第十三課
(續)-現在式(present)、主動語態
13.1.     動詞的活用(Conjugation)     
    現在式(pr.)、主動語態      (連載)
某些有-e結尾語基的動詞,被變化多少不同於到目前為止所學習到的。
它們可以有二個動詞語基: 
-e  → 如:coreti
-aya →如:corayati
語基core = to steal
偷
| 
      
  數 人稱  | 
  
   單 數  | 
  
   複 數  | 
 ||
| 
   3  | 
  
   (So)
  coreti  | 
  
   他偷  | 
  
   (Te)
  corenti  | 
  
   他們偷  | 
 
| 
   2  | 
  
   (Tvaṃ)
  coresi  | 
  
   你偷  | 
  
   (Tumhe) coretha  | 
  
   你們偷  | 
 
| 
   1  | 
  
   (Ahaṃ)
  coremi  | 
  
   我偷  | 
  
   (Mayaṃ)    corema  | 
  
   我們偷  | 
 
語基coraya = to steal 偷
| 
      
  數 人稱  | 
  
   單 數  | 
  
   複 數  | 
 ||
| 
   3  | 
  
   (So)
  corayati  | 
  
   他偷  | 
  
   (Te)
  corayanti  | 
  
   他們偷  | 
 
| 
   2  | 
  
   (Tvaṃ)
  corayasi  | 
  
   你偷  | 
  
   (Tumhe) corayatha  | 
  
   你們偷  | 
 
| 
   1  | 
  
   (Ahaṃ)
  corayāmi  | 
  
   我偷  | 
  
   (Mayaṃ)    corayāma  | 
  
   我們偷  | 
 
13.2.一些類似字形變化的動詞如下:
| 
   動詞(pr.3,s.)  | 
  
   動詞(pr.3,s.)  | 
 ||||
| 
   1.  | 
  
   deseti  | 
  
   指示、教示;懺悔  | 
  
   10.  | 
  
   manteti  | 
  
   商議、忠告、討論  | 
 
| 
   2.  | 
  
   cinteti  | 
  
   思考、想、考慮  | 
  
   11.  | 
  
   āmanteti  | 
  
   呼、相談  | 
 
| 
   3.  | 
  
   pūjeti  | 
  
   供養、尊敬、崇拜  | 
  
   12.  | 
  
   nimanteti  | 
  
   招待、邀請  | 
 
| 
   4.  | 
  
   pūreti  | 
  
   充滿  | 
  
   13.  | 
  
   oloketi  | 
  
   看、見、眺望  | 
 
| 
   5.  | 
  
   pīḷeti  | 
  
   壓迫、加害、折磨  | 
  
   14.  | 
  
   jāleti  | 
  
   燃、點火  | 
 
| 
   6.  | 
  
   katheti  | 
  
   說、說明、告訴  | 
  
   15.  | 
  
   chādeti  | 
  
   覆蓋  | 
 
| 
   7.  | 
  
   uḍḍeti  | 
  
   飛;結、捨  | 
  
   16.  | 
  
   māreti  | 
  
   殺  | 
 
| 
   8.  | 
  
   udeti  | 
  
   (日月)上升、增、現  | 
  
   17.  | 
  
   neti  | 
  
   帶走、指導、運  | 
 
| 
   9.  | 
  
   ropeti  | 
  
   種植、生長、增大  | 
  
   18.  | 
  
   āneti  | 
  
   取來、帶來、引出  | 
 
| 
   19.  | 
  
   ṭhapeti  | 
  
   置、保持、放  | 
  
   22.  | 
  
   parivajjeti  | 
  
   避、迴避、完全放棄  | 
 
| 
   20.  | 
  
   pāteti  | 
  
   打倒、落、砍倒  | 
  
   23.  | 
  
   obhāseti  | 
  
   照亮、闡釋  | 
 
| 
   21.  | 
  
   pāleti  | 
  
   守、保護、統治  | 
  
   24.  | 
  
   deti (dadāti)  | 
  
   給  | 
 
13.3. 注意從以上動詞的連續體(或絕對體)和不定詞,
保持-e在語基中而被形成。
連續體(ger.或絕對體) → desetvā, cintetvā , pūjetvā , pūretvā等等。
不定詞(inf.)→ desetuṃ , cintetuṃ , pūjetuṃ , pūretuṃ等等。
13.4.一些有結尾-nā語基的動詞被變化如下:
語基 kiṇā= to buy買
| 
       
  數 人稱  | 
  
   單 數  | 
  
   複 數  | 
 ||
| 
   3  | 
  
   (So)
  kiṇātti  | 
  
   他買  | 
  
   (Te)
  kiāṇanti  | 
  
   他們買  | 
 
| 
   2  | 
  
   (Tvaṃ)
  kiṇāsi  | 
  
   你買  | 
  
   (Tumhe) kiṇātha  | 
  
   你們買  | 
 
| 
   1  | 
  
   (Ahaṃ)
  kiṇāmi  | 
  
   我買  | 
  
   (Mayaṃ)    kiṇāma  | 
  
   我們買  | 
 
13.5.一些類似字尾變化的動詞如下:
| 
   動詞(pr.3,s.)  | 
  
   動詞(pr.3,s.)  | 
 ||||
| 
   1.  | 
  
   vikkiṇāti  | 
  
   賣  | 
  
   7.  | 
  
   jināti  | 
  
   勝利、贏  | 
 
| 
   2.  | 
  
   suṇāti  | 
  
   聽  | 
  
   8.  | 
  
   pāpuṇāti / pappoti  | 
  
   到達、成就  | 
 
| 
   3.  | 
  
   mināti  | 
  
   計量、衡量  | 
 |||
| 
   4.  | 
  
   gaṇhāti  | 
  
   取、捕、拿  | 
  
   9.  | 
  
   ocināti  | 
  
   集、摘、修;輕蔑  | 
 
| 
   5.  | 
  
   uggaṇhāti  | 
  
   學習、把持  | 
  
   10.  | 
  
   pahiṇāti  | 
  
   送  | 
 
| 
   6.  | 
  
   jānāti  | 
  
   知道  | 
  
   | 
  
   | 
  
   | 
 
注意: 「現在式動詞語尾保持不變」應被遵守。
只有vikaraṇa接尾詞,或以根和字尾之間為變化記號表示語尾變化。
13.6.應注意以下的形式:
| 
   | 
  
   動詞(pr.3,s.)  | 
  
   連續體(ger.或絕對體)  | 
  
   不定詞(inf.)  | 
 
| 
   1.  | 
  
   jānāti  | 
  
   ñatvā / jānitvā/ jānitaye  | 
  
   ñātuṃ / jānituṃ  | 
 
| 
   2.  | 
  
   suṇāti  | 
  
   sutvā / suṇitvā  | 
  
   sotuṃ / suṇituṃ  | 
 
| 
   3.  | 
  
   pāpuṇāti / pappoti  | 
  
   patvā / pāpuṇitvā  | 
  
   pāpuṇituṃ / pppotuṃ  | 
 
| 
   4.  | 
  
   gaṇhāti  | 
  
   gahetvā / gaṇhitvā  | 
  
   gahetuṃ / gaṇhituṃ  | 
 
13.7. 二個動詞bhavati
/ hoti (有、是、存在、變成) 和karoti (做)時常出現在
這語言中。它們的連續體和不定詞如下: 
連續體(ger.或絕對體)      → bhavitvā
/ hutvā    ;katvā
不定詞(inf.)           → bhavituṃ /
hotuṃ 
;kātuṃ
動詞atthi (to be)
<√ as 和karoti (to
do) <√
kṛ是時常發現的特殊動詞。
它們被變化如下:
| 
        數 人稱  | 
  
   單 數  | 
  
   複 數  | 
 ||
| 
   3  | 
  
   (So)
  atthi  | 
  
   他有、是  | 
  
   (Te)
  santi  | 
  
   他們有、是  | 
 
| 
   2  | 
  
   (Tvaṃ)
  asi  | 
  
   你有、是  | 
  
   (Tumhe) attha  | 
  
   你們有、是  | 
 
| 
   1  | 
  
   (Ahaṃ)
  asmi / amhi  | 
  
   我有、是  | 
  
   (Mayaṃ) asma / amha  | 
  
   我們有、是  | 
 
| 
       
  數 人稱  | 
  
   單 數  | 
  
   複 數  | 
 ||
| 
   3  | 
  
   (So)
  karoti  | 
  
   他做  | 
  
   (Te)
  karonti  | 
  
   他們做  | 
 
| 
   2  | 
  
   (Tvaṃ)
  karosi  | 
  
   你做  | 
  
   (Tumhe) karotha  | 
  
   你們做  | 
 
| 
   1  | 
  
   (Ahaṃ)
  karomi  | 
  
   我做  | 
  
   (Mayaṃ)    karoma  | 
  
   我們做  | 
 

習 題 十三
13.8  翻譯成中文  :
| 
   1.   | 
  
   Buddho vihārasmiṃ sannipatantānaṃ  manussānaṃ dhammaṃ deseti.  | 
  
   →  | 
  
   佛陀為正集合在寺院裡的人們開示法。  | 
 
| 
   2.   | 
  
   Buddhassa pūjetuṃ cintento upāsako pupphāni  ocināti.  | 
  
   →  | 
  
   正想要供養給佛陀的優婆塞摘很多株花。  | 
 
| 
   3.   | 
  
   Te patte udakena pūrentā gītaṃ gāyanti.  | 
  
   →  | 
  
   正在用水充滿很多個缽的他們唱歌。  | 
 
| 
   4.   | 
  
   Tumhe araññe vasante mige pīḷetvā asappurisā  hotha.  | 
  
   →  | 
  
   你們加害正住在森林裡的很多隻鹿之後而變成惡人們。  | 
 
| 
   5.   | 
  
   Mayaṃ āpaṇaṃ gantvā vāṇijehi saddhiṃ  kathetvā dhaññaṃ vikkiṇāma.  | 
  
   →  | 
  
   我們去了市場、與商人說明之後而買玉米。  | 
 
| 
   6.   | 
  
   Tvaṃ uḍḍentaṃ sukaṃ disvā gaṇhituṃ icchasi.  | 
  
   →  | 
  
   你看到正飛翔的鸚鵡之後想要捕捉。  | 
 
| 
   7.   | 
  
   Pabbatamhā udentaṃ candaṃ passituṃ kumāro  gharamhā dhāvati.  | 
  
   →  | 
  
   男孩從家跑去看正從山上升的月亮。  | 
 
| 
   8.   | 
  
   Ahaṃ kassakehi saha khettasmiṃ rukkhe  ropemi.  | 
  
   →  | 
  
   我與農夫們一起種植很多棵樹在田裡。  | 
 
| 
   9.   | 
  
   Mayaṃ amaccehi saha mantentā pāsādasmiṃ  āsanesu nisīdāma.  | 
  
   →  | 
  
   與大臣們一起正在討論的我們坐在皇宮裡很多個座位上。  | 
 
| 
   10.  | 
  
   Tumhe Tathāgatassa sāvake nimantetvā dānaṃ  detha.  | 
  
   →  | 
  
   你們邀請如來的弟子之後而佈施。  | 
 
| 
   11.  | 
  
   Upāsakā vihāraṃ gantvā dīpe jāletvā  dhammaṃ sotuṃ nisīdanti.  | 
  
   →  | 
  
   優婆塞們去了寺院、點燈之後,坐下聽法。  | 
 
| 
   12.  | 
  
   Luddako sāsaṃ (head) dussena chādetvā  nisīditvā sakuṇe maretuṃ ussahati.  | 
  
   →  | 
  
   獵人用布覆蓋了頭、坐下之後,試圖殺很多隻鳥。  | 
 
| 
   13.  | 
  
   So vane āhiṇḍante goṇe gāmaṃ ānetvā  vāṇijānaṃ vikkiṇāti.   
  (雙受詞)  | 
  
   →  | 
  
   他牽引正在森林裡漫步的很多頭牛到村莊之後,賣給商人們。  | 
 
| 
   14.  | 
  
   Tvaṃ āpaṇehi bhaṇḍāni kiṇitvā sakaṭena ānetvā  gehe ṭhapesi.  | 
  
   →  | 
  
   你從很多家商店買了很多東西、用牛車帶來之後,放在家裡。  | 
 
| 
   15.  | 
  
   Tumhe kakacehi rukkhe chinditvā pabbatamhā  pātetha.  | 
  
   →  | 
  
   你們用鋸子鋸很多棵樹之後,從山拋下。  | 
 
| 
   16.  | 
  
   Dhammena manusse pālentā bhūpālā akusalaṃ  parivajjenti.  | 
  
   →  | 
  
   依法正在保護人們的很多個國王迴避不善。  | 
 
| 
   17.  | 
  
   Saccaṃ ñātuṃ icchanto ahaṃ samaṇehi pañhe  pucchāmi.  | 
  
   →  | 
  
   正想要知道真理的我從沙門們問很多個問題。  | 
 
| 
   18.  | 
  
   Dānaṃ datvā sīlaṃ rakkhantā sappurisā  saggalokaṃ pāpuṇanti.  | 
  
   →  | 
  
   正在保護戒的善人們佈施之後到達天界。  | 
 
| 
   19.  | 
  
   Dhaññaṃ minanto kassako āpaṇaṃ netvā  dhaññaṃ vikkiṇituṃ cinteti.  | 
  
   →  | 
  
   正在計量玉米的農夫,運到市場之後想要賣玉米。  | 
 
| 
   20.  | 
  
   Ahaṃ pattena pānīyaṃ pivanto dvārasmiṃ ṭhatvā  maggaṃ olokemi.  | 
  
   →  | 
  
   正用缽喝飲料的我,站在門之後而眺望馬路。  | 
 
| 
   21.  | 
  
   So āpaṇmhā khīraṃ kiṇituṃ puttaṃ pahiṇāti.  | 
  
   →  | 
  
   他送兒子去從商店買牛奶。  | 
 
| 
   22.  | 
  
   Mayaṃ dhammaṃ uggaṇhituṃ ussahantā  paṇḍitena saha mantema.  | 
  
   →  | 
  
   正努力學習法的我們,與智者一起討論。  | 
 
| 
   23.  | 
  
   Corehi saddhiṃ gehe bhinditvā manusse pīḷentā  tumhe asappurisā hotha.  | 
  
   →  | 
  
   正在壓迫人們的你們與很多個小偷破壞很多間房子之後而成為惡人們。  | 
 
| 
   24.  | 
  
   Ahaṃ suvaṇṇaṃ pariyesamāne dīpamhā  āgacchante vāṇije jānāmi.  | 
  
   →  | 
  
   我知道正在尋求黃金、從島回來的商人們。  | 
 
| 
   25.  | 
  
   Ahaṃ ācariyo homi, tvaṃ vejjo hosi.  | 
  
   →  | 
  
   我是老師,你是醫生。  | 
 
| 
   26.  | 
  
   Tvaṃ asappurisa,
  Buddhena desentaṃ dhammaṃ sutvā sappuriso bhavituṃ ussahasi.  | 
  
   →  | 
  
   惡人!你聽了經由佛陀正在說示的法之後努力當善人。  | 
 
| 
   27.  | 
  
   Ahaṃ paṇḍitehi saddhiṃ mantento dhammena  dīpaṃ pālento bhūpālo asmi.  | 
  
   →  | 
  
   我是與智者們一起正討論、依法正統治島的國王。  | 
 
| 
   28.  | 
  
   Varāhe mārentā corā kassake pīḷentā  pāpakammāni karonti.  | 
  
   →  | 
  
   正殺很多隻豬、正壓迫很多個農夫的小偷們做很多惡行。  | 
 
| 
   29.  | 
  
   Sīlaṃ rakkhantā puññakammāni karontā  manussā saggaṃ pappotuṃ ākaṅkhanti.  | 
  
   →  | 
  
   正在保護戒、正在做善行的人們期望到達天界。  | 
 
| 
   30.  | 
  
   Akusalaṃ pahāya pāpaṃ parivajjetvā viharantā  narā sappurisā bhavanti.  | 
  
   →  | 
  
   捨了不善、放棄惡之後而住 的很多個人成為善人們。  | 
 
13.9  翻譯成巴利文  :
| 
   1.   | 
  
   你從很多顆樹摘很多個水果之後送去市場。  | 
  
   →  | 
  
   Tvaṃ rukkhehi phalāni ocinitvā āpaṇaṃ pesesi.  | 
 
| 
   2.   | 
  
   我聽到佛陀正在說示法之後而歡喜(而成為歡喜的)。  | 
  
   →  | 
  
   Ahaṃ dhammaṃ desentaṃ Buddhaṃ sutvā pasīdāmi(/ attamano asmi).  | 
 
| 
   3.   | 
  
   正想集玉米的我與農夫一起去田。  | 
  
   →  | 
  
   Ahaṃ dhaññaṃ saṃharituṃ cintento kassakena  saddhiṃ khettaṃ gacchāmi.  | 
 
| 
   4.   | 
  
   正唱很多首歌的你們,眺望飛翔在天空中的很多隻鳥。  | 
  
   →  | 
  
   Tumhe gītāni gāyantā ākāse uḍḍente/ uppatante  sakuṇe oloketha.  | 
 
| 
   5.   | 
  
   我教誡壓迫在村莊裡很多個農夫的惡人。  | 
  
   →  | 
  
   Ahaṃ gāmasmiṃ kassake pīḷentaṃ asappurisaṃ ovadāmi.  | 
 
| 
   6.   | 
  
   我們為了在庭園裡種植很多棵樹而挖很多個洞。  | 
  
   →  | 
  
   Mayaṃ uyyāne rukkhe ropetuṃ āvāte khaṇāma.  | 
 
| 
   7.   | 
  
   我們知道點很多盞燈在寺院裡的人。  | 
  
   →  | 
  
   Mayaṃ vihārasmiṃ dīpe jālentaṃ manussaṃ/ naraṃ jānāma.  | 
 
| 
   8.   | 
  
   你們與船員們為了到達島而渡海。  | 
  
   →  | 
  
   Tumhe nāvikehi saha/ saddhiṃ dīpaṃ pāpuṇituṃ samuddaṃ taratha.  | 
 
| 
   9.      | 
  
   正統治島的國王勝利。  | 
  
   →  | 
  
   Bhūpālo dīpaṃ pālento jināti.  | 
 
| 
   10.  | 
  
   我們開始從住在村莊裡的諸沙門學習法。  | 
  
   →  | 
  
   Mayaṃ gāme vasantehi samaṇehi dhammaṃ uggaṇhituṃ ārabhāma.  | 
 
| 
   11.  | 
  
   正在尋求真理的智者從城市到城市。  | 
  
   →  | 
  
   Paṇḍito saccaṃ pariyesanto nagaramhā/ nagarasmā nagaraṃ gacchati.  | 
 
| 
   12.  | 
  
   用腳迴避著正在睡覺的狗,小孩跑向家。  | 
  
   →  | 
  
   Sayantaṃ soṇaṃ/
  sunakaṃ pādena parivajjento dārako gehaṃ dhāvati.  | 
 
| 
   13.  | 
  
   正想要出生在天界裡的智者們害怕做惡。  | 
  
   →  | 
  
   Sagge uppajjituṃ ākaṅkhamānā paṇḍitā pāpaṃ/ akusalaṃ kātuṃ bhāyanti.  | 
 
| 
   14.  | 
  
   惡人們從人界離開之後出生在地獄。  | 
  
   →  | 
  
   Manussalokamhā/
  Manussalokasmā cavitvā asappurisā narake uppajjanti.  | 
 
| 
   15.  | 
  
   國王從山邀請苦行者之後佈施袈裟(給他)。  | 
  
   →  | 
  
   Bhūpālo pabbatamhā/ pabbatasmā tāpasaṃ nimantetvā (tassa)cīvaraṃ dadāti.  | 
 
| 
   16.  | 
  
   正試圖了解真理的優婆塞們成為沙門們。  | 
  
   →  | 
  
   Saccaṃ uggaṇhituṃ/ adhigantuṃ ussahantā upāsakā samaṇā santi/ bhavanti.  | 
 
| 
   17.  | 
  
   正期望聽到沙門說示法的優婆塞們集合在寺院裡。  | 
  
   →  | 
  
   Dhammaṃ desentaṃ samaṇaṃ sotuṃ ākaṅkhamānā upāsakā vihāre
  sannipatanti.  | 
 
| 
   18.  | 
  
   我們用眼睛看,用耳朵聽,用身體觸。(sotehi),  | 
  
   →  | 
  
   Mayaṃ nayanehi passāma, sotehi suṇāma,
  kāyehi phusāma.  | 
 
| 
   19.  | 
  
   我是正統治很多個島的國王。  | 
  
   →  | 
  
   Ahaṃ dīpe pālento bhūpālo homi/ bhavāmi.  | 
 
| 
   20.  | 
  
   你們是與小偷們一起正在商量的惡人們。  | 
  
   →  | 
  
   Tumhe corehi mantentā asappurisā hotha/ bhavatha.  | 
 
| 
   21.  | 
  
   善人們為了保護世界而開始種很多棵樹。  | 
  
   →  | 
  
   Sappurisā lokaṃ ārakkhituṃ/ pāletuṃ rukkhe ropetuṃ ārabhanti.  | 
 
| 
   22.  | 
  
   小偷聽法之後,想要放棄惡。  | 
  
   →  | 
  
   Coro dhammaṃ sutvā pāpaṃ/ akusalaṃ parivajjituṃ icchati.  | 
 
| 
   23.  | 
  
   商人們為了賣給從很多個村莊來的農夫們而在很多間商店裡放很多件衣服。  | 
  
   →  | 
  
   Vāṇijā gāmehi āgacchantānaṃ kassakānaṃ vikkiṇituṃ āpaṇesu
  vatthāni ṭhapenti.  | 
 
| 
   24.  | 
  
   病人是在人界裡天人們的使者。(gilāna)  | 
  
   →  | 
  
   Manussaloke gilāno devānaṃ dūto hoti/ atthi.  | 
 
| 
   25.  | 
  
   在世界上有很多個正在忠告惡人們的善人。  | 
  
   →  | 
  
   Sappurisā loke asappurise anusāsentā santi. (/Asappurise anusāsentā sappurisā loke santi.)  | 
 
| 
   26.  | 
  
   醫生從水摘很多朵蓮花之後,為了聽法而去寺院。  | 
  
   →  | 
  
   Vejjo udakamhā/ udakasmā padumāni ociṇitvā dhammaṃ sotuṃ vihāraṃ gacchati.  | 
 
| 
   27.  | 
  
   看到佛陀之後歡喜的小偷丟掉很多支箭。  | 
  
   →  | 
  
   Buddhaṃ passitvā/ disvā pasīdanto coro sare nikkhipati.  | 
 
| 
   28.  | 
  
   正希望避惡的我學習戒。  | 
  
   →  | 
  
   Akusalaṃ parivajjituṃ icchanto ahaṃ sīlaṃ uggaṇhāmi.  | 
 
| 
   29.  | 
  
   我們為了佈施給從寺院來的諸沙門而煮飯。  | 
  
   →  | 
  
   Mayaṃ vihāramhā/ vihārasmā āgacchantānaṃ samaṇānaṃ dānaṃ dātuṃ odanaṃ pacāma.  | 
 
| 
   30.  | 
  
   與商人們一起正在尋求黃金的你們從島去島。  | 
  
   →  | 
  
   Vāṇijehi saha/ saddhiṃ suvaṇṇaṃ pariyesamānā tumhe dīpamhā(/ dīpena) dīpaṃ gacchatha.  |