   →  | 
  
   我看到了用嘴叼成熟水果之後而正在飛翔的鸚鵡。  | 
 
| 
   8.    | 
  
   Udento suriyo brāhmaṇena namassito hoti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   正升起的太陽被婆羅們禮拜。  | 
 
| 
   9.    | 
  
   Ammāya jālitaṃ dīpaṃ ādaya putto vihāraṃ paviṭṭho hoti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   拿了被媽媽點燃的燈之後,兒子已進入寺院。  | 
 
| 
   10.   | 
  
   Vanitāya dussena chādite āsane samaṇo nisīditvā
  sannipatitāya parisāya dhammaṃ desesi.  | 
 
| 
   →  | 
  
   沙門坐在被女人用布舖蓋好的座位上之後,為已經集合的大眾開示了佛法。  | 
 
| 
   11.   | 
  
   Kassakena khettaṃ ānītā goṇā  tiṇaṃ khādantā  āhiṇḍiṃsu.  | 
 
| 
   →  | 
  
   被農夫帶到田而正吃著草的很多頭牛,漫步了。  | 
 
| 
   12.   | 
  
   Vāṇijā mañjūsāsu ṭhapitāni dussāni na vikkiṇiṃsu.  | 
 
| 
   →  | 
  
   商人們沒賣了被保存在很多個盒子裡的很多塊布。  | 
 
| 
   13.   | 
  
   Sace tvaṃ saccaṃ jāneyyāsi mā puttaṃ akkosa.  | 
 
| 
   →  | 
  
   如果你知道真實的話,不要罵兒子。  | 
 
| 
   14.   | 
  
   Nāvāya nikkhantā narā samuddaṃ taritvā dīpaṃ pāpuṇitvā
  bhariyāhi  saddhiṃ kathentā modanti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   正搭船離開的男人們,渡了海、到達島之後,在跟太太們說話時喜悅。  | 
 
| 
   15.   | 
  
   Magge ṭhite vāṇijassa sakaṭe ahaṃ kaññāya ānītāni bhaṇḍāni
  ṭhapesiṃ.  | 
 
| 
   →  | 
  
   在被停在路上的商人的牛車上。我放了被女孩帶來的很多東西。  | 
 
| 
   16.   | 
  
   Dhammena laddhena dhanena putte posetvā jīvantā manussā
  devatāhi rakkhitā honti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   用正當地得到的財富養育兒子們之後而生活的人們,成為被諸天人保護者們。  | 
 
| 
   17.   | 
  
   Sāvakehi ca upāsakehi ca parivārito Buddho vihārassa
  chāyāya nisinno hoti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   被諸弟子和諸優婆塞圍繞的佛陀,已坐在寺院的蔭影處裡。  | 
 
| 
   18.   | 
  
   Ammāya pāpehi nivāritā puttā sappurisā hutvā dhammaṃ suṇanti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   被媽媽遮止諸惡的兒子們,成為善人們之後而聽法。  | 
 
| 
   19.   | 
  
   Kassake pīḷentā corā paṇḍitena anusāsitā sappurisā
  bhavituṃ vāyamantā upāsakehi saddhiṃ uyyāne rukkhe ropenti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   折磨農夫們的小偷們,被智者勸告、正努力成為善人,與優婆塞們種植很多棵樹在公園裡。  | 
 
| 
   20.   | 
  
   Vanitā puttāya paṭiyāditamhā bhattamhā  khudāya pīḷitassa  yācakassa ṭhokaṃ (little) datvā
  pānīyaṃ ca dadi / adāsi.  | 
 
| 
   →  | 
  
   給被飢餓壓迫的乞丐少許為兒子準備的飯之後,女人給了飲料。  | 
 
| 
   21.   | 
  
   Sabhāyaṃ nisīditvā dārikāya gāyitaṃ gītaṃ sutvā kaññāyo
  modiṃsu.  | 
 
| 
   →  | 
  
   坐在會堂、聽小孩所唱的歌之後,女孩們喜悅了。  | 
 
| 
   22.   | 
  
   Amaccena nimantitā purisā sālāyaṃ nisīdituṃ asakkontā (unable) uyyāne
  sannipatiṃsu.  | 
 
| 
   →  | 
  
   被大臣邀請的人們,不能坐在會堂而在公園裡集合了。  | 
 
| 
   23.   | 
  
   Kassakehi khettesu vuttehi bījehi thokaṃ (little) sakuṇā
  khādiṃsu.  | 
 
| 
   →  | 
  
   很多隻鳥從農夫們所播種在很多塊田裡的很多種子吃了少許。  | 
 
| 
   24.   | 
  
   Kumārehi rukkhamūle nilīyitvā sayanto sappo diṭṭho hoti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   蛇被男孩們看到在樹腳下潛藏之後而正在睡。  | 
 
| 
   25.   | 
  
   Vāṇijena dīpamhā āhaṭāni vatthāni kiṇituṃ vanitāyo
  icchanti.  | 
 
| 
   →  | 
  
   很多個女人想要買被商人從島帶來的很多件衣服。  | 
 
| 
   26.   | 
  
   Sace bhūpālo dhammena manusse rakkheyya te kammāni katvā
  dārake posentā sukhaṃ vindeyyuṃ.  | 
 
| 
   →  | 
  
   如果國王正當地保護人們的話,他們做很多事之後,養育著很多小孩而會 經驗樂。  | 
 
| 
   27.   | 
  
   Puttena yācitā ammā mittānaṃ odanaṃ paṭiyādesi.  | 
 
| 
   →  | 
  
   被兒子請求的媽媽,為朋友們準備了飯。  | 
 
| 
   28.   | 
  
   Amaccena puṭṭhaṃ pañhaṃ adhigantuṃ asakkonto corānaṃ dūto
  cintetuṃ  ārabhi.  | 
 
| 
   →  | 
  
   不能了解被大臣問的問題,小偷們的使者開始了思考。  | 
 
| 
   29.   | 
  
   Corehi guhāyaṃ nilīyitāni bhaṇḍāni passitvā vānarā tāni (them) ādāya
  rukkhe  āruhiṃsu.  | 
 
| 
   →  | 
  
   看到被小偷們藏在洞穴裡的很多東西之後,很多隻猴子拿了那些之後而爬上了很多棵樹。  | 
 
| 
   30.   | 
  
   Ahaṃ pariyesitaṃ dhammaṃ adhigantvā modāmi.  | 
 
| 
   →  | 
  
   我了解已尋求到的法之後而喜悅。  | 
 
19.6.  翻譯成巴利文  :
| 
   1.    | 
  
   已來到會堂的人不能跟大臣們說話了。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Sabhaṃ āgato puriso amaccehi saddhiṃ/ saha kathetuṃ na sakkosi.  | 
 
| 
   2.    | 
  
   拿媽媽所給的錢之後,小孩跑到了商店。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Ammāya dinnaṃ mūlaṃ ādāya dārako āpaṇaṃ dhāvi.  | 
 
| 
   3.    | 
  
   國王已坐在很多匹馬拉的車子裡。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Bhūpālo assehi ākaḍḍhite/ ākaḍḍhitasmiṃ rathe/ rathasmiṃ nisinno hoti.  | 
 
| 
   4.    | 
  
   跟智者商議之後,農夫們派遣了使者給國王。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Kassakā paṇḍitena saddhiṃ/ saha mantetvā bhūpālassa/ bhūpālāya santikaṃ dūtaṃ pesesuṃ(/pahiṇiṃsu).  | 
 
| 
   5.    | 
  
   小孩們從打開的門離開了。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Dārakā vivaṭamhā dvāramhā nikkhamiṃsu.  | 
 
| 
   6.    | 
  
   下去水裡之後的女人們,洗了很多件衣服之後洗澡了。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Udakamhi otaritvā vanitāyo vatthāni dhovitvā nahāyiṃsu.   | 
 
| 
   7.    | 
  
   諸佛和他們的弟子們被諸天人和人們禮拜。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Buddhā ca sāvakā ca devehi ca manussehi ca vanditā/ pūjitā honti.  | 
 
| 
   8.    | 
  
   商人賣了被女人們縫的很多件衣服。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Vāṇijo vanitāhi sibbitāni vatthāni/ dussāni vikkiṇi.  | 
 
| 
   9.    | 
  
   我沒拿了女孩從森林帶來的很多株花和很多個水果。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Ahaṃ vanamhā/
  vanasmā kaññāya/ dārikāya āhaṭāni pupphāni
  ca phalāni ca na gaṇhiṃ.  | 
 
| 
   10.   | 
  
   被狗追趕的女孩們很快地跑到了家(sīghaṃ)。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Sunakena/ Soṇena  anubandhitāyo kaññāyo sīghaṃ gehaṃ dhāviṃsu.  | 
 
| 
   11.   | 
  
   老師看到女孩所作的惡行之後而勸告了她。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Acariyo kaññāya/
  dārikāya kataṃ pāpakammaṃ passitvā/
  disvā taṃ ovadi.  | 
 
| 
   12.   | 
  
   我們不點燃了被女人們準備的很多盞燈。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Mayaṃ vanitāhi paṭiyādite dīpe na jālayimha.  | 
 
| 
   13.   | 
  
   你不要拖被農夫從山砍的很多分枝。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Mā tvaṃ kassakena chinnāyo sākhāyo pabbatmhā/ pabbatasmā ākaḍḍha.  | 
 
| 
   14.   | 
  
   沒得到那個已作的薪水之後,女人發怒。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Vanitā assa kammassa vetanaṃ alabhitvā kuddhā hoti.  | 
 
| 
   15.   | 
  
   (你)不要從坐在分枝上的男孩乞討很多個水果!  | 
 
| 
   →  | 
  
   Mā sākhāyaṃ nisīdantamhā kumāramhā phalāni yāca.  | 
 
| 
   16.   | 
  
   被婆羅門罵的女人,已坐在門(或坐在門之後)而哭。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Brāhmaṇena akkositā vanitā dvāre/ dvāramhi nisinnā/ nisīditvā rodati.  | 
 
| 
   17.   | 
  
   被媽媽叫的女孩跑到了家去吃飯。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Ammāya pakkositā kaññā/ dārikā bhattaṃ bhuñjituṃ gehaṃ dhāvi.  | 
 
| 
   18.   | 
  
   已試圖割很多蔓草的男人們,開始了拉很多分枝。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Latāyo chindituṃ ussahitā narā/ purisā/
  manussā sākhāyo ākaḍḍhituṃ ārabhiṃsu.  | 
 
| 
   19.   | 
  
   正當地生活、耕作很多塊田的農夫,跟太太和孩子們一起經驗樂。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Dammena jīvanto kassako khette kasanto bhariyāya ca
  dārakehi ca sukhaṃ  vindati.  | 
 
| 
   20.   | 
  
   從天人界死後而出生在人界的天人們,正聽佛陀所開示的法而喜悅。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Devalokamhā cavitvā manussalokasmiṃ uppajjitvā devā/ surā Buddhena desitaṃ dhammaṃ suṇantā pasīdanti.  | 
 
| 
   21.   | 
  
   被沙門教導的小偷們變成了善人們。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Samaṇena anusāsitā/ ovaditā corā sappurisā abhavuṃ/ bhaviṃsu.  | 
 
| 
   22.   | 
  
   沒有很多個果實在農夫所種植的很多棵樹上。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Kassakena ropitesu rukkhesu phalāni na bhaviṃsu.  | 
 
| 
   23.   | 
  
   被狗咬的女孩跑到了家後而哭了。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Sunakena ḍasitā kaññā/ dārikā gehaṃ dhāvitvā 
  rodi .  | 
 
| 
   24.   | 
  
   大臣不為醫生所知。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Vejjena amacco na ñāto hoti.  | 
 
| 
   25.   | 
  
   已坐在樹下的女孩們玩弄了沙子。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Rukkhamūle nisinnāyo kaññāyo/ dārikāyo vālukāya kīḷiṃsu. (ins. 具格)  | 
 
| 
   26.   | 
  
   兒子們!不要飲酒!  | 
 
| 
   →  | 
  
   Mā puttā suraṃ pivatha.(/ Puttā, mā
  suraṃ pivatha.)  | 
 
| 
   27.   | 
  
   媽媽們防護小孩們離惡。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Ammā/ Ammāyo
  dārake pāpā/ pāpasmā nivārenti.  | 
 
| 
   28.   | 
  
   我給了被口渴折磨的狗水。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Ahaṃ pipāsena pīḷitassa kukkurassa/ sunakassa udakaṃ adāsiṃ/ adadiṃ.  | 
 
| 
   29.   | 
  
   看到正靠近來的獵人之後,我們在很多棵樹間躲藏了。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Agacchantaṃ/ Upasaṅkamantaṃ
  luddakaṃ disvā mayaṃ rukkhesu nilīyimha.  | 
 
| 
   30.   | 
  
   我們因信仰而準備了很多佈施物之後,給了諸沙門。  | 
 
| 
   →  | 
  
   Mayaṃ saddhāya dānāni paṭiyādetvā samaṇānaṃ dadimha.  |