第五課  (續)-與格(dative為格)、單數、複數
5.1 單字集
| 
   -a結尾的男性名詞  | 
  
   動詞(pr.3,s.)  | 
 |||
| 
   1.  | 
  
   tāpasa  | 
  
   苦行者  | 
  
   rodati  | 
  
   哭  | 
 
| 
   2.  | 
  
   ācariya  | 
  
   老師、阿闍黎  | 
  
   hasati  | 
  
   笑  | 
 
| 
   3.  | 
  
   vejja  | 
  
   醫生  | 
  
   labhati  | 
  
   得到、  | 
 
| 
   4.  | 
  
   sīha  | 
  
   獅子  | 
  
   pavisati  | 
  
   進入  | 
 
| 
   5.  | 
  
   luddaka  | 
  
   獵人  | 
  
   dadāti  | 
  
   給、佈施  | 
 
| 
   6.  | 
  
   aja  | 
  
   山羊  | 
  
   ādadāti  | 
  
   取、拿、接受  | 
 
| 
   7.  | 
  
   vānara /  makkaṭa  | 
  
   猴子  | 
  
   kīḷati  | 
  
   玩  | 
 
| 
   8.  | 
  
   lābha  | 
  
   利益、得利  | 
  
   nahāyati  | 
  
   洗澡、沐浴  | 
 
| 
   9.  | 
  
   mañca  | 
  
   床  | 
  
   ākaḍḍhati  | 
  
   拉、抓、拖  | 
 
| 
   10.  | 
  
   kuddāla  | 
  
   鋤頭、灰犁  | 
  
   pajahati  | 
  
   放棄、退出  | 
 
5.2.  -a結尾的男性名詞之語尾變化(曲用Declension)<連載>
與格、為格(dat.)
-āya / -ssa語尾的格→被加到名詞語基而形成單數、與格→  m. s. dat.
-ānaṃ語尾的格→被加到名詞語基而形成複數、與格→  m. p. dat.
與格字尾變化範例: 
| 
   | 
  
   單數 與格  | 
  
   複數 與格  | 
 
| 
   1.  | 
  
   nara + āya / ssa  | 
  
   nara + ānaṃ  | 
 
| 
   = narāya / narassa  | 
  
   = narānaṃ  | 
 |
| 
   對、為人  | 
  
   對、為人們  | 
 |
| 
   2.  | 
  
   mātula + āya / ssa  | 
  
   mātula + ānaṃ  | 
 
| 
   = mātulāya / mātulassa  | 
  
   = mātulānaṃ  | 
 |
| 
   對、為叔叔  | 
  
   對、為叔叔們  | 
 |
| 
   3.  | 
  
   kassaka + āya / ssa  | 
  
   kassaka + ānaṃ  | 
 
| 
   = kassakāya / kassakassa  | 
  
   = kassakānaṃ  | 
 |
| 
   對、為農夫  | 
  
   對、為農夫們  | 
 
5.3.  在句子構造中的例子:訣竅是與格表達動作的【目的、間接受詞、對象】
| 
   | 
  
   單數 與格  | 
  
   複數 與格  | 
 
| 
   1.  | 
  
   Dhīvaro narāya macchaṃ
  āharati.  | 
  
   Dhīvarā narānaṃ macche āharanti.  | 
 
| 
   漁夫為人帶來魚。(目的)  | 
  
   漁夫們為人們帶來很多魚。  | 
 |
| 
   2.  | 
  
   Putto mātulassa odanaṃ dadāti.  | 
  
   Puttā mātulānaṃ odanaṃ dadanti.  | 
 
| 
   兒子給叔叔飯。(間接受詞)  | 
  
   兒子們給很多位叔叔飯。  | 
 |
| 
   3.  | 
  
   Vāṇijo kassakassa ajaṃ dadāti.  | 
  
   Vānijā kassakānaṃ aje dadanti.  | 
 
| 
   商人給農夫山羊。(間接受詞)  | 
  
   商人們給農夫們很多隻山羊。  | 
 

習 題 五
5.4  翻譯成中文  :
| 
   1.   | 
  
   Vāṇijo rajakassa sāṭakaṃ dadāti.  | 
  
   →  | 
  
   商人給洗衣者衣服。  | 
 
| 
   2.   | 
  
   Vejjo ācariyassa dīpaṃ āharati.  | 
  
   →  | 
  
   醫生帶來燈給老師。 (或醫生為老師帶來燈。)  | 
 
| 
   3.   | 
  
   Migā pāsāṇamhā pabbataṃ dhāvanti.  | 
  
   →  | 
  
   很多隻鹿從石頭跑向山。  | 
 
| 
   4.   | 
  
   Manussā Buddhehi dhammaṃ labhanti.  | 
  
   →  | 
  
   人們從諸佛得到佛法。  | 
 
| 
   5.   | 
  
   Puriso vejjāya sakaṭaṃ ākaḍḍhati.  | 
  
   →  | 
  
   男人為醫生拉牛車。  | 
 
| 
   6.   | 
  
   Dārako hatthena yācakassa bhattaṃ āharati.  | 
  
   →  | 
  
   小孩用(一)手為乞丐帶來飯。  | 
 
| 
   7.   | 
  
   Yācako ācariyāya āvāṭaṃ khaṇati.  | 
  
   →  | 
  
   乞丐為老師挖洞。  | 
 
| 
   8.   | 
  
   Rajako amaccānaṃ sāṭake dadāti.  | 
  
   →  | 
  
   洗衣者給諸大臣很多件衣服。  | 
 
| 
   9.   | 
  
   Brāhmaṇo sāvakānaṃ 
  mañce āharati.  | 
  
   →  | 
  
   婆羅門為弟子們帶來很多張床。  | 
 
| 
   10.  | 
  
   Vānaro rukkhamhā patati, kukkuro vānaraṃ  ḍasati.  | 
  
   →  | 
  
   猴子從樹掉下,狗咬猴子。  | 
 
| 
   11.  | 
  
   Dhīvarā piṭakehi amaccānaṃ macche āharanti.  | 
  
   →  | 
  
   漁夫們用很多個籃子為諸大臣帶來很多條魚。  | 
 
| 
   12.  | 
  
   Kassako vāṇijāya rukkhaṃ chindati.  | 
  
   →  | 
  
   農夫為商人砍樹。  | 
 
| 
   13.  | 
  
   Coro kuddālena ācariyāya āvāṭaṃ khaṇati.  | 
  
   →  | 
  
   小偷用鋤頭為老師挖洞  | 
 
| 
   14.  | 
  
   Vejjo puttānaṃ bhattaṃ pacati.  | 
  
   →  | 
  
   醫生為兒子們煮飯。  | 
 
| 
   15.  | 
  
   Tāpaso luddakena saddhiṃ bhāsati.  | 
  
   →  | 
  
   苦行者跟獵人說。  | 
 
| 
   16.  | 
  
   Luddako tāpasassa dīpaṃ dadāti.  | 
  
   →  | 
  
   獵人給苦行者燈。  | 
 
| 
   17.  | 
  
   Sīhā mige hananti.  | 
  
   →  | 
  
   很多隻獅子殺很多隻鹿。  | 
 
| 
   18.  | 
  
   Makkaṭo puttena saha rukkhaṃ āruhati.  | 
  
   →  | 
  
   猴子與兒子一起爬樹。  | 
 
| 
   19.  | 
  
   Samaṇā upāsakehi odanaṃ labhanti.  | 
  
   →  | 
  
   諸沙門從優婆塞們得到飯。  | 
 
| 
   20.  | 
  
   Dārakā rodanti,
  kumāro hasati, mātulo  kumāraṃ paharati.  | 
  
   →  | 
  
   小孩們哭,男孩笑,叔叔打 男孩。  | 
 
| 
   21.  | 
  
   Vanarā pabbatamhā oruhanti, rukkhe āruhanti.  | 
  
   →  | 
  
   很多隻猴子從山下來,爬很 多棵樹  | 
 
| 
   22.  | 
  
   Corā rathaṃ pavisanti, amacco rathaṃ pajahati.  | 
  
   →  | 
  
   小偷們進入車子,大臣放棄車子。  | 
 
| 
   23.  | 
  
   cariyo dārakāya rukkhamhā sukaṃ āharati.  | 
  
   →  | 
  
   老師為小孩從樹帶來鸚鵡。  | 
 
| 
   24.  | 
  
   Luddako pabbatasmā ajaṃ ākaḍḍhati.  | 
  
   →  | 
  
   獵人從山上抓山羊。  | 
 
| 
   25.  | 
  
   Tāpaso pabbatamhā sīhaṃ passati.  | 
  
   →  | 
  
   苦行者從山上看獅子。  | 
 
| 
   26.  | 
  
   Vāṇijā kassakehi lābhaṃ labhanti.  | 
  
   →  | 
  
   商人們從很多農夫得到利益。  | 
 
| 
   27.  | 
  
   Luddako vāṇijānaṃ varāhe hanati.  | 
  
   →  | 
  
   獵人為很多個商人殺很多隻豬。  | 
 
| 
   28.  | 
  
   Tāpaso ācariyamhā pañhe pucchati.  | 
  
   →  | 
  
   苦行者從老師問很多個問題。  | 
 
| 
   29.  | 
  
   Patto mañcamhā patati.  | 
  
   →  | 
  
   缽從床上掉下。  | 
 
| 
   30.  | 
  
   Kumārā sahāyakehi saddhiṃ nahāyanti.  | 
  
   →  | 
  
   很多個男孩與很多個朋友一起洗澡。  | 
 
5.5  翻譯成巴利文  :
| 
   1.   | 
  
   商人們為很多位大臣帶來很多匹馬。  | 
  
   →  | 
  
   Vāṇijā  amaccānaṃ  asse āharanti.  | 
 
| 
   2.    | 
  
   獵人為商人殺山羊。  | 
  
   →  | 
  
   Luddako vāṇijāya ajaṃ hanati.  | 
 
| 
   3.   | 
  
   男人為農夫用鋸子鋸很多棵樹。  | 
  
   →  | 
  
   Puriso kassakāya (kassakassa)
  kakacena rukkhe chindati.  | 
 
| 
   4.    | 
  
   很多隻鹿跑離獅子。  | 
  
   →  | 
  
   Migā sīhasmā (sīhamhā) dhāvanti.  | 
 
| 
   5.   | 
  
   國王與很多優婆塞一起禮拜佛陀。  | 
  
   →  | 
  
   Bhūpālo upāsakehi saddhiṃ Buddhaṃ vandati.  | 
 
| 
   6.   | 
  
   很多個小偷從很多村莊跑向很多座山。  | 
  
   →  | 
  
   Corā gāmehi pabbate dhāvanti.  | 
 
| 
   7.   | 
  
   洗衣者為國王洗很多件衣服。  | 
  
   →  | 
  
   Rajako bhūpālassa sāṭake dhovati.  | 
 
| 
   8.   | 
  
   漁夫為很多個農夫用很多個籃子帶來很多魚。  | 
  
   →  | 
  
   Dhīvaro piṭakehi kassakānaṃ macche āharati.  | 
 
| 
   9.   | 
  
   老師進入寺院、看諸沙門。  | 
  
   →  | 
  
   cariyo vihāraṃ pavisati, samaṇe passati.  | 
 
| 
   10.  | 
  
   蛇咬猴子。  | 
  
   →  | 
  
   Sappo vānaraṃ (makkaṭaṃ) ḍasati.  | 
 
| 
   11.  | 
  
   很多個男孩為婆羅門拉床。  | 
  
   →  | 
  
   Kumārā brāhmaṇāya (brāhmaṇassa) mañcaṃ
  ākaḍḍhanti.  | 
 
| 
   12.  | 
  
   小偷們與很多個人一起進入皇宮。  | 
  
   →  | 
  
   Corā purisehi/
  narehi/ manassehi saha pāsādaṃ pavisanti.  | 
 
| 
   13.  | 
  
   農夫們從很多個漁夫得到很多魚。  | 
  
   →  | 
  
   Kassakā dhīvarehi macche labhanti.  | 
 
| 
   14.  | 
  
   很多隻豬從島走向山。  | 
  
   →  | 
  
   Varāhā dīpasmā (dīpamhā) pabbataṃ gacchanti.  | 
 
| 
   15.  | 
  
   國王放棄皇宮,兒子進入寺院。  | 
  
   →  | 
  
   Bhūpālo pāsādaṃ pajahati, putto vihāraṃ pavisati.  | 
 
| 
   16.  | 
  
   獅子睡覺,很多隻猴子玩。  | 
  
   →  | 
  
   Sīho sayati, vānarā/ makkaṭā kīḷanti.  | 
 
| 
   17.  | 
  
   老師保護兒子們離開狗。  | 
  
   →  | 
  
   cariyo kukkurasmā (soṇasmā、sunakhasmā)  putte rakkhati.  | 
 
| 
   18.  | 
  
   獵人們為很多個大臣用很多支箭射很多隻鹿。  | 
  
   →  | 
  
   Luddakā amaccānaṃ sarehi mige vijjhanti.  | 
 
| 
   19.  | 
  
   很多小孩從叔叔想要飯。  | 
  
   →  | 
  
   Dārakā mātulasmā/
  mātulamhā odanaṃ (bhattaṃ)
  icchanti.  | 
 
| 
   20.  | 
  
   醫生給苦行者衣服。  | 
  
   →  | 
  
   Vejjo tāpasāya sāṭakaṃ dadāti.  | 
 
| 
   21.  | 
  
   商人坐牛車為老師帶來山羊。  | 
  
   →  | 
  
   Vāṇijo sakaṭena ācariyāya (ācariyassa) ajaṃ
  āharati.  | 
 
| 
   22.  | 
  
   兒子們從山上看月亮。  | 
  
   →  | 
  
   Puttā pabbatasmā (pabbatamhā) candaṃ
  passanti.  | 
 
| 
   23.  | 
  
   智者們從佛法得到利益。  | 
  
   →  | 
  
   Paṇḍitā dhammasmā (dhammamhā) lābhaṃ
  labhanti.  | 
 
| 
   24.  | 
  
   很多隻猴子離開村莊。  | 
  
   →  | 
  
   Vānarā (Makkaṭā)  gāmasmā
  nikkhamanti.  | 
 
| 
   25.  | 
  
   兒子從山上為朋友帶來鸚鵡。  | 
  
   →  | 
  
   Putto pabbatasmā mittāya sukaṃ (suvaṃ)
  āharati.  | 
 
| 
   26.  | 
  
   醫生進入寺院。  | 
  
   →  | 
  
   Vejjo vihāraṃ pavisati.  | 
 
| 
   27.  | 
  
   狐狸沿路從村莊跑向山。  | 
  
   →  | 
  
   Sigālo maggena gāmasmā (gāmamhā)
  pabbataṃ dhāvati.  | 
 
| 
   28.  | 
  
   牛車從路跌下,小孩哭。  | 
  
   →  | 
  
   Sakaṭo maggasmā (maggamhā) patati, dārako
  rodati.  | 
 
| 
   29.  | 
  
   很多大臣上樓梯,醫生下樓梯。  | 
  
   →  | 
  
   Amaccā sopānaṃ āruhanti, vejjo sopānaṃ  oruhati.  | 
 
| 
   30.  | 
  
   智者們從佛陀問很多個問題。  | 
  
   →  | 
  
   Paṇḍitā Buddhasmā (Buddhamhā) pañhe
  pucchanti.  |