第九課
連續體(gerund)、絕對體(absolute)、不變分詞、動名詞
9.1.     連續體(ger.)、絕對體(abs.)、不變分詞、動名詞   
連續體的(ger.)形成
| 
   動詞√  | 
  
   +  | 
  
   (-i)+-tvā  | 
  
   >  | 
  
   連續體(ger.)、絕對體(abs.)、 不變分詞、動名詞  | 
 ||||
| 
   現在動詞語基  | 
 ||||||||
| 
   接頭詞  | 
  
   +  | 
  
   動詞√  | 
  
   +  | 
  
   -ya  | 
 ||||
連續體形成範例: 
| 
   1.  | 
  
   pac  | 
  
   +  | 
  
   i + tvā  | 
  
   =  | 
  
   pacitvā  | 
  
   =  | 
  
   having cooked  | 
  
   煮之後  | 
 ||||||
| 
   2.  | 
  
   khād  | 
  
   +  | 
  
   i + tvā  | 
  
   =  | 
  
   khāditvā  | 
  
   =  | 
  
   having eaten  | 
  
   吃之後  | 
 ||||||
| 
   3.  | 
  
   gam  | 
  
   +  | 
  
   tvā  | 
  
   =  | 
  
   gantvā/ gamitvā  | 
  
   =  | 
  
   having gone  | 
  
   去之後  | 
 ||||||
| 
   4.  | 
  
   han  | 
  
   +  | 
  
   tvā  | 
  
   =  | 
  
   hantvā  | 
  
   =  | 
  
   having killed  | 
  
   殺之後  | 
 ||||||
| 
   1.  | 
  
  a
   | 
  
   +  | 
  
   gam  | 
  
   +  | 
  
   ya  | 
  
   =  | 
  
   āgamma(同化)  | 
  
   =  | 
  
   having come  | 
  
   來之後  | 
 ||||
| 
   2.  | 
  
   ā  | 
  
   +  | 
  
   dā  | 
  
   +  | 
  
   ya  | 
  
   =  | 
  
   ādāya  | 
  
   =  | 
  
   having taken  | 
  
   拿、接受之後  | 
 ||||
| 
   3.  | 
  
   ā  | 
  
   +  | 
  
   ruh  | 
  
   +  | 
  
   ya  | 
  
   =  | 
  
   āruyha (轉換)  | 
  
   =  | 
  
   having climbed  | 
  
   爬、登上之後  | 
 ||||
| 
   4.  | 
  
   ava  | 
  
   +  | 
  
   ruh  | 
  
   +  | 
  
   ya  | 
  
   =  | 
  
   oruyha(轉換)  | 
  
   =  | 
  
   having descended  | 
  
   下來、降下之後  | 
 ||||
9.2.注意下列的形態: 
| 
   pr. 3, s.  | 
  
   連續體  | 
  
   中譯  | 
  
   pr. 3, s.  | 
  
   連續體  | 
  
   中譯  | 
 ||
| 
   1.  | 
  
   bhuñjati  | 
  
   bhuñjitvā  bhutvā  | 
  
   吃之後  | 
  
   6.  | 
  
   tiṭṭhati  | 
  
   ṭhatvā  | 
  
   站之後、 住立之後  | 
 
| 
   2.  | 
  
   āgacchati  | 
  
   āgantvā  āgamma  | 
  
   來之後  | 
  
   7.  | 
  
   nikkhamati  | 
  
   nikkhamitvā  nikkhamma  | 
  
   離開之後、 出發之後  | 
 
| 
   3.  | 
  
   hanati  | 
  
   hanitvā  hantvā  | 
  
   殺之後  | 
  
   8.  | 
  
   pajahati  | 
  
   pajahitvā  pahāya  | 
  
   放棄之後、 退出之後  | 
 
| 
   4.  | 
  
   dadāti  | 
  
   daditvā  datvā  | 
  
   給之後  | 
  
   9.  | 
  
   passati  | 
  
   passitvā disvā*  | 
  
   看到之後  | 
 
| 
   5.  | 
  
   nahāyati  | 
  
   nahāyitvā  nahātvā nhātvā  | 
  
   沐浴之後  | 
  
   10.  | 
  
   uṭṭhahati  | 
  
   uṭṭhahitvā  uṭṭhāya  | 
  
   起來之後  | 
 
* disvā此字<√dū(看)更通俗地被使用而取代passitvā)
9.3. 在句子構造中的例子: 
| 
   1.  | 
  
   Kassako khettamhā āgantvā bhattaṃ bhuñjati.  | 
 
| 
   農夫從田地回來之後吃飯。  | 
 |
| 
   2.  | 
  
   Vanarā rukkhaṃ āruyha phalāni khādanti.  | 
 
| 
   很多隻猴子爬上樹之後吃很多個水果。  | 
 |
| 
   3.  | 
  
   Dārako bhattaṃ yācitvā rodati.  | 
 
| 
   小孩乞討飯之後而哭  | 
 |
| 
   4.  | 
  
   Samaṇo Buddhaṃ passitvā vandati.  | 
 
| 
   沙門看到佛陀之後而禮拜。  | 
 

習 題 九
9.4  翻譯成中文  :
| 
   1.  | 
  
   Upāsako vihāraṃ gantvā samaṇānaṃ dānaṃ dadāti.  | 
  
   →  | 
  
   優婆塞去寺院之後佈施給諸沙門。  | 
 
| 
   2.  | 
  
   Sāvako āsanamhi nisīditvā pāde dhovati.  | 
  
   →  | 
  
   弟子坐在座位上之後洗(雙)腳。  | 
 
| 
   3.  | 
  
   Dārakā pupphāni saṃharitvā mātulassa datvā  hasanti.  | 
  
   →  | 
  
   小孩們採集了很多株花、給 叔叔之後而笑。  | 
 
| 
   4.   | 
  
   Yācakā uyyānamhā āgamma kassakasmā odanaṃ yācanti.  | 
  
   →  | 
  
   乞丐們從公園回來之後,從農夫乞討飯。  | 
 
| 
   5.   | 
  
   Luddako hatthena sare ādāya araññaṃ pavisati.  | 
  
   →  | 
  
   獵人用手拿很多支箭之後 進入森林。  | 
 
| 
   6.   | 
  
   Kumārā kukkurena saddhiṃ kīḷitvā samuddaṃ  gantvā nahāyanti.  | 
  
   →  | 
  
   男孩們與狗一起玩、去大海 之後而洗澡。  | 
 
| 
   7.   | 
  
   Vāṇijo pāsāṇasmiṃ ṭhatvā kuddālena sappaṃ  paharati.  | 
  
   →  | 
  
   商人站在石頭上之後用鋤頭打蛇。  | 
 
| 
   8.   | 
  
   Sappuriso yācakassa putte pakkositvā vatthāni  dadāti.  | 
  
   →  | 
  
   善人叫乞丐的兒子們之後而給很多件衣服。  | 
 
| 
   9.   | 
  
   Dārako āvāṭamhi patitvā rodati.  | 
  
   →  | 
  
   小孩掉在洞裡之後而哭。  | 
 
| 
   10.  | 
  
   Bhūpālo pāsādamhā nikkhamitvā amaccena  saddhiṃ bhāsati.  | 
  
   →  | 
  
   國王從皇宮離開之後,跟大 臣說。  | 
 
| 
   11.  | 
  
   Sunakho udakaṃ pivitvā gehamhā nikkhamma  magge sayati.  | 
  
   →  | 
  
   狗喝了水、從家離開之後睡 在路上。  | 
 
| 
   12.  | 
  
   Samaṇā bhūpālassa uyyāne sannipatitvā  dhammaṃ bhāsanti.  | 
  
   →  | 
  
   沙門們集合在國王的庭園裡之後而說法。  | 
 
| 
   13.  | 
  
   Putto nahātvā bhattaṃ bhutvā mañcaṃ āruyha  sayati.  | 
  
   →  | 
  
   兒子洗了澡、吃了飯、爬上 床之後而睡覺。  | 
 
| 
   14.  | 
  
   Vāṇijā dīpamhā nagaraṃ āgamma ācariyassa  gehe vasanti.  | 
  
   →  | 
  
   商人們從島來到城市之後,住在老師的家裡。  | 
 
| 
   15.  | 
  
   Rajako vatthāni dhovitvā puttaṃ pakkosati.  | 
  
   →  | 
  
   洗衣工洗很多件衣服之後而叫兒子。  | 
 
| 
   16.  | 
  
   Vānarā rukkhehi oruyha uyyāne āhiṇḍanti.  | 
  
   →  | 
  
   很多隻猴子從很多棵樹下來之後,在公園裡漫步。  | 
 
| 
   17.  | 
  
   Migā vanamhi āhiṇḍitvā paṇṇāni khādanti.  | 
  
   →  | 
  
   很多隻鹿在森林裡漫步之後,吃很多片葉子。  | 
 
| 
   18.  | 
  
   Kumāro nayanāni dhovitvā suriyaṃ passati.  | 
  
   →  | 
  
   男孩洗(雙)眼睛之後看太陽。  | 
 
| 
   19.  | 
  
   Nāvikassa mittā nagarasmā bhaṇḍāni ādāya  gāmaṃ āgacchanti.  | 
  
   →  | 
  
   船員的朋友們從城市拿很多個東西之後,來到村莊。  | 
 
| 
   20.  | 
  
   Dārako khīraṃ pivitvā gehamhā nikkhamma  hasati.  | 
  
   →  | 
  
   小孩喝了牛奶、從家離開之後而笑。  | 
 
| 
   21.  | 
  
   Sappurisā dānāni datvā sīlāni rakkhitvā saggaṃ  gacchanti.  | 
  
   →  | 
  
   善人們給了很多佈施、保護 諸戒之後而去天界。  | 
 
| 
   22.  | 
  
   Sūkaro udakamhā uttaritvā āvāṭaṃ oruyha  sayati.  | 
  
   →  | 
  
   豬從海渡脫、下去洞之後而睡覺。  | 
 
| 
   23.  | 
  
   Tāpaso Tathāgatassa sāvakaṃ disvā vanditvā  pañhaṃ pucchati.  | 
  
   →  | 
  
   苦行者看到了如來的弟子、禮拜之後而問問題。  | 
 
| 
   24.  | 
  
   Asappuriso yācakassa pattaṃ bhinditvā  akkositvā gehaṃ gacchati.  | 
  
   →  | 
  
   惡人打破了乞丐的缽、罵之後而走向家。  | 
 
| 
   25.  | 
  
   Sakuṇā gāme rukkhehi uppatitvā araññaṃ  otaranti.  | 
  
   →  | 
  
   很多隻鳥在村落裡從很多棵樹飛之後進入森林。  | 
 
| 
   26.  | 
  
   Paṇḍito āsanamhā uṭṭhahitvā tāpasena saddhiṃ  bhāsati.  | 
  
   →  | 
  
   智者從座位起來之後,跟苦行者說。  | 
 
| 
   27.  | 
  
   Dārako gehā nikkhamma mātulaṃ pakkositvā  gehaṃ pavisati.  | 
  
   →  | 
  
   小孩從家離開、叫叔叔之後而進入家。  | 
 
| 
   28.  | 
  
   Devā sappurisesu pasīditvā te (them)
  rakkhanti.  | 
  
   →  | 
  
   諸天人於諸善人歡喜之後而保護他們。  | 
 
| 
   29.  | 
  
   Kumārassa sahāyakā pāsādaṃ āruyha āsanesu  nisīdanti.  | 
  
   →  | 
  
   男孩的朋友們登上皇宮之後而坐在很多個座位上。  | 
 
| 
   30.  | 
  
   Goṇā khettamhi āhiṇḍitvā tiṇaṃ khāditvā  sayanti.  | 
  
   →  | 
  
   很多頭牛在田裡漫步、吃草之後而睡覺。  | 
 
9.5  翻譯成巴利文  :
| 
   1.   | 
  
   農夫離開家之後進入田野。  | 
  
   →  | 
  
   Kassko gehā/
  gehamhā/ gehasmā nikkhamitvā / nikkhamma khettaṃ pavisati.  | 
 
| 
   2.   | 
  
   佛陀宣說佛法之後進入寺院。(deseti)  | 
  
   →  | 
  
   Buddho dhammaṃ desitvā/ desetvā vihāraṃ pavisati.  | 
 
| 
   3.   | 
  
   國王於佛陀歡喜、放棄皇宮之後而去寺院。  | 
  
   →  | 
  
   Bhūpālo Buddhe/
  Buddhamhi/ Buddhasmiṃ pasīditvā
  pāsādaṃ pajahitvā vihāraṃ gacchati.  | 
 
| 
   4.   | 
  
   小孩從樓梯下來之後而笑。  | 
  
   →  | 
  
   Dārako sopānamhā/
  sopānasmā oruyha hasati.   | 
 
| 
   5.   | 
  
   男孩用石頭打蛇之後跑向家。  | 
  
   →  | 
  
   Kumāro pāsāṇena sappaṃ paharitvā gehaṃ dhāvati.  | 
 
| 
   6.   | 
  
   人去森林之後爬上樹和吃很多個水果。  | 
  
   →  | 
  
   Puriso/
  Manusso/ Naro arññaṃ gantvā rukkhaṃ
  āruyha phalāni khādati/
  bhuñjati.  | 
 
| 
   7.   | 
  
   洗衣者用水洗很多件衣服之後帶(它們)到家。  | 
  
   →  | 
  
   Rajako udakena vatthāni dhovitvā (tāni)gehaṃ  āharati.  | 
 
| 
   8.   | 
  
   獅子殺了山羊、坐在石頭上之後而吃。  | 
  
   →  | 
  
   Sīho ajaṃ hantvā pāsāṇe/ pāsāṇasmiṃ nisīditvā bhuñjati/ khādati.  | 
 
| 
   9.   | 
  
   醫生看到了商人們的很多東西之後而離開城市。  | 
  
   →  | 
  
   Vejjo vāṇijānaṃ bhaṇḍāni disvā/ passitvā nagaramhā/ nagarasmā nikkhamati.  | 
 
| 
   10.  | 
  
   小偷們破壞房子之後跑向森林。  | 
  
   →  | 
  
   Corā gehaṃ bhinditvā araññaṃ dhāvanti.  | 
 
| 
   11.  | 
  
   豬在田野中漫步之後而掉進洞裡。  | 
  
   →  | 
  
   Varāho/ Sūkaro
  khette/ khettasmiṃ āhiṇḍitvā āvāṭasmiṃ
  patati.  | 
 
| 
   12.  | 
  
   漁夫為農夫們從大海帶來很多條魚。  | 
  
   →  | 
  
   Dhāvaro kassakānaṃ samuddamhā/ samuddasmā macche āharati.  | 
 
| 
   13.  | 
  
   老師從都市拿很多東西之後回家。  | 
  
   →  | 
  
   Acariyo nagaramhā/
  nagarasmā bhaṇḍāni ādāya / ādatvā
  gehaṃ āgacchati.  | 
 
| 
   14.  | 
  
   獵人站在山上之後用很多支箭射很多隻鳥。  | 
  
   →  | 
  
   Luddako pabbatamhi/ pabbatasmiṃ ṭhatvā sarehi sakuṇe vijjhati.  | 
 
| 
   15.  | 
  
   很多頭牛在庭園中吃草之後睡在路上。  | 
  
   →  | 
  
   Goṇā uyyāne tiṇaṃ khāditvā magge sayanti.  | 
 
| 
   16.  | 
  
   國王從車子下來之後跟農夫們說。  | 
  
   →  | 
  
   Bhūpālo rathamhā/
  rathasmā oruyha kassakehi saha bhāsati.  | 
 
| 
   17.  | 
  
   男人放棄家之後進入寺院。  | 
  
   →  | 
  
   Puriso gehaṃ pahāya vihāraṃ pavisati.  | 
 
| 
   18.  | 
  
   漁夫們給商人們很多條魚之後而得到很多利益。  | 
  
   →  | 
  
   Dhīvarā vāṇijānaṃ macche datvā lābhe labhanti.  | 
 
| 
   19.  | 
  
   優婆塞從沙門問了問題之後而坐在座位上。  | 
  
   →  | 
  
   Upāsako samaṇamhā pañhaṃ pucchitvā āsanamhi nisīdati.  | 
 
| 
   20.  | 
  
   佛陀的弟子們看到惡人們之後而勸告。  | 
  
   →  | 
  
   Buddhassa sāvakā asappurise disvā anusāsanti/ ovadanti.  | 
 
| 
   21.  | 
  
   婆羅門罵了小孩之後而打(他)。  | 
  
   →  | 
  
   Brāhmaṇo dārakaṃ akkositvā paharati.  | 
 
| 
   22.  | 
  
   天人們從佛陀問很多問題之後而歡喜。  | 
  
   →  | 
  
   Devā Buddhamhā/
  Buddhasmā pañhe pucchitvā pasīdanti.  | 
 
| 
   23.  | 
  
   狗咬老師的腳之後跑向家。  | 
  
   →  | 
  
   Sunakho/
  Kukkuro ācariyassa pādaṃ ḍasitvā gehaṃ dhāvati.  | 
 
| 
   24.  | 
  
   猴子與山羊一起在路上玩之後爬上樹。  | 
  
   →  | 
  
   Makkaṭo/ vānaro
  ajena saddhiṃ/ saha magge kīḷitvā rukkhaṃ
  āruhati.  | 
 
| 
   25.  | 
  
   苦行者從森林來之後從善人得到衣服。  | 
  
   →  | 
  
   Tāpaso araññamhā/
  araññasmā āgantvā / āgamma  sappurisamhā vatthaṃ labhati.  | 
 
| 
   26.  | 
  
   小孩喝水之後打破缽。  | 
  
   →  | 
  
   Dārako udakaṃ pivitvā pattaṃ bhindati.  | 
 
| 
   27.  | 
  
   諸沙門教誡了農夫們的很多個兒子、從很多個座位起來之後,去寺院。  | 
  
   →  | 
  
   Samaṇā kassakānaṃ putte ovaditvā āsanehi uṭṭhahitvā / uṭṭhāya vihāraṃ gacchanti.  | 
 
| 
   28.  | 
  
   船員渡大海之後去島。  | 
  
   →  | 
  
   Nāviko samuddaṃ taritvā dīpaṃ gacchati.  | 
 
| 
   29.  | 
  
   小孩叫叔叔們之後而在住所裡跳舞。  | 
  
   →  | 
  
   Dārako mātule pakkositvā gehe/ gehamhi naccati.  | 
 
| 
   30.  | 
  
   農夫洗了很多件衣服和沐浴之後,從水出來。  | 
  
   →  | 
  
   Kassako vatthāni dhovitvā nahāyitvā / nahātvā  ūdakamhā/
  udakasmā  uttarati.  |